M’Cheyne Bible Reading Plan
Svaté dny
23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Toto jsou Hospodinovy slavnosti, jež budete vyhlašovat jako svatá shromáždění; jsou to mé slavnosti:
3 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne je sobota, den odpočinku, svaté shromáždění: nedělejte žádnou práci. Ve všech vašich příbytcích bude sobota náležet Hospodinu. [a]
4 Toto jsou Hospodinovy slavnosti, svatá shromáždění, jež budete vyhlašovat v jejich určený čas:
5 Za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach – Hospodinův Hod beránka. 6 Patnáctého dne téhož měsíce bude Hospodinův Svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budete jíst nekvašené chleby. 7 Prvního dne budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. 8 Po sedm dní budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti. Sedmého dne bude další svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci.“ [b]
9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 10 „Mluv k synům Izraele: Až přijdete do země, kterou vám dávám, a budete sklízet její obilí, přineste první snop své sklizně ke knězi. 11 Kněz pak ten snop pozvedne před Hospodinem, abyste došli zalíbení; pozvedne jej v den následující po sobotě. 12 V den pozvedání vašeho snopu připravíte Hospodinu jako zápalnou oběť ročního beránka bez vady. 13 Jako moučnou oběť k němu přidáte dvě desetiny efy [c] jemné mouky zadělané olejem. To je příjemně vonící ohnivá oběť Hospodinu. K tomu přidáte čtvrtku hinu [d] vína jako úlitbu. 14 Nebudete ze sklizně jíst chléb ani pražené nebo čerstvé zrní, dokud nepřinesete tento dar svému Bohu. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích.
15 Ode dne následujícího po oné sobotě, totiž ode dne, kdy jste přinesli snop pozvedání, si odpočítáte sedm plných týdnů. 16 Do dne následujícího po sedmé sobotě tak napočítáte padesát dní. Tehdy přinesete Hospodinu novou moučnou oběť. 17 Ze svých příbytků přinesete jako prvotiny Hospodinu dva chleby pozvedání; budou ze dvou desetin efy jemné mouky pečené s kvasem. 18 S tím chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho mladého býčka a dva berany – to bude zápalná oběť Hospodinu. Spolu s moučnými oběťmi a úlitbami budou ohnivou obětí příjemně vonící Hospodinu. 19 Obětujte rovněž jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako pokojnou oběť. 20 Kněz je pak spolu s chleby prvotin a se dvěma beránky zvedáním nabídne Hospodinu. Bude to svaté Hospodinu, připadne to knězi. 21 V ten den vyhlásíte slavnost. [e] Budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich příbytcích.
22 Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo; nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 24 „Mluv k synům Izraele: Prvního dne sedmého měsíce budete mít den odpočinku, svaté shromáždění s památným troubením. [f] 25 Nebudete dělat žádnou běžnou práci; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu.“
26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 27 „Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření. [g] Budete mít svaté shromáždění: budete se pokorně postit a přinášet ohnivé oběti Hospodinu. 28 Toho dne nebudete dělat žádnou práci, neboť je to Den smíření, kdy budete smířeni před Hospodinem, vaším Bohem. 29 Kdokoli by se toho dne nepostil, bude vyobcován ze svého lidu. 30 Kdokoli by toho dne dělal jakoukoli práci, toho vyhubím z jeho lidu. 31 Nebudete dělat žádnou práci – to je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích. 32 Bude to pro vás sobota všech sobot. Od večera devátého dne onoho měsíce do následujícího večera se budete postit a zachovávat sobotní odpočinek.“
33 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 34 „Mluv k synům Izraele: Od patnáctého dne téhož sedmého měsíce bude po sedm dní trvat Hospodinův Svátek stánků. [h] 35 Prvního dne bude svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. 36 Po sedm dní budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti. Osmého dne budete mít další svaté shromáždění; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu. Je to svátek; nebudete dělat žádnou běžnou práci.
37 Toto jsou Hospodinovy slavnosti, jež budete vyhlašovat jako svatá shromáždění. Při nich budete Hospodinu přinášet ohnivé oběti – zápalnou i moučnou oběť, oběť pokojnou i úlitbu, každou z nich v příslušný den. 38 To vše kromě Hospodinových sobot a kromě všech vašich darů, slibů a dobrovolných obětí, jež budete přinášet Hospodinu.
39 Patnáctého dne sedmého měsíce, když shromáždíte úrodu země, tedy budete po sedm dní slavit Hospodinovu slavnost. Prvního dne bude den odpočinku, rovněž osmého dne bude den odpočinku. 40 Prvního dne si vezmete ovoce citrusových stromů, palmové ratolesti, větve myrtových keřů a potočních vrb a po sedm dní se budete radovat před Hospodinem, svým Bohem. 41 Tuto Hospodinovu slavnost budete slavit sedm dní v roce – to je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. Budete ji slavit v sedmém měsíci. 42 Po sedm dní budete bydlet ve stáncích. Všichni narození v Izraeli budou bydlet ve stáncích, 43 aby vaši potomci věděli, že když jsem syny Izraele vyváděl z Egypta, nechal jsem je bydlet ve stanech. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
44 A Mojžíš oznámil Hospodinovy slavnosti synům Izraele.
30 Žalm Davidův.
Píseň k posvěcení chrámu.
2 Vyvyšovat tě budu, Hospodine, tys mě pozdvihl,
nenechal jsi mé nepřátele jásat nade mnou!
3 Hospodine, Bože můj,
k tobě jsem volal a tys mě uzdravil.
4 Hospodine, duši mou jsi z hrobu vyvedl,
oživil jsi mě, abych do jámy nepadl!
5 Zpívejte Hospodinu, jeho věrní,
chvalte památku jeho svatosti!
6 Jeho hněv trvá jen pouhou chvíli,
jeho přízeň však celý život provází.
Večerní pláč zůstává přes noc,
ráno jej ale střídá jásání!
7 Když se mi dařilo, říkával jsem si:
„Mně se nikdy nic nestane!“
8 Ve své přízni, Hospodine,
jsi mě jak horu pevně postavil,
když jsi pak ale svou tvář skryl,
byl jsem vyděšen!
9 K tobě, Hospodine, volám,
tebe, Pane můj, prosím o milost.
10 Čemu prospěje prolití mé krve?
K čemu to bude, když padnu do jámy?
Bude snad prach tebe oslavovat?
Bude snad vyprávět o tvé věrnosti?
11 Slyš, Hospodine, smiluj se nade mnou,
prosím, Hospodine, buď můj pomocník!
12 Ty jsi obrátil můj nářek v tanec,
svlékls mi pytlovinu, oděls mě radostí!
13 Proto ti ze srdce zpívám bez ustání,
Hospodine, Bože můj, chválím tě navěky!
Duše zůstává hladová
6 Je hrozná věc, kterou jsem viděl pod sluncem a která těžce doléhá na lidi: 2 Bůh někomu dopřeje bohatství, jmění i slávu, takže mu v životě nechybí nic, nač si vzpomene. Bůh mu však nedovolí těch věcí užít – nechá je užívat někomu cizímu. Jak je to marné a bolestné!
3 Kdyby měl člověk třeba sto dětí
a dožil se velké spousty let,
kdyby však v životě nezakusil štěstí
a nakonec neměl ani hrob,
pak říkám, že i potracené dítě
je šťastnější než on!
4 Přišlo nazmar a ve tmě zmizí,
jeho jméno zůstane skryto v tmách,
5 nevidí slunce a o ničem neví,
narozdíl od něj má ale klid.
6 Kdyby ten člověk žil dvakrát tisíc let,
kdyby však štěstí nezažil –
což všichni tamtéž nemíří?
7 Veškeré pachtění má nasytit lidská ústa, duše však přesto zůstává hladová. 8 Jakou má výhodu moudrý před hlupákem? K čemu je chudákovi, že ví, jak se chovat před lidmi? 9 Lepší je, co je vidět očima, než to, za čím duše utíká. I to je však marnost a honba za větrem.
10 Vše, co se děje, už bylo pojmenováno, dávno je známo, jak na tom člověk je – s tím, kdo je silnější, nemůže soupeřit. 11 Čím více slov, tím větší marnost! Co z toho všeho člověk má? 12 Kdo ví, v čem spočívá lidské štěstí v těch pár dnech marného života, který pomine jako stín? Kdo člověku poví, co se bude dít pod sluncem, až on tu nebude?
On zůstává věrný
2 Synu můj, čerpej sílu z milosti, která je v Kristu Ježíši. 2 Co jsi ode mě slyšel před mnoha svědky, to svěřuj věrným lidem, kteří budou schopni učit zase další.
3 Snášej útrapy jako dobrý voják Ježíše Krista. 4 Nikdo v bojové službě se neplete do civilních záležitostí; jinak by s ním velitel nebyl spokojen. 5 Ani žádný závodník nezíská věnec, nezávodí-li podle pravidel. 6 I rolník musí těžce pracovat předtím, než okusí úrodu. 7 Přemýšlej o mých slovech; Pán ti dá, abys to všechno pochopil.
8 Pamatuj, že Ježíš Kristus z Davidova semene byl vzkříšen z mrtvých – to je mé evangelium. 9 Pro ně snáším útrapy, dokonce i okovy jako zločinec; ale Boží slovo není v okovech. 10 Proto jsem ochoten všechno vydržet kvůli vyvoleným, aby i oni došli spásy a věčné slávy v Kristu Ježíši.
11 Toto je jistá pravda:
12 Jestli jsme s ním zemřeli, budeme s ním žít.
Jestli vytrváme, budeme s ním kralovat.
13 Jestli jej zapřeme, i on nás zapře.
Jestli jsme nevěrní, on zůstává věrný –
nemůže přece popřít sám sebe!
Boží základ stojí
14 Tyto věci připomínej a zapřísahej bratry před Bohem, ať se nehádají o slova – nevede to k žádnému užitku, jen ke zkáze posluchačů. 15 Usiluj, aby ses mohl před Bohem postavit jako osvědčený dělník, který se nemá zač stydět a který správně vykládá slovo pravdy. 16 Vyhýbej se světským tlachům, které odvádějí lidi stále dál od Boha. 17 Takové řeči se šíří jako rakovina. Vedou je lidé jako Hymenaios a Filetos, 18 kteří zbloudili z cesty pravdy a podvracejí víru některých lidí řečmi o tom, že už nastalo vzkříšení.
19 Boží základ však pevně stojí a nese tento nápis: „Hospodin ví, kdo mu patří,“ [a] a „Každý, kdo vyznává Pánovo jméno, ať opustí nepravost.“ 20 Ve velikém domě nejsou jen zlaté a stříbrné nádoby, ale také dřevěné a hliněné; některé jsou na ozdobu a jiné na smetí. 21 Kdo si zachová čistotu od věcí, které jsem zmínil, bude vzácnou nádobou, posvěcenou a velmi užitečnou pro Pána, připravenou pro každé dobré dílo.
22 Utíkej tedy od mladických tužeb a následuj spravedlnost, víru, lásku a pokoj spolu s ostatními, kdo vzývají Pána z čistého srdce. 23 Hloupé a nesmyslné spory však odmítej; víš přece, že plodí jen hádky. 24 A Pánův služebník nemá být hádavý, ale ke všem přívětivý a snášenlivý a má být schopen učit 25 a s vlídností napravovat odpůrce. Kdo ví? Bůh je může přivést k pokání, aby poznali pravdu 26 a probrali se z ďáblovy pasti, do níž se nechali lapit, aby konali jeho vůli.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.