Chronological
Vrátím se na Sion
8 Dostal jsem slovo Hospodina zástupů: 2 „Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Sion velikou horlivostí; horlivostí pro něj jen hořím!
3 Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sion a budu bydlet uprostřed Jeruzaléma. Jeruzalém bude nazýván Městem pravdy a hora Hospodina zástupů Horou svatosti.
4 Tak praví Hospodin zástupů: V ulicích Jeruzaléma budou znovu sedávat starci a stařenky, každý s holí v ruce, jak budou staří. 5 Ulice toho města budou plné chlapců a děvčat, kteří si tam budou hrát.
6 Tak praví Hospodin zástupů: Zdá-li se to pozůstatku tohoto lidu v těchto dnech nemožné, musí to být nemožné i pro mě? praví Hospodin zástupů.
7 Tak praví Hospodin zástupů: Hle, zachráním svůj lid ze země na východě i ze země, kde zapadá slunce. 8 Přivedu je zpět a budou bydlet v Jeruzalémě; budou mým lidem a já budu jejich Bohem věrně a spravedlivě.
9 Tak praví Hospodin zástupů: Vzchopte se, ať je chrám dostavěn – vy, kdo v těchto dnech slyšíte tato slova z úst proroků, a to už ode dne, kdy byly položeny základy domu Hospodina zástupů. 10 Ano, lidé i zvířata dosud pracovali bez odměny a kvůli nepřátelům nemohl nikdo v klidu přicházet ani odcházet, neboť jsem posílal všechny proti všem. 11 Teď už ale nebudu s pozůstatkem tohoto lidu nakládat tak jako dříve, praví Hospodin zástupů.
12 Setbě se bude dařit, réva vydá své ovoce, země vydá úrodu a nebe vydá rosu. To všechno dám pozůstatku tohoto lidu za dědictví. 13 Jako jste byli mezi národy kletbou, dome judský a dome izraelský, tak také budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se a vzchopte se!
14 Tak praví Hospodin zástupů: Jako jsem se rozhodl naložit s vámi zle, když mě vaši otcové rozhněvali, a neslitoval jsem se, praví Hospodin zástupů, 15 právě tak jsem v těchto dnech rozhodnut zahrnout Jeruzalém a dům Judy dobrem. Nebojte se. 16 Toto dělejte: Mluvte mezi sebou pravdu a ve svých branách vynášejte soud pravdy a pokoje. 17 Nikdo nevymýšlejte, jak ublížit svým bližním, a nelibujte si v křivé přísaze. To všechno totiž nenávidím, praví Hospodin.“
18 Dostal jsem slovo Hospodina zástupů: 19 „Tak praví Hospodin zástupů: Půst ve čtvrtém, pátém, sedmém i desátém měsíci se pro dům Judy stanou šťastnými slavnostmi radosti a veselí. Jen ale milujte pravdu a pokoj!
20 Tak praví Hospodin zástupů: Ještě sem budou přicházet národy a obyvatelé mnoha měst. 21 Z jednoho města půjdou k druhému se slovy: ‚Pojďme prosit Hospodina o přízeň, pojďme hledat Hospodina zástupů! I já půjdu!‘ 22 Tak budou přicházet veliké kmeny a mocné národy, aby v Jeruzalémě hledaly Hospodina zástupů a prosily Hospodina o přízeň.
23 Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech se deset mužů mluvících jazyky všelijakých národů chytí cípu roucha jednoho Žida se slovy: ‚Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh!‘“
Osud nepřátel
9 Ortel:
Slovo Hospodinovo jde proti zemi Chadraku [a]
a spočine až v Damašku.
(Vždyť k Hospodinu hledí všichni lidé
i všechny kmeny Izraele!)
2 Přijde i k Chamátu při jeho hranicích
i k Týru a Sidonu, ač jsou tak prohnaní:
3 Týr už se opevnil jako monastýr,
stříbra nakupil jak prachu hromady
a zlata jak bláta v ulicích.
4 Hle! Panovník ho však vyžene,
jeho hradby strhne do moře
a město zmizí v plamenech!
5 Spatří to Aškelon, zděsí se,
Gaza se strachy roztřese
a Ekron zklame jeho naděje.
Gaza pak přijde o krále,
Aškelon bude vylidněn,
6 v Ašdodu budou bydlet bastardi
a s pýchou Filištínů skoncuji:
7 Vyrvu jim krvavé sousto z úst,
ohavný pokrm ze zubů!
Kdo z nich zůstanou, připadnou našemu Bohu
a stanou se jedním z judských rodů;
Ekron pak čeká osud Jebusejců.
8 Utábořím se při svém domě jako stráž
proti těm, kdo by jej chtěli napadat.
Po mém lidu už nebude šlapat tyran –
teď už z nich nespustím svůj zrak!
Pokorný král
9 Jásej vesele, Dcero sionská,
dej se do zpěvu, Dcero jeruzalémská!
Hle, tvůj král k tobě přichází,
spravedlivý a vítězný;
pokorný, sedící na oslu,
na oslíku, osličím hříbátku.
10 Odstraní vozy z Efraima
i koně z Jeruzaléma,
válečné luky odstraní,
národům řekne: Mír!
Od moře k moři bude panovat,
od řeky Eufrat po světa kraj. [b]
11 Pro krev mé smlouvy s tebou propustím
tvé vězně z jámy bez vody. [c]
12 Zpátky do bezpečí! Vězňové, máte naději!
Dnes oznamuji: Všechno ti dvakrát nahradím!
13 Já napnu Judu jako luk,
Efraima vložím na tětivu
a tvými syny, Sione, se proti Řekům oženu –
budeš mi mečem hrdinů!
14 Hospodin se zjeví nad nimi
a jako blesk vyrazí jeho šíp.
Panovník Hospodin zatroubí na polnici
a vyrazí v jižní vichřici.
15 Hospodin zástupů jim bude záštitou,
takže kamení z praku podupou.
Budou jíst a pít a hlučet jak po víně,
budou plní jak miska ke skrápění rohů oltáře.
16 Hospodin, jejich Bůh, zachrání v onen den
svůj lid jak stádo ovcí.
Jak drahokamy v čelence
pak zazáří v jeho zemi.
17 Jaká krása! Jaká nádhera!
Mládenci jako klasy plní sil,
panny jak víno kypící!
Hospodin navštíví svůj lid
10 Žádejte od Hospodina déšť,
když má na jaře pršet.
Hospodin působí hojnou průtrž mračen,
každému na poli zeleň dopřeje.
2 Bůžkové mluví bludy
a věštci vidí lži;
vykládají své marné sny
a potěšují přeludy.
Proto lid bloudí jako ovce,
zubožení, bez pastýře.
3 Proti těm pastýřům hněvem hořím,
s těmi vůdci teď zúčtuji!
Ano, Hospodin zástupů své stádo navštíví
a z domu Judy učiní slavného koně do války.
4 Z něj vzejde kámen úhelný,
z něj stanový kolík,
z něj bude luk do bitvy,
z něj všichni vladaři.
5 Budou z nich mocní bojovníci,
rozdupou nepřátele jak bláto v ulicích.
Budou se bít, neboť Hospodin bude s nimi
a zahanbí jezdce na koních.
6 Dům Judy učiním mocným
a dům Josefův zachráním.
Přivedu je zpět, vždyť je lituji,
a budou, jako bych je nebyl zapudil.
Jsem přece jejich Bůh, Hospodin –
já je vyslyším.
7 Efraimci budou jak mocní bojovníci,
jako po vínu se rozjaří.
Až to spatří jejich děti, budou se veselit,
před Hospodinem budou jásat radostí.
8 Hvízdnu na ně,
a tak je shromáždím,
protože jsem je vykoupil;
bude jich zase tolik jako dřív!
9 Rozptýlil jsem je mezi národy,
v té dálce však na mě znovu pomyslí;
přežijí i se svými dětmi
a znovu se sem navrátí.
10 Z egyptské země je vrátím zpět,
z Asýrie je shromáždím
zpět do Gileádu a libanonského kraje,
ale ani to jim nepostačí.
11 Budou procházet mořem soužení,
mořské vlny však budou sraženy;
vyschne i Nil a jeho hlubiny!
Pýcha Asýrie bude svržena,
žezlo Egypta to tam!
12 Učiním je mocnými v Hospodinu
a budou kráčet v jeho jménu,
praví Hospodin.
11 Své brány, Libanone, otevři –
tvé cedry oheň pohltí!
2 Kvílejte, cypřiše – cedry padly,
velikáni jsou zničeni!
Kvílejte, duby bášanské –
ten hustý les je vykácen!
3 Slyš, to kvílejí pastýři –
jejich skvělé louky zničeny!
Slyš, to řvou mladí lvi –
jordánské houštiny zničeny!
Ovce a pastýři
4 Toto mi řekl Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku. 5 Ti, kdo je kupují, je zabíjejí bez výčitek svědomí. Ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Sláva Hospodinu, to jsem bohatý!‘ Jejich vlastní pastýři je nešetří. 6 Proto ani já už nebudu šetřit obyvatele této země, praví Hospodin. Hle, vydám lidi napospas jejich bližním a napospas jejich králi. Rozbijí tu zemi na kusy, ale já je nevysvobodím.“
7 Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro ty, kdo s nimi kupčili. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval Náklonnost a druhou Jednota. [d] Začal jsem pást ty ovce 8 a za jediný měsíc jsem vyhnal tři pastýře.
Pak mi ale s nimi došla trpělivost a také ovce už mě měly dost. 9 Proto jsem řekl: „Nebudu vás pást. Co je na umření, ať umře; co se ztratilo, ať je ztraceno; a ty zbývající ať se spolu třeba požerou!“
10 Vzal jsem hůl jménem Náklonnost a zlámal ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy. 11 Toho dne byla zrušena. Obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, tehdy poznali, že to je slovo od Hospodina.
12 Řekl jsem jim: „Jestli chcete, vyplaťte mi mzdu. A jestli ne, nevadí.“ Vyplatili mi tedy mzdu – třicet stříbrných.
13 Tehdy mi Hospodin řekl: „Hoď to hrnčířovi – tu úžasnou cenu, kterou mě ocenili!“ Vzal jsem tedy těch třicet stříbrných a hodil je hrnčířovi u Hospodinova chrámu.
14 Potom jsem zlámal druhou hůl jménem Jednota, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15 Tehdy mi Hospodin řekl: „Převlékni se ještě za ztřeštěného pastýře. 16 Hle, vzbudím totiž v zemi pastýře, který se nebude starat o ztracené, nebude hledat maličké, nebude hojit zraněné, ba ani zdravé krmit nebude. Ty vypasené však bude jíst; bude je rvát i s kopýtky. [e]
17 Běda mému ničemnému pastýři,
který opouští stádo!
Meč na jeho paži,
na jeho pravé oko!
Ať mu ta paže úplně ochrne,
ať mu to pravé oko oslepne!“
Spása Jeruzaléma
12 Ortel slova Hospodinova nad Izraelem.
Hospodin, který prostírá nebesa, zakladatel země a tvůrce ducha v lidském nitru, praví:
2 Hle – učiním Jeruzalém číší, po níž se zapotácejí všechny národy v okolí. Jeruzalém totiž bude obléhán a stejně tak i Juda.
3 V onen den učiním Jeruzalém přetěžkým balvanem pro všechny národy. Všichni, kdo se jej budou snažit vzepřít, se těžce poraní. Proti Jeruzalému se totiž shromáždí všechny světové národy.
4 V onen den, praví Hospodin, raním každého koně tak, že se splaší, a jezdce na něm tak, že zešílí. S otevřenýma očima budu bdít nad domem Judy, ale všechny koně národů oslepím. 5 Vůdcové Judy si tehdy v srdci pomyslí: „Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu!“
6 V onen den učiním vůdce Judy pánví s uhlíky mezi dřívím a hořící pochodní mezi snopy. Budou hltat vpravo vlevo všechny národy v okolí, ale Jeruzalém zůstane na svém místě netknutý. 7 Hospodin ovšem zachrání nejprve judské příbytky, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nepřevýšila slávu Judy.
8 V onen den Hospodin zaštítí obyvatele Jeruzaléma, takže nejslabší mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, jako anděl Hospodinův jdoucí před nimi.
Pláč nad Probodeným
9 V onen den budu chtít zničit všechny národy, které přitáhly proti Jeruzalému. 10 Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ale vyliji Ducha milosti a modliteb a tehdy pohlédnou na mě, jehož probodli. [f] Budou ho oplakávat, jako se oplakává jediný syn; budou nad ním hořce truchlit, jako když umře prvorozený.
11 V onen den se Jeruzalémem bude rozléhat veliký pláč, jako byl pláč v Hadad-rimonu na pláni u Megida. 12 Země bude oplakávat rod za rodem, každý rod zvlášť: rod domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod Nátanova domu zvlášť a jejich ženy zvlášť; 13 rod domu Levi zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod domu Šimei zvlášť a jejich ženy zvlášť 14 i všechny ostatní rody každý zvlášť a jejich ženy zvlášť.
Očista od modlářství
13 V onen den vytryskne domu Davidovu a obyvatelům Jeruzaléma pramen k omytí hříchu a nečistot.
2 V onen den, praví Hospodin zástupů, odstraním ze země jména model, takže si na ně už nikdo nevzpomene; odstraním ze země také proroky a ducha nečistoty. 3 A kdyby pak ještě někdo prorokoval, řekne mu jeho otec i matka, jeho vlastní rodiče: „Teď zemřeš, protože jsi v Hospodinově jménu lhal!“ A vlastní rodiče, jeho otec s matkou, ho probodnou, protože prorokoval.
4 V onen den se proroci budou stydět každý za své prorocké vidění. Aby druhé oklamali, přestanou nosit pláště z kožešiny. 5 „Nejsem prorok,“ řekne takový, „jsem rolník. Od mládí obdělávám zemi jako nevolník.“ 6 A když se někdo zeptá: „A co ty jizvy, co máš na hrudi?“ [g] odpoví: „To mě zbili doma ti, kdo mě milují!“
7 Vzhůru, meči, na mého pastýře,
na mého blízkého přítele!
praví Hospodin zástupů.
Bij pastýře, ať se stádo rozprchne!
Obrátím svou ruku na ty maličké!
8 V celé zemi, praví Hospodin, budou dvě třetiny vyhlazeny a pomřou, takže v ní zůstane jen třetina. 9 I tu třetinu ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: „To je můj lid!“ a oni odpoví: „Náš Bůh je Hospodin!“ [h]
Hospodinův den
14 Hle, přichází Hospodinův den! Tvůj majetek padne za kořist přímo ve tvých zdech. 2 Shromáždím totiž všechny národy, aby napadly Jeruzalém. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy znásilněny. Polovina města půjde do vyhnanství, zbytek lidu ale zůstane ve městě. 3 Tehdy Hospodin vytáhne a bude bojovat s těmi národy – tak, jak on bojuje v den bitvy!
4 V onen den stanou jeho nohy na Olivetské hoře, ležící východně před Jeruzalémem. Olivetská hora se tehdy rozdělí vedví, takže od východu na západ vznikne širé údolí; polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih. 5 Tímto mým horským údolím budete moci utéci, neboť se potáhne až k Acalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uziáše. [i] A tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s ním.
6 V onen den nebude horko ani chladná tma. 7 Bude to nebývalý den – jen Hospodin ho zná – kdy zmizí rozdíl mezi dnem a nocí, takže bude světlo i v čas večera.
8 V onen den potečou z Jeruzaléma živé vody, [j] polovina k Mrtvému moři na východě a polovina ke Středozemnímu moři na západě. Potečou v létě tak jako v zimě. 9 A Hospodin bude králem vší země.
V onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné. 10 Celý kraj od Geby na severu až po Rimon jižně od Jeruzaléma se změní v pustou pláň. Jeruzalém však zůstane nepohnutelně stát a bude se tyčit od Benjamínské brány až tam, kde stávala stará brána, k bráně Nárožní a od věže Chananel až po Královské lisy. 11 Jeruzalém bude obydlen a už nikdy nepropadne klatbě; bude se v něm bydlet bezpečně.
12 A toto je rána, kterou Hospodin raní všechny národy, které bojovaly proti Jeruzalému: Maso jim shnije vestoje, oči jim shnijí v lebce a jazyk jim shnije v ústech! 13 V onen den mezi ně Hospodin pošle hrozný zmatek; jeden druhého chytí za ruce a obrátí ruce proti sobě navzájem. 14 (Také Juda bude bojovat v Jeruzalémě. Nashromáždí se bohatství všech národů v okolí, zlato, stříbro a šaty v nepřeberném množství.) 15 Stejná rána postihne i koně, mezky, velbloudy, osly i všechen dobytek v jejich táborech.
16 Všichni, kdo pozůstanou ze všech těch národů, které přitáhly proti Jeruzalému, pak budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili Svátek stánků. 17 Pokud některý lid země nepůjde do Jeruzaléma klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostane se jim déšť. 18 A když se na tu pouť nevydá lid Egypta, nebude pršet ani na ně. Takovou ranou Hospodin raní národy, které by neputovaly slavit Svátek stánků. 19 Takový bude trest Egypta a trest všech národů, které by neputovaly slavit Svátek stánků.
20 V onen den bude na koňských zvoncích nápis: SVATÝ HOSPODINU. [k] Hrnce v Hospodinově chrámu budou stejně svaté jako obětní mísy před oltářem. 21 Právě tak i každý hrnec v Jeruzalémě a Judsku bude svatý Hospodinu zástupů. Všichni obětující budou přicházet, brát si je a vařit v nich.
V onen den už nebude v chrámu Hospodina zástupů nikdo kupčit!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.