M’Cheyne Bible Reading Plan

Tvrdošíjný lid

9 Slyš, Izraeli, dnes se chystáš přejít Jordán, abys ovládl národy větší a mocnější, než jsi ty: veliká města opevněná až k nebi, ² mohutný a početný lid, Anakovce, o kterých víš a o nichž jsi slyšel: „Kdo obstojí proti synům Anakovým?“ ³ Dnešního dne tedy věz, že Hospodin, tvůj Bůh, on sám jde před tebou jako stravující oheň. On sám je vyhladí, on je před tebou pokoří, takže je vyženeš a rychle je vyhubíš, jak ti Hospodin řekl. ^[a]

⁴ Až je však Hospodin, tvůj Bůh, před tebou zažene, neříkej si v srdci: „To pro mou spravedlnost mě Hospodin dovedl až sem, abych tu zemi obsadil.“ Hospodin ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost! ⁵ Ne pro svou spravedlnost a ne pro ryzost svého srdce vstupuješ do jejich země, abys ji obsadil. Hospodin, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání pro jejich zkaženost a proto, aby splnil slovo, které odpřisáhl tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. ⁶ Věz tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, ti tu krásnou zem nedává za dědictví pro tvou spravedlnost – jste přece tvrdošíjný lid! ^[b]

⁷ Vzpomeň si a nezapomínej, jak jsi popouzel Hospodina, svého Boha, na poušti. Ode dne, kdy jsi vyšel z Egypta, až do svého příchodu sem jste se bouřili proti Hospodinu. ⁸ Popouzeli jste Hospodina i na Orébu, až se na vás rozhněval tak, že vás chtěl vyhladit. ⁹ Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky – desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel – zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. ¹⁰ Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění.

¹¹ Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky – desky smlouvy. ¹² Potom mi Hospodin řekl: „Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!“

¹³ Hospodin mi tehdy řekl: „Pozoruji tento lid – ó, jak je tvrdošíjný! ¹⁴ Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni.“

¹⁵ Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm. ¹⁶ Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh! ¹⁷ Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil.

¹⁸ Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím – čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej. ¹⁹ Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel. ²⁰ Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona. ²¹ To vaše hříšné dílo, to tele, jsem pak vzal, roztavil v ohni, roztloukl a rozdrtil až na jemný prášek, který jsem vysypal do potoka stékajícího z té hory.

²² Také v Tabeře, Masse a Kibrot-hataavě jste popouzeli Hospodina.

²³ Když vás pak Hospodin vysílal z Kádeš-barné se slovy: „Vzhůru, obsaďte zemi, kterou jsem vám dal,“ vzepřeli jste se příkazu Hospodina, svého Boha. Nevěřili jste mu a neposlechli ho. ²⁴ Bouřili jste se proti Hospodinu ode dne, kdy jsem vás poznal!

²⁵ Vrhal jsem se před Hospodina, ležel jsem před ním čtyřicet dní a čtyřicet nocí, když řekl, že vás vyhladí. ²⁶ A takto jsem se modlil k Hospodinu: „Hospodine, Pane můj, nedopouštěj záhubu na svůj lid, na své dědictví, které jsi ve své velikosti vykoupil a mocnou rukou vyvedl z Egypta. ²⁷ Vzpomeň si na své služebníky, na Abrahama, Izáka a Jákoba! Nehleď na zatvrzelost tohoto lidu, na jejich zkaženost a hřích. ²⁸ Jinak v zemi, odkud jsi nás vyvedl, řeknou: ‚Hospodin je vyvedl, aby je pozabíjel na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim slíbil, a protože je nenáviděl!‘ ²⁹ Oni jsou přece tvůj lid a tvé dědictví. Vyvedl jsi je svou velikou mocí a vztaženou paží!“ ^[c]

92 Zpívaný žalm pro sobotní den.

Dnes je den soužení

37 Když to král Ezechiáš uslyšel, roztrhl své roucho a zahalen pytlovinou vešel do Hospodinova domu. ² Správce paláce Eliakima, písaře Šebnu a starší kněze, zahalené pytlovinou, poslal k proroku Izaiášovi, synu Amosovu, ³ aby mu řekli: „Tak praví Ezechiáš: Dnes je den soužení, trestání a ponížení. Porod už začal, ale není dost sil. ⁴ Kéž by Hospodin, tvůj Bůh, slyšel, co řekl nejvyšší komoří vyslaný svým pánem, asyrským králem, aby urážel živého Boha. Kéž by je ztrestal za ta slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Modli se proto za tu hrstku, která tu z nás ještě zůstala.“

⁵ Služebníci krále Ezechiáše tedy přišli k Izaiášovi. ⁶ Izaiáš jim odpověděl: „Vyřiďte svému pánu: Tak praví Hospodin – Neboj se slov, která jsi slyšel, když se proti mně rouhali sluhové asyrského krále. ⁷ Hle, zavanu na něj duchem, zaslechne zvěst, vrátí se do své země a v jeho zemi ho nechám padnout mečem.“

⁸ Mezitím se nejvyšší komoří doslechl, že asyrský král opustil Lachiš. Stáhl se tedy za ním a zastihl ho při obléhání Libny. ⁹ Vtom se král dozvěděl o Tirhakovi: „Habešský král vytáhl proti tobě do boje.“ Jakmile to uslyšel, vyslal posly k Ezechiášovi se slovy: ¹⁰ „Vyřiďte judskému králi Ezechiášovi:

Nedej se klamat svým Bohem, na něhož spoléháš. Říkáš si, že Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále. ¹¹ Slyšel jsi ale, jak asyrští králové naložili se všemi zeměmi – vyhubili je! A ty bys měl uniknout? ¹² Copak jiní bohové vysvobodili své národy? Mí předkové je vyhladili! Jak dopadl Gozan, Charan, Recef a lid Edenu v Tel-asaru? ¹³ Kde je král Chamátu, král Arpádu, král města Sefarvaim, Heny a Ivy?“

¹⁴ Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova domu a rozložil ho před Hospodinem. ¹⁵ Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: ¹⁶ „Hospodine zástupů, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem! ¹⁷ Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha?

¹⁸ Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili ¹⁹ a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen – to proto je zničili. ²⁰ Teď však prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný!“

Kohos to urážel

²¹ Izaiáš, syn Amosův, tehdy Ezechiášovi vzkázal: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele, ke kterému ses modlil ohledně asyrského krále Senacheriba. ²² Toto je slovo, které o něm vyřkl Hospodin:

³⁰ A toto budeš mít jako znamení, Ezechiáši: Letos budete jíst, co samo vyroste. I napřesrok jen to, co se samo urodí. Třetího roku však sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte z úrody. ³¹ Pozůstatek z domu Judy hluboce zakoření, vypučí vzhůru a přinese ovoce. ³² Z Jeruzaléma vzejde pozůstatek a z hory Sion ti, kdo se zachrání. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!

³³ Nuže, toto praví Hospodin o asyrském králi:

³⁶ Tehdy vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali, a hle – všude samé mrtvoly! ³⁷ Asyrský král Senacherib se sebral, odtáhl pryč a zůstal v Ninive. ³⁸ Jednou, když se klaněl v domě svého boha Nisrocha, ho jeho synové Adramelech a Sarecer probodli mečem. Uprchli pak do země Ararat a na jeho místě kraloval jeho syn Esar-chadon.

Sto čtyřiačtyřicet tisíc

7 Potom jsem uviděl čtyři anděly, kteří stáli ve čtyřech koutech země a drželi čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zem ani na moře ani na žádný strom. ² Spatřil jsem také jiného anděla, který vystupoval od východu slunce a měl pečetidlo živého Boha. Ten zavolal mocným hlasem na ty čtyři anděly, jimž bylo dáno, aby škodili zemi a moři: ³ „Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!“

⁴ A slyšel jsem počet označených: sto čtyřiačtyřicet tisíc jich bylo označeno ze všech pokolení synů Izraele:

⁵ z pokolení Juda 12 000 označených, z pokolení Ruben 12 000 označených, z pokolení Gád 12 000 označených, ⁶ z pokolení Ašer 12 000 označených, z pokolení Neftalí 12 000 označených, z pokolení Manases 12 000 označených, ⁷ z pokolení Šimeon 12 000 označených, z pokolení Levi 12 000 označených, z pokolení Isachar 12 000 označených, ⁸ z pokolení Zabulon 12 000 označených, z pokolení Josef 12 000 označených, z pokolení Benjamín 12 000 označených.

Nesčíslný zástup

⁹ A hle, potom jsem spatřil veliký zástup, který by nikdo nemohl sečíst, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečeni do bílých rouch. V rukou měli palmové ratolesti ¹⁰ a hlasitě volali:

¹¹ Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců i těch čtyř bytostí, padli před trůnem na tváře a klaněli se Bohu ¹² se slovy:

¹³ Jeden z těch starců pak promluvil a zeptal se mě: „Kdo jsou ti oblečení do bílých rouch a odkud přišli?“

¹⁴ Odpověděl jsem: „Pane můj, ty víš.“

Tehdy mi řekl: „To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka. ¹⁵ Proto jsou před Božím trůnem a slouží mu v jeho chrámu dnem i nocí. Ten, který sedí na trůnu, bude přebývat mezi nimi. ¹⁶ Nebudou už nikdy hladovět ani žíznit, slunce ani horko je nespálí, ¹⁷ neboť je bude pást Beránek, který je uprostřed trůnu. Povede je k pramenům živých vod a Bůh jim setře každou slzu z očí.“ ^[a]