M’Cheyne Bible Reading Plan
Moučné oběti
2 „Přináší-li někdo Hospodinu moučnou oběť, [a] ať ji daruje z jemné mouky. Tu polije olejem, položí na ni kadidlo 2 a přinese ji k Áronovým synům, kněžím. Kněz pak z toho vezme hrst jemné mouky s olejem a všechno kadidlo. Tento památeční díl nechá dýmat na oltáři jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu. 3 Zbytek moučné oběti připadne Áronovi a jeho synům jako svatosvatý díl z ohnivých obětí Hospodinu.
4 Přinášíš-li darem moučnou oběť pečenou v peci, udělej z jemné mouky nekvašené bochánky zadělané olejem nebo nekvašené placky pomazané olejem. 5 Je-li tvým darem moučná oběť smažená na pánvi, ať je z jemné mouky zadělané olejem, nekvašená. 6 Rozdrob ji na kousky a polij olejem; je to moučná oběť. 7 Je-li tvým darem moučná oběť připravená v kotlíku, ať je připravena z jemné mouky s olejem. 8 Když takto připravenou moučnou oběť přineseš Hospodinu, bude předána knězi. Ten ji donese k oltáři, 9 odejme z ní památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu. 10 Zbytek moučné oběti připadne Áronovi a jeho synům jako svatosvatý díl z ohnivých obětí Hospodinu.
11 Žádná moučná oběť, kterou přinesete Hospodinu, nesmí být kvašená. Nikdy nedáte dýmat jako ohnivou oběť Hospodinu žádný kvas ani med. 12 Můžete je Hospodinu přinášet jako dar z prvotin, ale nesmíte je obětovat na oltáři jako příjemnou vůni. 13 Každý dar moučné oběti ochuť solí; nedopusť, aby při tvé moučné oběti chyběla sůl smlouvy tvého Boha. S každým svým darem přines sůl.
14 Přinášíš-li Hospodinu darem moučnou oběť z prvotin, přines k této oběti drcené zrní z čerstvých klasů pražených na ohni. 15 Přidej k ní olej a polož na ni kadidlo; je to moučná oběť. 16 Kněz pak část drceného zrní a oleje a všechno kadidlo nechá dýmat jako památeční díl; je to ohnivá oběť Hospodinu.“
Pokojné oběti
3 „Přináší-li někdo darem pokojnou oběť [b] ze skotu, ať přivede před Hospodina samce či samici bez vady. 2 Vloží ruku na hlavu své oběti a zabije ji u vchodu do Stanu setkávání; kněží, synové Áronovi, pak pokropí oltář krví ze všech stran. 3 Potom ať z této pokojné oběti přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti i všechen tuk kolem vnitřností, 4 obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok, který odejme spolu s ledvinami. 5 Áronovi synové to pak nechají dýmat na oltáři spolu se zápalnou obětí ležící na dříví, jež bude na ohni, jako ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu.
6 Přináší-li Hospodinu darem pokojnou oběť z bravu, ať přivede samce nebo samici bez vady. 7 Přináší-li darem jehně, přivede je před Hospodina, 8 vloží ruku na hlavu své oběti a zabije ji před Stanem setkávání; Áronovi synové pak její krví pokropí oltář ze všech stran. 9 Potom z pokojné oběti přinese ohnivou oběť Hospodinu: její tuk, totiž celý tučný ocas, který odejme těsně u kostrče, tuk přikrývající vnitřnosti a všechen tuk kolem vnitřností, 10 obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok, který odejme spolu s ledvinami. 11 Kněz to pak nechá dýmat na oltáři jako pokrm ohnivé oběti Hospodinu.
12 Přináší-li darem kůzle, přivede je před Hospodina, 13 vloží ruku na jeho hlavu a zabije je před Stanem setkávání; Áronovi synové pak jeho krví pokropí oltář ze všech stran. 14 Potom z něj přinese ohnivou oběť Hospodinu: tuk přikrývající vnitřnosti a všechen tuk kolem vnitřností, 15 obě ledviny s tukem, který je na nich i na slabinách, a jaterní lalok, který odejme spolu s ledvinami. 16 Kněz to pak nechá dýmat na oltáři jako pokrm ohnivé oběti, jako příjemnou vůni. Všechen tuk patří Hospodinu.
17 Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení, ve všech vašich příbytcích: Nesmíte jíst žádný tuk a žádnou krev.“
Snídaně u jezera
21 Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského jezera. [a] Stalo se to takto: 2 Šimon Petr, Tomáš zvaný Dvojče, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva jeho učedníci byli spolu.
3 „Jdu na ryby,“ řekl jim Šimon Petr.
„Půjdeme s tebou,“ odpověděli. A tak šli a nastoupili na loď. Té noci ale nic nechytili.
4 Za svítání stál na břehu Ježíš (učedníci ale nevěděli, že je to on). 5 „Nemáte něco k jídlu, hoši?“ zavolal na ně.
„Nemáme,“ odpověděli.
6 „Hoďte síť napravo od lodi a něco najdete,“ řekl jim. Hodili tedy síť a už ji ani nemohli utáhnout, kolik v ní bylo ryb.
7 Učedník, kterého Ježíš miloval, [b] tehdy řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, oblékl si plášť (protože byl svlečený) a vrhl se do vody.
8 Ostatní učedníci pak připluli s lodí (nebyli totiž daleko od břehu, jen asi dvě stě loket) [c] a táhli tu síť s rybami. 9 Když vystoupili na břeh, uviděli rozdělaný oheň a na něm rybu a chléb.
10 Ježíš jim řekl: „Přineste trochu ryb, které jste teď nalovili.“ 11 Šimon Petr tedy šel a vytáhl na břeh plnou síť – 153 velkých ryb! A přestože jich bylo tolik, síť se neroztrhla.
12 „Pojďte snídat,“ řekl jim Ježíš. Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ protože věděli, že je to Pán. 13 Ježíš přistoupil, vzal chléb a podával jim ho a podobně i rybu. 14 Tak se Ježíš už potřetí po svém zmrtvýchvstání ukázal učedníkům.
Pas mé ovce
15 Po snídani se Ježíš zeptal Šimona Petra: „Šimone Janův, [d] miluješ mě více než oni?“
„Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“
Ježíš mu na to řekl: „Pas mé beránky.“
16 Potom se ho zeptal podruhé: „Šimone Janův, miluješ mě?“
„Ano, Pane,“ odpověděl mu. „Ty víš, že tě mám rád.“
Tehdy mu Ježíš řekl: „Pečuj o mé ovce.“
17 Potom se ho zeptal potřetí: „Šimone Janův, máš mě rád?“
Petr se zarmoutil, že se ho Ježíš potřetí zeptal: „Máš mě rád?“ Odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno. Ty víš, že tě mám rád.“
Ježíš mu na to řekl: „Pas mé ovce. 18 Amen, amen, říkám ti: Když jsi byl mladší, oblékal ses a chodils, kam jsi chtěl. Až zestárneš, rozpřáhneš ruce, oblékne tě jiný a povede tě, kam nechceš.“ 19 (To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha.) Po těch slovech mu řekl: „Následuj mě.“
20 Petr se otočil a uviděl za sebou jít učedníka, kterého Ježíš miloval. (Byl to ten, který ho tehdy při večeři objal a zeptal se: „Pane, kdo tě zradí?“) [e] 21 Když ho Petr uviděl, zeptal se Ježíše: „Pane, a co on?“
22 Ježíš mu řekl: „Jestli ho tu chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti po tom? Ty mě následuj.“ 23 Mezi bratry se pak rozneslo, že ten učedník nezemře. Ježíš mu však neřekl, že nezemře, ale: „Jestli ho tu chci nechat, dokud nepřijdu, co je ti po tom?“
Epilog
24 To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je; a víme, že jeho svědectví je pravdivé. 25 Ježíš ovšem udělal i mnoho jiných věcí. Kdyby měly být všechny jednotlivě vypsány, mám za to, že by bylo napsáno tolik knih, že by se ani nevešly na svět.
18 Samotáři jde jen o vlastní choutky,
každou rozumnou radou pohrdne.
2 Tupec nijak nestojí o rozumnost –
chce jen vyklopit, co má na srdci.
3 Kam přijde darebák, přijde i pohrdání,
za ním pak hanba a potupa.
4 Hluboká voda jsou slova úst některých,
zurčící potok, pramen moudrosti.
5 Stranit darebákovi jistě není dobré,
natožpak nevinného o právo připravit.
6 Tupcova ústa spěchají k hádkám,
jeho rty po výprasku volají.
7 Tupci jsou jeho ústa záhubou,
rty jsou mu pastí smrtelnou.
8 Pomluvy se tváří jako pamlsky,
hluboko do nitra ale padají.
9 Kdo při své práci lenoší,
od kazisvěta se příliš neliší.
10 Hospodinovo jméno je pevnou věží;
spravedlivý se uchýlí do jeho bezpečí.
11 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí,
nepřekonatelnou zdí je v jeho představách.
12 Pýcha předchází pád,
slávu předchází pokora.
13 Kdo odpovídá dřív, než vyslechne,
hloupost projevuje k vlastní ostudě.
14 Lidský duch dovede unést nemoc,
ztrápený duch se však nedá vydržet.
15 Rozumné srdce nabývá poznání,
moudré uši prahnou po vědění.
16 Dar otvírá člověku dveře,
i před velikány jej přivede.
17 První, kdo líčí spor, se zdá být v právu,
příchod druhého jej ale prověří.
18 Los dokáže ukončit sváry,
i mocné dovede rozsoudit.
19 Ukřivděný bratr se uzavře jak město,
rozepře působí jako hradní závory.
20 Ovocem svých úst si každý naplní břicho,
úrodou vlastních rtů se každý nasytí.
21 Jazyk má moc nad smrtí i životem,
kdo rádi mluví, jedí jeho ovoce.
22 Kdo našel manželku, ten našel štěstí,
Hospodin jej svou přízní obdařil.
23 Chudák poníženě prosí,
boháč odpovídá hrubostí.
24 Jsou tací přátelé, co jsou jen ke škodě;
bližší než bratr je ale ten, který miluje.
1 Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus
2 svatým a věrným bratrům v Kristu, kteří jsou v Kolosách:
Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce. [a]
Ovoce evangelia
3 Kdykoli se za vás modlíme, děkujeme Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista, 4 neboť jsme se doslechli o vaší víře v Krista Ježíše a o lásce, kterou máte ke všem svatým. 5 Obojí pramení z naděje, která je pro vás uložena v nebi, jak už jste slyšeli, když slovo pravdy, totiž evangelium, 6 přišlo k vám. To nese ovoce a rozrůstá se po celém světě a stejně tak je tomu u vás již ode dne, kdy jste je uslyšeli a opravdově poznali Boží milost.
7 Toto vše jste se dozvěděli od našeho milovaného spoluslužebníka Epafra, který je vůči vám věrný Kristův služebník 8 a který nám také pověděl o vaší lásce v Duchu.
9 Ode dne, kdy jsme o vás uslyšeli, proto nepřestáváme v modlitbách prosit, abyste byli ve vší moudrosti a duchovním porozumění naplněni poznáním jeho vůle 10 a abyste svým životem vždy dělali Pánu čest a radost: abyste stále nesli ovoce dobrých skutků, rostli v poznání Boha, 11 byli všemožně posilováni mocí jeho slávy, abyste mohli všechno trpělivě překonat a abyste s radostí 12 děkovali Otci, který vám umožnil podíl na dědictví svatých ve světle. 13 On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna, 14 v němž se nám [b] dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů.
On je přede vším
15 On je obraz neviditelného Boha,
prvorozený všeho stvoření.
16 Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím –
to, co se vidí i co se nevidí,
trůny i panství, vlády i mocnosti.
Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše
17 a on je přede vším a jím všechno stojí.
18 On je hlavou těla církve,
on je počátek a prvorozený z mrtvých,
aby tak ve všem držel prvenství.
19 Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm
20 a skrze něj se sebou smířit vše.
Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil
tomu, co je na zemi i na nebi.
Slavné tajemství
21 I vás, kteří jste mu kdysi byli cizí a svými myšlenkami i zlými skutky nepřátelští, nyní již usmířil. 22 Ve svém lidském těle podstoupil smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a úhony – 23 pokud ovšem zůstáváte pevně ukotveni ve víře a neuchylujete se od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo vyhlášeno všemu stvoření pod nebem a jehož jsem se já Pavel stal služebníkem.
24 Proto se teď raduji ve svých utrpeních pro vás, neboť na svém těle nesu část Kristových soužení, jež má nést jeho tělo, totiž církev. 25 Jejím jsem se stal služebníkem podle pověření, které mi Bůh udělil: abych vám plně vyjevil Boží slovo.
26 Toto tajemství bylo po věky a pokolení skryté, nyní však bylo zjeveno jeho svatým. 27 Jim, a to i mezi pohany, se Bůh rozhodl svěřit bohatství tohoto slavného tajemství: Kristus je ve vás! Ta naděje slávy! 28 Jeho kážeme: ve vší moudrosti napomínáme a učíme každého člověka, abychom každého člověka přivedli k dokonalosti v Kristu. 29 To je to, oč usiluji a bojuji veškerou silou, kterou on ve mně mocně působí.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.