Chronological
1 Pavel, Silvanus [a] a Timoteus
církvi Tesalonických v Bohu Otci a v Pánu Ježíši Kristu:
Milost a pokoj vám.
Stali jste se vzorem
2 Neustále za vás všechny děkujeme Bohu a vždycky vás zmiňujeme ve svých modlitbách. 3 Vzpomínáme před naším Bohem a Otcem na vaše skutky víry, práci lásky a vytrvalost naděje v našem Pánu Ježíši Kristu.
4 Víme, milovaní bratři, že vás Bůh vyvolil, 5 neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slově, ale také v moci, v Duchu svatém a v plné jistotě. Sami víte, jak jsme u vás žili pro vás. 6 A vy jste následovali náš i Pánův příklad; přes mnohá soužení jste přijali Slovo s radostí Ducha svatého, 7 takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii a Řecku. [b] 8 Nejenže se od vás Pánovo slovo rozeznělo po celé Makedonii a Řecku, ale všude se roznesla také vaše víra v Boha, takže nemusíme nikomu nic říkat. 9 Všichni totiž sami vyprávějí, jak jsme k vám přišli a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a pravému 10 a očekávali z nebe jeho Syna, jehož vzkřísil z mrtvých – Ježíše, našeho Vysvoboditele od nadcházejícího hněvu.
Jako matka, jako otec
2 Bratři, víte sami, že jsme k vám nepřišli zbytečně. 2 Víte, že jsme předtím trpěli a strádali ve Filipech, ale přesto jsme ve svém Bohu našli odvahu přinést vám i přes mnohé zápasy Boží evangelium. 3 Za naším kázáním nebyl žádný blud ani nečisté pohnutky, nebyl to žádný podvod. 4 Naopak! Bůh nás poctil tím, že nám svěřil evangelium, a tak je kážeme – ne abychom se líbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.
5 Víte, že jsme nikdy neužívali lichotky ani přetvářku k zakrývání chamtivosti – Bůh je náš svědek! 6 Také jsme nestáli o lidskou chválu, ať už od vás nebo od jiných, 7 ačkoli jsme jako Kristovi apoštolové mohli vyžadovat uctivost. Byli jsme k vám vlídní jako matka, jež kojí své děti v náručí. 8 Tolik nám na vás záleželo, že jsme vám chtěli dát nejen Boží evangelium, ale i své vlastní životy – tak moc jsme si vás zamilovali!
9 Bratři, jistě si vzpomínáte na naši námahu a dřinu. Dnem i nocí jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž a mohli vám kázat Boží evangelium. 10 Vy i Bůh jste svědkové, že jsme s vámi věřícími jednali zbožně, spravedlivě a bezúhonně. 11 Víte, že jsme se k jednomu každému z vás chovali jako otec ke svým dětem; 12 napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.
13 Neustále děkujeme Bohu také proto, že jste přijali Boží slovo, které jste od nás slyšeli. Přijali jste je ne jako lidské slovo, ale jako to, čím skutečně je, totiž slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících.
14 Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni od Židů. 15 Ti zabili Pána Ježíše stejně jako proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a staví se proti všem lidem, 16 když nám brání mluvit k pohanům o spáse. Tím stále jen dovršují míru svých hříchů, ale Boží konečný hněv už na ně dopadá.
Bez vás jsme osaměli
17 Bratři, bez vás jsme na čas osaměli, i když jen tělem, nikoli srdcem. O to horlivěji jsme se snažili setkat se s vámi tváří v tvář. 18 Opravdu jsme k vám chtěli přijít – já Pavel více než jednou – ale satan nám to překazil. 19 Co jiného je naše naděje, radost a koruna chlouby než právě vy před tváří našeho Pána Ježíše při jeho příchodu? 20 Ano, právě vy jste naše sláva a radost!
3 Když už jsme to odloučení nemohli déle snést, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami 2 a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře, 3 aby se nikdo z vás nenechal těmito souženími zviklat. Víte přece, že je to náš úděl. 4 Ještě když jsme byli u vás, říkali jsme vám předem, že nás čeká soužení. To, jak sami víte, také přišlo. 5 Když jsem to tedy už nemohl snést, poslal jsem k vám Timotea, abych se dozvěděl o vaší víře, zda vás snad nepokouší Pokušitel a zda naše úsilí nepřišlo nazmar.
6 Teď se ale Timoteus vrátil s radostnou zprávou o vaší víře a lásce. Vyprávěl nám, jak na nás pořád vzpomínáte v dobrém a toužíte nás vidět stejně jako my vás. 7 Kdybyste věděli, bratři, jak nás ve všem našem strádání a soužení vaše víra povzbudila! 8 Teď znovu žijeme, když pevně stojíte v Pánu! 9 Jak máme Bohu dost poděkovat za všechnu radost, kterou z vás máme před naším Bohem? 10 Dnem i nocí se horlivě modlíme, abychom vás mohli znovu navštívit a posílit vaši víru, jakkoli bude potřeba.
11 Kéž sám Bůh, náš Otec, i náš Pán Ježíš připraví naši cestu k vám. 12 Kéž Pán bohatě rozhojní vaši lásku k sobě navzájem i ke všem lidem stejně jako naši lásku k vám. 13 Kéž Bůh, náš Otec, posílí vaše srdce ve svatosti, abyste před ním byli bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.
Život, jaký se líbí Bohu
4 Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu. 2 Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali od Pána Ježíše Krista.
3 Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. 4 Každý se naučte zacházet se svým tělem [c] v posvěcení a úctě, 5 nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. 6 Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. 7 Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. 8 Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.
9 O bratrské lásce vám není potřeba nic psát. Sami jste se totiž od Boha naučili milovat jedni druhé, 10 jak to také prokazujete všem bratrům po celé Makedonii. Prosíme vás, abyste v tom stále rostli. 11 Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili. 12 Před těmi, kdo k vám nepatří, tak povedete poctivý život beze všeho nedostatku.
Pánův den
13 Nechceme, bratři, abyste nevěděli o našich zesnulých. Nemusíte nad nimi truchlit jako jiní, kteří nemají naději. 14 Ježíš, jak věříme, zemřel a vstal z mrtvých; právě tak věříme, že Bůh přivede s Ježíšem k životu i ty, kdo zesnuli v něm.
15 Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. 16 Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. 17 My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. 18 Povzbuzujte se navzájem těmito slovy.
5 O časech a dobách vám není potřeba nic psát, bratři. 2 Sami dobře víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci. 3 Až lidé budou říkat: „Mír! Bezpečí!“ náhle je překvapí záhuba, jako když na těhotnou přijdou bolesti, a nebude úniku.
4 Vy, bratři, ale nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil jako zloděj. 5 Všichni jste lidé světla, lidé dne. Nepatříme noci ani tmě! 6 Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví. 7 Spáči spí v noci, v noci se opíjejí opilci. 8 My ale patříme dni! Proto buďme střízliví a oblečme si pancíř víry a lásky a přilbu naděje spasení. 9 Bůh přece pro nás nemá hněv, ale záchranu skrze našeho Pána Ježíše Krista, 10 který za nás zemřel, abychom – ať už bdíme nebo spíme – žili společně s ním.
11 Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem tak jako dosud.
Následujte dobro
12 Prosíme vás, bratři, mějte uznání pro ty, kdo mezi vámi pracují, v Pánu se o vás starají a napomínají vás. 13 Za to, co dělají, si jich nesmírně važte. Mějte mezi sebou pokoj.
14 Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, těšte malomyslné, podporujte slabé a se všemi mějte trpělivost. 15 Dejte pozor, ať nikdo neoplácí zlo zlem; raději vždy následujte, co je dobré – jak pro vás, tak pro všechny.
16 Vždycky se radujte. 17 Neustále se modlete. 18 Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. 19 Ducha neuhašujte. 20 Proroctvími nepohrdejte. 21 Všechno prověřujte; dobrého se držte, 22 zla v každé podobě se varujte.
23 Sám Bůh pokoje kéž vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. 24 Ten, který vás volá, je věrný; on to udělá.
25 Bratři, modlete se za nás.
26 Pozdravte všechny sourozence svatým polibkem. 27 Zapřísahám vás v Pánu, abyste tento dopis nechali přečíst všem sourozencům.
28 Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi.
1 Pavel, Silvanus [a] a Timoteus
církvi Tesalonických v Bohu, našem Otci, a v Pánu Ježíši Kristu:
2 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Spravedlivý soud
3 Bratři, musíme za vás stále děkovat Bohu. Je to jedině správné, neboť vaše víra úžasně roste a všichni máte stále více lásky k druhým. 4 Sami se vámi v Božích církvích chlubíme – vaší vytrvalostí a věrností ve všech pronásledováních a souženích, která snášíte.
5 To vše je důkazem, že při Božím spravedlivém soudu budete uznáni za hodné Božího království, pro něž právě trpíte. 6 Bůh je spravedlivý: těm, kdo vás trápí, bude odplaceno trápením, 7 ale vy ztrápení se spolu s námi dočkáte odpočinutí. Pán Ježíš se zjeví z nebe se svými mocnými anděly 8 v ohnivém plameni, aby potrestal ty, kdo neuznávají Boha a nepřijímají evangelium našeho Pána Ježíše. 9 Jejich trestem bude věčná záhuba v odloučení od Pána a od jeho úžasné moci. 10 V ten den Pán přijde, aby byl oslaven svými svatými a obdivován všemi věřícími – vždyť i vy jste uvěřili našemu svědectví.
11 Proto se za vás stále modlíme. Prosíme našeho Boha, aby vás uznal za hodné svého povolání a aby mocně naplnil každý váš ušlechtilý záměr i každý skutek víry. 12 Tak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno ve vás a vy v něm díky milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
Tajemství bezbožnosti
2 A teď ohledně příchodu našeho Pána Ježíše Krista a našeho shromáždění k němu. Bratři, prosíme vás, 2 nenechte se tak snadno vyvádět z míry a lekat, ať už proroctvím, [b] kázáním [c] nebo dopisem (údajně od nás), že prý Pánův den už přišel. 3 Nenechte se od nikoho žádným způsobem oklamat. Než ten den přijde, musí nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník [d] a zatracenec, 4 který se postaví na odpor a povýší se nade všechno, čemu se říká Bůh a co se uctívá. [e] Usadí se dokonce v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha!
5 Nevzpomínáte si, jak jsem vám to říkal, když jsem byl ještě u vás? 6 Víte, co mu dosud brání – smí se totiž objevit až v daný čas. 7 Tajemství této bezbožnosti už ale působí; čeká jen na to, až zmizí ta překážka. 8 Až se pak objeví ten bezbožník, Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst, zničí ho jasem svého příchodu. 9 Za příchodem toho bezbožníka bude stát satanovo působení, všechna jeho lživá moc, divy a zázraky. 10 Všemi těmi hanebnostmi bude klamat ty, kdo míří do záhuby, protože nechtěli milovat pravdu, která je mohla zachránit. 11 Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. 12 Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale našli zálibu v hanebnosti.
Stůjte pevně
13 Za vás, bratři milovaní Pánem, však musíme stále děkovat Bohu. Ten vás od počátku [f] vyvolil, abyste skrze posvěcení Duchem a víru v pravdu byli spaseni. 14 Právě k tomu vás povolal naším evangeliem, abyste došli slávy našeho Pána Ježíše Krista. 15 A proto, bratři, stůjte pevně a držte se učení, které jsme vám předali, ať už ústně nebo dopisem.
16 Náš Pán Ježíš Kristus a Bůh, náš Otec, který si nás zamiloval a ze své milosti nám daroval věčné potěšení a nádhernou naději, 17 kéž potěší vaše srdce a posilní vás v každém dobrém skutku i slovu!
3 Dále vás, bratři, prosíme, modlete se za nás. Ať se Pánovo slovo rychle šíří, ať je přijímáno s úctou tak jako u vás 2 a ať jsme vysvobozeni od podivných a zlých lidí; neboť ne všichni věří.
3 Pán je však věrný – on vás posílí a ochrání od zlého. 4 Jsme o vás v Pánu přesvědčeni, že se řídíte našimi pokyny a budete tak činit i nadále. 5 Kéž Pán vede vaše srdce k Boží lásce a ke Kristově vytrvalosti!
Kdo nechce pracovat, ať nejí
6 Přikazujeme vám, bratři, ve jménu našeho Pána Ježíše Krista, abyste se vyhýbali každému bratru, který žije v zahálce, a ne podle učení, které jste přijali od nás. 7 Sami víte, jak je potřeba následovat náš příklad. My jsme u vás nezaháleli 8 a nikoho jsme jen tak nevyjídali. Naopak: dnem i nocí jsme se namáhali a dřeli, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. 9 Ne že bychom na nic neměli právo, ale chtěli jsme vám dát příklad k následování.
10 Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí! 11 Teď se ale doslýcháme, že někteří z vás žijí v zahálce; na práci nesáhnou, ale do všeho se pletou. 12 Takovým přikazujeme a vyzýváme je v Pánu Ježíši Kristu, aby si vydělávali na živobytí řádnou prací.
13 Vy, bratři, pak nepřestávejte konat dobro. 14 Kdyby někdo neposlechl, co vám říkáme v tomto dopise, dejte si na něj pozor a nestýkejte se s ním, ať se zastydí. 15 Nemějte ho však za nepřítele, ale napomínejte ho jako sourozence.
16 Kéž vám sám Pán pokoje vždy a ve všem daruje pokoj. Pán s vámi všemi.
17 JÁ PAVEL PŘIDÁVÁM POZDRAV SVOU VLASTNÍ RUKOU. TAKHLE SE POZNÁ KAŽDÝ MŮJ DOPIS – TAKHLE PÍŠU.
18 Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi všemi.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.