M’Cheyne Bible Reading Plan
Synové Kehatovi
4 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 2 „Sečti Kehatovy syny z řad synů Leviho podle jejich rodů a otcovských domů. 3 Započti každého ve věku od třiceti do padesáti let, kdo je schopen služby, aby pracoval na díle při Stanu setkávání.
4 Toto bude služba Kehatových synů ve Stanu setkávání: nejsvětější věci. 5 Než tábor potáhne dál, vstoupí Áron se svými syny dovnitř, sejmou zastírající oponu a tou přikryjí Truhlu svědectví. 6 Na ni pak položí přikrývku z odolných usní [a] a navrch rozprostřou přehoz, celý z modré látky, a provléknou tyče.
7 Potom prostřou přehoz z modré látky na stole chlebů předložení a na něj rozloží mísy, pohárky, číše a konvice pro úlitby; na stole bude zůstávat každodenní chléb. 8 Na to vše pak rozprostřou přehoz z šarlatové látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.
9 Potom vezmou přehoz z modré látky, přikryjí svícen k svícení i s jeho kahany, kleštěmi, pánvicemi na uhlí a veškerými nádobami na olej, jichž se užívá k jeho obsluze, 10 zabalí jej i s jeho veškerým náčiním do pokrývky z odolných usní a položí na nosítka.
11 Také na zlatý oltář prostřou přehoz z modré látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.
12 Potom vezmou veškeré služebné náčiní, které se používá ke službě ve svatyni, zabalí je do přehozu z modré látky, přikryjí je pokrývkou z odolných usní a položí na nosítka.
13 Pak vyberou z oltáře popel, prostřou na oltáři přehoz z purpurové látky 14 a na něj položí veškeré oltářní náčiní, které používají k jeho obsluze – pánvice na uhlí, vidlice, lopaty a obětní misky – všechno oltářní náčiní. Přes ně rozprostřou přikrývku z odolných usní a provléknou tyče.
15 Poté, co Áron se svými syny dokončí přikrývání svatých věcí a veškerého vybavení svatyně, než tábor potáhne dál, teprve tehdy přijdou Kehatovi synové, aby to nesli. Svatých věcí se nedotknou, aby nezemřeli. Toto je břemeno Kehatových synů při Stanu setkávání.
16 Eleazarovi, synu kněze Árona, pak bude svěřen olej ke svícení, kadidlo z vonných látek, každodenní moučná oběť a olej pomazání. Bude mít dozor nad celým Příbytkem a nade vším, co je v něm – nad svatými věcmi i jejich příslušenstvím.“
17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 18 „Nedopustíte, aby byl kmen kehatských rodů vyhlazen z řad levitů. 19 Aby zůstali naživu a nezemřeli, když přistupují k nejsvětějším věcem, naložíte s nimi takto: přijde Áron a jeho synové a každému z nich určí jeho službu a jeho břemeno. 20 Oni sami však nesmí vejít a zahlédnout, jak jsou baleny svaté věci, aby nezemřeli.“
Synové Geršonovi
21 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 22 „Sečti také Geršonovy syny podle jejich otcovských domů a rodů. 23 Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.
24 Toto bude služba geršonských rodů, jejich úkoly a břemena: 25 Budou nosit plachty a houně Příbytku, Stan setkávání, jeho pokrývku i pokrývku z odolných usní, která je na ní, dále závěs ke vchodu do Stanu setkávání, 26 zástěny nádvoří, závěs pro vchod do brány nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jejich lana a veškeré příslušenství k jejich službě. A budou konat službu ve všem, co jim bylo uloženo. 27 Veškerá služba Geršonových synů se bude dít podle rozkazů Árona a jeho synů – to platí pro všechna jejich břemena a pro všechnu jejich službu. Všechna jejich břemena svěříte do jejich opatrování. 28 To bude služba geršonských rodů při Stanu setkávání a jejich zodpovědnost pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“
Synové Merariho
29 „Syny Merariho rovněž sečti podle jejich rodů a otcovských domů. 30 Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.
31 Při veškeré své službě při Stanu setkávání budou zodpovědni za tato břemena: desky Příbytku, jejich svlaky, sloupy, patky, 32 dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany a veškerým jejich náčiním, a to se vší příslušnou službou. Každému jmenovitě určíte, jaké břemeno má nosit. 33 To bude služba merarijských rodů při veškeré jejich práci při Stanu setkávání pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“
Sčítání levitských rodů
34 Mojžíš s Áronem a s představenými obce sečetl Kehatovy syny podle jejich rodů a otcovských domů. 35 Započítal ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání, 36 a bylo jich po jejich rodech započteno 2 750. 37 Toto je součet kehatských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.
38 Rovněž Geršonovi synové byli sečteni podle svých rodů a otcovských domů: 39 Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. 40 Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 2 630. 41 Toto je součet geršonských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu.
42 Také merarijské rody byly sečteny podle svých rodů a otcovských domů: 43 Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. 44 Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 3 200. 45 Toto je součet merarijských rodů, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.
46 Mojžíš s Áronem a s vůdci Izraele sečetl všechny levity podle jejich rodů a otcovských domů, 47 všech, kdo byli ve věku od třiceti do padesáti let schopni díla služby při Stanu setkávání a díla nošení břemen. 48 Jejich celkový počet byl 8 580. 49 Podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem byla každému z nich určena jeho služba a jeho břemeno.
A tak byli sečteni, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
38 Památeční žalm Davidův.
2 Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti,
ve svém rozzuření mě nekárej!
3 Vždyť už jsem probodán tvými šípy,
tvá ruka drtí mě!
4 Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo,
můj hřích připravil mé kosti o pokoj.
5 Má provinění mi nad hlavu rostou,
těžší, než unesu, je jejich břemeno!
6 Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo,
rány, jež páchnou a mokvají.
7 Shrbený jsem, plížím se tak nízko,
celý den v zármutku se potácím.
8 Mé slabiny jsou v jednom ohni,
jediné zdravé místo mi v těle nezbylo.
9 Bezmocný jsem a tolik zdrcen,
úzkostí sténám, křičím ze srdce!
10 Ty, Pane, víš o každé mé touze,
můj nářek před tebou není utajen.
11 Srdce mi buší, síla se ztrácí
i moje oči už světlo opouští.
12 Přátelé a drazí se mých ran štítí,
moji příbuzní se drží vpovzdálí.
13 Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky,
ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze,
své lsti vymýšlejí každý den.
14 Já ale jak hluchý neslyším,
jak němý nechci ústa otevřít.
15 Jsem jako člověk, který neslyší,
z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy.
16 V tebe, Hospodine, skládám naději –
Pane Bože můj, ty jistě odpovíš!
17 Ať nade mnou nejásají, říkám si,
jen ať se nepyšní nad mým selháním!
18 Vždyť už jsem přece na pokraji pádu
a stále trpím bolestí,
19 vyznávám svoje provinění,
trápím se pro svůj hřích!
20 Mých bezdůvodných [a] soků je stále více,
množí se počet mých zrádných nepřátel.
21 Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní,
obviňují mě, když dobra držím se!
22 Neopouštěj mě, Hospodine,
nevzdaluj se mi, Bože můj!
23 Pospěš mi na pomoc,
Pane – má záchrano!
2 Já jsem ta růže šáronská,
jsem lilie v dolinách.
2 Jako lilie mezi bodláky,
tak je má milá mezi dívkami.
3 Jako jabloň mezi stromy lesními,
tak je můj milý mezi mládenci.
V jeho stínu sedím s rozkoší,
jeho ovoce mým ústům lahodí.
4 Kéž mě uvede do síně hodovní,
praporem své lásky kéž mě zaštítí!
5 Osvěžte mě rozinkami,
posilněte mne jablky,
neboť jsem láskou nemocná.
6 Jeho levice pod hlavou mou
a pravicí mě objímá.
7 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,
při srnách, při laních divokých:
Neprobouzejte, nerozněcujte lásku,
dříve než sama bude chtít.
8 Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží,
přes hory skáče, spěchá přes kopce!
9 Srnci či kolouchu můj milý podobá se.
Hle, za naší zídkou už se zastavil,
mezerami se dívá, škvírami nahlíží!
10 Můj milý ozval se a ke mně promluvil:
Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!
11 Hle, zima už skončila,
průtrž přestala a je pryč.
12 Kvítí se ukazuje po zemi,
čas prozpěvování je tu,
hlas hrdličky zní po kraji.
13 Fíkovník nasytil své plody mízou,
révový květ svou vůni vydává:
Vstaň, lásko má, má překrásná, a pojď!
14 Holubičko má v rozsedlinách skalních,
ve skrýši nad srázem,
dopřej mi spatřit svůj obličej,
svůj hlas mi dopřej uslyšet.
Tvůj hlas je tolik lahodný,
tvůj obličej tak líbezný!
15 Pochytejte nám lišky,
ty lišky maličké,
co na vinicích nám škodí,
když kvetou naše vinice!
16 Můj milý je můj a já jsem jeho,
když pase v liliích.
17 Ještě než s vánkem přijde den
a rozprchnou se stíny,
vrať se, můj milý!
Srnci či kolouchu se podobej
na horách béterských!
Co je člověk?
2 Proto se musíme tím pečlivěji držet toho, co jsme slyšeli, a nenechat se proudem unášet pryč. 2 Jestliže už slovo, které zvěstovali andělé, bylo závazné, takže každý přestupek a každou neposlušnost stihl spravedlivý trest, 3 jak bychom tedy unikli my, kdybychom opomíjeli takovéto spasení? Na počátku je zvěstoval sám Pán a nám je potvrdili ti, kteří jej slýchali, 4 což Bůh podle své vůle zároveň dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.
5 Ten budoucí svět, o němž mluvíme, Bůh nesvěřil andělům. 6 Písmo na jednom místě prohlašuje:
„Co je člověk, že na něj pamatuješ,
co je lidský tvor, že tě zajímá?
7 O málo nižším než anděly jsi jej stvořil,
slávou a ctí jsi korunoval jej, [a]
8 k jeho nohám jsi složil vše.“ [b]
Když tedy vše položil do jeho moci, nezbylo nic, co by mu nepoddal. Teď ovšem ještě nevidíme, že by vše bylo v jeho moci. 9 Vidíme ale Ježíše – který se stal o málo nižším než andělé – jak je nyní pro utrpení smrti korunován slávou a ctí, neboť z Boží milosti zakusil smrt za nás za všechny.
Kristovi sourozenci
10 Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení. 11 Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci, 12 když říká:
„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno,
uprostřed shromáždění tě budu velebit.“ [c]
13 Jinde říká:
„Já na něj budu spoléhat,“
a pokračuje:
„Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“ [d]
14 A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), 15 a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví. 16 Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá. [e] 17 Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu. [f] 18 Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.