M’Cheyne Bible Reading Plan
Oběti za hřích
4 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Když se někdo neúmyslně prohřeší proti některému z Hospodinových přikázání a dopustí se něčeho, co se nesmí, učiňte toto:
3 Prohřeší-li se pomazaný kněz, poskvrní vinou všechen lid. Ať tedy za hřích, jehož se dopustil, obětuje Hospodinu mladého býčka bez vady jako oběť za hřích. [a] 4 Býčka přivede před Hospodina ke vchodu do Stanu setkávání, vloží mu ruku na hlavu a zabije ho před Hospodinem. 5 Pomazaný kněz pak vezme trochu krve z toho býčka a přinese ji do Stanu setkávání. 6 Namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou svatyně. 7 Trochou krve potře rohy oltáře k pálení vonného kadidla, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev z býčka pak vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání. 8 Potom z býčka obětovaného za hřích odejme všechen tuk: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností, 9 obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok, který odejme spolu s ledvinami 10 (tak jako se odjímá tuk z dobytčete při pokojné oběti). [b] Kněz to pak nechá dýmat na oltáři pro zápalné oběti. 11 Celý zbytek býčka – jeho kůži, veškeré maso i s hlavou, nohama, vnitřnostmi a výkaly – 12 vynese ven za tábor na čisté místo, kam se sype popel, a spálí jej na ohni z dříví. Ať je spálen na místě, kam se sype popel.
13 Prohřeší-li se neúmyslně celá izraelská obec (neboť si to shromáždění neuvědomí) a překročí některé Hospodinovo přikázání, když se proviní něčím, co se nesmí, učiňte toto: 14 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustili, přivede shromáždění mladého býčka před Stan setkávání jako oběť za hřích. 15 Stařešinové obce vloží před Hospodinem ruce na jeho hlavu a býček bude zabit před Hospodinem. 16 Pomazaný kněz přinese trochu jeho krve do Stanu setkávání, 17 namočí prst v krvi a sedmkrát jí stříkne před Hospodinem, před oponou. 18 Trochou krve také potře rohy oltáře, který stojí před Hospodinem ve Stanu setkávání. Všechnu zbývající krev vylije k patě oltáře pro zápalné oběti, který stojí u vchodu do Stanu setkávání. 19 Potom z něj odejme všechen tuk a nechá jej dýmat na oltáři. 20 Naloží s tím býčkem přesně tak, jak se nakládá s býčkem oběti za hřích. [c] Tak za ně kněz vykoná obřad smíření a bude jim odpuštěno. 21 Vynese býčka ven za tábor a spálí jej, jako spálil toho prvního býčka. To je oběť za hřích shromáždění.
22 Prohřeší-li se vůdce lidu, když neúmyslně překročí některé přikázání Hospodina, svého Boha, a tak se proviní něčím, co se nesmí, učiňte toto: 23 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustil, přinese darem kozla, samce bez vady. 24 Vloží ruku na jeho hlavu a zabije ho před Hospodinem na místě, kde se zabíjí zápalná oběť; je to oběť za hřích. 25 Kněz pak prstem nabere trochu krve z oběti za hřích a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; zbytek krve vylije k patě oltáře. 26 Všechen tuk nechá dýmat na oltáři tak jako tuk pokojné oběti. Tak za něj kněz kvůli jeho hříchu vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno.
27 Prohřeší-li se neúmyslně někdo z prostého lidu, když se proviní překročením jednoho z Hospodinových přikázání něčím, co se nesmí, učiňte toto: 28 Jakmile si uvědomí hřích, jehož se dopustil, přinese jako oběť za svůj hřích kozu, samici bez vady. 29 Vloží ruku na hlavu této oběti za hřích a zabije ji na místě pro zápalné oběti. 30 Kněz pak prstem nabere trochu krve a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu zbývající krev pak vylije k patě oltáře. 31 Všechen tuk odejme, jako se odnímá tuk pokojné oběti, a kněz jej nechá dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření a bude mu odpuštěno.
32 Chce-li jako oběť za svůj hřích přinést jehně, ať přivede samičku bez vady. 33 Vloží ruku na hlavu této oběti za hřích a zabije ji jako oběť za hřích na místě, kde se zabíjí zápalná oběť. 34 Kněz pak prstem nabere trochu krve z oběti za hřích a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu zbývající krev vylije k patě oltáře. 35 Všechen tuk odejme (tak jako se z jehněte odnímá tuk při pokojné oběti) [d] a kněz jej nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť Hospodinu. Tak za něj kněz vykoná obřad smíření kvůli hříchu, jehož se dopustil, a bude mu odpuštěno.
První kniha
1 Blaze člověku, který nechodí, jak radí ničemní,
na cestě hříšných nestojí,
ve spolku posměvačů nesedí.
2 Zákon Hospodinův je jeho radostí –
o tomto Zákoně dnem i nocí přemýšlí.
3 Bude jako strom
na břehu řeky vsazený,
který své ovoce ve svůj čas přináší,
kterému nikdy neuvadne listí –
cokoli činí, se podaří!
4 Jinak se ale povede ničemným:
budou jak pleva, již vítr unáší.
5 Ničemní na soudu neobstojí,
stejně tak hříšní uprostřed poctivých.
6 Cestu poctivých dobře zná Hospodin,
cesta ničemných se vniveč obrátí.
2 Proč vzbouřily se národy
a lidé vymýšlejí marnosti?
2 Králové světa povstali,
vládcové strojí spiknutí
proti Hospodinu a jeho Pomazanému:
3 „Pojďme rozlámat jejich okovy,
shoďme ze sebe jejich provazy!“
4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích,
vysmívá se jim Hospodin.
5 Jednou k nim ale v hněvu promluví,
ve svém rozlícení je vyděsí:
6 „Já sám jsem ustanovil svého krále
na Sionu – své svaté hoře!“
7 Povím, co prohlásil Hospodin.
Řekl mi: „Jsi můj syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!
8 Požádej mě a já učiním
národy země tvým dědictvím,
nejzazší končiny tvým vlastnictvím.
9 Železnou holí je rozdrtíš,
roztříštíš je jak hliněné nádoby.“
10 Proto, králové, buďte rozumní,
soudcové země, nechte se poučit.
11 Služte Hospodinu s posvátnou bázní
a veselte se s třesením.
12 Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil,
na cestě byste zhynuli –
jeho hněv může vzplanout ve chvíli!
Blaze všem, kdo v něho doufají.
19 Lepší chudý poctivec
než prolhaný pitomec.
2 Nadšení bez poznání nestačí,
zbrklý se dopouští mnoha chyb.
3 Člověk padá pro vlastní hloupost,
v srdci má ale na Hospodina zlost.
4 Boháč má přátel habaděj,
chuďas je opuštěn bez přátel.
5 Křivopřísežník trestu neujde,
neunikne, kdo šíří lež.
6 Štědrého člověka si mnozí předcházejí,
s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.
7 Chuďase nesnáší ani jeho bratři –
tím spíše se mu vyhnou přátelé!
Snaží se najít slova, ale zbytečně.
8 Kdo se má rád, snaží se získat rozum,
kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.
9 Křivopřísežník neujde trestu,
kdo šíří klam, ten zahyne.
10 Tupci nesluší žádný přepych,
tím méně otroku vláda nad pány.
11 Prozíravost brání člověku se hněvat,
promíjet vinu je jeho ozdoba.
12 Králova zlost – to je lví řev,
jeho přízeň – rosa na trávě.
13 Tupý syn je neštěstím svého otce,
hašteřivá žena pak crčení bez konce!
14 Dům a majetek bývá po rodičích,
rozumnou ženu však dává Hospodin.
15 Lenost ukolébá člověka k spánku;
kdo je váhavý, zůstane o hladu.
16 Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši;
komu je lhostejné, jak žije, zahyne.
17 Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu;
on sám mu jeho dobrodiní odplatí.
18 Napravuj syna, dokud máš naději,
jeho smrt nechtěj dopustit.
19 Vztekloun zasluhuje potrestání;
ušetříš-li ho, zkazíš ho ještě víc.
20 Poslechni radu, přijmi poučení,
abys byl příště moudřejší.
21 Člověk má v srdci mnohé plány,
stane se ale, co chce Hospodin.
22 Po člověku se žádá, aby byl laskavý;
lépe je být chudák nežli podvodník.
23 Úcta k Hospodinu přináší život;
v sytosti a klidu pak člověk může spát.
24 Lenoch k talíři natáhne ruku,
k ústům ji už ale nezvedne.
25 Nabij drzounovi, a prosťáček zmoudří,
pokárej rozumného, a dojde poznání.
26 Napadá otce, vyhání matku
syn hanebný a nestoudný.
27 Přestaň, synu, naslouchat poučení,
a zabloudíš od slov poznání.
28 Ničemný svědek se vysmívá právu,
ústa darebáků hltají hanebnost.
29 Na drzouny čekají soudy,
na hřbety tupců rány.
Prázdná filosofie
2 Chci, abyste věděli, jaký boj svádím za vás i za ty, kteří jsou v Laodikeji, a za všechny, kdo mě osobně neznají. 2 Toužím, aby byli povzbuzeni v srdci a spojeni láskou, aby dospěli k veškerému bohatství plné jistoty porozumění a k poznání Božího tajemství – Krista, 3 v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.
4 Toto říkám, aby vás nikdo neklamal přesvědčivými řečmi. 5 Ačkoli jsem totiž tělem vzdálený, v duchu jsem s vámi a raduji se, když vidím váš řád a pevnost vaší víry v Krista.
6 Když jste přijali Krista Ježíše jako Pána, pak v něm také žijte. 7 Zapusťte v něm kořeny a budujte se na něm, posilujte se ve víře, jak jste se naučili, a s vděčností v ní rosťte.
8 Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu. 9 V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství, 10 a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti.
Okázalá nábožnost
11 V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vykonat ručně; jde o odložení tělesné přirozenosti, o obřízku Kristovu. 12 Křtem jste spolu s ním pohřbeni; vírou v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých, jste spolu s ním vzkříšeni.
13 Ano, i vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil: odpustil nám všechny viny 14 a smazal ten nepřátelský dlužní úpis, jehož předpisy byly proti nám. Navždy jej zrušil, když jej přibil na kříž! 15 V něm odzbrojil vlády a mocnosti, veřejně je odhalil a slavil nad nimi vítězství!
16 Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám. 17 Ty věci jsou stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu. 18 Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství; nikým, kdo se zabývá svými viděními, nesmyslně se pyšní svou vlastní tělesnou myslí 19 a nedrží se Hlavy, z níž celé tělo, zásobované a propojené klouby a tkáněmi, roste Božím vzrůstem.
20 Když jste s Kristem zemřeli principům světa, proč si necháváte předpisovat, jako byste ještě žili ve světě: 21 „Toho se nedotýkej, to neokoušej, na to nesahej!“? 22 Všechno to jsou jen lidské příkazy a nauky, jejichž zneužívání je škodlivé. 23 Pro svou okázalou nábožnost, falešnou pokoru a tělesné odříkání sice působí zdáním moudrosti, ale nemají žádnou cenu kromě uspokojení těla.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.