Chronological
Farizejský a saducejský kvas
16 Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe. 2 Odpověděl jim: „Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.‘ 3 Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.‘ Umíte rozeznat nebeské úkazy, ale znamení těchto časů rozeznat neumíte? 4 Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane – kromě znamení Jonášova.“ [a] Tehdy je nechal a odešel.
5 Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba. 6 Ježíš jim řekl: „Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů.“
7 Dohadovali se tedy mezi sebou: „Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali.“
8 Ježíš to ale věděl, a tak řekl: „Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba? 9 Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů? 10 Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů? 11 Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“
12 Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.
Ty jsi Mesiáš
13 Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“
14 Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků.“
15 „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
16 „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
17 „Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. 18 A já ti říkám, že jsi Petr [b] a na té skále [c] postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. 19 Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“ 20 Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.
Vezmi svůj kříž
21 Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých. 22 Petr ho tehdy vzal stranou a začal ho kárat: „Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!“
23 On se ale odvrátil a řekl Petrovi: „Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“
24 Potom Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. 25 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej nalezne. 26 Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?
27 Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků. 28 Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, jistě nezakusí smrt, dokud nespatří Syna člověka přicházet v jeho království.“
Sedm chlebů a pár rybek
8 V těch dnech se znovu sešlo veliké množství lidí. Když jim pak došlo jídlo, Ježíš svolal své učedníky a řekl jim: 2 „Je mi jich líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. 3 Když je pošlu domů hladové, padnou na cestě vyčerpáním. A někteří přišli zdaleka.“
4 „Jak by tu někdo mohl ty lidi nakrmit? namítli učedníci. „Vždyť je tu pustina!“
5 „Kolik máte chlebů?“ zeptal se jich.
„Sedm,“ odpověděli.
6 Nechal tedy zástup posadit na zem, vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali. Ti je pak předložili zástupu. 7 Měli také pár malých rybek. Ježíš je požehnal a řekl, ať předkládají i je. 8 A tak se najedli do sytosti a ještě nasbírali sedm košů nalámaných kousků, které zbyly. 9 Bylo tam tehdy okolo čtyř tisíc lidí. Když je Ježíš propustil, 10 ihned nastoupil s učedníky na loď a přijel do dalmanutského kraje.
Farizejský kvas
11 Tehdy přišli farizeové a začali se s ním hádat a pokoušet ho. Chtěli od něj nějaké znamení z nebe. 12 Ježíš si v duchu povzdychl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, říkám vám, že toto pokolení žádné znamení nedostane!“ 13 Opustil je, nastoupil zase do lodi a odplul na druhou stranu.
14 Zapomněli ale vzít chléb a neměli s sebou na lodi víc než jeden bochník. 15 Ježíš jim zdůrazňoval: „Pečlivě se varujte kvasu farizeů a kvasu Herodova.“
16 Začali se tedy mezi sebou dohadovat, že nemají chleba.
17 Ježíš to ale věděl, a tak jim řekl: „Proč se dohadujete, že nemáte chleba? Ještě nechápete a nerozumíte? Ještě máte tvrdé srdce? 18 Máte oči, a nevidíte? Máte uši, a neslyšíte? [a] Už si nevzpomínáte? 19 Když jsem nalámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“
„Dvanáct,“ odpověděli.
20 „A co těch sedm chlebů pro čtyři tisíce? Kolik plných košů nalámaných kousků jste nasbírali?“
„Sedm,“ odpověděli.
21 Na to jim řekl: „Ještě nerozumíte?“
Vidíš něco?
22 Když přišli do Betsaidy, přivedli k němu slepce a prosili ho, aby se ho dotkl. 23 Vzal slepce za ruku a odvedl ho za vesnici. Plivl mu na oči, vložil na něj ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“
24 On vzhlédl a řekl: „Rozeznávám lidi – vidím něco jako chodící stromy.“
25 Znovu mu vložil ruce na oči, a když vzhlédl, byl uzdraven. Viděl všechno jasně i na dálku. 26 Ježíš ho pak poslal domů se slovy: „Do vesnice ale nechoď.“
Ty jsi Mesiáš
27 Ježíš a jeho učedníci pak vyšli do vesnic kolem Cesareje Filipovy. Cestou se svých učedníků ptal: „Za koho mě mají lidé?“
28 Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní za jednoho z proroků.“
29 „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
„Ty jsi Mesiáš!“ odpověděl mu Petr.
30 On je ale přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali.
31 Tehdy je začal učit, že Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a po třech dnech vstát z mrtvých. 32 Protože ty věci říkal otevřeně, Petr ho vzal stranou a začal ho kárat.
33 Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“
34 Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. 35 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání. 36 Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? 37 Co dá člověk na oplátku za svůj život? 38 Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“
Boží Mesiáš
18 Jednou, když se odešel modlit do ústraní, zeptal se přítomných učedníků: „Za koho mě mají zástupy?“
19 „Někteří za Jana Křtitele,“ odpověděli, „jiní za Eliáše a další říkají, že vstal jeden z dávných proroků.“
20 „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
„Za Božího Mesiáše!“ odpověděl mu Petr.
21 Tehdy je přísně napomenul, aby to nikomu neříkali. 22 Pověděl jim: „Syn člověka musí mnoho vytrpět a být zavržen staršími, vrchními kněžími i znalci Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých.“
23 Všem pak řekl: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, bere svůj kříž každý den a následuje mne. 24 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej zachrání. 25 Co je člověku platné, kdyby získal celý svět, ale sám sebe ztratil nebo sám sobě uškodil? 26 Kdokoli by se styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.
27 Říkám vám popravdě: Někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří Boží království.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.