Chronological
Nebuďte jako oni
23 Tehdy Ježíš mluvil k zástupům a svým učedníkům. 2 Řekl: „Na Mojžíšově místě se posadili znalci Písma a farizeové. 3 Proto plňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale neřiďte se jejich skutky, protože oni mluví, ale nejednají. 4 Svazují těžká, neúnosná břemena a nakládají je lidem na bedra, ale sami s nimi nechtějí ani pohnout prstem. 5 Všechno dělají, jen aby se ukázali před lidmi. Rozšiřují své modlitební řemínky a prodlužují si třásně na šatech. 6 Milují čestná místa na večeřích, přední sedadla ve shromážděních, 7 zdravení na tržištích, a když je lidé oslovují: ‚Rabbi!‘ [a]
8 Vy si ale nenechte říkat ‚rabbi‘, protože máte jediného Učitele, a vy všichni jste bratři. 9 A nikoho si na zemi nenazývejte ‚otcem‘, protože máte jediného Otce, který je v nebi. 10 Také si nenechte říkat ‚vůdcové‘, protože máte jediného Vůdce, Mesiáše. 11 Kdo je z vás největší, ten bude vaším služebníkem. 12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen.“
Pokrytci!
13 [14] „Ale běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, zavíráte nebeské království před lidmi! Sami tam nevcházíte a těm, kdo chtějí vejít, bráníte! [b]
15 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, obcházíte moře i souš, abyste jednoho člověka obrátili na víru, a když ho získáte, uděláte z něj dvakrát většího zatracence, než jste sami!
16 Běda vám, slepí vůdcové! Říkáte: ‚Když někdo přísahá na chrám, nic to neznamená, ale kdo přísahá při chrámovém zlatu, ten je zavázán.‘ 17 Blázni! Slepci! Co je větší – zlato, nebo chrám, který to zlato posvěcuje? 18 Říkáte také: ‚Když někdo přísahá na oltář, nic to neznamená, ale kdo přísahá na dar ležící na něm, ten je zavázán.‘ 19 Slepci! Co je větší – dar, nebo oltář, který ten dar posvěcuje? 20 Kdo přísahá na oltář, přísahá na něj i na všechno, co na něm leží. 21 Kdo přísahá na chrám, přísahá na něj i na Toho, kdo v něm bydlí. 22 Kdo přísahá na nebe, přísahá na Boží trůn i na Toho, kdo na něm sedí!
23 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, dáváte desátky z máty, kopru a kmínu, ale vynechali jste to nejdůležitější ze Zákona – spravedlnost, milosrdenství a věrnost! Tomuto jste se měli věnovat a tamto nevynechávat. 24 Slepí vůdcové, komára cedíte, ale velblouda polykáte!
25 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, čistíte kalich a mísu zvenčí, zevnitř jsou ale plné hrabivosti a neřesti. 26 Farizeji, ty slepče, nejdříve vyčisti kalich zevnitř, pak bude čistý i navenek!
27 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, podobáte se nabíleným hrobům! Navenek sice vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a všemožné špíny. 28 Tak se i vy navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a nemravnosti!
29 Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, stavíte hroby prorokům, zdobíte náhrobky spravedlivých 30 a říkáte: ‚Kdybychom žili za dnů našich otců, neprolévali bychom s nimi krev proroků.‘ 31 Tím sami sebe usvědčujete jako syny těch, kdo vraždili proroky. 32 Dovršte tedy dílo svých otců! 33 Hadi! Plemeno zmijí! Jak byste mohli uniknout pekelnému trestu?
34 Pohleďte, proto k vám posílám proroky, mudrce a učitele Písma. Vy některé zabijete a ukřižujete, jiné budete bičovat ve svých shromážděních a pronásledovat je od města k městu. 35 Tak na vás padne veškerá spravedlivá krev prolitá na zemi – od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Berechiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem. 36 Amen, říkám vám, že to všechno padne na toto pokolení!
37 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 38 Hle, váš dům vám teď zůstane pustý. 39 Říkám vám, že od této chvíle mě neuvidíte, dokud neřeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!‘“ [c]
Jakým právem
20 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přišli vrchní kněží, znalci Písma a starší 2 se slovy: „Řekni nám, jakým právem to děláš? Kdo tě k tomu zmocnil?!“
3 Odpověděl jim: „Já se vás také na něco zeptám. Povězte mi, 4 byl Janův křest z nebe, nebo z lidí?“
5 Začali se spolu dohadovat: „Když řekneme, že z nebe, řekne nám: ‚Tak proč jste mu nevěřili?‘ 6 Když řekneme, že z lidí, všechen lid nás ukamenuje, protože jsou přesvědčeni, že Jan je prorok.“ 7 Nakonec mu řekli: „Nevíme, odkud.“
8 „Ani já vám tedy neřeknu, jakým právem to dělám,“ odpověděl jim Ježíš.
O zlých vinařích
9 Tehdy se obrátil k lidem a vyprávěl jim toto podobenství: „Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a na dlouho odcestoval. 10 V příslušný čas pak poslal k těm vinařům služebníka, aby mu dali díl z úrody vinice. Vinaři ho však zbili a poslali pryč s prázdnou. 11 Poslal tedy dalšího služebníka. I toho však zbili, zohavili a poslali pryč s prázdnou. 12 Poslal tedy třetího, ale i toho zranili a vyhnali.
13 Nakonec si pán vinice řekl: ‚Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna. Snad se před ním zastydí.‘ 14 Když ho ale vinaři uviděli, domluvili se spolu: ‚Tohle je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše!‘ 15 Pak ho vyvlekli z vinice ven a zabili.
Co tedy s nimi udělá pán vinice? 16 Přijde, ty vinaře zahubí a vinici dá jiným.“
„To snad ne!“ zvolali, jakmile to uslyšeli.
17 Podíval se na ně a řekl: „Co tedy znamená to, co je psáno:
‚Kámen staviteli zavržený
stal se kamenem úhelným‘? [a]
18 Kdokoli na ten kámen padne, ten se roztříští. Na koho ten kámen padne, toho rozdrtí.“
19 Znalci Písma a vrchní kněží se ho v tu chvíli chtěli chopit, ale báli se lidu. Poznali totiž, že to podobenství vyprávěl o nich.
Čí je ten obraz?
20 Dali ho tedy sledovat. Poslali špehy, kteří se měli tvářit jako spravedliví a snažit se ho chytit za slovo, aby ho mohli vydat vládě a pravomoci římského prokurátora. 21 Zeptali se ho: „Mistře, víme, že mluvíš i učíš správně a že nikomu nestraníš, ale pravdivě vyučuješ Boží cestě. 22 Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“
23 Ježíš poznal jejich záludnost. Řekl jim: 24 „Ukažte mi denár. Čí nese obraz a nápis?“
„Císařův,“ odpověděli.
25 „Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim. 26 A tak ho nedokázali veřejně chytit za slovo a v úžasu nad jeho odpovědí zmlkli.
Bůh je Bohem živých
27 Tehdy k němu přišli někteří ze saduceů (kteří popírají vzkříšení) a zeptali se ho: 28 „Mistře, Mojžíš nám napsal, že když ženatý muž zemře bezdětný, má si jeho ženu vzít jeho bratr, aby svému bratru zplodil potomka. [b] 29 Bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel bezdětný. 30 Potom si ji vzal druhý, 31 třetí a tak dále. Všech sedm jich zemřelo, aniž by zanechali děti. 32 Nakonec pak zemřela i ta žena. 33 Kdo z nich ji tedy bude mít za manželku, až přijde vzkříšení? Vždyť ji mělo všech sedm!“
34 Ježíš jim odpověděl: „Synové tohoto věku se žení a vdávají. 35 Ti, kdo budou hodni dosáhnout příštího věku a vzkříšení z mrtvých, se už ale ženit a vdávat nebudou. 36 Také už nebudou moci zemřít – budou totiž jako andělé. Jsou to synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení. 37 A to, že mrtví vstávají, ukázal už Mojžíš u onoho keře, když Hospodina nazývá Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba. [c] 38 On přece není Bohem mrtvých, ale živých – pro něj jsou živí všichni!“
39 „Mistře, to jsi řekl dobře,“ poznamenali někteří znalci Písma. 40 Tamti už se ho totiž neodvažovali na nic ptát.
Syn, nebo Pán?
41 Ježíš se jich zeptal: „Jak mohou říkat, že Mesiáš je Davidův syn? 42 Sám David říká v knize Žalmů:
‚Hospodin řekl mému Pánu:
Seď po mé pravici,
43 než ti tvé nepřátele
k nohám položím.‘ [d]
44 Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?“
45 Přede všemi lidmi pak řekl svým učedníkům: 46 „Dejte si pozor na znalce Písma, kteří rádi chodí ve slavnostních pláštích, milují zdravení na tržištích, přední sedadla ve shromážděních a čestná místa na večeřích 47 a kteří vyjídají vdovské domy pod záminkou dlouhých modliteb. Takové čeká nejtěžší trest!“
Dva haléřky
21 Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny. 2 Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 3 a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 4 Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“
Znamení času
5 Někteří si povídali, jak je chrám krásný – ty kameny, ty obětní dary! Ježíš na to řekl: 6 „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni. Všechno bude zbořeno.“
7 „Mistře, kdy to bude?“ zeptali se ho. „Jaké bude znamení času, kdy se to má stát?“
8 „Dávejte pozor, abyste se nenechali svést,“ odpověděl. „Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš!‘ a ‚Přišel čas!‘ Nechoďte za nimi. 9 Až uslyšíte o válkách a nepokojích, neděste se. Musí se to dít, ale to ještě není konec.“
10 Tehdy jim řekl: „Národ povstane proti národu a království proti království. 11 Budou veliká zemětřesení, na různých místech bude hlad a mor a přijdou hrůzy a veliká znamení z nebe.
12 Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 13 To bude vaše příležitost ke svědectví. 14 Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit. 15 Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků. 16 Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt. 17 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, 18 ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí. 19 Vydržte, a získáte život!“
Zkáza Jeruzaléma
20 „Až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem, vězte, že přišla jeho zkáza. 21 Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. Kdo jsou ve městě, ať z něj odejdou, a kdo jsou na venkově, ať nechodí do města. 22 Nastanou totiž dny pomsty, kdy se naplní vše, co je psáno. 23 Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím, protože na zemi přijde veliké strádání a hněv proti tomuto lidu. 24 Budou padat ostřím meče a budou odvedeni do zajetí mezi všechny národy. Po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.“
Příchod Syna člověka
25 „Na slunci, měsíci a hvězdách budou zvláštní úkazy. Na zemi bude úzkost mezi národy, bezradnými před zuřícím mořským příbojem. 26 Lidé budou zmírat strachy v předtuše toho, co má přijít na svět, neboť nebeské mocnosti se budou otřásat. 27 Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. [e] 28 Až se to všechno začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení!“
29 Tehdy jim řekl podobenství: „Podívejte se na fíkovník a ostatní stromy. 30 Když vidíte, jak pučí, sami víte, že se blíží léto. 31 Stejně tak, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že se blíží Boží království! 32 Amen, říkám vám, že to pokolení nepomine, dokud se to všechno nestane. 33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
34 Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil 35 jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. 36 Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“
37 Takto ve dne učíval v chrámě, ale večer odcházel a nocoval na hoře zvané Olivetská. 38 Všechen lid ho chodil už za úsvitu poslouchat do chrámu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.