Chronological

Hrnec masa

24 Desátého dne desátého měsíce devátého roku ^[a] jsem dostal slovo Hospodinovo: ² „Synu člověčí, tento den si zapiš, přesně tento den. Právě dnes král babylonský oblehl Jeruzalém. ³ Pověz té bandě vzbouřenců podobenství a řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin!

⁶ Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Běda tomu městu vraždění! Běda hrnci plnému spáleniny, spáleniny, která nechce pustit! Vyhazuj z něho kus po kuse, jakkoli se ti namane. ⁷ To město je naskrz krvavé! Nechávalo krev na holé skále, neprolévalo ji na hlíně, kde by ji přikryl prach. ⁸ Aby se vzedmul hněv, aby vzplála pomsta, nechám tu krev na holé skále, aby nebyla přikryta!

⁹ Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Běda tomu městu vraždění! Já sám teď navrším hranici. ¹⁰ Více dříví, rozdmýchat plameny! Ať se to maso rozvaří na kaši a kosti ať se připálí! ¹¹ Prázdný hrnec ať se postaví na žhavé uhlí, ať se rozpálí a jeho měď se rozžhaví, ať se ta nečistota v něm roztaví a ta připálenina zmizí. ¹² Marné snažení. Hrnec je plný spáleniny, která nepouští. Do ohně s tím!

¹³ Tvá nečistota je ve zvrhlosti. Snažil jsem se tě očistit, ale ty ses nedala. Proto nebudeš zbavena své nečistoty, dokud se neutiší můj hněv proti tobě. ¹⁴ To říkám já Hospodin. Už to přichází, já to učiním. Nenechám to být, neslituji se, nepolevím. Za tvé způsoby a skutky tě odsoudím, praví Panovník Hospodin.“

Nebudete truchlit

¹⁵ Dostal jsem slovo Hospodinovo: ¹⁶ „Synu člověčí, jedinou ranou tě zbavím potěchy tvých očí. Nesmíš však truchlit ani plakat, neukápne ti ani slza. ¹⁷ Jen tiché sténání – nekonej žádné smuteční obřady. Hlavu si pokrývej jako obvykle, na nohou si nech střevíce, neměj závoj přes obličej a smuteční chléb nejez.“

¹⁸ Ráno jsem o tom říkal lidem – a večer mi zemřela žena. Druhý den jsem udělal, co mi bylo přikázáno.

¹⁹ Lidé mi říkali: „Co to děláš? Nepovíš nám, co to má pro nás znamenat?“

²⁰ Odpověděl jsem jim: „Dostal jsem slovo Hospodinovo: ²¹ Řekni domu Izraele: Tak praví Panovník Hospodin – Hle, znesvětím svoji svatyni, tu pevnost, jíž jste se chlubili, potěchu vašich očí a tužbu vašich duší. Až vaši synové a dcery, které jste po sobě nechali, padnou za oběť meči, ²² budete dělat to, co já: žádný závoj přes obličej, žádný smuteční chléb, ²³ hlavy pokryté jako obvykle a na nohou střevíce. Žádné truchlení, žádný pláč. Budete jen skomírat ve svých vinách a mezi sebou naříkat. ²⁴ Ezechiel se vám stane znamením. Přesně co dělá on, budete dělat i vy. Až to přijde, poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.

²⁵ Poslouchej, synu člověčí. V den, kdy je zbavím jejich pevnosti, jejich radosti a chlouby, potěchy jejich očí a tužby jejich duší, vezmu jim také syny a dcery. ²⁶ V ten den za tebou přijde uprchlík, aby ti to oznámil. ²⁷ V den, kdy se s ním setkáš, se ti otevřou ústa a budeš s ním moci hovořit. Promluvíš a přestaneš být němý. ^[c] Tak se jim staneš znamením, aby poznali, že já jsem Hospodin.“

Soud nad národy

Proti Amonu

25 Dostal jsem slovo Hospodinovo: ² „Synu člověčí, obrať se proti Amoncům a prorokuj proti nim. ³ Řekni: Slyšte, Amonci, slovo Panovníka Hospodina! Tak praví Panovník Hospodin – Protože jsi volal ‚Hohó!‘ nad mou svatyní, když byla znesvěcena, a nad izraelskou zemí, když byla zpustošena, a nad domem Judy, když šli do vyhnanství, ⁴ proto tě teď vydám do vlastnictví kmenům z východu. Utáboří se u tebe a postaví si tam příbytky, tvou úrodu ti snědí a mléko vypijí. ⁵ Z Raby udělám velbloudí pastviště a z kraje Amonců pastvinu pro ovce. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin.

⁶ Tak praví Panovník Hospodin: Protože jsi tleskal a dupal a s takovou chutí se zlomyslně radoval nad izraelskou zemí, ⁷ proto teď na tebe vztáhnu ruku a dám tě za kořist národům. Vymýtím tě mezi národy a vyhladím tě mezi zeměmi. Až tě vyhubím, poznáš, že já jsem Hospodin.“

Proti Moábu

⁸ „Tak praví Panovník Hospodin: Protože Moáb a Seír říkají: ‚Dům Judy je přece stejný jako všechny národy,‘ ⁹ proto teď zpřístupním moábské srázy počínaje chloubou země, hraničními městy Bet-ješimot, Baal-meon a Kiriatajim. ¹⁰ Vydám je spolu s Amonci do vlastnictví kmenům z východu, takže po Amoncích nezbude mezi národy ani památky. ¹¹ Až v Moábu vykonám své rozsudky, poznají, že já jsem Hospodin.“

Proti Edomu

¹² „Tak praví Panovník Hospodin: Protože se Edom tolik mstil domu Judy a velice se tou pomstou provinil, ¹³ proto tak praví Panovník Hospodin: Vztáhnu svou ruku na Edom, vyhladím z něj lidi i dobytek a obrátím jej v sutiny. Od Temanu až k Dedanu budou padat mečem. ¹⁴ Pomstím se na Edomu skrze Izrael, svůj lid, který dá Edomu pocítit můj hněv a rozhořčení. Tehdy poznají mou pomstu, praví Panovník Hospodin.“

Proti Filištínům

¹⁵ „Tak praví Panovník Hospodin: Protože se Filištíni tolik mstili, protože se s chutí zlomyslně mstili a s odvěkou nenávistí hubili, ¹⁶ proto tak praví Panovník Hospodin: Napřahuji ruku proti Filištínům. Vyhladím ty Kréťany, vyhubím zbytky obyvatel pobřeží. ¹⁷ Strašlivě se na nich pomstím, až je potrestám ve svém rozhořčení. Až jim dám pocítit svoji pomstu, poznají, že já jsem Hospodin.“

Proti Týru

26 Jedenáctého měsíce dvanáctého ^[d] roku, hned prvního dne toho měsíce, ^[e] jsem dostal slovo Hospodinovo: ² „Synu člověčí, protože Týr nad Jeruzalémem volal, ‚Hohó, brána národů je rozražena, otevřela se mi dokořán, zbohatnu na tom, že je zničena,‘ ³ proto tak praví Panovník Hospodin: Týre, já jsem proti tobě! Jako moře žene své vlny, přiženu na tebe mnohé národy. ⁴ Hradby Týru budou zbořeny a jeho věže strženy; vymetu z něj všechnu zeminu a nechám z něj jen holou skálu. ⁵ Stane se ostrůvkem v moři, místem k sušení sítí! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin. Stane se kořistí pro národy ⁶ a jeho osady na pevnině budou vyvražděny mečem. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.

⁷ Tak praví Panovník Hospodin: Hle – přivádím na Týr od severu Nabukadnezara, krále Babylonu, krále králů, s koni, vozy, jezdci a s nesčetnými vojsky. ⁸ Tvé osady na pevnině vyvraždí mečem, postaví proti tobě obléhací val, navrší k tobě násep a zvedne proti tobě štít. ⁹ Udeří na tvé hradby beranidly a tvé bašty zboří svými zbraněmi. ¹⁰ Pokryje tě prach zvířený množstvím jeho koní a tvé hradby se budou třást rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až přitáhne do tvých bran, jako se táhne do poraženého města. ¹¹ Kopyty svých koní zdupá všechny tvé ulice. Vyvraždí tvůj lid mečem a tvé mocné sloupy se zhroutí na zem. ¹² Vyplení tvé bohatství, ukořistí tvé zboží, tvé hradby prolomí, tvé skvostné domy zboří a tvé kamení, dříví i sutiny naházejí do vody. ¹³ Tvé zvučné písně umlčím a hlas tvé citery už nikdy nezazní. ¹⁴ Nechám z tebe jen holou skálu, staneš se místem, kde se suší sítě. Už nikdy nebudeš vystavěno! To říkám já Hospodin, praví Panovník Hospodin.

¹⁵ Tak praví Panovník Hospodin: Týre, celé pobřeží se bude třást rachotem tvého pádu a sténáním tvých zraněných v tom hrozném vraždění. ¹⁶ Všichni vládci moří sestoupí ze svých trůnů, odloží pláště, svlečou si zdobné šaty a přikryti hrůzou usednou na zemi, kde se budou třást bez ustání hrůzou nad tebou. ¹⁷ Tehdy ti zazpívají tento žalozpěv:

¹⁹ Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Až tě učiním městem opuštěným, jako jsou města, kde se nebydlí, až se nad tebou zavře hlubina a mocné vody tě přikryjí, ²⁰ tehdy tě srazím jako mrtvolu do jámy k těm, kdo už dávno zesnuli. Nechám tě bydlet hluboko v podsvětí mezi pradávnými troskami spolu s těmi, kdo klesli do jámy. Nebudeš už obydleno, neobstojíš ^[f] na zemi mezi živými! ²¹ Učiním tě odstrašujícím znamením a zanikneš. Budou tě hledat, ale nikdo nikdy už tě nenajde, praví Panovník Hospodin.“

Žalozpěv nad Týrem

27 Dostal jsem slovo Hospodinovo: ² „Synu člověčí, zazpívej žalozpěv nad Týrem. ³ Řekni té bráně mořských cest, obchodnici s mnoha národy za mořem: Tak praví Panovník Hospodin.

¹² Taršiš ^[h] s tebou vede obchody kvůli množství tvého bohatství; za tvé zboží nabízí stříbro, železo, olovo a cín.

¹³ Řecko, Tubal i Mešek s tebou obchodují; za tvé zboží platí otroky a bronzovými nástroji.

¹⁴ Bet-togarma nabízí za tvé zboží koně, spřežení a mezky.

¹⁵ Rhodští ^[i] muži s tebou obchodují, tvými zákazníky jsou mnohé ostrovy; platí ti ebenovým dřevem a sloními kly.

¹⁶ Aram s tebou vede obchody kvůli množství tvého zboží; platí ti tyrkysem, purpurem, vyšívanými látkami, kmentem, korály a rubíny.

¹⁷ Juda a Izrael s tebou obchodují; za tvé zboží platí minítským obilím, prosem, medem, olejem a balzámy.

¹⁸ Damašek s tebou vede obchody kvůli množství tvého zboží a všelijakého bohatství; nabízí chelbonské víno, sacharskou vlnu ¹⁹ a sudy vína z Uzalu nabízí výměnou za tvé zboží; platí i kovaným železem, kasií a skořicí.

²⁰ Dedan s tebou obchoduje sedlovými pokrývkami pro jízdu.

²¹ Arabové a všichni kedarští princové jsou tvými zákazníky; platí ti jehňaty, kozly a berany.

²² Kupci ze Sáby a Raemy s tebou obchodují; za tvé zboží platí zlatem, drahokamy a nejvzácnějšími balzámy.

²³ Cháran, Kanne, Eden i kupci ze Sáby, Asýrie a Kilmadu s tebou vedou obchody; ²⁴ obchodují s tebou vzácnými látkami, purpurovými plášti s výšivkami, pestrými koberci a pevně tkanými šňůrami.