M’Cheyne Bible Reading Plan
Vztyčení příbytku
40 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Prvního dne prvního měsíce vztyčíš Příbytek, Stan setkávání.
3 Postavíš tam Truhlu svědectví a zastřeš ji oponou. 4 Přineseš stůl a uspořádáš vše na něm, přineseš i svícen a zapálíš jeho kahany. 5 Před Truhlu svědectví postavíš zlatý oltář k pálení kadidla a ve vchodu do Příbytku pověsíš závěs. 6 Před vchodem do Příbytku, do Stanu setkávání, postavíš oltář pro zápalné oběti. 7 Mezi Stanem setkávání a oltářem postavíš umyvadlo a naliješ do něj vodu. 8 Kolem dokola vztyčíš zástěny nádvoří a v jeho bráně pověsíš závěs.
9 Potom vezmeš olej pomazání a pomažeš Příbytek i všechno, co je v něm. Tak jej i s veškerým vybavením posvětíš, a bude svatý. 10 Pomažeš také oltář pro zápalné oběti a veškeré jeho náčiní. Tak oltář posvětíš, a bude svatosvatý. 11 Pomažeš i umyvadlo a jeho podstavec, a tak je posvětíš.
12 Potom přivedeš Árona a jeho syny ke vchodu do Stanu setkávání a omyješ je vodou. 13 Oblékneš Áronovi svatá roucha a pomažeš ho. Tak jej posvětíš, aby mi konal kněžskou službu. 14 Přivedeš také jeho syny, oblékneš jim suknice 15 a pomažeš je, jako jsi pomazal jejich otce, aby mi konali kněžskou službu. Toto pomazání je i všechna jejich pokolení uvede do věčného kněžství.“
16 A Mojžíš udělal všechno přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
17 Prvního dne prvního měsíce druhého roku byl Příbytek vztyčen. 18 Mojžíš vztyčil Příbytek: položil jeho patky, postavil jeho rámy, provlékl jeho svlaky a vztyčil jeho sloupy. 19 Nad Příbytkem roztáhl stan a seshora na něj položil jeho přikrývku, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
20 Potom vzal Svědectví a vložil je do truhly. K truhle připevnil sochory a seshora ji přikryl slitovnicí. 21 Když vnesl truhlu do Příbytku, pověsil v něm zastírající oponu. Tak zastřel Truhlu svědectví, jak mu Hospodin přikázal.
22 Před oponou, na severní straně Příbytku, pak ve Stanu setkávání postavil stůl 23 a před Hospodinem na něm uspořádal chleby, jak mu Hospodin přikázal.
24 Naproti stolu, na jižní straně Příbytku, postavil do Stanu setkávání svícen 25 a zapálil před Hospodinem kahany, jak mu Hospodin přikázal.
26 Před oponu ve Stanu setkávání postavil také zlatý oltář 27 a zapálil na něm vonné kadidlo, jak mu Hospodin přikázal.
28 Ve vchodu do Příbytku pověsil závěs. 29 Před vchodem do Příbytku, do Stanu setkávání, postavil oltář pro zápalné oběti a obětoval na něm zápalné i moučné oběti, jak mu Hospodin přikázal.
30 Mezi Stanem setkávání a oltářem postavil umyvadlo a nalil do něj vodu k omývání, 31 aby si v něm Mojžíš i Áron a jeho synové omývali ruce a nohy. 32 Kdykoli vcházeli do Stanu setkávání nebo přistupovali k oltáři, omývali se, jak mu Hospodin přikázal.
33 Okolo Příbytku a oltáře pak vztyčil zástěny nádvoří a do jeho brány pověsil závěs. Tak Mojžíš to dílo dokončil.
34 Tehdy Stan setkávání přikryl oblak a Příbytek naplnila Hospodinova sláva. 35 A Mojžíš nemohl vejít do Stanu setkávání, neboť na něm spočíval oblak a Příbytek naplňovala Hospodinova sláva.
36 Kdykoli se potom oblak nad Příbytkem vznesl, synové Izraele se vždy vydávali na cesty. 37 Pokud se však oblak nevznesl, nevycházeli až do dne, kdy se vznesl. 38 Ve dne byl nad Příbytkem Hospodinův oblak a v noci v něm byl oheň, před očima celého domu Izraele, na všech jejich cestách.
Hle, člověk!
19 Pilát tehdy Ježíše vzal a nechal ho zbičovat. 2 Vojáci upletli trnovou korunu a narazili mu ji na hlavu. Navlékli mu purpurový plášť 3 a s voláním: „Ať žije židovský král!“ jej tloukli holemi.
4 Pilát pak znovu vyšel ven. „Hle, vedu ho ven k vám,“ řekl jim. „Vězte, že podle mě je nevinný.“
5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou a v purpurovém plášti. „Hle, člověk!“ řekl jim Pilát.
6 „Ukřižovat, ukřižovat!“ vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli.
„Ukřižujte si ho sami,“ řekl jim Pilát. „Podle mě je nevinný.“
7 Židé mu odpověděli: „My máme zákon a podle našeho zákona musí zemřít, protože ze sebe dělal Božího Syna.“
8 Když Pilát uslyšel ta slova, dostal ještě větší strach. 9 Vrátil se zpět do paláce a ptal se Ježíše: „Odkud jsi?“
Ježíš neodpovídal.
10 „Nemluvíš se mnou?“ naléhal Pilát. „Nevíš, že mám moc tě ukřižovat, anebo tě propustit?“
11 Tehdy Ježíš odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry. Ten, kdo mě tobě vydal, má proto větší hřích.“
12 Pilát se ho pak znovu pokoušel propustit, ale Židé křičeli: „Jestli ho propustíš, nejsi císařův přítel! Kdokoli se dělá králem, protiví se císaři!“
13 Když Pilát uslyšel ta slova, vyvedl Ježíše ven a zasedl k soudu na místě zvaném Dlažba, hebrejsky Gabata. 14 Bylo to v den příprav před svátkem Velikonoc, kolem poledne. „Hle, váš král,“ řekl Pilát Židům.
15 Ti však začali křičet: „Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!“
„Mám ukřižovat vašeho krále?“ ptal se Pilát.
„Nemáme krále kromě císaře!“ odpověděli vrchní kněží.
16 Tehdy jim Ježíše vydal k ukřižování.
Golgota
Chopili se ho vojáci. 17 Ježíš nesl svůj kříž až na místo jménem Lebka, hebrejsky zvané Golgota. 18 Tam ho ukřižovali a s ním dva jiné z obou stran a Ježíše uprostřed.
19 Pilát dal napsat a připevnit na kříž nápis tohoto znění:
JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
20 Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, leželo poblíž města. A bylo to napsáno hebrejsky, řecky a latinsky.
21 Židovští vrchní kněží Pilátovi namítali: „Nepiš ‚Židovský král‘, ale ‚Tento říkal: Jsem židovský král.‘“
22 „Co jsem napsal, to jsem napsal,“ odpověděl Pilát.
23 Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozpárali je na čtyři díly, pro každého vojáka jeden. Vzali mu i košili, a když zjistili, že je beze švů, odshora dolů utkaná vcelku, 24 řekli si spolu: „Netrhejme ji, raději losujme, komu připadne.“ Když to ti vojáci udělali, naplnilo se Písmo, jež říká:
„Rozdělili si mé šaty,
o mé roucho házeli los.“ [a]
25 U Ježíšova kříže stála i jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna. 26 Když Ježíš uviděl matku a učedníka, kterého miloval, [b] jak tam stojí, řekl své matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“ 27 Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka.“ A ten učedník ji od té chvíle přijal k sobě.
28 Když potom Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, řekl, aby se naplnilo Písmo: „Žízním!“ [c] 29 Stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, nasadili na yzop a podali mu ji k ústům. 30 Když Ježíš okusil ocet, řekl: „Je dokonáno!“ Sklonil hlavu a odevzdal ducha.
Zahradní hrob
31 Bylo to v den příprav na obzvlášť významnou sobotu. Židovští představení nechtěli, aby těla zůstala na křížích až do soboty, a tak požádali Piláta, aby odsouzeným nechal zlámat nohy a dal je sejmout z křížů. 32 A tak přišli vojáci a zlámali nohy jednomu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. 33 Když ale přišli k Ježíši a uviděli, že je již mrtev, nelámali mu nohy. 34 Jeden z vojáků mu probodl bok kopím a hned vyšla krev a voda. 35 Ten, který to viděl, vydává svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že říká pravdu, abyste vy uvěřili. 36 Toto se stalo, aby se naplnilo Písmo: „Nezlámou mu jedinou kost.“ [d] 37 A jiné místo v Písmu říká: „Uvidí, koho probodli.“ [e]
38 Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu z židovských představených) pak požádal Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo. 39 Přišel i Nikodém (který kdysi přišel za Ježíšem v noci) a přinesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber. [f] 40 Vzali Ježíšovo tělo a podle židovského pohřebního zvyku je zavinuli do pláten s těmi vonnými mastmi. 41 Poblíž místa jeho ukřižování byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. 42 A protože byl židovský den příprav, pochovali Ježíše do toho hrobu, neboť byl blízko.
16 Člověk si může lámat hlavu,
vhodnou odpověď však dává Hospodin.
2 Člověk má všechny své cesty za čisté,
jeho pohnutky však zkoumá Hospodin.
3 Hospodinu svěř všechny své činy,
tvoje úmysly se potom naplní.
4 Hospodin učinil vše pro svůj záměr,
také i darebáka pro zlý den.
5 Hospodinu je každý nadutec ohavností,
trestu neujde, buď si jist.
6 Láskou a věrností se usmiřuje vina,
úctou k Hospodinu se vyhneš zlu.
7 Když se Hospodinu něčí cesty líbí,
i jeho nepřátele s ním nakonec udobří.
8 Lepší je málo se spravedlností
než ohromné zisky s bezprávím.
9 Člověk přemítá v srdci o své cestě,
jeho kroky však řídí Hospodin.
10 Prorocký výrok patří na rty krále,
při soudu nesmí jeho ústa pochybit.
11 Hospodin má poctivé míry i váhy,
všechna závaží ve váčku pečlivě odměřil.
12 Páchat zlo je pro krále ohavností –
vždyť je to spravedlnost, co drží trůn!
13 Spravedlivé rty se králům líbí,
milují ty, kdo mluví upřímně.
14 Králova zloba je posel smrti,
moudrý člověk ji ale utiší.
15 Úsměv na tváři krále znamená život,
jeho přízeň – dešťový oblak na jaře!
16 Získat moudrost je nad ryzí zlato,
nad stříbro nejčistší je získat rozumnost.
17 Cesta upřímných vede pryč od zla;
kdo hlídá svou cestu, svou duši uchrání.
18 Pýcha předchází pád
a namyšlenost zkázu.
19 Lepší je sdílet porobu s pokornými
nežli se s pyšnými dělit o kořist.
20 Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí,
kdo doufá v Hospodina, je blažený!
21 Kdo má moudré srdce, je znám svou rozumností,
výřečné rty přesvědčivosti dodají.
22 Pramen života má ten, kdo má rozum,
vlastní hloupost je trestem hlupáků.
23 Srdce moudrého dohlíží na jeho ústa,
jeho rtům dodá přesvědčivosti.
24 Laskavá slova jsou jako plástev medu,
jak balzám na duši, celému tělu lék.
25 Cesta se člověku může zdát správná,
nakonec však bývá cestou ke smrti.
26 Člověk nádeničí, protože musí,
jeho vlastní hlad ho pohání.
27 Ve špíně se hrabe ničema,
na jeho rtech jako by oheň plál.
28 Zvrácený člověk rozsívá sváry,
pomlouvač rozeštve i dobré přátele.
29 Násilníci i svoje druhy klamou,
aby je zlákali na cestu nedobrou.
30 Kdo mhouří oči, vymýšlí zvrácenosti,
kdo svírá rty, osnuje špinavost.
31 Korunou krásy jsou šediny –
kdo žijí spravedlivě, ti ji obdrží.
32 Je lepší být trpělivý než velký silák,
je lepší se ovládat než města dobývat.
33 Člověk si může házet losem do klína,
všechno rozhodování je však od Hospodina.
Chci ho znát
3 Dále pak, bratři moji, radujte se v Pánu. Psát vám znovu stále totéž [a] mi není nijak zatěžko a pro vás to znamená jistotu.
2 Dejte si pozor na ty psy, dejte si pozor na ty zločince, dejte si pozor na ty řezníky! 3 Obřízku v pravém smyslu máme totiž my, kdo sloužíme Bohu duchem, chlubíme se Kristem Ježíšem a nespoléháme na tělo.
4 Vždyť právě já bych mohl spoléhat na tělo. Zdá-li se někomu, že může spoléhat na tělo, já bych mohl mnohem spíše: 5 obřezán osmého dne, z rodu Izraelova, z pokolení Benjamínova, Hebrej z Hebrejů, co do Zákona farizeus, 6 co do horlivosti pronásledovatel církve, co do spravedlnosti Zákona jsem byl bez chyby.
7 Cokoli však pro mě bylo ziskem, to teď pro Krista pokládám za ztrátu. 8 A vůbec všechno pokládám za ztrátu vzhledem k té nevýslovné hodnotě poznání Krista Ježíše, mého Pána. Pro něj jsem to všechno ztratil a pokládám to za hnůj, abych získal Krista! 9 V něm se ocitám bez vlastní spravedlnosti založené na Zákoně, ale zato s tou, která vyplývá z víry v Krista, [b] s tou spravedlností, jež přichází od Boha a zakládá se na víře. 10 Chci ho znát, znát moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení! Chci se s ním ztotožnit i v jeho smrti, 11 abych, ať už jakkoli, dospěl ke vzkříšení z mrtvých.
Běžím k cíli
12 Ne že bych už toho dosáhl anebo už byl dokonalý, ale ženu se vpřed, abych přece jen uchvátil to, k čemu jsem byl uchvácen Kristem Ježíšem. 13 Nemyslím si, bratři, že bych to už získal, ale jde mi jen o jedno: zapomínaje na to, co je za mnou, vztahuji se k tomu, co je přede mnou. 14 Ženu se k cíli, k vítězné odměně Božího nebeského povolání v Kristu Ježíši.
15 Všichni, kdo jsme dospělí, tedy sdílejme tento postoj. Pokud v nějakém ohledu smýšlíte jinak, Bůh vám zjeví i to. 16 K čemu jsme ale už došli, toho se držme.
17 Bratři, následujte společně můj příklad a všímejte si těch, kdo žijí podle našeho vzoru. 18 Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. 19 Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci, 20 my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. 21 Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.