Chronological
Jeruzalémský sněm
15 Potom přišli někteří z Judska a začali bratry učit: „Pokud se nedáte obřezat podle Mojžíšova způsobu, nemůžete být spaseni.“ 2 Pavel a Barnabáš s nimi proto vedli nemalý spor a hádku, a tak bylo rozhodnuto, že Pavel, Barnabáš a někteří další půjdou s touto otázkou za apoštoly a staršími do Jeruzaléma. [a]
3 Vysláni církví tedy procházeli Fénicií a Samařím a vyprávěli o obrácení pohanů a přinášeli všem bratrům velikou radost. 4 Když dorazili do Jeruzaléma, byli přijati církví, apoštoly i staršími a vyprávěli jim, co skrze ně Bůh udělal. 5 Povstali však někteří věřící ze sekty farizeů a říkali, že pohané se musí obřezávat a že se jim má přikázat, ať zachovávají Mojžíšův zákon.
6 Apoštolové a starší se tedy sešli, aby tu věc zvážili. 7 Po velikém dohadování vstal Petr a promluvil k nim: „Bratři! Sami víte, že Bůh z nás už dávno vybral mě, aby pohané slyšeli slovo evangelia z mých úst a uvěřili. [b] 8 Bůh, který zná lidská srdce, jim tehdy vydal svědectví, když jim dal Ducha svatého tak jako nám. 9 Vírou očistil jejich srdce a neučinil žádný rozdíl mezi námi a jimi. 10 Proč tedy teď pokoušíte Boha? Proč nakládáte učedníkům jho, které nemohli unést ani naši otcové ani my? 11 Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.“
12 Celé shromáždění zmlklo a poslouchali Barnabáše a Pavla, kteří vyprávěli, jaké divy a zázraky skrze ně Bůh konal mezi pohany. 13 Když domluvili, vzal si slovo Jakub: „Poslouchejte mě, bratři. 14 Šimon tu vyprávěl, jak Bůh poprvé navštívil pohany, aby z nich přijal svůj vlastní lid. 15 S tím se plně shodují slova proroků, neboť je psáno:
16 ‚Znovu se vrátím
a obnovím zbořený stan Davidův.
Jeho trosky obnovím
a vztyčím jej,
17 aby ostatní lidé hledali Hospodina –
všichni pohané mé jméno nesoucí,
praví Hospodin, který činí tyto věci,‘ [c]
18 věci, které oznamoval už před věky. [d]
19 Proto soudím, abychom pohanům, kteří se obracejí k Bohu, nečinili potíže. 20 Napišme jim však, ať se vyhýbají modloslužbě, smilstvu, masu zardoušených zvířat a krvi. 21 Mojžíš má přece odedávna kazatele po všech městech, kde ho čtou v synagogách každou sobotu.“
Dopis věřícím z pohanů
22 Apoštolové a starší se shodli s celou církví, že do Antiochie pošlou s Pavlem a Barnabášem své zástupce. Byli to přední bratři Juda (zvaný také Barsabáš) a Silas. 23 Po nich poslali tento dopis:
Apoštolové, starší a všichni bratři zdraví bratry z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii.
24 Slyšeli jsme, že vás někteří od nás znepokojili a zmátli, když vám říkali, že se musíte dát obřezat a zachovávat Zákon. K ničemu takovému jsme je nepověřili. 25 My shromáždění jsme se svorně shodli, že k vám pošleme své zástupce spolu s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem, 26 kteří pro jméno našeho Pána Ježíše Krista nasadili své životy. 27 Posíláme k vám Judu a Silase, kteří vám to vše ústně potvrdí:
28 Shodli jsme se s Duchem svatým, že na vás nebudeme vkládat žádné další břemeno kromě těchto nezbytných věcí: 29 vyhýbejte se modloslužbě, krvi, masu zardoušených zvířat a smilstvu. Uchráníte-li se těchto věcí, uděláte dobře. Buďte zdrávi.
30 Vysláni na cestu přišli do Antiochie, svolali shromáždění a předali dopis. 31 Bratři ho přečetli a měli z toho povzbuzení radost. 32 Juda se Silasem (kteří byli také proroci) pak mnoha slovy povzbuzovali a posilovali bratry. 33 [34] A když tam strávili nějaký čas, bratři je v pokoji vyslali zpět k apoštolům. [e] 35 Pavel a Barnabáš zůstali v Antiochii také a spolu s mnoha dalšími vyučovali a kázali Pánovo slovo.
Pavlova druhá cesta
36 Po nějaké době Pavel řekl Barnabášovi: „Pojďme se vrátit a navštívit naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali Pánovo slovo, ať zjistíme, jak se mají.“ 37 Barnabáš chtěl, aby s sebou vzali i Jana Marka, 38 ale Pavlovi se to nezdálo, protože je v Pamfylii opustil a nešel s nimi do díla. 39 Vznikl z toho tak ostrý spor, že se spolu rozešli. Barnabáš vzal s sebou Marka a odplul na Kypr, 40 kdežto Pavel si vybral Silase, a když ho bratři svěřili Boží milosti, vydal se na cestu. 41 Procházel Sýrii a Kilikii a posiloval církve.
16 Přišel do Derbe a Lystry a hle, byl tu jeden učedník jménem Timoteus, syn věřící Židovky a řeckého otce. 2 Bratři v Lystře a Ikoniu ho velmi chválili, 3 a tak se Pavel rozhodl, že ho vezme s sebou na cesty. Vzal ho tedy a kvůli tamějším Židům ho obřezal. (Všichni totiž věděli, že jeho otec byl Řek.) 4 Když pak procházeli města, předávali jim závazná rozhodnutí, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě. 5 Církve pak sílily ve víře a rostly v počtu každý den.
6 Procestovali Frygii a Galacii, protože jim Duch svatý zabránil kázat Slovo v Asii. 7 Když se přiblížili k Mysii, pokoušeli se jít do Bitynie, ale Duch Ježíšův jim to nedovolil. 8 Obešli tedy Mysii a dorazili do Troady. 9 Tam měl Pavel v noci vidění. Stál před ním nějaký Makedonec a prosil ho: „Přijď do Makedonie a pomoz nám!“
Filipy
10 Jakmile Pavel přijal to vidění, ihned jsme se rozhodli vyrazit do Makedonie, přesvědčeni, že nás Bůh povolal, abychom jim kázali evangelium. 11 Vypluli jsme z Troady, vydali se přímým směrem k Samothráké a příštího dne jsme dorazili do Neapole. 12 Odtud jsme odešli do Filip, které jsou předním městem té části Makedonie a římskou kolonií.
Poté, co jsme ve městě strávili několik dní, 13 vyšli jsme v sobotu za město k řece, kde bylo zvykem se modlit. Posadili jsme se tam a mluvili k ženám, které se tam shromáždily. 14 Naslouchala nám také jedna bohabojná [f] žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel říkal, 15 a tak se i s celou domácností nechala pokřtít. Potom nás prosila: „Pokud mě máte za věrnou Pánu, buďte hosty v mém domě.“ A tak nás přemluvila.
16 Jednou, když jsme se šli modlit, potkala nás jedna otrokyně, která měla věšteckého ducha a přinášela svým pánům veliké zisky předpovídáním budoucnosti. 17 Začala za Pavlem a za námi chodit a vykřikovala: „Tito lidé jsou služebníci Nejvyššího Boha! Ohlašují vám cestu spásy!“ 18 Když to trvalo mnoho dní, Pavel to už nemohl snést, a tak se obrátil a řekl tomu duchu: „Přikazuji ti ve jménu Ježíše Krista, vyjdi z ní!“ V tu chvíli byl pryč.
19 Když její páni uviděli, že jejich naděje na další zisk je pryč, chopili se Pavla a Silase a táhli je na náměstí před úřad. 20 Přivedli je k městským správcům a řekli: „Tito lidé bouří naše město! Jakožto Židé 21 hlásají zvyky, které jsou pro nás Římany nepřijatelné a nepřípustné!“
22 A když se proti nim postavil i srocený dav, úředníci jim strhali šaty a nařídili, ať jsou zbiti holemi. 23 Po mnoha ranách je vsadili do vězení a žalářníkovi přikázali, aby je přísně hlídal. 24 Ten je podle rozkazu vsadil do nejhlubší cely a nohy jim sevřel kládou.
25 Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali chvály Bohu a vězňové jim naslouchali. 26 Vtom nastalo tak veliké zemětřesení, že se vězení otřáslo v základech. Všechny dveře se hned otevřely a všem spadly okovy. 27 Žalářník se probudil, a když uviděl dveře vězení otevřené, vytáhl meč a chtěl se zabít v domnění, že vězňové utekli. 28 Pavel však hlasitě vykřikl: „Neubližuj si! Všichni jsme tu!“
29 Žalářník si řekl o světlo, vběhl dovnitř a rozechvěn padl před Pavlem a Silasem na kolena. 30 Pak je vyvedl ven a ptal se: „Pánové, co mám dělat, abych byl spasen?“
31 Odpověděli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i tvůj dům!“ 32 Potom přinesli Pánovo slovo jemu i všem u něj doma. 33 (Ještě v tu noční hodinu je totiž vzal k sobě, aby jim omyl rány.) Hned nato se dal s celou svou domácností pokřtít. 34 Uvedl je do svého domu, prostřel stůl a radoval se, že s celou domácností uvěřil Bohu.
35 Když se rozednilo, poslali městští správci biřice se vzkazem: „Propusť ty lidi!“ 36 Žalářník tedy Pavlovi řekl: „Správci vzkázali, že máte být propuštěni. Pojďte ven a odejděte v pokoji.“
37 Pavel však odpověděl: „Zbili nás veřejně. Potom nás, římské občany, bez soudu vsadili do vězení – a teď nás chtějí vyhnat potají? To tedy ne! Ať přijdou a vyvedou nás sami!“
38 Biřicové to šli vyřídit městským správcům. Když uslyšeli, že to jsou římští občané, polekali se 39 a šli je prosit za odpuštění. Vyvedli je ven a prosili je, ať opustí město. 40 Pavel a Silas tedy vyšli z vězení, přišli k Lydii, kde se uviděli s bratry, povzbudili je a odešli.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.