M’Cheyne Bible Reading Plan
Nepatřičný oheň
10 Áronovi synové Nádab a Abihu pak vzali každý svou kadidelnici, dali do nich oheň, položili na něj kadidlo a obětovali před Hospodinem nepatřičný oheň, jaký jim nepřikázal. [a] 2 Tehdy vyšlehl od Hospodina oheň a pohltil je, a tak zemřeli před Hospodinem. 3 Mojžíš řekl Áronovi: „To měl Hospodin na mysli, když řekl:
Na těch, kdo ke mně přistupují,
projevím svou svatost;
před tváří všeho lidu
projevím svou slávu.“
A Áron mlčel.
4 Mojžíš tedy zavolal Mišaele a Elsafana, syny Uziele, Áronova strýce, a řekl jim: „Přistupte a vyneste své bratrance od svatyně ven za tábor!“ 5 Přistoupili tedy a odnesli je v jejich suknicích ven za tábor, jak jim Mojžíš řekl.
6 Mojžíš řekl Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi: „Nerozpouštějte si vlasy na znamení smutku a netrhejte svá roucha, abyste nezemřeli a aby se Bůh nerozhněval na celou obec! Vaši bratři, celý dům Izraele, budou oplakávat ty, jež Hospodin sežehl. 7 Vy však neodcházejte od vchodu do Stanu setkávání, abyste nezemřeli, neboť je na vás olej Hospodinova pomazání.“ Zachovali se tedy podle Mojžíšova slova.
8 Hospodin promluvil k Áronovi: 9 „Když budete vcházet do Stanu setkávání, nebudeš ty ani tví synové pít víno ani jiný kvašený nápoj, abyste nezemřeli. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: 10 Rozlišujte mezi svatým a nesvatým a mezi čistým a nečistým 11 a učte syny Izraele všem ustanovením, která jim Hospodin vydal skrze Mojžíše.“
12 Mojžíš pak Áronovi a jeho zbylým synům Eleazarovi a Itamarovi řekl: „Vezměte moučnou oběť, která zbyla z Hospodinových ohnivých obětí, a jezte ji nekvašenou poblíž oltáře, neboť je svatosvatá. 13 Sníte ji na svatém místě, neboť je to stanovený příděl z Hospodinových ohnivých obětí pro tebe i pro tvé syny. Tak mi to bylo přikázáno. 14 Také hrudí pozvedání i kýtu odevzdání budete jíst na čistém místě – ty a s tebou tvoji synové i tvé dcery – neboť jsou tobě i tvým potomkům dány jako stanovený příděl z pokojných obětí synů Izraele. 15 Kýtu odevzdání a hrudí pozvedání přinesou spolu s ohnivými oběťmi tuku, aby to zvedáním nabídli Hospodinu. Věčným ustanovením to připadne tobě a tvým synům, jak Hospodin přikázal.“
16 Mojžíš pak zjišťoval, co se stalo s kozlem oběti za hřích, a ukázalo se, že byl spálen. Rozhněval se tedy na Eleazara a Itamara, Áronovy zbývající syny, a řekl: 17 „Proč jste oběť za hřích nesnědli na svatém místě? Vždyť je svatosvatá a byla vám dána, abyste sňali vinu obce, abyste za ně před Hospodinem vykonali obřad smíření! 18 Pohleďte, krev oběti nebyla vnesena dovnitř svatyně. Proto jste ji měli sníst na svatém místě, jak jsem přikázal!“ [b]
19 Áron však Mojžíšovi odpověděl: „Pohleď, dnes obětovali před Hospodinem svou oběť za hřích a svou zápalnou oběť, a mě postihly takové věci! Kdybych dnes jedl oběť za hřích, copak by s tím Hospodin souhlasil?“
20 A když to Mojžíš uslyšel, souhlasil.
11 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
Hospodin je můj úkryt – proč mi říkáte:
„Do hor svých, ptáčku, měl bys uletět!“
2 Pohleď, jak ničemové napínají luk,
na tětivu kladou šípy své,
z přítmí střílejí na upřímné!
3 Když samy základy bortí se,
tehdy spravedlivý nic nezmůže!
4 Hospodin je v chrámu své svatosti,
Hospodin trůní v nebesích!
Očima prohlíží celý svět, [a]
lidské syny zkoumá pohledem!
5 Spravedlivé i ničemy zkoumá Hospodin,
z duše nenávidí milovníky násilí!
6 Řeřavé uhlí a síru sešle na ničemy,
z kalicha žhavého vichru budou pít!
7 Hospodin je spravedlivý, spravedlnost miluje,
upřímní spatří jeho obličej!
12 Pro předního zpěváka, hlubokým hlasem.
Žalm Davidův.
2 Pomoz, Hospodine! Věrných ubývá,
všichni čestní lidé mizí ze světa!
3 Každý jen druhému pořád lže,
úlisné rty mají, srdce falešné!
4 Ať už Hospodin konečně vymýtí
všechny lstivé rty a pyšné jazyky!
5 Prý: „V našem jazyku je naše síla,
máme své rty – kdo je náš pán?!“
6 Pro útlak chudáků, pro nářek ubožáků
již povstanu, praví Hospodin,
na pomoc přijdu tomu, kdo je posmíván!
7 Výroky Hospodinovy jsou výroky čisté,
v hliněné peci stříbro tavené, sedmkrát tříbené.
8 Ty sám, Hospodine, jsi naše stráž,
před tímto pokolením nás navždy chraň!
9 Ničemy se to hemží ze všech stran,
nezřízenost se mezi lidmi rozmáhá!
Další Šalomounova přísloví
25 Zde jsou další Šalomounova přísloví,
shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše:
2 Slávou Boží je věc tajit,
slávou králů je věc prozkoumat.
3 Jak výšku nebe a hlubiny země,
tak srdce králů nelze vystihnout.
4 Když se od stříbra odloučí struska,
zlatníkovi se ukáže ryzí kov.
5 Když od krále odloučí darebáka,
spravedlností se zpevní jeho trůn.
6 Před králem se nedělej důležitým,
mezi významné lidi nestav se.
7 Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“
než být před urozenými ponížen.
I když něco spatříš na vlastní oči,
8 nepouštěj se pro to rychle do sporu.
Co by sis mohl nakonec počít,
kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl?
9 Spor se svým bližním když vyřizuješ,
neodhaluj cizí tajemství.
10 Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě,
tvá špatná pověst tě už nepustí!
11 Zlatá jablka na stříbrných mísách
jsou slova řečená v pravý čas.
12 Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu
je moudrá výtka pro vnímavý sluch.
13 Chladivým sněhem uprostřed léta
je věrný posel těm, kdo jej vyslali;
duši svých pánů jistě občerství!
14 Oblaka, vítr – a žádný déšť!
Chvástavé sliby – samé chyby!
15 Trpělivostí si i vůdce nakloníš;
jemný jazyk i kosti rozdrtí.
16 Najdeš-li med, jez ho s mírou;
jinak se přesytíš a zvrátíš jej.
17 Navštěvuj svého přítele jen vzácně,
jinak se přesytí a znenávidí tě.
18 Kdo proti bližnímu křivě svědčí,
je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp.
19 Jak vyražený zub, jak vykloubená noha
je důvěra ve zrádce v těžký den.
20 Obírat o šaty v chladný den,
nalévat ocet do rány –
totéž je truchlivému zpívat písničky.
21 Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst,
a pokud žízní, dej mu pít.
22 Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí,
sám Hospodin ti odplatí.
23 Severní vítr s sebou nese liják,
tajné řeči pak zlobné pohledy.
24 Lepší je stěhovat se do kouta na střechu
než s hašteřivou ženou sdílet dům.
25 Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé
je dobrá novina ze země daleké.
26 Zakalený je pramen, studna zkažená,
když spravedlivý před ničemou kolísá.
27 Jíst mnoho medu nemusí být dobré,
usilovat o slávu může být neslavné.
28 Bezbranné město, zborcená hradba
je ten, kdo sám sebe nezvládá.
Život, jaký se líbí Bohu
4 Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu. 2 Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali od Pána Ježíše Krista.
3 Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. 4 Každý se naučte zacházet se svým tělem [a] v posvěcení a úctě, 5 nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. 6 Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. 7 Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. 8 Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.
9 O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé, 10 jak to také prokazujete všem bratrům po celé Makedonii. Prosíme vás, abyste v tom stále rostli. 11 Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili. 12 Před těmi, kdo k vám nepatří, tak povedete poctivý život beze všeho nedostatku.
Pánův den
13 Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našich zesnulých. Nemusíte nad nimi truchlit jako jiní, kteří nemají naději. 14 Ježíš, jak věříme, zemřel a vstal z mrtvých; právě tak věříme, že Bůh přivede s Ježíšem k životu i ty, kdo zesnuli v něm.
15 Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. 16 Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. 17 My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. 18 Povzbuzujte se navzájem těmito slovy.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.