M’Cheyne Bible Reading Plan
Zákon o útočištných městech
19 Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vykoření národy; Hospodin, tvůj Bůh, ti dá jejich zem. Až je vyženeš a usadíš se v jejich městech a v jejich domech, 2 odděl si uprostřed země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá za dědictví, tři města. 3 V zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dá za dědictví, rozměř vzdálenosti a rozděl její území na tři díly, aby se každý, kdo někoho zabil, měl kam uchýlit. [a]
4 Když někdo někoho zabije a uteče, aby si zachránil život (v případě, že svého bližního zabil neúmyslně, aniž ho kdy předtím měl v nenávisti), se to bude mít takto: 5 Když například někdo půjde se svým druhem do lesa na dříví, při kácení stromu se rozmáchne sekerou, železo sklouzne z topůrka a smrtelně zraní jeho druha, bude se dotyčný moci uchýlit do jednoho z těchto měst a zachránit si život. 6 Kdyby to bylo příliš daleko, mohl by vraha dostihnout krevní mstitel, jenž by jej pronásledoval, a ve své zuřivosti by jej mohl zabít. On však nebyl hoden smrti, neboť zabitého nikdy předtím neměl v nenávisti. 7 A proto ti přikazuji: Odděl si tři města.
8 Až Hospodin, tvůj Bůh, podle přísahy dané tvým otcům rozšíří tvé území a dá ti celou zem, kterou zaslíbil tvým otcům 9 (budeš-li ovšem pečlivě dodržovat všechna přikázání, která vám dnes udílím, totiž abys miloval Hospodina, svého Boha, a kráčel po jeho cestách po všechny dny), potom k těmto třem městům přidáš ještě další tři. 10 To proto, aby se v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, neprolévala nevinná krev. Ta krev by padla na tebe!
11 Pokud by však někdo úkladně napadl svého bližního z nenávisti a poté, co jej smrtelně zranil, by utekl do jednoho z těchto měst, 12 v takovém případě pro něj stařešinové jeho města pošlou, vezmou ho odtud a vydají jej do rukou krevního mstitele, aby zemřel. 13 Neslituješ se nad ním. Odstraň z Izraele nevinně prolitou krev, a povede se ti dobře.
14 Neposunuj mezník svého bližního, kterým tví předkové vymezili tvé dědictví v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví.
Zákon o svědcích
15 Proti nikomu nepostačí jediný svědek, ať už se dotyčný jakkoli provinil či spáchal jakýkoli hřích, jenž se dá spáchat. Výrok musí být potvrzen výpovědí dvou nebo tří svědků.
16 Povstane-li proti někomu zlomyslný svědek, aby jej nařkl z odpadlictví, 17 obě strany sporu se musí postavit před Hospodina – před kněze a soudce, kteří tam v těch dnech budou. 18 Soudci ať věc důkladně prošetří. Ukáže-li se, že to byl křivý svědek, křivě svědčící proti svému bratru, 19 uděláte mu totéž, co chtěl, aby se stalo jeho bratru. Odstraň ze svého středu zlo! 20 Až o tom uslyší ostatní, přijde na ně bázeň a tato špatnost se ve tvém středu už nikdy nestane. 21 Neslituješ se nad ním – život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu. [b]
I.
106 Haleluja!
Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Kdo jen vylíčí Hospodinovo hrdinství,
kdo jeho chválu plně vypoví?
3 Blaze těm, kteří se drží práva,
kdo žijí spravedlivě v každý čas!
4 Pamatuj na mě, Hospodine,
až svému lidu přízeň prokážeš,
se svojí spásou navštiv mě!
5 Štěstí tvých vyvolených dej mi zakusit,
s tvým národem ať se mohu veselit
a chlubit se spolu s těmi, kdo ti náleží!
II.
6 Zhřešili jsme jako už naši otcové,
zkazili jsme se a jednali jsme zle.
7 Naši otcové v Egyptě
nepochopili divy tvé!
Na velikost tvé lásky nepamatovali,
u Rudého moře Nejvyššího [a] dráždili.
8 Zachránil je však pro své jméno,
aby ukázal své hrdinství.
9 Rudému moři pohrozil, a vyschlo,
provedl je hlubinami jako po poušti!
10 Zachránil je před jejich soky,
vykoupil je ze spárů nepřátel.
11 Voda se zavřela nad jejich trýzniteli,
ani jediný z nich neutek.
12 Tehdy věřili jeho zaslíbením,
tehdy ho chválili se zpěvem.
13 Rychle však zapomněli na jeho činy,
nechtěli čekat, jak se rozhodne.
14 Propadli lačnosti v oné poušti,
Boha pokoušeli v pustině.
15 Poskytl jim tedy, oč tolik stáli,
dopustil však na ně úbytě.
16 Potom zas v táboře žárlili na Mojžíše
a na Hospodinova svatého, Árona.
17 Země se otevřela, Dátana pohltila,
Abiramovu hordu pohřbila.
18 Oheň vyšlehl proti té tlupě,
spálil ty darebáky plamenem!
III.
19 Na Orébu si potom tele udělali
a tomu odlitku se klaněli.
20 Slávu svého Boha tenkrát vyměnili
za sochu býka, co trávu jí!
21 Zapomněli na Boha, svého spasitele,
jenž konal veliké věci v Egyptě:
22 zázraky činil v zemi Chamově,
u Rudého moře věci předivné.
23 Byl by je vyhladil, jak rozhodl se,
nebýt jeho vyvoleného Mojžíše.
Ten se v té roztržce postavil před něj,
a tak odvrátil jeho zhoubný hněv.
24 Potom však pohrdli krásnou zemí,
jeho zaslíbení věřit nechtěli.
25 Ve svých stanech se dali do reptání,
poslouchat Hospodina odmítli.
26 Pozvedl tedy ruku k přísaze,
že je nechá padnout na poušti,
27 že jejich símě rozežene po národech,
po cizích zemích že je rozpráší.
28 Potom se s modlou Baal-peor spřáhli,
jedli oběti patřící mršinám.
29 Boha tak popudili svými činy,
že mezi nimi propukla pohroma.
30 Vtom povstal Pinchas, aby zjednal právo,
a Hospodin tu ránu zastavil.
31 Početl mu to za spravedlnost
po všechna pokolení, navěky.
32 Při vodách Meriby ho znovu popudili,
až také Mojžíš kvůli nim pochybil.
33 V duchu ho tehdy tolik rozhořčili,
že se unáhlil svými rty.
IV.
34 Potom nevyhladili národy,
o kterých jim to Hospodin poručil.
35 Promísili se s pohany,
naučili se jejich způsoby!
36 Začali uctívat jejich modly,
do jejich pasti se zapletli.
37 I svoje syny jim obětovali,
své dcery ďáblům dávali!
38 Nevinnou krev tehdy prolévali,
krev synů svých a svých dcer.
Modlám v Kanaánu je obětovali –
tou krví byla poskvrněna zem!
39 Svými skutky takto pošpinili se,
a svými činy smilnili.
40 Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem,
své dědictví si zošklivil!
41 Napospas pohanům proto zanechal je,
aby jejich sokové vládli nad nimi.
42 Utiskovali je jejich nepřátelé,
sraženi byli do jejich područí.
43 Znovu a znovu zachraňoval je,
oni ho ale vědomě dráždili –
ve své špatnosti klesali stále níž!
44 On ale viděl jejich tíseň,
kdykoli slyšel jejich křik.
45 Pamatoval na smlouvu svou s nimi,
ve své velké lásce byl pohnut lítostí.
46 Proto k nim nakonec probudil soucit
všech, kdo je drželi v zajetí.
V.
47 Zachraň nás, Hospodine, náš Bože,
a z národů nás posbírej!
Tvé svaté jméno ať oslavíme,
tvou chválou ať se chlubíme!
48 Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský,
od věků až navěky!
Ať všechen lid odpoví: Amen!
Haleluja!
Modly se hroutí
46 Padl Bél, [a] Nabú [b] se hroutí,
zvířata vezou jejich sochy pryč;
břemeny, jež jste si nosili,
jsou obtížena k padnutí.
2 Hroutí se, spolu padají,
nemohou to břímě zachránit,
musejí odejít do zajetí.
3 Slyšte mě, dome Jákobův,
všichni, kdo pozůstali domu Izraelovu,
vy, které hýčkám od lůna matky,
vy, které od narození nosím v náručí:
4 Až do stáří, až do šedin
já sám, to já vás podpořím;
já jsem vás učinil a já vás nosím,
já vás podpořím a zachráním.
5 Ke komu mě tedy chcete přirovnat?
Kdo je podle vás jako já?
S kým mě to chcete srovnávat?
Což se mi někdo podobá?
6 Lidé sypou zlato z měšce
a váží stříbro na váze –
najímají zlatníka, aby jim z toho boha udělal,
aby ho mohli v kleče uctívat.
7 Nosí ho na ramenou, tahají se s ním,
on potom stojí, kde ho postaví,
na svém místě stojí bez hnutí.
Když k němu volají, neodpoví jim,
nezachrání je z jejich soužení.
8 Vzpomeňte si na to a vzmužte se,
vy zrádci, zamyslete se!
9 Vzpomeňte na věci dávno minulé,
vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není,
jsem Bůh a není žádný kromě mne.
10 Já od počátku oznamuji konec
a odedávna, co teprv nastane.
Říkám: „Má vůle stane se,
udělám vše, co se mi chce.“
11 Já zavolám od východu dravce, [c]
muže své vůle ze země daleké.
Co jsem řekl, to učiním,
své rozhodnutí naplním.
12 Slyšte mě, vy v srdci zatvrzelí,
od spravedlnosti tak vzdálení:
13 Svou spravedlnost jsem přiblížil,
není vzdálená,
neopozdí se spása má.
Já obdařím Sion spásou
a Izrael svou krásou.
Sedm číší Božího hněvu
16 Tehdy jsem uslyšel z chrámu mocný hlas, jak říká těm sedmi andělům: „Jděte, vylijte těch sedm číší Božího hněvu na zem.“
2 První odešel, vylil svou číši na zem a na lidech, kteří měli znamení šelmy, i na těch, kteří se klaněli jejímu obrazu, vyvstaly zlé a zhoubné vředy.
3 Druhý pak vylil svou číši do moře. To se obrátilo jakoby v krev mrtvého a veškerá živá duše v moři zemřela.
4 Třetí pak vylil svou číši na řeky a na prameny vod a obrátily se v krev. 5 A slyšel jsem anděla vod, jak říká:
„Jsi spravedlivý, ty Svatý,
ty, který jsi a kterýs byl,
že jsi to usoudil!
6 Protože prolévali krev svatých a proroků,
tys jim dal pít krev, jak si zaslouží.“
7 Tehdy jsem uslyšel, jak se od oltáře ozvalo:
„Ano, Pane Bože Všemohoucí,
tvé soudy jsou pravdivé a spravedlivé.“
8 Čtvrtý pak vylil svou číši na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm. 9 Lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.
10 Pátý pak vylil svou číši na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. Lidé se bolestí kousali do jazyka 11 a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků.
12 Šestý pak vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. 13 Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. 14 Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.
15 „Hle, přicházím jako zloděj. [a] Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba.“
16 A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armagedon. [b]
17 Sedmý pak vylil svou číši na ovzduší a z chrámu zazněl od trůnu mocný hlas: „Stalo se!“ 18 Nastaly hlasy, hromobití, blýskání a veliké zemětřesení – tak veliké zemětřesení, jaké nebylo, co jsou lidé na zemi. 19 To veliké město se tehdy roztrhlo na tři díly a města národů padla. Veliký Babylon byl připomenut před Boží tváří a Bůh mu dal kalich s vínem svého vášnivého hněvu. 20 Tehdy zmizely všechny ostrovy a hory se nedaly najít. 21 Z nebe padaly na lidi veliké kroupy těžké jako cent. A kvůli ráně těch krup se lidé rouhali Bohu, neboť ta rána byla nesmírně veliká.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.