M’Cheyne Bible Reading Plan
5 Člověk se prohřeší v těchto případech: Když něco viděl nebo se to dozvěděl, a ačkoli slyšel přísežnou výzvu ke svědectví, neoznámil to. Takový ponese vinu. 2 Také když se někdo dotkne něčeho nečistého, jako je zdechlina nečisté zvěře, nečistého dobytka nebo nečisté drobné havěti, neúmyslně se znečistil, a tak se provinil. 3 Také když se dotkne lidské nečistoty – jakékoli nečistoty poskvrňující člověka – a teprve pak si to uvědomí, provinil se. 4 Také když nerozvážně pronese přísahu, zlou či dobrou – ať už nerozvážně přísahal o čemkoli, aniž si toho byl vědom – a teprve pak si to uvědomí, provinil se. 5 Když se tedy jednou z těchto věcí proviní, ať vyzná, v čem se prohřešil. 6 Jako odškodnění za hřích, jehož se dopustil, ať Hospodinu přinese samici z bravu, ovci nebo kozu, jako oběť za hřích. Kněz pak za něj kvůli jeho hříchu vykoná obřad smíření.
7 Nemůže-li si dovolit jehně, přinese Hospodinu jako odškodnění za svůj prohřešek dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k oběti za hřích a druhé k zápalné oběti. 8 Přinese je ke knězi a ten bude obětovat nejprve to, které je určeno k oběti za hřích. Nehtem mu zespodu poodštípne hlavu, ale neodtrhne ji. 9 Trochou krve oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve bude vymáčknut k patě oltáře; je to oběť za hřích. 10 Z druhého pak připraví zápalnou oběť podle pravidel. [a] Tak za něj kněz vykoná obřad smíření kvůli hříchu, jehož se dopustil, a bude mu odpuštěno.
11 Jsou-li však i dvě hrdličky nebo dvě holoubata nad jeho možnosti, přinese ten, kdo se prohřešil, jako svou oběť za hřích desetinu efy [b] jemné mouky. Nepolije ji olejem a nepoloží na ni kadidlo, neboť je to oběť za hřích. 12 Přinese ji ke knězi a ten z ní vezme hrst jako památeční díl a nechá ji dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu; to bude oběť za hřích. 13 Tak za něj kněz vykoná obřad smíření kvůli hříchu, jehož se v kterémkoli z těchto případů dopustil, a bude mu odpuštěno. Zbytek mouky pak připadne knězi tak jako při moučné oběti.“ [c]
Oběti odškodnění
14 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 15 „Zklame-li někdo a neúmyslně zanedbá, co je svaté Hospodinu, pak ať přivede Hospodinu jako oběť odškodnění [d] berana bez vady o patřičné ceně v šekelech stříbra (měřeno podle šekelu svatyně). [e] To je oběť odškodnění. 16 To, co ze svatých věcí zanedbal, nahradí, přidá k tomu ještě pětinu ceny a dá to knězi. Kněz pak za něj obětováním berana odškodnění vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno.
17 Prohřeší-li se někdo tím, že nevědomě překročí některé Hospodinovo přikázání a udělá něco, co se nesmí, provinil se a ponese vinu. 18 Přivede tedy ke knězi berana bez vady o patřičné ceně jako oběť odškodnění. Kněz za něj vykoná obřad smíření kvůli neúmyslnému hříchu, jehož se dopustil, aniž to věděl, a bude mu odpuštěno. 19 Je to oběť odškodnění, neboť se vskutku provinil proti Hospodinu.“
20 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 21 „Člověk se prohřeší a zklame Hospodina v těchto případech: Když svého bližního podvede ohledně věci svěřené do úschovy či do zástavy nebo když bude svého bližního okrádat či vydírat 22 anebo když najde ztracenou věc a křivopřísežně ji zapře. Čehokoli takového se člověk dopustí, zhřeší. 23 Protože se tedy prohřešil a provinil, musí vše vrátit – ať už to ukradl nebo si to vynutil vydíráním nebo mu to bylo svěřeno do úschovy nebo to byla ztracená věc, kterou našel, 24 anebo cokoli, o čem křivě přísahal. Nahradí to v plné výši a přidá k tomu ještě pětinu ceny. V den své oběti odškodnění to odevzdá právoplatnému majiteli. 25 Jako odškodnění přivede Hospodinu berana bez vady o patřičné ceně; přivede jej ke knězi jako oběť odškodnění. 26 Kněz za něj před Hospodinem vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno, čehokoli se dopustil a čím se provinil.“
3 Žalm Davidův, když utíkal před svým synem Abšalomem. [a]
2 Kolik jen, Hospodine, je mých nepřátel,
kolik jich povstává proti mně!
3 Kolik jich říká o mém životě:
„Od Boha žádnou pomoc nečekej!“ séla [b]
4 Ty však, Hospodine, jsi okolo mě štít,
ty, Slávo má, mou hlavu povznášíš.
5 K Hospodinu jsem volal ze všech sil,
ze své svaté hory pak ke mně promluvil. séla
6 Uléhám ke spánku, vstanu zas –
Hospodin sám mě podpírá!
7 Z tisícihlavých šiků nemám strach,
i když mě svírají ze všech stran.
8 Povstaň, Hospodine!
Zachraň mě, Bože můj!
Rozbij čelisti všech mých nepřátel,
zvyrážej zuby ničemů!
9 Hospodinovo je vítězství,
na tvém lidu tvé požehnání. séla
4 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.
Žalm Davidův.
2 Odpověz na mé volání,
Bože, má spravedlnosti!
Uprostřed úzkosti ulev mi,
smiluj se nade mnou, slyš mé modlitby!
3 Jak dlouho, lidé,
budete mou slávou pohrdat,
marnost milovat a lží se zabývat? séla
4 Vězte, že Hospodin svého věrného vyvolil,
Hospodin vyslyší moje volání!
5 Ve svém rozčilení nehřešte,
na lůžku přemítejte a zmlkněte. séla
6 Spravedlivé oběti přineste,
s důvěrou v Hospodinu spočiňte.
7 Mnozí říkají: „Kdo nám dá štěstí okusit?
Svou tvář nad námi, Hospodine, rozjasni!“
8 Mé srdce plníš větší radostí,
než když sklízejí zrní a víno v hojnosti.
9 Pokojně uléhám, pokojně spím –
ty sám, Hospodine, mě chráníš v bezpečí.
20 Víno je drzoun a pivo křikloun;
kdo za ním vrávorá, nezmoudří.
2 Jako když lev řve, král hrůzu nahání;
svůj život ohrožuje, kdo jej popudí.
3 Upustit od sporu je člověku ke cti,
rozčilovat se umí každý hňup.
4 Na podzim lenoch orat nechce,
o žních bude žebrat zbytečně.
5 Rada v srdci člověka je voda hluboká,
kdo je rozumný, ji umí načerpat.
6 Svou vlastní oddaností se kdekdo holedbá,
věrného muže však aby pohledal.
7 Spravedlivý je, kdo žije v poctivosti;
šťastní budou jeho potomci!
8 Král sedí na trůnu, aby soudil,
všechno zlo svým zrakem rozhání.
9 Kdo může říci: Mám čisté srdce,
od hříchu jsem se oprostil?
10 Dvojí metr a dvojí závaží –
Hospodinu se hnusí obojí.
11 I na dětech se podle chování pozná,
jak čistá a upřímná je jejich povaha.
12 Slyšící ucho, vidoucí oko –
obojí učinil Hospodin.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš;
otevři oči, ať se nasytíš.
14 „Špatné, moc špatné,“ říká, kdo kupuje,
a jen co popojde, už si pochvaluje.
15 Někdo má zlato a perel hromady,
nejdražším klenotem jsou moudré rty.
16 Vezmi plášť tomu, kdo ručí za cizího,
když ručí za cizinku, vezmi si zástavu.
17 Ten, komu pokrm ze lži lahodí,
skončí s ústy plnými kamení.
18 Podpoř své úmysly dobrou radou,
nech se poučit, než začneš boj.
19 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí;
s tlučhubou neměj co do činění.
20 Kdo zlořečí otci nebo matce,
toho svíce zhasne v temnotě.
21 Rychlé zbohatnutí na začátku,
žádné požehnání na konci.
22 Nikdy neříkej: „Tu křivdu pomstím,“
čekej na Hospodina – ten ti pomůže.
23 Dvojí závaží se Hospodinu hnusí;
falešné váhy se mu nelíbí.
24 Hospodin řídí lidské kroky;
který člověk své cestě rozumí?
25 Je v pasti, kdo něco chvatně prohlásil za svaté
a teprve potom přemýšlel.
26 Moudrý král se vypořádá s darebáky:
nechá je drtit pod koly.
27 Hospodinovou svící je duch člověka –
vše, co je skryté, prozkoumá.
28 Láska a věrnost ať opatrují krále,
jeho trůn ať podpírá laskavost.
29 Chloubou mládenců je jejich síla,
ozdobou starců šediny.
30 Modřiny a boule vydrhnou špatnost,
rány zasáhnou hluboko do nitra.
Staré a nové já
3 Když jste byli vzkříšeni s Kristem, vztahujte se k nebeským výšinám, kde Kristus sedí po Boží pravici. 2 Myslete na nebeské věci, ne na pozemské, 3 vždyť jste zemřeli a váš život je s Kristem ukryt v Bohu. 4 Až se ukáže Kristus, váš život, tehdy se s ním ve slávě ukážete i vy.
5 Umrtvěte proto své pozemské sklony [a] – smilstvo, nečistotu, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost (což je modlářství), 6 neboť kvůli takovým věcem přichází na neposlušné lidi [b] Boží hněv. 7 I vy jste se tak dříve chovali; kdysi jste takto žili. 8 Teď ale to všechno – zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči – odstraňte ze svých úst. 9 Nelžete jedni druhým, když jste již odložili své staré já s jeho skutky 10 a oblékli se do nového člověka, který se poznáním obnovuje k obrazu svého Stvořitele. 11 Zde už není žádný Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar a divoch, [c] otrok a svobodný. Všechno a ve všech je Kristus!
12 Proto se jako Boží vyvolení, svatí a milovaní oblečte niterným soucitem, laskavostí, pokorou, mírností a trpělivostí. 13 Buďte mezi sebou snášenliví, a má-li někdo k někomu výhrady, odpouštějte si navzájem. Tak jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14 Nadto vždy buďte oblečeni láskou, která je poutem dokonalosti.
15 Ve vašich srdcích ať vládne Kristův pokoj – právě k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte vděční. 16 Slovo Kristovo ať ve vás přebývá v hojnosti. Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. 17 Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci.
Bůh nikomu nestraní
18 Ženy, poddávejte se svým mužům, jak se v Pánu sluší.
19 Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim hrubí.
20 Děti, poslouchejte vždy své rodiče – tak se to Pánu líbí.
21 Otcové, nepřivádějte své děti svým hněvem k zoufalství.
22 Služebníci, poslouchejte vždy své pozemské [d] pány. Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale s upřímným srdcem a z úcty k Pánu. 23 Cokoli děláte, čiňte to celou duší, jako Pánu, a ne lidem. 24 Vězte, že vaší odplatou bude dědictví od Pána; a Pán, jemuž sloužíte, je Kristus. 25 Odplata nespravedlivých však bude odpovídat jejich nespravedlnosti. Bůh nestraní nikomu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.