Chronological
Nebojte se jich
12 Mezitím se shromáždil mnohatisícový dav, takže lidé po sobě šlapali. Ježíš promluvil především ke svým učedníkům: „Dávejte si pozor na farizejský kvas, jímž je pokrytectví. 2 Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno. 3 Co jste říkali ve tmě, bude slyšet na světle, a co jste ve svých pokojích šeptali do ucha, se bude hlásat ze střech.
4 Vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc. 5 Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte. 6 Neprodává se snad pět vrabců za dva haléře? Přitom ani jeden z nich není před Bohem zapomenut. 7 Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.
8 Říkám vám: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly. 9 Kdo mě ale před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly. 10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu svatému, odpuštěno nebude.
11 Když vás povedou do shromáždění a před vrchnosti a vlády, nestarejte se, čím a jak se máte hájit a co říkat. 12 Duch svatý vás v tu chvíli naučí, co máte říci.“
O bohatém bláznu
13 Někdo z davu ho požádal: „Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!“
14 „Člověče,“ odpověděl mu Ježíš, „kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?“ 15 Tehdy všem řekl: „Dejte si pozor, varujte se veškeré chamtivosti! Život přece nespočívá v hromadění majetku.“
16 Potom jim vyprávěl podobenství: „Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu. 17 Přemýšlel: ‚Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!‘ 18 Pak si řekl: ‚Udělám tohle – zbořím své stodoly, postavím větší a do nich shromáždím všechno své obilí a zásoby. 19 Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!‘
20 Bůh mu ale řekl: ‚Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?‘
21 Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu.“
Nemějte starosti
22 Potom se obrátil ke svým učedníkům: „Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a co si oblečete. 23 Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení. 24 Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci! 25 Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? 26 Když nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní?
27 Podívejte se na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 28 Když Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!
29 Nezabývejte se tím, co budete jíst a co pít, ani se tím nezneklidňujte. 30 Všechny ty věci vyhledávají pohané tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. 31 Hledejte raději jeho království a toto vše vám bude přidáno.
32 Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. 33 Prodávejte svůj majetek a dávejte chudým. Pořiďte si měšce, které nezchátrají, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřijde a kde mol neničí. 34 Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“
Buďte připraveni
35 „Mějte přepásaná bedra a rozsvícené lampy. 36 Buďte jako lidé očekávající, kdy se jejich pán vrátí ze svatby, aby mu otevřeli, hned jak přijde a zatluče. 37 Blaze služebníkům, které pán při svém příchodu zastihne bdící. Amen, říkám vám, že se opáše zástěrou, posadí je za stůl, přistoupí a bude jim sloužit. 38 Přijde-li uprostřed noci nebo před svítáním [a] a zastihne je připravené, blaze jim.
39 Pochopte, že kdyby hospodář věděl, v jakou hodinu má přijít zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu. 40 Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte.“
41 „Pane,“ zeptal se ho Petr, „říkáš to podobenství jen nám, nebo i všem ostatním?“
42 Pán odpověděl: „Kdo je ten věrný a moudrý správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim v patřičný čas dával vyměřený pokrm? 43 Blaze služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná. 44 Vpravdě vám říkám, že ho ustanoví nad vším svým majetkem. 45 Kdyby si ale ten služebník v srdci řekl: ‚Můj pán dlouho nejde‘ a začal by bít sluhy a služky a jíst, pít a opíjet se, 46 pak jeho pán přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, odhalí ho a vykáže ven mezi nevěrné.
47 Služebník, který znal vůli svého pána, ale nepřipravil se a nejednal podle jeho vůle, bude hodně bit. 48 Ten, který ji neznal, bude bit méně, i když dělal trestuhodné věci. Komukoli je hodně dáno, od toho bude hodně vyžádáno. Komu svěřili hodně, od toho vyžádají víc.
49 Přišel jsem na zem založit oheň a jak toužím, aby už hořel! 50 Mám ale podstoupit křest a jak je mi úzko, dokud se nevykoná! 51 Myslíte si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj? Říkám vám, ne pokoj, ale rozdělení! 52 Od nynějška jich bude pět rozděleno v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. 53 Otec bude proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ [b]
Znamení času
54 Potom se obrátil k zástupům: „Když vidíte od západu přicházet oblak, hned říkáte: ‚Blíží se liják,‘ a je to tak. 55 Když fouká jižní vítr, říkáte: ‚Bude horko,‘ a bývá. 56 Pokrytci! Umíte rozeznat úkazy na zemi i na nebi; jak to, že nerozeznáte, jaký je teď čas?
57 A proč ani sami nepoznáte, co je správné? 58 Když jdeš se svým odpůrcem k vrchnosti, snaž se s ním cestou vypořádat. Jinak tě potáhne k soudci, soudce tě vydá biřici a biřic tě vsadí do vězení. 59 Říkám ti: Nikdy odtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.“
O neplodném fíkovníku
13 V tu dobu mu někteří z přítomných vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi. 2 Ježíš jim odpověděl: „Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci? 3 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. 4 Myslíte si, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5 Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.“
6 Potom jim vyprávěl toto podobenství: „Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně. 7 Řekl tedy vinaři: ‚Podívej se, už tři roky přicházím a hledám na tom fíkovníku ovoce, ale marně. Poraz ho. Proč tu má zabírat místo?‘ 8 Vinař mu odpověděl: ‚Nech ho tu ještě rok, pane. Okopám ho a pohnojím, 9 snad začne nést ovoce. Pokud ne, porazíš ho pak.‘“
Uzdravení v sobotu
10 V sobotu pak učil v jedné synagoze. 11 A hle, byla tam žena postižená už osmnáct let duchem nemoci; byla sehnutá tak, že se vůbec nemohla narovnat. 12 Když ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě. „Ženo, tvá nemoc je pryč,“ řekl jí. 13 Vložil na ni ruce, a ona se hned narovnala a oslavovala Boha.
14 Představeného synagogy však rozhořčilo, že Ježíš uzdravoval v sobotní den, a tak řekl zástupu: „Je šest dní, kdy se má pracovat. Během nich přicházejte a nechte se uzdravovat, ale ne v sobotu!“
15 „Pokrytče!“ odpověděl mu Pán. „Neodvazuje snad každý z vás v sobotu svého vola nebo osla od žlabu a nevodí ho napájet? 16 A tato dcera Abrahamova, kterou satan držel svázanou už osmnáct let, nesměla být v sobotu rozvázána ze svého pouta?“
17 Když to řekl, všichni jeho protivníci se zastyděli, ale všechen zástup se radoval ze všech slavných skutků, které dělal.
O hořčičném zrnku a kvasu
18 Tehdy řekl: „Čemu se podobá Boží království? K čemu ho přirovnám? 19 Je podobné zrnku hořčice, které člověk vzal, hodil je do své zahrady a vyrostl z něj strom, v jehož větvích se uhnízdili ptáci.“
20 „K čemu přirovnám Boží království?“ opakoval. 21 „Je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, [c] až nakonec všechno zkvasilo.“
Těsné dveře
22 Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil. 23 Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“
Tehdy jim řekl: 24 „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. 25 Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ 26 Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ 27 On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘
28 Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven. 29 Mnozí přijdou od východu i od západu, od severu i od jihu a budou stolovat v Božím království. 30 A hle, někteří poslední budou první a někteří první budou poslední.“
Jeruzaléme, Jeruzaléme!
31 V tu chvíli za ním přišli nějací farizeové. „Odejdi odsud,“ říkali mu. „Jdi pryč, Herodes tě chce zabít!“
32 Odpověděl jim: „Jděte a vyřiďte té lišce: Dnes i zítra budu vymítat démony a uzdravovat; třetího dne skončím. 33 Dnes, zítra i pozítří musím pokračovat v cestě. Kde jinde by měl prorok zemřít než v Jeruzalémě?
34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste. 35 Hle, váš dům se vám zanechává pustý. [d] Říkám vám, že mě už neuvidíte, dokud nepřijde čas, kdy řeknete: ‚Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!‘“ [e]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.