M’Cheyne Bible Reading Plan
Jetrova rada
18 Mojžíšův tchán, midiánský kněz Jetro, se doslechl o všem, co Bůh učinil pro Mojžíše a pro svůj lid Izrael, totiž že Hospodin vyvedl Izrael z Egypta.
2 Poté, co Mojžíš odeslal svou ženu Siporu, vzal ji jeho tchán Jetro k sobě 3 spolu s jejími dvěma syny. První se jmenoval Geršom, Přistěhovalec, neboť Mojžíš řekl: „Byl jsem přistěhovalcem v cizí zemi.“ 4 Druhý se jmenoval Eliezer, Boží pomoc, neboť řekl: „Bůh mého otce mi přispěl na pomoc; zachránil mě před faraonovým mečem.“
5 Mojžíšův tchán Jetro tedy přišel s jeho syny a manželkou na poušť, kde Mojžíš tábořil u Boží hory. [a] 6 Vzkázal Mojžíšovi: „Já, tvůj tchán Jetro, jdu k tobě s tvojí manželkou a oběma jejími syny.“
7 Mojžíš vyšel svému tchánovi vstříc, poklonil se a políbil ho. Když se jeden druhého vyptali, jak se jim daří, vešli do stanu. 8 Tam Mojžíš vyprávěl svému tchánovi o všem, co Hospodin kvůli Izraeli učinil faraonovi a Egypťanům, i o všech útrapách, které je potkaly na cestě, a jak je Hospodin pokaždé vysvobodil.
9 Jetro se radoval ze všeho dobrodiní, jež Hospodin Izraeli prokázal, když je vysvobodil z ruky Egypťanů. 10 Jetro tenkrát řekl: „Požehnán buď Hospodin, jenž vás vysvobodil z ruky Egypťanů, z ruky faraona! 11 Nyní jsem poznal, že Hospodin je větší než všichni bohové – vždyť vysvobodil svůj lid z moci Egypťanů, [b] kteří je pyšně ponižovali.“ 12 Mojžíšův tchán Jetro pak přinesl Bohu zápalnou oběť a připravil obětní hody. Přišel také Áron a všichni izraelští stařešinové a hodovali s Mojžíšovým tchánem před Bohem.
13 Druhého dne se Mojžíš posadil, aby soudil lid, a lid stál před ním od rána až do večera. 14 Když Mojžíšův tchán viděl, co všechno Mojžíš dělá pro lid, řekl: „Co to s lidem děláš? Proč ty sám sedíš a všechen lid stojí od rána do večera před tebou?“
15 Mojžíš mu odpověděl: „Lid se ke mně přichází ptát Boha. 16 Když mají nějakou nesnáz, přijdou ke mně a já soudím mezi stranami a oznamuji Boží ustanovení a pokyny.“
17 Mojžíšův tchán mu řekl: „To, co děláš, není dobré. 18 Úplně se vyčerpáš – ty i tento lid, který je s tebou. Ten úkol je nad tvé síly, sám jej nezvládneš. 19 Proto mě teď poslechni, poradím ti a Bůh bude s tebou: Ty zastupuj lid před Bohem a přinášej k němu nesnadné věci. 20 Vysvětluj lidu ustanovení a pokyny a oznamuj jim, kudy mají jít a co mají dělat. 21 Vyhlédni si také ze všeho lidu schopné a bohabojné muže, věrné muže, kteří nenávidí úplatky. Ty nad nimi ustanov jako správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti. 22 Oni ať běžně soudí lid. Každou větší věc ať přednesou tobě, ale každou menší věc ať soudí sami. Ulehči si, oni ponesou břemeno s tebou! 23 Uděláš-li to, budeš moci obstát, až ti Bůh dá další příkazy. Také všechen tento lid dojde na své místo v pokoji.“
24 Mojžíš tedy svého tchána poslechl a udělal všechno, co mu řekl. 25 Mojžíš vybral schopné muže z celého Izraele a ustanovil je za vůdce lidu, za správce nad tisíci, nad sty, nad padesáti a deseti. 26 Ti běžně soudili Izrael; těžší věci přednášeli Mojžíšovi, ale každou menší věc soudili sami.
27 Potom Mojžíš svého tchána propustil a ten odešel do své země.
Dva haléřky
21 Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny. 2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 3 a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 4 Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“
Znamení času
5 Někteří si povídali, jak je chrám krásný – ty kameny, ty obětní dary! Ježíš na to řekl: 6 „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“
7 „Mistře, kdy to bude?“ zeptali se ho. „Jaké bude znamení času, kdy se to má stát?“
8 „Dávejte pozor, abyste se nenechali svést,“ odpověděl. „Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš!‘ a ‚Přišel čas!‘ Nechoďte za nimi. 9 Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Musí se to dít, ale to ještě není konec.“
10 Tehdy jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království. 11 Budou veliká zemětřesení, na různých místech bude hlad a mor a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe.
12 Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 13 To bude vaše příležitost ke svědectví. 14 Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit. 15 Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků. 16 Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt. 17 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, 18 ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí. 19 Vydržte, a získáte život!“
Zkáza Jeruzaléma
20 „Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, vězte, že přišla jeho zkáza. 21 Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. Kdo jsou ve městě, ať z něj odejdou, a kdo jsou na venkově, ať nechodí do města. 22 Nastanou totiž dny pomsty, kdy se naplní vše, co je psáno. 23 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím, protože na zemi přijde veliké strádání a hněv proti tomuto lidu. 24 Budou padat ostřím meče a budou odvedeni do zajetí mezi všechny národy. Po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.“
Příchod Syna člověka
25 „Na slunci, měsíci a hvězdách budou zvláštní úkazy. Na zemi bude úzkost mezi národy, bezradnými před zuřícím mořským příbojem. 26 Lidé budou zmírat strachy v předtuše toho, co má přijít na svět, neboť nebeské mocnosti se budou otřásat. 27 Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. [a] 28 Až se to všechno začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení!“
29 Tehdy jim řekl podobenství: „Podívejte se na fíkovník a ostatní stromy. 30 Když vidíte, jak pučí, sami víte, že se blíží léto. 31 Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se blíží Boží království! 32 Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
34 Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil 35 jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. 36 Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“
37 Takto ve dne učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská. 38 Všechen lid ho chodil už za úsvitu poslouchat do chrámu.
Bůh je mocný
36 A Elihu pokračoval dál:
2 „Měj se mnou trochu strpení a povím ti,
co lze v Boží prospěch ještě říct.
3 Z veliké dálky přináším poznání,
svého Stvořitele tu obhájím.
4 Má slova opravdu nejsou žádné lži,
máš tu člověka skvělých znalostí.
5 Hle, Bůh je mocný a není váhavý,
je mocný a v srdci rozhodný.
6 Ničemy jistě nenechává žít,
k právu pomáhá ubohým.
7 Neodvrací zrak od poctivých,
na trůn je s králi posadí,
aby je povýšil až navěky.
8 Jsou-li však spoutáni řetězy,
v provazech bídy jsou-li chyceni,
9 tehdy jim ukazuje, co provedli,
čím se provinili a jak zpyšněli.
10 Otevírá jim uši, aby je poučil,
říká jim, že se mají od zla odvrátit.
11 Pokud poslechnou a budou mu sloužit,
dožijí své dny ve štěstí,
svá léta v samé radosti.
12 Pokud však neposlechnou, zahubí je šíp,
zahynou vlastní nevědomostí.
13 Bezbožní ve svém srdci hněv si střádají,
o pomoc nevolají ani spoutáni řetězy.
14 Uprostřed mládí proto zmírají,
končí svůj život mezi smilníky.
15 Bůh zachraňuje ubohé jejich bídami,
otevírá jim uši soužením.
16 Ano, i tebe zve zprostřed úzkosti
do nekonečné svobody,
ke stolu obtíženému jídlem nejlepším.
17 Ty jsi však obtížen soudem ničemných,
soud a spravedlnost se tě zmocňují!
18 Pozor, ať se nedáš zlákat hojností,
ať tě nesvádějí veliké úplatky.
19 Myslíš, že ti bohatství pomůže z úzkosti,
ať už se snažíš sebevíc?
20 Nedychti po noci,
kdy lidé mizí ze svých míst.
21 Neopovažuj se ke zlu obrátit,
i když se ti líbí víc než strádání!
22 Hle, Bůh je ve své moci vznešený.
Který učitel je mu podobný?
23 Kdo mu může vytknout jeho způsoby?
Kdo mu smí říci: ‚Pácháš bezpráví‘?
24 Pamatuj, že jeho dílo musíš velebit;
lidé je oslavují svými písněmi.
25 Všichni smrtelníci to dílo spatřují,
člověk je vidí aspoň zpovzdálí.
26 Hle, Bůh je veliký nad naše chápání,
jeho léta nelze ani vypočíst!
27 On z moře vynáší kapky do výšky,
aby se v jeho mlze na déšť srážely,
28 aby se pak z mraků proudem valily
a skrápěly lidstvo v hojnosti.
29 Což někdo rozumí, jak se mračna stahují
a jak z jeho stanu hřmí?
30 Hle, jak kolem sebe šíří blesky,
jak jimi pokrývá mořské hlubiny!
31 Takovým způsobem spravuje národy,
takto jim opatřuje pokrm v hojnosti.
32 Ve svých dlaních svírá blesky,
velí jim zasáhnout jejich cíl.
33 Vypovídá o něm jeho burácení –
on bouří hněvem proti bezpráví!“
6 Jako jeho spolupracovníci vás však také vyzýváme, abyste nepromarnili milost, kterou vám Bůh dává. 2 Říká přece:
„V čas milosti jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.“ [a]
Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!
Srdce dokořán
3 Nikomu nechceme klást do cesty žádnou překážku, aby naší službě nebylo co vytknout. 4 Naopak, ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: ve veliké vytrvalosti, v souženích, nedostatcích a úzkostech, 5 v ranách, vězeních a zmatcích, ve vyčerpáních, bděních a hladověních, 6 v čistotě, porozumění, trpělivosti a laskavosti, v Duchu svatém, v upřímné lásce, 7 ve slově pravdy a v Boží moci, s výzbrojí spravedlnosti napravo i nalevo, 8 se slávou i pohanou, se špatnou i dobrou pověstí, jako bludaři, a přitom pravdomluvní, 9 jako neznámí, a přitom dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, smrti však unikající, 10 jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak mnohé obohacující, jako nic nemající, a přitom všechno vlastnící.
11 Mluvíme k vám otevřeně, drazí Korintští, naše srdce je dokořán! 12 Nebyli jste námi nijak utlačováni – jste to vy, kdo potlačuje své city k nám. 13 Řeknu vám to jako vlastním dětem: Na oplátku se teď otevřete vy.
Chrám živého Boha
14 Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti s nepravostí? Jaký může mít vztah světlo s temnotou? 15 Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné? 16 Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh:
„Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi.
Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“ [b]
17 Proto:
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.