Chronological
Proč mě pronásleduješ?
9 Saul stále ještě chrlil smrtelné výhrůžky proti Pánovým učedníkům. [a] Šel za veleknězem 2 a vyžádal si od něj listy pro synagogy v Damašku, aby tam mohl vyhledat přívržence té Cesty – jak muže, tak ženy – a přivést je v poutech do Jeruzaléma. 3 Když už se cestou blížil k Damašku, náhle ho obklopilo světlo z nebe. 4 Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“
5 Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“
Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. 6 Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“
7 Muži v Saulově doprovodu zůstali stát bez hlesu; slyšeli totiž hlas, ale nikoho neviděli. 8 Když se Saul zvedl ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho do Damašku odvést za ruku. 9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil.
10 V Damašku žil jeden učedník jménem Ananiáš. Pán ho ve vidění oslovil: „Ananiáši!“
Odpověděl: „Zde jsem, Pane.“
11 Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá. V Judově domě najdeš Saula z Tarsu – hle, právě se modlí 12 a ve vidění spatřil muže jménem Ananiáš, jak jde k němu a vkládá na něj ruku, aby prohlédl.“
13 Ananiáš namítl: „Pane, slyšel jsem od mnoha lidí, kolik zla ten muž napáchal tvým svatým v Jeruzalémě! 14 A teď má i zde od vrchních kněží pověření, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno!“
15 Pán mu však řekl: „Jdi, neboť je to má vyvolená nádoba – bude přinášet mé jméno národům, králům i synům Izraele 16 a já mu ukážu, kolik musí vytrpět pro mé jméno.“
17 Ananiáš tedy šel do určeného domu. Vešel dovnitř, vložil na něj ruce a řekl: „Bratře Saule, Pán Ježíš, který se ti ukázal na cestě, po níž jsi šel, mě poslal, abys prohlédl a byl naplněn Duchem svatým.“ 18 Saul náhle prohlédl, jako by mu z očí spadly šupiny. Potom vstal a dal se pokřtít. 19 Přijal pokrm a posilnil se.
Saul popouzí Židy
Saul pak strávil několik dní s damašskými učedníky 20 a hned začal v synagogách kázat, že Ježíš je Boží Syn. 21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Vždyť to je ten, který v Jeruzalémě hubil vyznavače toho jména! Copak sem nepřišel, aby je v poutech odvedl k vrchním kněžím?“ 22 Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy.
23 Když už to trvalo dost dlouho, Židé se dohodli, že ho zabijí. 24 Saul se ale o jejich úkladech dozvěděl. Brány byly hlídány dnem i nocí, protože ho chtěli zabít, 25 a tak ho učedníci v noci vzali a spustili ho v koši přes hradbu.
26 Saul se tedy vrátil do Jeruzaléma. Pokoušel se připojit k učedníkům, ale všichni se ho báli. Nevěřili totiž, že je učedník. 27 Barnabáš se ho však ujal. Přivedl ho k apoštolům a vyprávěl jim, jak Saul uviděl na cestě Pána a mluvil s ním a také jak v Damašku směle mluvil v Ježíšově jménu. 28 A tak s nimi zůstal v Jeruzalémě. 29 Hovořil a přel se také s pořečtěnými Židy a ti mu začali ukládat o život. 30 Když se to dozvěděli bratři, odvedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
31 Církve po celém Judsku, Galileji i Samaří pak zakoušely klid a sílily; žily v Hospodinově bázni a povzbuzovány Duchem svatým se rozrůstaly.
Petrova apoštolská cesta
32 Petr obcházel všechny církve a cestou přišel také ke svatým v Lyddě. 33 Tam nalezl člověka jménem Eneáš, který byl ochrnutý a už osm let byl upoután na lůžko. 34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje. Vstaň a ustel si!“ On hned vstal 35 a všichni obyvatelé Lyddy a Šáronu, kteří ho viděli, se obrátili k Pánu.
36 V Joppě pak žila jedna učednice jménem Tabita (což je v překladu Dorkas), [b] která oplývala dobrými skutky a almužnami. 37 V těch dnech však onemocněla a zemřela. Omyli ji a položili do horní místnosti. 38 Lydda je blízko Joppy, a když se učedníci doslechli, že Petr je v Lyddě, poslali k němu dva muže s prosbou, aby k nim bez meškání přišel.
39 Petr vstal a šel s nimi. Když přišel, zavedli ho do horní místnosti, kde ho s pláčem obstoupily všechny vdovy a ukazovaly košile a pláště, které jim Dorkas dělala, dokud byla s nimi. 40 Petr poslal všechny ven, poklekl a modlil se. Potom se obrátil k jejímu tělu a řekl: „Tabito, vstaň!“ [c] Otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se. 41 On jí podal ruku a pomohl jí vstát. Potom zavolal svaté i vdovy a ukázal jim ji živou.
42 Rozneslo se to po celé Joppě a mnozí uvěřili v Pána. 43 Petr pak v Joppě bydlel delší čas u jistého Šimona koželuha.
Co Bůh očistil, neměj za nečisté
10 V Cesareji žil jeden muž jménem Kornelius, setník praporu zvaného Italský. 2 Byl zbožný a bohabojný s celým svým domem, dával mnoho almužen lidu a stále se modlil k Bohu. 3 Jednou odpoledne kolem třetí hodiny jasně uviděl ve vidění Božího anděla, jak k němu jde a říká: „Kornelie!“
4 V úleku na něj vytřeštil oči a zeptal se: „Co je, Pane?“
Anděl mu řekl: „Tvé modlitby a almužny vzbudily Boží pozornost. 5 Hned pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr. 6 Je hostem jistého Šimona koželuha, který má dům u moře.“
7 Když po těch slovech anděl odešel, Kornelius zavolal dva své služebníky a jednoho zbožného vojáka, který patřil k jeho pobočníkům. 8 Všechno jim vyložil a poslal je do Joppy.
9 Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne 10 dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení. 11 Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem. 12 V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci. 13 Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
14 Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“
15 Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“ 16 Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe.
17 Zatímco si Petr marně lámal hlavu, co mělo to vidění znamenat, hle, muži poslaní Korneliem se doptali na Šimonův dům. Když dorazili ke dveřím, 18 zavolali: „Je tu hostem Šimon zvaný Petr?“
19 Petr zatím přemýšlel o tom vidění. Duch mu řekl: „Hledají tě tři muži. 20 Vstaň, sejdi dolů a bez váhání odejdi s nimi, protože jsem je poslal já sám.“
21 Petr tedy sešel dolů k těm mužům a řekl: „Já jsem ten, koho hledáte. Co vás přivádí?“
22 Odpověděli: „Setník Kornelius, spravedlivý a bohabojný muž, který má dobrou pověst u celého židovského národa, dostal od svatého anděla pokyn, že tě má pozvat k sobě domů, aby vyslechl tvá slova.“ 23 Petr je tedy pozval dovnitř a pohostil.
Bůh nikomu nestraní
Nazítří vstal a odešel s nimi, doprovázen některými bratry z Joppy. 24 Druhého dne dorazili do Cesareje. Kornelius je očekával a svolal své příbuzné a blízké přátele. 25 Když Petr chtěl vejít, Kornelius mu vyšel vstříc, padl mu k nohám a poklonil se. 26 Petr ho ale zvedl se slovy: „Vstaň, vždyť i já jsem jen člověk!“
27 V rozhovoru s ním vešel dovnitř. Když uviděl shromážděné množství lidí, 28 řekl jim: „Sami víte, že pro Žida je nepřípustné, aby se stýkal s cizincem nebo ho navštěvoval. Bůh mi však ukázal, abych žádného člověka neměl za nečistého nebo poskvrněného, 29 a tak jsem bez námitek přijal vaše pozvání a přišel jsem. Mohu se zeptat, proč jste mě pozvali?“
30 Kornelius odpověděl: „Před třemi dny přesně touto dobou, o třetí odpoledne, jsem se doma modlil. Náhle se přede mnou postavil muž v zářícím rouchu 31 a řekl: ‚Kornelie, tvá modlitba byla vyslyšena a tvé almužny nezůstaly bez povšimnutí před Bohem. 32 Pošli do Joppy a nech zavolat Šimona zvaného Petr, který je hostem v domě Šimona koželuha u moře.‘ 33 Proto jsem k tobě hned poslal a ty jsi laskavě přišel. Teď jsme tu všichni před Boží tváří, abychom vyslechli, cokoli ti Bůh svěřil.“
34 Petr se ujal slova a řekl: „Opravdu vidím, že Bůh nikomu nestraní, 35 ale v každém národě se mu líbí, kdokoli ho ctí a koná spravedlnost. 36 To je to poselství, které Bůh svěřil synům Izraele; jím zvěstuje pokoj skrze Ježíše Krista, který je Pánem všech. 37 Sami víte, co se dělo po celém Judsku; začalo to v Galileji, po křtu, který kázal Jan. 38 Ježíše z Nazaretu Bůh pomazal Duchem svatým a mocí. Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním.
39 My jsme svědkové všeho, co dělal v judské zemi a v Jeruzalémě. Oni ho přibili na kříž a popravili, 40 ale Bůh jej třetího dne vzkřísil a dal, aby se ukázal – 41 ne všemu lidu, ale svědkům, které Bůh předem vyvolil – nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. 42 Uložil nám, abychom kázali všemu lidu a dosvědčovali, že on je ten, koho Bůh ustanovil soudcem živých i mrtvých. 43 Jemu vydávají svědectví všichni proroci: skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něj věří.“
44 Ještě než to Petr dořekl, Duch svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali jeho řeč. 45 Obřezaní věřící, kteří přišli s Petrem, užasli, že dar Ducha svatého je vylit i na pohany. 46 Slyšeli je totiž, jak mluví v jiných jazycích a velebí Boha. [d]
Petr tehdy prohlásil: 47 „Copak jim někdo může odepřít křest vodou, když přijali Ducha svatého jako my?“ 48 A tak je nechal pokřtít v Pánově jménu. Potom ho pozvali, aby s nimi pobyl ještě několik dní.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.