M’Cheyne Bible Reading Plan
22 Pak vezměte svazek yzopu, namočte jej do misky s krví a tou krví potřete nadpraží i obě veřeje. Nikdo z vás nesmí až do rána vyjít ze dveří svého domu, 23 neboť Hospodin půjde bít Egypt. Když spatří nade dveřmi a na obou veřejích krev, mine Hospodin ty dveře a nedovolí zhoubci vejít do vašich domů a ranit vás.
24 Toto slovo dodržujte, neboť je to věčné ustanovení pro tebe i pro tvé syny. 25 Až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá, jak zaslíbil, zachovávejte tento obřad. 26 Až se vás vaši synové zeptají: ‚Co pro vás tento obřad znamená?‘ 27 odpovíte: ‚Pesach je oběť beránka Hospodinu, který v Egyptě ušetřil domy Izraelitů. Udeřil na Egypt, ale naše rodiny zachránil.‘“
Tehdy lid padl na kolena a klaněl se. 28 Synové Izraele šli a zachovali se přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
Veliká noc
29 O půlnoci pak Hospodin v egyptské zemi pobil všechny prvorozené – od prvorozeného syna faraonova, jenž měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozeného syna vězně v žaláři, dokonce i všechno prvorozené z dobytka. 30 Té noci byl farao vzhůru, tak jako všichni jeho dvořané a všichni Egypťané. V Egyptě propukl hrozný nářek, neboť nebylo domu, kde by nebyl mrtvý.
31 Té noci si dal zavolat Mojžíše a Árona. „Seberte se a jděte pryč od mého lidu – vy i ti vaši Izraelité!“ řekl jim. „Jděte a služte Hospodinu, jak jste žádali! 32 Vezměte si svůj brav i skot, jak jste žádali, jen už jděte! A požehnejte i mně.“
33 Egypťané pak lid pobízeli, aby urychlili jeho odchod ze země, neboť si říkali: „Všichni pomřeme!“ 34 Lid tedy vzal těsto, ještě než vykynulo, díže zabalil do šatů a nesl je na ramenou. 35 Synové Izraele se zachovali podle Mojžíšova slova a požádali Egypťany o stříbrné a zlaté šperky i o šaty. 36 Hospodin naklonil Egypťany k lidu tak příznivě, že jim vyhověli. Dočista Egypt obrali!
37 Synové Izraele pak vytáhli z Ramesesu do Sukotu – jen pěších mužů bylo asi 600 000, kromě žen a dětí. 38 Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu a obrovské stádo bravu i skotu. 39 Z těsta, které vynesli z Egypta, pak napekli nekvašené chlebové placky, protože ještě nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat, takže si ani nepřipravili jídlo na cestu.
40 Pobyt synů Izraele v Egyptě trval 430 let. [a] 41 Právě toho dne, kdy uplynulo 430 let, vyšly všechny Hospodinovy zástupy z Egypta. 42 To je ta noc, kdy Hospodin držel stráž, aby je vyvedl z Egypta. To je ta noc, jež patří Hospodinu, noc, kdy všichni synové Izraele ve svých pokoleních budou držet stráž.
43 Hospodin Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Toto jsou ustanovení o Hodu beránka:
Nesmí ho jíst žádný cizinec. 44 Každý otrok koupený za peníze ho smí jíst, bude-li obřezán. 45 Nesmí ho jíst přistěhovalec ani nádeník.
46 Musí být sněden v jednom domě – nic z jeho masa nevyneseš z domu ven. Nezlámete v něm jedinou kost. 47 Tak to bude činit celá izraelská obec.
48 Kdyby chtěl Hospodinův Hod beránka slavit přistěhovalec žijící u tebe, ať je u něj obřezán každý mužského pohlaví. Potom může přistoupit, aby jej slavil, a bude brán jako domácí. Žádný neobřezanec ho však jíst nesmí. 49 Pro domácího i hosta žijícího u vás bude platit stejný zákon.“
50 A všichni synové Izraele se zachovali přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi. 51 Právě toho dne vyvedl Hospodin syny Izraele z egyptské země houf za houfem.
O ztracené ovci
15 Všichni výběrčí daní a hříšníci ho chodívali poslouchat. 2 Farizeové a znalci Písma si ale stěžovali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
3 Vyprávěl jim tedy toto podobenství: 4 „Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nenechá těch devadesát devět v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde? 5 Jakmile ji najde, s radostí ji vezme na ramena, 6 přijde domů a svolá přátele i sousedy: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našel svou ztracenou ovci!‘ 7 Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.“
O ztracené minci
8 „Kdyby nějaká žena měla deset mincí [a] a jednu minci ztratila, nerozsvítí lampu, nevymete dům a nebude pečlivě hledat, dokud ji nenajde? 9 Jakmile ji najde, svolá přítelkyně a sousedky: ‚Radujte se se mnou, neboť jsem našla svou ztracenou minci!‘ 10 Říkám vám, že právě tak je radost před Božími anděly nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“
O ztraceném synu
11 Ježíš pokračoval: „Jeden člověk měl dva syny. 12 Ten mladší řekl otci: ‚Otče, dej mi díl majetku, který mi náleží.‘ A tak jim rozdělil své jmění.
13 Za pár dní mladší syn všechno prodal a odešel do daleké země, kde svůj majetek promrhal rozmařilým životem. 14 Když všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal trpět nouzi. 15 Později se uchytil u jednoho občana té země a ten ho poslal na pole pást prasata. 16 Toužil se najíst aspoň lusků, které žrala ta prasata, ale nedostával ani to.
17 Nakonec přišel k sobě. Řekl si: ‚Kolik nádeníků má u mého otce jídla nazbyt, a já tu umírám hlady! 18 Vstanu, půjdu k otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i proti tobě! 19 Už si nezasloužím být považován za tvého syna. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.‘ 20 A tak vstal a vydal se ke svému otci.
Otec ho spatřil už z veliké dálky. Pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a zasypal ho polibky.
21 ‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti nebi i proti tobě. Už si nezasloužím být považován za tvého syna.‘
22 Otec však nařídil svým služebníkům: ‚Přineste nejlepší šaty a oblečte ho. Navlékněte mu prsten a obujte ho. 23 Přiveďte vykrmené tele a porazte je. Jezme a oslavujme, 24 neboť tento můj syn byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen!‘ A tak začali oslavovat.
25 Starší syn byl zatím na poli. Když se blížil domů, uslyšel hudbu a tanec. 26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se, co to má být. 27 Ten mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr. Tvůj otec porazil tučné tele, že ho má zpátky živého a zdravého.‘
28 Ale on se rozhněval a ani nechtěl jít dovnitř. Když za ním vyšel jeho otec a prosil ho, 29 odpověděl mu: ‚Podívej se, kolik let ti sloužím! Nikdy jsem nezanedbal jediný tvůj příkaz, ale tys mi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil s přáteli. 30 Když ale přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s děvkami, porazil jsi pro něj vykrmené tele!‘
31 ‚Synku,‘ řekl otec, ‚ty jsi stále se mnou a všechno, co mám, je tvé. 32 Ale oslavovat a radovat se bylo namístě, neboť tento tvůj bratr byl mrtev a ožil, byl ztracen a je nalezen.‘“
30 Teď se mi ale vysmívají
ti, kdo jsou mladší nežli já –
ti, jejichž otcům bych býval nesvěřil
ani ovčáckého psa!
2 Síla jejich rukou k čemu mi může být?
Jejich zmužilost je dávno pryč.
3 Nouzí a hladem vyzáblí
vyprahlou zemí se toulají,
nocí zkázy a pustoty.
4 Mezi křovím sbírají listy lebedy,
kořínky jalovce se chtějí nasytit.
5 Lidé je ze svého středu vyhnali,
křičí za nimi jak za zloději.
6 Ve strmých roklích bydlet musejí,
v děrách do země a v jeskyních.
7 Hýkají jako osli ve křoví,
spolu se choulí pod kopřivy –
8 hlupáci, kteří ani jméno nemají,
kteří jsou ze země bičem vyhnáni!
9 Teď ale o mně skládají písničky,
stal jsem se pro ně příslovím.
10 Už zdálky jsem jim odporný,
plivat do tváře se mi nestydí.
11 Když Bůh můj provaz potupně povolil,
i oni odhodili všechny zábrany.
12 Lůza povstává po mé pravici,
nohy mi chtějí podrazit,
připravují cesty, aby mě zničili.
13 Mou stezku rozkopali,
na mojí zkáze pracují
a nikdo jim v tom nebrání.
14 Širokou průrvou pronikají,
jak záplava se valí troskami.
15 Všechny ty hrůzy se na mě vrhly,
mou důstojnost jako by vichr uchvátil,
jak oblak rozplynulo se mé bezpečí.
16 Teď už mě ale duše opouští,
zmocňují se mě dny soužení.
17 Bůh ve mně v noci drtí kosti,
bolest mě sžírá, nedá se utišit.
18 Ohromnou silou mě drží za šaty, [a]
v límci košile chce mě uškrtit.
19 Do bláta mě odmrštil,
prachu a popelu jsem podobný.
20 Křičím k tobě, a ty neodpovídáš;
stojím tu, a ty jen přihlížíš.
21 Proměnil ses mi v ukrutníka,
veškerou silou na mě útočíš.
22 Vysoko ve větru mě unášíš,
smýkáš mnou v hrozné vichřici.
23 Vedeš mě na smrt, to jistě vím –
do domu určeného všem živým.
24 Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne,
když volá o pomoc ve své pohromě.
25 Copak jsem nad ubožákem neplakal?
Neměl jsem soucit pro chudáka?
26 Když jsem však čekal dobro, přišlo zlo,
namísto světla mě temno přepadlo.
27 Mé nitro bouří, nedá se utišit,
dostihly mě dny soužení.
28 Nevidím slunce, chodím ve chmurách,
přede všemi vstávám a naříkám.
29 Mé vytí připomíná šakaly,
vydávám skřeky se pštrosy.
30 Kůže na těle mi zčernala,
v kostech mi plane horečka.
31 Truchlivě zvučí moje citera,
z mé píšťaly se line pláč.
Plány a pozdravy
16 Pokud jde o sbírku na svaté, řiďte se stejnými pokyny, jaké jsem dal církvím v Galacii: 2 Prvního dne v týdnu ať každý z vás dá stranou, kolik si může dovolit, aby se sbírky nekonaly teprve, když přijdu. 3 Jakmile přijdu, dám vámi schváleným mužům doporučující listy a pošlu je s vaším darem do Jeruzaléma. 4 Bude-li potřeba, abych šel s nimi, půjdou se mnou.
5 Přijdu k vám, až projdu Makedonii. Makedonii totiž jen procházím, 6 ale u vás snad nějakou dobu zůstanu, možná i přes zimu, abyste mě mohli vypravit, kamkoli půjdu. 7 Tentokrát se u vás nechci jen zastavit cestou; dá-li Pán, doufám, že u vás nějaký čas pobudu. 8 Až do Letnic ale zůstanu v Efesu, 9 neboť se mi tu otevírají veliké a slibné možnosti, [a] i když je tu mnoho protivníků.
10 Jestli k vám přijde Timoteus, postarejte se, ať se u vás cítí dobře, vždyť se věnuje Pánovu dílu tak jako já; 11 ať jím tedy nikdo nepohrdá. Vypravte ho v pokoji na cestu za mnou, neboť tu na něj s bratry čekám.
12 Pokud jde o bratra Apolla, velmi jsem ho prosil, aby za vámi s bratry přišel. Právě teď k vám ale rozhodně nechtěl jít; přijde však, až bude mít možnost.
13 Bděte, stůjte ve víře, buďte stateční, buďte silní. 14 Všechno ať se mezi vámi děje v lásce.
15 Bratři, víte, že Štěpánova rodina je prvním ovocem Řecka [b] a že se vydali službě svatým. Prosím vás tedy, 16 abyste takové lidi následovali, a stejně tak i každého, kdo se podílí na tomto díle. 17 Mám velikou radost, že dorazil Štěpán, Fortunát a Achaikos, protože mi vynahradili vaši nepřítomnost. 18 Občerstvili mě na duchu a jistě i vás. Takových lidí si važte.
19 Pozdravují vás sbory v Asii. Velmi vás v Pánu pozdravuje Akvila s Priscillou i církev u nich v domě. 20 Pozdravují vás všichni sourozenci. Pozdravte se navzájem svatým polibkem.
21 JÁ PAVEL PŘIDÁVÁM POZDRAV SVOU VLASTNÍ RUKOU.
22 Kdo nemá rád Pána, ať je proklet. Maranatha! [c]
23 Milost Pána Ježíše s vámi.
24 Má láska je s vámi všemi v Kristu Ježíši. [d]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.