M’Cheyne Bible Reading Plan
V Troadě Pavel vzkřísil Eutycha
20 Když se rozruch utišil, svolal Pavel shromáždění, povzbuzoval efezské křesťany a zároveň se s nimi loučil; rozhodl se totiž pokračovat ve své misijní cestě. 2 Vydal se do Makedonie a Řecka a cestou dodával skupinám křesťanů odvahu a naději. 3 V Řecku se zdržel čtvrt roku a potom chtěl odplout zpátky, přímo do Sýrie. Dozvěděl se však, že židé hlídají přístavy a chtějí se ho zmocnit, a tak se rozhodl pro zpáteční cestu zase přes Makedonii. 4-5 Někteří z Pavlových spolupracovníků se přeplavili napřed do Troady a čekali tam na nás. Byli to Sopatros z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gájus a Timoteus z Derbe, Tychikos a Trofimos ze západní Malé Asie.
6 My s Pavlem jsme nasedli ve Filipách po Velikonocích na loď a po pěti dnech jsme se s nimi sešli v Troadě, kde jsme se zdrželi týden. 7 V neděli večer se tamní sbor sešel ke svaté večeři Páně. Pavel kázal, a protože to bylo slovo na rozloučenou, mluvil až do půlnoci. 8 V místnosti hořelo mnoho lamp a byla plná lidí, takže tam bylo horko. Mládenci se proto posadili do oken. 9 Jak se shromáždění protáhlo, jeden z nich, Eutychos, usnul a vypadl z třetího poschodí na dvůr. Běželi k němu, ale ležel tam mrtev. 10 Pavel k němu poklekl, vzal ho do náruče a po chvíli řekl: „Nedělejte si starosti, žije.“ 11 Vrátili se nahoru a pokračovali ve večeři Páně. Pavel k nim mluvil celou noc a teprve za svítání se rozloučili. 12 Eutycha přivedli zase zdravého a všichni z toho měli radost.
Pavel se v Efezu loučí se staršími
13 Pavel nás poslal lodí napřed do přístavu Assos, ale sám tam šel po souši. 14-15 V Assu nastoupil k nám. Po přistání v Mityléně a po obeplutí ostrovů Chios a Samos jsme třetí den zakotvili v Milétu. 16 Pavel se úmyslně vyhnul Efezu, protože se bál zdržení. Spěchal totiž, aby byl na svátek Letnic v Jeruzalémě.
17 Pozval si však do Milétu představené efezského sboru 18-19 a řekl jim: „Jistě si pamatujete, že jsem po celý čas u vás sloužil Pánu se vší skromností, ale přesto s velikými obtížemi a úklady ze strany židů. 20 Neopomněl jsem nic, co jste měli slyšet, hlásal jsem to veřejně i v soukromých domech. 21 Židům i pohanům jsem stejně zdůrazňoval, že musejí vyznat Bohu své hříchy a uvěřit v Ježíše Krista jako Pána nás všech. 22 Teď mne však Duch svatý posílá do Jeruzaléma a já nevím, co mne tam potká. 23 V každém sboru, kde jsme se zastavili, mně bratři z Božího vnuknutí předpovídali, že mě tam čeká vězení a těžkosti. 24 Ale já si tolik nezakládám na životě. Jde mi především o to, abych doběhl závod až do konce a splnil úkol, který mi Pán Ježíš dal: být nositelem radostné zvěsti o Boží lásce.
25 Dnes naposled hovořím k vám, kterým jsem tolikrát mluvil o Božím království. 26 Mohu říci, že mou vinou nikdo neztratí věčný život. 27 Všechno, co mi Bůh pro vás dal, jsem vyřídil. 28 Teď je na vás, abyste si dobře počínali a jako pastýři vedli stádo, které vám Duch svatý svěřil. Pamatujte, že Kristus za ně prolil svou krev! 29 Vím, že po mém odchodu se mezi vás vplíží jako draví vlci falešní učitelé a nadělají ve stádu škody. 30 Dokonce z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu a přetahovat lidi na svou stranu. 31 Buďte na stráži a pamatujte, že po tři roky jsem ve dne v noci na každém osobně pracoval, i když to nebylo lehké.
32 Teď vás tedy poroučím Bohu a jeho milostivému slovu, které má sílu vás zdokonalovat a zajistit vám dědický podíl mezi jeho věrnými. 33 Nikdy jsem od vás nežádal peníze ani oděv; 34 svýma rukama jsem si na všechno vydělával pro sebe i pro své pomocníky. 35 Snažil jsem se dát vám příklad: vaší povinností je ujímat se slabých a pracovat pro ně. Vždycky mějte na paměti slova Pána Ježíše: Větší radost je dávat než dostávat!“
36 Po těch slovech s nimi poklekl a modlil se. 37 Loučení se neobešlo bez slz a bylo mnoho objímání a bratrských polibků. 38 Nejvíce je zarmoutilo, že by se už neměli s Pavlem vidět. Nakonec ho doprovodili až k lodi.
Židovská rada soudí Ježíše
15 Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
Ježíš je souzen Pilátem
2 „Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.
„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3 Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4 „Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
5 Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
6 Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7 Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
8 Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
9 Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10 Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
11 Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
12 „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
13 „Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.
14 „Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
15 Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
16 Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17 Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18 Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19 Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
20 Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je veden k ukřižování
21 Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
22 Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23 Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
24 Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
Ježíš je ukřižován
25 Poprava se konala v devět hodin ráno.
26 Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
27 Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28 Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
29 Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:
„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30 Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
31 Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:
„Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32 Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“
A také zločinci na křížích mu spílali.
Ježíš umírá na kříži
33 V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
34 Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
35 Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36 Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
37 Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
38 V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
39 Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40 Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41 Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
Ježíš je pohřben
42 Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43 Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
44 Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45 Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
46 Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
47 Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.
Copyright © 1988 by Biblica