M’Cheyne Bible Reading Plan
36 Ať tedy Becaleel a Oholiab spolu s každým nadaným řemeslníkem, jehož Hospodin obdařil zručností a důvtipem k vykonání veškeré potřebné práce na svatyni, udělají vše tak, jak přikázal Hospodin.“
2 A tak Mojžíš povolal Becaleela a Oholiaba spolu s každým nadaným řemeslníkem, jehož Hospodin obdařil zručností. Ti všichni cítili nutkání přistoupit k té práci a dát se do ní. 3 Převzali tedy od Mojžíše vše, čím synové Izraele přispěli na práci při stavbě svatyně.
Lidé mu ale každé ráno přinášeli stále další dobrovolné dary. 4 Všichni řemeslníci zapojení do prací na stavbě svatyně tedy jeden po druhém odcházeli od svého díla 5 a říkali Mojžíšovi: „Lid přináší mnohem více, než je potřeba k dílu, jež nám Hospodin přikázal vykonat.“
6 Mojžíš tedy nechal v táboře vyhlásit: „Muži, ženy, přestaňte už přispívat na stavbu svatyně!“ Tak bylo lidu zabráněno přinášet více. 7 Materiálu na veškeré potřebné dílo již bylo dost – dokonce víc než dost!
Příbytek
8 Nejnadanější z řemeslníků, kteří se účastnili stavby, pak pro Příbytek připravili deset pruhů ze soukaného kmentu a z modré, purpurové a šarlatové látky s umně vetkanými cheruby. 9 Jeden pruh byl dvacet osm loket dlouhý a čtyři lokte široký. [a] Všechny pruhy měly stejné rozměry. 10 Pět pruhů spojili k sobě; rovněž tak druhých pět pruhů. 11 Podél pruhu, jenž byl na konci spojeného kusu, udělali poutka z modré látky. Totéž udělali podél krajního pruhu ve druhém spojeném kusu. 12 Na první koncový pruh připevnili padesát poutek a stejně tak na koncový pruh druhého spojeného kusu; poutka byla přesně proti sobě. 13 Vyrobili také padesát zlatých spon, kterými ty pruhy spojili k sobě. Tak Příbytek tvořil jeden celek.
14 Pro stan nad Příbytkem pak připravili houně z kozí srsti; připravili jedenáct takových houní. 15 Jedna houně byla třicet loket dlouhá a čtyři lokte široká. [b] Všech jedenáct houní mělo stejné rozměry. 16 Spojili zvlášť pět houní a šest houní. 17 Potom připevnili padesát poutek podél koncové houně spojeného kusu a stejně tolik podél krajní houně druhého spojeného kusu. 18 Vyrobili také padesát bronzových spon ke spojení stanu, aby tvořil jeden celek. 19 Navrch stanu zhotovili pokrývku z červeně barvených beraních kůží a vrchní pokrývku z odolných usní.
20 Dále pro Příbytek vyrobili svislé rámy z akáciového dřeva. 21 Každý rám byl deset loktů vysoký a jeden a půl lokte široký [c] 22 a každý měl dva spojovací čepy. Tak vyrobili všechny rámy Příbytku. 23 Pro pravou, jižní stranu Příbytku vyrobili dvacet rámů. 24 Pod těch dvacet rámů vyrobili čtyřicet stříbrných patek; dvě patky pod dva čepy jednoho rámu a stejně tak pod každý další rám. 25 Také pro druhý bok Příbytku, pro severní stranu, vyrobili dvacet rámů 26 a k nim čtyřicet stříbrných patek; dvě patky pod jeden rám a stejně tak pod každý další rám. 27 Pro zadní, západní stranu Příbytku pak vyrobili šest rámů. 28 Vyrobili také dva zvláštní rámy pro oba rohy u zadní stěny Příbytku. 29 Zespodu k sobě přiléhaly a shora byly pevně spojeny jedním prstencem. Tak to udělali s oběma rámy v obou rozích. 30 Bylo tam tedy osm rámů a jejich šestnáct stříbrných patek; dvě patky pod každým rámem.
31 Dále vyrobili svlaky z akáciového dřeva: pět svlaků pro rámy na jednom boku Příbytku, 32 pět pro rámy na druhém boku Příbytku a pět svlaků pro rámy na zadní, západní straně Příbytku. 33 Vyrobili i prostřední svlak, který procházel středem rámů od jednoho konce k druhému. 34 Ty rámy obložili zlatem a připevnil k nim zlaté prstence jako úchyty pro svlaky. Také svlaky obložili zlatem.
35 Udělali také oponu z modré, purpurové a šarlatové látky a ze soukaného kmentu; udělali ji s umně vetkanými cheruby. 36 K ní udělali čtyři sloupy z akáciového dřeva, obložili je zlatem, udělali k nim zlaté háčky a ulili k nim čtyři stříbrné patky.
37 Pro vchod do stanu pak udělali vyšívaný závěs z modré, purpurové a šarlatové látky a ze soukaného kmentu 38 a k němu pět sloupů s háčky. Jejich hlavice a příčky obložili zlatem, jejich pět patek však bylo z bronzu.
Réva a ratolesti
15 „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. 2 Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. 3 Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. 4 Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.
5 Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. 6 Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. 7 Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. 8 Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.
9 Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11 Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá. 12 Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. 13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
14 Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji. 15 Nebudu vás už nazývat služebníky, neboť služebník neví, co dělá jeho pán. Vás jsem ale nazval přáteli, neboť jsem vám předal všechno, co jsem slyšel od svého Otce. 16 Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu. 17 Toto vám přikazuji: Milujte jedni druhé.“
Svět vás bude nenávidět
18 „Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. 19 Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí. 20 Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. [a] Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše. 21 To všechno vám ale udělají kvůli mému jménu, neboť neznají Toho, který mě poslal. 22 Kdybych nepřišel a nemluvil k nim, neměli by hřích, teď ale pro svůj hřích nemají výmluvu. 23 Kdo nenávidí mě, nenávidí i mého Otce. 24 Kdybych mezi nimi nedělal skutky, které neudělal nikdo jiný, neměli by hřích. Teď ale viděli, a nenáviděli – jak mě, tak mého Otce. 25 Ale to vše se děje, aby se naplnilo, co je psáno v jejich Zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ [b]
26 Až přijde ten Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, totiž Duch pravdy, který vychází z Otce, ten o mně bude vydávat svědectví. 27 A vy také vydávejte svědectví, protože jste od počátku se mnou.
12 Milovník poznání miluje poučení,
jen tupý mezek si nedá domluvit.
2 Dobrotivého zahrne Hospodin přízní,
lstivého člověka však odsoudí.
3 Darebáctví nikomu jistotu neposkytne,
kořen spravedlivých však nikdo nevyrve.
4 Znamenitá žena je korunou svého muže,
hanebná je ale jako kostižer.
5 Úmysly poctivých jsou spravedlivé,
rady darebáků však zákeřné.
6 Slova darebáků jsou smrtelná léčka,
poctivé vysvobodí jejich řeč.
7 Když darebáci padnou, je s nimi konec,
dům spravedlivých ale obstojí.
8 Čím je kdo rozumnější, tím více bývá ceněn,
muž křivé povahy však bude pohrdnut.
9 Lépe být přehlížen, ale mít služebníka,
než tvářit se důležitě a nemít na chleba.
10 Spravedlivý cítí i s dobytčetem,
srdce darebáků je ale bezcitné.
11 Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem,
kdo ztratil rozum, honí vidiny.
12 Darebák závidí kořist zlosynovi,
kořeny spravedlivých však plody přináší.
13 Hříšné rty jsou zlosynovi pastí,
spravedlivý však ujde trápení.
14 Ovoce svých úst každý hojně sklidí,
vlastní skutek se k člověku navrátí.
15 Hlupák je přesvědčen, že jde správně,
kdo je však moudrý, dá si poradit.
16 Hlupákův hněv se projeví ihned,
rozvážný člověk snese urážky.
17 Pravdomluvný člověk svědčí o pravdě,
křivopřísežník podvádí.
18 Unáhlené řeči bodají jako meče,
jazyk moudrých je ale jako lék.
19 Pravdomluvné rty obstojí navždy,
prolhaný jazyk jen krátký okamžik.
20 Zlomyslní mají v srdci jen faleš,
mírumilovní žijí v radosti.
21 Spravedlivým nic neublíží,
darebáky stíhá samé neštěstí.
22 Prolhané rty se Hospodinu hnusí,
kdo žijí v pravdě, ti jej potěší.
23 Rozvážný člověk umí své vědění tajit,
hňup ale z plna hrdla křičí nesmysly.
24 Pracovitým rukám bude svěřena vláda,
zahálčivost však vede k porobě.
25 Starosti člověka tíží v srdci,
laskavé slovo ale radost navrátí.
26 Spravedlivý najde i pro bližního cestu,
cesta darebáků ale končí blouděním.
27 Lenoch si žádný úlovek neupeče,
píle je pro člověka cenný majetek.
28 Život je na stezce spravedlnosti,
vyšlapaná cesta vede ke smrti.
Děti světla
5 Jakožto milované děti se řiďte Božím příkladem 2 a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť příjemně vonící Bohu. 3 Smilstvo, veškerá nečistota a chamtivost ať mezi vámi nejsou ani zmiňovány, jak se sluší na svaté. 4 Stejně tak není namístě sprostota, hloupé řeči a dvojsmyslné narážky, ale raději díkůčinění. 5 Můžete si být jistí, že žádný smilník ani nečistý nebo chamtivý člověk (což je modlář) nemá dědictví v Kristově a Božím království.
6 Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. 7 Nemějte s takovými nic společného. 8 Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, 9 neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. 10 Rozlišujte, co se líbí Pánu; 11 neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte. 12 Vždyť o tom, čeho se potají dopouštějí, je hanba i jen mluvit. 13 Všechno, co je vystaveno světlu, však vychází najevo 14 a všechno, co vychází najevo, se stává jasným. Proto se říká:
„Probuď se, ty, kdo spíš,
vstaň z mrtvých
a zazáří ti Kristus!“
15 Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. 16 Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá. 17 Nežijte v nevědomosti, rozumějte Pánově vůli. 18 Neopíjejte se vínem (což vede k prostopášnosti), ale nechávejte se naplnit Duchem. 19 Promlouvejte k sobě navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních; svým srdcem zpívejte a hrajte Pánu. 20 Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Pán nikomu nestraní
21 Z úcty ke Kristu se poddávejte jedni druhým.
22 Manželky, poddávejte se svým mužům jako Pánu. 23 Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve, která je jeho tělem a on jejím zachráncem. 24 Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i manželky vždy poddávají svým mužům.
25 Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, 26 aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, 27 aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony. 28 Stejně tak musí muži milovat své ženy jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe. 29 Nikdo nikdy neměl své vlastní tělo v nenávisti, ale každý je živí a opatruje, tak jako Kristus svou církev. 30 Jsme přece údy jeho těla. 31 „Proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce, aby se ti dva stali jedním tělem.“ [a] 32 Toto je veliké tajemství; já však mluvím o Kristu a o církvi. 33 Ať ovšem každý jednotlivý z vás miluje svou manželku jako sám sebe. A žena ať má svého manžela v úctě.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.