Chronological
Chvála moudrosti
Klíč k poznání
1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova,
krále nad Izraelem,
2 k nabytí moudrosti a k poučení,
jak rozumět hlubokým výrokům,
3 jak si osvojit, co učí rozum,
spravedlnost, právo a poctivost,
4 jak předat prostoduchým chytrost,
mládeži prozíravost a vědění.
5 Moudrý ať poslouchá a rozmnoží svou znalost,
rozumný ať dá si poradit,
6 jak porozumět úslovím a jinotajům,
rčením mudrců a jejich hádankám.
7 Klíčem k poznání je úcta k Hospodinu;
moudrostí a poučením jen hlupák pohrdá.
Nenech se zlákat
8 Poslouchej, synu můj, otcovo poučení,
od matčiných pokynů se nevzdaluj.
9 Půvabným věncem na tvé hlavě budou,
náhrdelníkem budou na hrdle tvém.
10 Nenech se zlákat, synu,
když hříšníci tě mámí:
11 „Pojď s námi, budem ze zálohy vraždit,
někoho nevinného jen tak přepadnem,
12 jako hrob zaživa je spolknem,
vcelku, jako když padnou do jámy.
13 Všemožné cennosti si snadno pořídíme,
domy si naplníme kořistí.
14 Na naši kartu vsaď svůj osud,
společný měšec budem všichni mít!“
15 Na cestu s nimi nepouštěj se, synu,
nevydávej se v jejich šlépějích –
16 jejich nohy běží k neštěstí,
k prolití krve spěchají!
17 Líčit síť před očima ptáků
je jistě zcela zbytečné.
18 Tihle však na sebe smrtelnou léčku strojí,
na vlastní duši číhají.
19 Tak skončí každý, kdo hledá mrzký zisk –
o vlastní duši ho to připraví.
Moudrost na ulicích volá
20 Moudrost venku na ulicích volá,
na náměstích svůj hlas pozvedá,
21 na rušných nárožích hlasitě vykřikuje,
v průchodu městské brány proslov má:
22 „Kdy omezenců láska k malosti už skončí,
kdy drzounů záliba v drzosti,
kdy tupců nenávist ke všemu vědění?
23 Obraťte se, když vás napomínám,
hle, svého ducha na vás vylít chci,
právě vám chci svá slova oznámit!
24 Dosud jsem volala, však nechtěli jste slyšet,
ruku jsem nabízela, nikdo však nevnímal,
25 všechny mé rady zavrhli jste,
mými domluvami se nikdo neřídil.
26 Vašemu neštěstí já nyní zasměji se
i hrůze, jež vás přepadne. Bavit se budu,
27 až jako bouře zachvátí vás hrůza,
až jako vichr udeří vaše neštěstí,
až soužením a tísní budete sevřeni.
28 Až mě pak volat budou, neozvu se,
budou mě shánět, avšak nenajdou.
29 Protože nenáviděli poznání,
úctu k Hospodinu si zvolit nechtěli,
30 mými radami se nikdy neřídili,
mojí domluvou vždy jen pohrdli,
31 proto ať snědí, co si navařili,
vlastními plány ať se nasytí!
32 Omezenci zajdou na vlastní umíněnost,
spokojenost tupců je jejich záhuba.
33 Kdo mě však poslouchá, ten pohodlně žije
v bezpečí před hrozbou všeho zla.“
Přijmi má slova
2 Přijmi prosím má slova, synu,
moje příkazy jak poklad opatruj,
2 své ucho k moudrosti nakloň,
srdce otevři pro rozumnost!
3 Ano, po rozumnosti volej,
přivolej k sobě rozvahu.
4 Když ji jak stříbro vyhledávat budeš,
pátrat po ní jak po pokladech,
5 úctě k Hospodinu tehdy porozumíš,
k poznání Boha dospěješ.
6 Jen Hospodin přece dává moudrost,
poznání a rozumnost pramení z jeho úst.
7 Zdravý úsudek on pro upřímné chová,
štítem je pro ty, kdo žijí poctivě.
8 Drží stráž nad stezkami práva,
ochraňuje cestu spravedlivých svých.
9 Spravedlnosti a právu tenkrát porozumíš,
i poctivosti – všem stezkám ke štěstí.
10 Moudrost když do srdce ti vejde,
vědění když tvou duši potěší,
11 prozíravost tě bude chránit,
rozumnost nad tebou bude bdít.
Moudrost tě ochrání
12 Před špatnou cestou tě moudrost ochrání,
před každým, kdo mluví zvráceně,
13 před těmi, kdo se přímým stezkám vyhnou,
kdo kráčejí po cestách temnoty.
14 Před těmi, kdo s radostí zla se dopouštějí,
kdo si v krutých zvrácenostech libují,
15 jejichž stezky jsou různě pokroucené
a jejichž kroky z cesty scházejí.
16 Před cizí ženou moudrost zachrání tě,
před vábivými slovy svůdkyně,
17 jež druha svého mládí opustila,
na smlouvu se svým Bohem nedbajíc.
18 Její dům se chýlí k jisté smrti,
její krok míří do podsvětí.
19 Kdo vejde k ní, už nevyjde více,
na stezky života se nikdy nevrátí.
20 Kéž by ses vydal cestou ušlechtilých,
na stezkách spravedlivých kéž bys vytrval!
21 Poctiví přece budou obývat zemi
a bezúhonní v ní zůstanou.
22 Ničemové však budou ze země vymýceni,
proradní z ní budou vyrváni!
Důvěřuj Hospodinu
3 Nezapomeň, co jsem tě učil, synu,
v srdci opatruj, co jsem ti přikázal;
2 dlouhé dny, léta života ti to přidá,
zajistí ti to klid a mír.
3 Láska a věrnost ať tě neopouští,
připoutej si je k hrdlu, vyryj do srdce!
4 Přízně a uznání tehdy dojdeš
před zrakem lidí i před Bohem.
5 Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu,
nespoléhej se na vlastní rozumnost.
6 Na každém kroku snaž se jej poznávat,
on sám tvé stezky urovná.
7 Sám sebe neměj za moudrého,
cti Hospodina a vyvaruj se zla!
8 To přinese tvému tělu zdraví,
celé tvé nitro to občerství.
9 Uctívej Hospodina vším, co ti patří,
tím nejlepším ze vší své úrody.
10 Tvé stodoly pak budou plné zrní,
tvé sudy budou vínem přetékat.
Moudrost nad zlato
11 Hospodinovo poučení, synu, neodmítej,
když tě napravuje, nezoufej;
12 Hospodin kárá, koho miluje,
jak otec syna, jehož má v oblibě.
13 Blaze člověku, jenž nalezl moudrost,
blaze člověku, jenž získal rozvahu!
14 Přináší lepší zisk než stříbro,
její výnosy jsou nad zlato.
15 Její cena je nad perly vyšší,
nic, v čem si libuješ, se jí nerovná.
16 Dlouhověkost ve své pravici třímá,
bohatství a slávu drží v levici.
17 Její cesty jsou plné potěšení,
její kroky vždy vedou k pokoji.
18 Stromem života je těm, kdo se jí drží,
blaze je těm, kteří ji uchopí!
19 Moudrostí založil Hospodin zemi,
prozřetelností nebe upevnil.
20 Jeho věděním tryskají z hlubin proudy,
oblaka rosu skýtají.
21 Soudnost a prozíravost ať nesejdou ti z očí,
jak vzácný poklad je, synu, opatruj.
22 To ony darují tvé duši život,
právě ony tvé hrdlo okrášlí.
23 Bezpečně pak půjdeš svojí cestou,
tvé nohy nebudou klopýtat.
24 Až půjdeš spát, nic nebude tě strašit,
až usneš, tvůj sen bude příjemný.
25 Nebudeš se bát náhlého děsu
ani zkázy, jež čeká ničemy.
26 Hospodin bude stát po tvém boku,
on sám tvé nohy před pastí ochrání!
Neodpírej dobrodiní
27 Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují,
když je v tvé moci něco učinit.
28 Neříkej bližnímu: „Přijď jindy,“
když právě teď mu můžeš pomoci.
29 Nechystej proti bližnímu nic zlého,
když k tobě chová důvěru.
30 Nežaluj nikoho pro nic za nic,
když ti neprovedl žádné zlo.
31 Nezáviď člověku, jenž páchá násilí,
nesdílej žádnou z jeho cest.
32 Hospodinu se hnusí každý zvrhlík,
s upřímnými však sdílí svá tajemství.
33 Hospodinovo prokletí stíhá dům darebáka,
obydlí spravedlivých ale požehná.
34 Pro posměvače má Hospodin posměch,
pokorným ale přízeň věnuje.
35 Moudrým připadne za dědictví sláva,
tupce však čeká potupa.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.