M’Cheyne Bible Reading Plan
Uspořádání tábora
2 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 2 „Ať synové Izraele táboří každý při svém praporu, pod korouhví svých otcovských domů; ať táboří vpovzdálí okolo Stanu setkávání.“
3 Vepředu, na východě, táboří po svých oddílech prapor Judova uskupení: vůdce Judových synů Nachšon, syn Aminadabův, 4 a jeho vojsko o počtu 74 600 mužů.
5 Vedle něj táboří pokolení Isachar: vůdce Isacharových synů Netaneel, syn Cuarův, 6 a jeho vojsko o počtu 54 400 mužů.
7 Dále pokolení Zabulon: vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův, 8 a jeho vojsko o počtu 57 400 mužů.
9 Celkem v oddílech Judova uskupení: 186 400 mužů. Ti pochodují jako první.
10 Na jihu táboří po svých oddílech prapor Rubenova uskupení: vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův, 11 a jeho vojsko o počtu 46 500 mužů.
12 Vedle něj táboří pokolení Šimeon: vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curišadajův, 13 a jeho vojsko o počtu 59 300 mužů.
14 Dále pokolení Gád: vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův, [a] 15 a jeho vojsko o počtu 45 650 mužů.
16 Celkem v oddílech Rubenova uskupení: 151 450 mužů. Ti pochodují druzí.
17 Uprostřed všech uskupení putuje Stan setkávání s uskupením levitů. Jak táboří, tak pochodují; každý na svém místě při svém praporu.
18 Na západě táboří po svých oddílech prapor Efraimova uskupení: vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův, 19 a jeho vojsko o počtu 40 500 mužů.
20 Vedle něj pokolení Manases: vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův, 21 a jeho vojsko o počtu 32 200 mužů.
22 Dále pokolení Benjamín: vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho, 23 a jeho vojsko o počtu 35 400 mužů.
24 Celkem v oddílech Efraimova uskupení: 108 100 mužů. Ti pochodují třetí.
25 Na severu táboří po svých oddílech prapor Danova uskupení: vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův, 26 a jeho vojsko o počtu 62 700 mužů.
27 Vedle něj táboří pokolení Ašer: vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův, 28 a jeho vojsko o počtu 41 500 mužů.
29 Dále pokolení Neftalí: vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův, 30 a jeho vojsko o počtu 53 400 mužů.
31 Celkem v oddílech Danova uskupení: 157 600 mužů. Ti pochodují po svých praporech jako poslední.
32 Toto je součet synů Izraele podle jejich otcovských domů. Celkem jich v oddílech všech uskupení bylo 603 550 mužů. 33 Podle Hospodinova příkazu Mojžíšovi však s ostatními Izraelity nebyli sečteni levité.
34 Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi: tak tábořili po svých praporech a tak táhli, každý podle svých rodů při domě svých otců.
36 Pro předního zpěváka.
Výrok Hospodinova služebníka Davida.
2 Zvrácenost sídlí v srdci ničemy,
na bázeň před Bohem vůbec nehledí!
3 Dle svého mínění si může lichotit,
svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist.
4 Jeho ústa mluví lstivě a ničemně,
konání dobra přestal rozumět.
5 I na svém lůžku podlost vymýšlí,
na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí.
6 Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi,
tvá věrnost sahá k oblakům.
7 Tvá spravedlnost je jak mohutné hory,
tvé zákony jsou hloubka nesmírná –
lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš!
8 Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady,
do stínu tvých křídel se lidé uchýlí!
9 Hojností tvého domu bývají nasyceni,
z rajských potoků je napájíš.
10 Pramen života je přece u tebe
a ve tvém světle světlo vidíme.
11 Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají,
svou spravedlnost na v srdci upřímné.
12 Ať už nešlape po mně noha pyšných,
ruka darebáků ať nepronásleduje mě!
13 Tam, kde zlosynové padnou,
ležet zůstanou, už nevstanou!
Než slunce zhasne
12 Pamatuj na svého Stvořitele,
dokud jsi ještě mlád,
dříve než přijdou zlé dny a roky,
o kterých řekneš: Nemám je rád!
2 Dřív než ti slunce zhasne
tak jako světlo měsíce a hvězd
a než se obloha znovu
temnými mraky zatáhne.
3 Strážcové domu se tehdy rozechvějí,
udatní mužové se přikrčí,
prořídnou řady těch, jež v mlýnku mlely,
ty, jež vyhlížely z oken, se do tmy ponoří.
4 Tehdy se zavřou dveře do ulice
a mlýnek zvolna umlkne,
budeš se probouzet šveholením ptáků,
všechny písně však budou zastřené.
5 Tehdy se člověk začne bát výšek
a každá cesta hrozbu znamená,
mandloň rozkvete bílým květem,
příliš těžká je i kobylka
a všechna chuť se ztratila. [a]
Člověk odchází do věčného domu,
ulicí krouží truchlící.
6 Pamatuj na svého Stvořitele,
dřív než se přetrhne stříbrná šňůra
a zlatá mísa než se rozbije,
dřív než se roztříští džbán nad pramenem
a kolo u studny se rozláme,
7 než se prach vrátí do země, kde býval,
a duch se vrátí k Bohu, jenž ho daroval. [b]
8 Marnost nad marnost, řekl Kazatel, všechno je marnost.
Epilog
9 Nejenže byl Kazatel moudrý – svému vědění také učil prostý lid. Vyslechl, zkoumal a také upravil mnohá přísloví. 10 Kazatel hledal výstižná slova a sepsal poctivé a pravé výroky.
11 Slova mudrců jsou jako bodce,
sbírky výroků jsou hřeby zatlučené –
všechny pocházejí od téhož Pastýře.
12 Cokoli je navíc, toho se varuj, synu. Píše se tolik knih, že to nebere konce, a přílišné bádání člověka unaví. 13 Zde je souhrn všeho, co jsi slyšel: Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším. 14 Bůh bude soudit vše, co se děje, i to skryté, ať už to bylo dobré anebo zlé.
1 Pavel, vězeň Ježíše Krista, a bratr Timoteus
Filemonovi, našemu milému příteli a spolupracovníku, 2 sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archipovi i církvi ve tvém domě:
3 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Štědrost víry
4 Kdykoli tě zmiňuji ve svých modlitbách, děkuji svému Bohu, 5 neboť se doslýchám o tvé víře v Pána Ježíše a lásce ke všem svatým. 6 Modlím se, aby se sdílení tvé víry naplno projevilo díky poznání všeho dobrého, co máme v Kristu. 7 Tvá láska nám přináší velikou radost a povzbuzení, bratře, neboť jsi potěšil srdce svatých.
Prosba za Onezima
8 Proto ačkoli bych ti mohl v Kristu směle přikázat, co se patří, 9 pro lásku raději prosím – já Pavel, už stařec a teď také vězeň Krista Ježíše. 10 Prosím tě ohledně svého syna, jehož jsem zplodil ve vězení, Onezima, [a] 11 který ti kdysi nebyl prospěšný, ale nyní je velmi prospěšný tobě i mně.
12 Posílám ti ho zpět jako své vlastní srdce. 13 Chtěl jsem si ho nechat u sebe, aby mi v mém vězení pro evangelium sloužil místo tebe, 14 ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého vědomí, aby tvůj dobrý skutek nebyl vynucený, ale dobrovolný. 15 Snad proto ti byl načas vzdálen, abys ho přijal navždy – 16 ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr. Je mi obzvlášť drahý, a čím spíše tobě, ať už v lidském smyslu nebo v Pánu.
17 Máš-li mě za společníka, přijmi ho jako mne. 18 Pokud ti způsobil nějakou škodu nebo něco dluží, přičti to mně. 19 TOTO PÍŠU JÁ PAVEL SVOU VLASTNÍ RUKOU: JÁ TO ZAPLATÍM! Snad ti nemusím připomínat, že mi dlužíš i sám sebe.
20 Nuže, bratře, ať z tebe mám v Pánu užitek i já; potěš mé srdce v Pánu. 21 Píšu ti v jistotě o tvé poslušnosti a vím, že uděláš více, než žádám.
22 A ještě něco – připrav pro mě pokoj. Doufám totiž, že se k vám díky vašim modlitbám budu moci vrátit.
23 Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši, 24 a moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.
25 Milost Pána Ježíše Krista s vaším duchem.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.