Chronological
Osidlování Jeruzaléma
11 Vůdcové lidu se usadili v Jeruzalémě. Ostatní lid losoval: každého desátého vybrali, aby bydlel ve svatém městě Jeruzalémě, a zbylých devět zůstalo v ostatních městech. 2 Lidé žehnali všem, kdo se sami nabídli, že budou bydlet v Jeruzalémě.
3 Toto jsou přední obyvatelé provincie, kteří se usadili v Jeruzalémě. V judských městech přebýval každý na svém majetku, ve vlastních městečkách, Izrael, kněží, levité, chrámoví sluhové i synové služebníků Šalomounových. 4 Někteří ze synů Judy a Benjamína se ale usadili v Jeruzalémě.
Ze synů Judy:
Atajáš, syn Uziáše, syna Zachariáše, syna Amariáše, syna Šefatiáše, syna Mahlalelova ze synů Perecových, 5 a Maasejáš, syn Baruka, syna Kol-chozeho, syna Chazajáše, syna Adajáše, syna Jojariba, syna Zachariáše, syna Šílonského. 6 Ze synů Perecových bydlelo v Jeruzalémě celkem 468 udatných mužů.
7 Ze synů Benjamínových:
Salu, syn Mešulama, syna Joedova, syna Pedajášova, syna Kolajášova, syna Maasejášova, syna Itielova, syna Ješajášova. 8 Po něm Gabaj a Salaj, tedy 928 mužů. 9 Jejich velitelem byl Joel, syn Zikriho. Druhým velitelem města byl Juda, syn Senuy.
10 Z kněží:
Jedajáš, syn Jojaribův, Jakin, 11 Sarajáš, syn Chilkiáše, syna Mešulamova, syna Sádokova, syna Merajotova, syna Achitubova, správce Božího chrámu. 12 Dále 822 jejich bratří, konajících službu v chrámu. Dále Adajáš, syn Jerochamův, syna Pelaliášova, syna Amciho, syna Zachariášova, syna Pašchurova, syna Malkiášova, 13 a 242 jeho bratří, vůdců otcovských rodů. Dále Amašsaj, syn Azarela, syna Achzajova, syna Mešilemotova, syna Imerova. 14 S ním [a] bylo 128 jeho bratrů, udatných hrdinů. Jejich velitelem byl Zabdiel, syn Gedolimův.
15 Z levitů:
Šemajáš, syn Chašuba, syna Azrikamova, syna Chašabiášova, syna Buniho. 16 Dva z předních levitů Šabetaj a Jozabad, zodpovědní za vnější záležitosti Božího chrámu. 17 Vedoucí levita Mataniáš, syn Míky, syna Zabdiho, syna Asafova, který zahajoval chvály modlitbou. Dále Bakbukiáš, druhý po něm, a Abda, syn Šamuy, syna Galalova, syna Jedutunova. 18 Celkem bylo ve svatém městě 284 levitů.
19 Strážní:
Akub, Talmon a 172 jejich bratrů, strážců bran.
20 Ostatní Izraelci, kněží a levité bydleli každý na svém vlastnictví ve všech judských městech.
21 Chrámoví sluhové pod vedením Cichy a Gišpy bydleli na Ofelu.
22 Levité v Jeruzalémě byli pod vedením Uziho, syna Baniho, syna Chašabiášova, syna Mataniášova, syna Míkova ze synů Asafových, což byli zpěváci zodpovědní za službu Božího chrámu. 23 Platil pro ně královský výnos určující den po dni, co mají zpěváci dělat.
24 Petachiáš, syn Mešezabelův ze synů Zeracha, syna Judova, byl k ruce králi ve všech záležitostech lidu.
25 Pokud jde o venkovské usedlosti, synové Judovi bydleli v Kirjat-arbě a jejích vesnicích, v Dibonu a jeho vesnicích, v Jekabceelu a jeho usedlostech, 26 v Ješuovi, Moladě, Bet-peletu, 27 Chacar-šualu, v Beer-šebě a jejích vesnicích, 28 v Ciklagu, v Mekoně a jejích vesnicích, 29 v En-rimonu, Coreji, Jarmutu, 30 Zanoachu, v Adulamu a jeho usedlostech, v Lachiši a jeho polnostech, v Azece a jejích vesnicích. Sídlili od Beer-šeby až k údolí Hinom.
31 Synové Benjamínovi byli v Gebě, Michmasu, Aji, v Bet-elu a jeho vesnicích, 32 v Anatotu, Nobu, Ananji, 33 v Chacoru, Rámě, Gitajimu, 34 v Chadidu, Ceboimu, Nebalatu, 35 v Lodu, Onu a v údolí řemeslníků. 36 K Benjamínovi byly přičleněny také některé levitské oddíly z Judy.
Kněží a levité
12 Toto jsou kněží a levité, kteří se navrátili se Zerubábelem, synem Šealtielovým a s Jošuou: [b]
Serajáš, Jeremiáš, Ezdráš, 2 Amariáš, Maluk, Chatuš, 3 Šekaniáš, Rechum, Meremot, 4 Ido, Gineton, [c] Abiáš, 5 Mijamin, Mahadiáš, Bilga, 6 Šemajáš a Jojarib, Jedajáš, 7 Salu, Amok, Chilkiáš, Jedajáš – to jsou přední kněží a jejich bratři za dnů Jošuových.
8 Dále levité: Ješua, Binui, Kadmiel, Šerebiáš, Juda, Mataniáš. Ten se svými bratry odpovídal za písně díkuvzdání. 9 Jejich bratři Bakbukiáš a Uni během služeb stáli naproti nim.
10 Jošua zplodil Joakima,
Joakim zplodil Eliašiba,
Eliašib zplodil Jojadu,
11 Jojada zplodil Jonatana,
Jonatan zplodil Jaduu.
12 Toto byli vůdcové kněžských otcovských rodů za dnů Joakimových:
v Serajášově rodu Merajáš,
v Jeremiášově rodu Chananiáš,
13 v Ezdrášově rodu Mešulam,
v Amariášově rodu Jochanan,
14 v Melukiho rodu Jonatan,
v Šekaniášově [d] rodu Josef,
15 v Charimově rodu Adna,
v Meremotově [e] rodu Chelkaj,
16 v Idově rodu Zachariáš,
v Ginetonově rodu Mešulam,
17 v Abiášově rodu Zikri,
v Minjaminově rodu,
v Moadiášově rodu Piltaj,
18 v Bilgově rodu Šamua,
v Šemajášově rodu Jonatan,
19 v Jojaribově rodu Matenaj,
v Jedahiášově rodu Uzi,
20 v Salajově rodu Kalaj,
v Amokově rodu Eber,
21 v Chilkiášově rodu Chašabiáš,
v Jedahiášově rodu Netanel.
22 Levité za dnů Eliašiba, Jojady, Jochanana a Jaduy v čele otcovských rodů jakož i kněží byli zapsáni během kralování Dareia Perského. 23 Vůdcové levitských otcovských rodů jsou zapsáni v Knize letopisů až do doby Jochanana, syna Eliašibova.
24 Přední levité: Chašabiáš, Šerebiáš, Ješua, syn Kadmielův, a jejich bratři, kteří podle příkazu Davida, muže Božího, měli chválit a vzdávat díky naproti nim střídavě sbor po sboru.
25 Mataniáš i Bakbukiáš, Obadiáš, Mešulam, Talmon i Akub drželi stráž při branách a hlídky při skladech v branách. 26 Ti působili za dnů Joakima, syna Jošuova, syna Jocadakova, a za dnů místodržitele Nehemiáše a učeného kněze Ezdráše.
Zasvěcení hradeb
27 Když se posvěcovaly hradby Jeruzaléma, byli vyhledáni levité ze všech míst, kde bydleli, a byli přivedeni do Jeruzaléma, aby radostně oslavovali zasvěcení hradeb zpěvy díků a hraním na činely, lyry a citery. 28 Zpěváci byli shromážděni ze širokého okolí Jeruzaléma – z netofských usedlostí, 29 z Bet-gilgalu a z okolí Geby a Azmavetu. Zpěváci si totiž vystavěli usedlosti v okolí Jeruzaléma. 30 Kněží a levité se očistili a očistili také lid, brány a hradby.
31 Judské hodnostáře jsem vyvedl na hradby a postavil dva veliké děkovné průvody. Průvod na jih mířil po hradbách ke Hnojné bráně. 32 Šel s nimi Hošajáš a polovina judských hodnostářů, 33 Azariáš, Ezdráš a Mešulam, 34 Juda, Benjamín, Šemajáš a Jeremiáš. 35 Z kněžských synů s trubkami tu byl Zachariáš, syn Jonatana, syna Šemajášova, syna Mataniášova, syna Mikajášova, syna Zakurova, syna Asafova; 36 a rovněž jeho bratři Šemajáš, Azarel, Milalaj, Gilalaj, Mahaj, Netanel, Juda a Chanani s hudebními nástroji Davida, muže Božího. V čele průvodu šel učenec Ezdráš. 37 Prošli Studniční bránou naproti nim, stoupali po schodech Města Davidova vzhůru ke hradbám, podél Davidova paláce a na východ k Vodní bráně.
38 Druhý děkovný průvod šel opačným směrem. Šel jsem s ním i já s polovinou lidu: po hradbě směrem k Pecné věži a až k Široké hradbě, 39 podél Efraimovy brány přes Ješanskou bránu, přes Rybnou bránu, věž Chananel, věž Mea až k Ovčí bráně. Zastavili jsme u Strážní brány.
40 Oba děkovné průvody stanuly na nádvoří Božího chrámu, také já a se mnou polovina hodnostářů 41 a rovněž kněží: Eliakim, Maasejáš, Minjamin, Míka, Eljoenaj, Zachariáš a Chananiáš s trubkami, 42 dále Maasejáš, Šemajáš, Eleazar, Uzi, Jochanan, Malkiáš, Elam a Ezer. Zpěváci pozvedli hlas, vedeni Jizrachiášem. 43 Toho dne se obětovaly veliké oběti a všichni se radovali, neboť je Bůh rozveselil velikou radostí. Radovaly se i ženy a děti a jeruzalémské veselí se rozléhalo široko daleko.
Chrámové odvody
44 Toho dne byli ustanoveni muži zodpovědní za komory, pokladnice, obětiny, prvotiny a desátky, aby shromažďovali zákonné příděly obecních polností pro kněze a levity. Všechen Juda se radoval z toho, že kněží a levité byli postaveni do služby. 45 Ti konali službu svému Bohu a dbali na očišťování podle příkazů Davida a jeho syna Šalomouna stejně jako zpěváci a strážní. 46 (Již dávno, za dnů Davidových a Asafových, totiž byli ustanoveni vedoucí zpěváků, chval a díkůvzdání Bohu.) 47 Všechen Izrael tedy za dnů Zerubábela a Nehemiáše odevzdával příspěvky na zpěváky a strážné, jak bylo stanoveno den po dni. Také levitům zasvěcovali odvody a levité zasvěcovali odvody synům Áronovým.
13 Onoho dne se veřejně předčítalo z Knihy Mojžíšovy. Našlo se tam zapsáno: „Do Božího shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců, 2 protože synům Izraele nevyšli naproti s chlebem a vodou. Namísto toho si najali Balaáma, aby je proklel. Náš Bůh ale obrátil kletbu v požehnání.“ [f] 3 Jakmile ten zákon uslyšeli, vyloučili z Izraele všechny, kdo se mezi ně přimísili.
4 Ještě předtím se ale kněz Eliašib, přidělený ke komorám chrámu našeho Boha, spříznil s Tobiášem 5 a poskytl mu velikou komoru, kde předtím ukládali obětiny, kadidlo, nádoby a desátky z obilí, vína i oleje, předepsaného pro levity, zpěváky a strážné, jakož i obětiny pro kněze.
6 V té době jsem nebyl v Jeruzalémě, protože jsem ve dvaatřicátém roce [g] babylonského krále Artaxerxe musel odcestovat ke králi. Potom jsem krále znovu požádal o svolení 7 a vrátil se do Jeruzaléma. Tehdy jsem se dozvěděl, jakou špatnost Eliašib provedl, když Tobiášovi poskytl komoru na nádvoří Božího chrámu. 8 Nesmírně rozhněván jsem všechny Tobiášovy rodinné věci vyházel ven z komory. 9 Pak jsem nařídil komory očistit a nechal tam nanosit věci Božího domu, obětiny a kadidlo.
10 Také jsem zjistil, že se neodváděly příděly pro levity, takže se všichni levité i zpěváci konající bohoslužbu uchýlili ke svým polím. 11 Vytkl jsem to hodnostářům. „Jak to že je zanedbáván Boží dům?!“ ptal jsem se. Povolal jsem je tedy zpět a poslal je na jejich místa. 12 Všechen judský lid pak přinášel do pokladnic desátky z obilí, vína i oleje.
13 Pokladnice jsem svěřil knězi Šelemiášovi, písaři Sádokovi a levitovi Pedajášovi a k ruce jsem jim dal Chanana, syna Zakurova, syna Mataniášova. Byli spolehliví lidé, a tak dostali za úkol rozdělovat příděly svým bratřím.
14 Pamatuj za to na mě, Bože můj, a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokazoval domu svého Boha a jeho službám!
Další reformy
15 V těch dnech jsem v Judsku viděl, jak v sobotu šlapou vinný lis, jak snášejí obilí na hromady, nakládají na osly a převážejí do Jeruzaléma víno, hrozny, fíky a všemožné náklady. Ještě téhož sobotního dne, kdy ty potraviny prodávali, jsem je varoval. 16 Zdržovali se tam také Tyřané a přiváželi ryby a všemožné zboží, které v sobotu prodávali Židům přímo v Jeruzalémě.
17 Vytýkal jsem to judské šlechtě. „Co to děláte za špatnost?!“ ptal jsem se jich. „Vždyť znesvěcujete sobotu! 18 Právě tohle dělali vaši otcové, a náš Bůh pak na nás a na toto město dopustil všechno to zlo! Když poskvrňujete sobotu, znovu rozněcujete jeho hněv proti Izraeli!“ 19 Když se tedy v jeruzalémských branách začínalo šeřit před sobotou, přikázal jsem, ať zavřou vrata. Zakázal jsem je otevírat, dokud neskončí sobota. Do bran jsem postavil některé ze svých mužů, aby se v sobotu nemohl přivážet náklad. 20 Jednou nebo dvakrát museli obchodníci a prodavači veškerého zboží přenocovat venku před Jeruzalémem. 21 Já jsem je ale varoval. „Co tady nocujete před hradbami?“ říkal jsem jim. „Ještě jednou, a vztáhnu na vás ruku!“ Od té doby už v sobotu nechodili. 22 Levitům jsem nařídil, aby se očistili a přišli hlídat brány, aby sobotní den zůstal svatý.
I za to na mě pamatuj, Bože můj, a ve své veliké lásce se slituj nade mnou.
23 V té době jsem také viděl, jak si Židé berou ženy z Ašdodu a také Amonky a Moábky. 24 Jejich děti místo židovsky mluvily napůl ašdodsky anebo jazyky ostatních národů.
25 Vytýkal jsem jim to, zlořečil jim, některé muže jsem i bil a rval jim vlasy. Zapřísahal jsem je při Bohu: „Nedávejte své dcery jejich synům a nežeňte své syny ani sebe s jejich dcerami! 26 Copak právě kvůli nim nezhřešil izraelský král Šalomoun?! Mezi tolika národy nebylo krále jako on – Boží miláček, jehož Bůh učinil králem celého Izraele. I jeho zavedly cizí ženy do hříchu. [h] 27 Co teprve vás? Je neslýchané, abyste prováděli takovou hanebnost, zrazovali našeho Boha a ženili se s cizinkami!“
28 Jeden ze synů Jojady, syna velekněze Eliašiba, byl zetěm Sanbalata Choronského. Proto jsem ho vykázal ze své blízkosti.
29 Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství a smlouvu kněžskou i levitskou.
30 Tak jsem je očistil ode všeho cizího. Stanovil jsem kněžské i levitské služby, každému jeho úkol. 31 Určil jsem také pravidelné dávky dřeva a prvotin.
Pamatuj na mě, Bože můj, v dobrém.
126 Poutní píseň.
Když Hospodin navracel sionské zajatce,
zdálo se nám to jako sen.
2 Naše ústa tehdy plnil smích,
naše jazyky jásaly.
Tehdy se říkalo mezi národy:
„Veliké věci jim učinil Hospodin!“
3 Veliké věci nám učinil Hospodin,
naplnilo nás veselí.
4 Navrať nás, Hospodine, z našeho zajetí,
jako když na poušti vytrysknou potoky!
5 Ti, kteří rozsévali se slzami,
sklidí úrodu s jásáním.
6 Ten, který s pláčem vychází,
aby drahocenné símě rozhodil,
ten se s jásotem jednou navrátí,
aby své snopy shromáždil.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.