Chronological
Vraťte se ke mně
1 V osmém měsíci druhého roku [a] Dareiovy [b] vlády dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo:
2 „Hospodin se na vaše otce hrozně rozhněval. 3 Proto řekni lidu: Tak praví Hospodin zástupů – Vraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů. 4 Nebuďte jako vaši otcové, ke kterým volali dávní proroci: ‚Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest, od svého zlého jednání!‘ Vy jste ale neposlouchali, vůbec jste si jich nevšímali, praví Hospodin. [c]
5 Kde jsou teď vaši otcové? A ti proroci – žijí snad navěky? 6 Ale má slova a mé výnosy, které jsem svěřil svým služebníkům prorokům, ty přece vaše otce dostihly! Tehdy se obrátili a uznali: ‚Hospodin zástupů se rozhodl s námi naložit, jak si zasloužíme za své cesty a za své jednání.‘“
Koně v myrtoví
7 Čtyřiadvacátého dne jedenáctého měsíce, totiž měsíce šebat, ve druhém roce Dareiovy vlády [d] dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo.
8 V noci jsem měl vidění – hle, jakýsi jezdec na rudém koni! Stál mezi myrtami v hluboké rokli a za ním koně rudí, zlataví a bílí.
9 „Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se.
„Ukážu ti, co to znamená,“ odpověděl mi anděl, který se mnou mluvil.
10 „To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí,“ řekl onen muž stojící v myrtoví.
11 Ti pak Hospodinovu andělu stojícímu v myrtoví hlásili: „Prošli jsme zemí a hle – celá zem žije v klidu a pokoji.“
12 Nato Hospodinův anděl zvolal: „Hospodine zástupů, kdy už se konečně slituješ nad Jeruzalémem a judskými městy? Vždyť už se na ně hněváš sedmdesát let!“ 13 A Hospodin andělu mluvícímu se mnou odpověděl laskavými slovy plnými útěchy.
14 Anděl mluvící se mnou mi tedy řekl: „Volej – Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion velikou horlivostí 15 a hrozně se hněvám na ty sebejisté národy. Když jsem se jen trochu rozzlobil, oni to neštěstí ještě zhoršili. 16 A proto tak praví Hospodin: Vrátím se k Jeruzalému s milosrdenstvím. Můj chrám v něm bude znovu vystavěn, praví Hospodin zástupů, a měřicí šňůra změří Jeruzalém.
17 Volej dál – Tak praví Hospodin zástupů: Má města budou znovu přetékat vším dobrým. Hospodin znovu potěší Sion a znovu vyvolí Jeruzalém.“
Rohy a kováři
2 Zvedl jsem oči a hle – uviděl jsem čtyři rohy.
2 „Co to znamená?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.
„To jsou rohy, které rozprášily Judu, Izrael a Jeruzalém,“ odpověděl mi.
3 Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.
4 „Co jdou dělat?“ ptal jsem se.
Odpověděl mi: „Tyto rohy rozprášily Judu tak, že nikdo ani nemohl zvednout hlavu. Tihle však přišli, aby jimi otřásli a srazili rohy národům, které pozvedly roh proti judské zemi a chtěly ji rozprášit.“
Muž s měřicí šňůrou
5 Zvedl jsem oči a hle – muž s měřicí šňůrou v ruce.
6 „Kam jdeš?“ zeptal jsem se.
„Změřit Jeruzalém,“ odpověděl mi. „Zjistit, jak je široký a dlouhý.“
7 Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl 8 se slovy: „Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb. 9 Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.‘“
10 „Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin. 11 Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!“
12 Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: „Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka. 13 Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků.“ Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.
14 „Jásej a vesel se, Dcero sionská! Hle – už přicházím, abych bydlel mezi vámi, praví Hospodin. 15 V onen den se mnohé národy připojí k Hospodinu a budou mým lidem a já budu bydlet mezi vámi.“ Tehdy poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů. 16 Hospodin se ujme Judy jako svého dědictví ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. 17 Zmlkněte před Hospodinem, všichni lidé – vždyť už se probouzí, už vychází ze svého svatého příbytku!
Očištění velekněze
3 Potom mi ukázal velekněze Jošuu, jak stojí před Hospodinovým andělem; po pravici mu stál satan, [e] aby ho obviňoval. 2 Hospodin však satanovi řekl: „Ztrestej tě Hospodin, satane! Ztrestej tě Hospodin, který vyvolil Jeruzalém! Copak to není oharek vyrvaný z ohně?“ [f]
3 Jošua přitom stál před andělem oblečen do špinavých šatů. 4 Vtom znovu zazněl hlas a promluvil k těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte mu ty špinavé šaty!“
Pak řekl Jošuovi: „Hle, snímám z tebe tvůj hřích a oblékám ti slavnostní roucho.“
5 Řekl jsem: „Vsaďte mu na hlavu čistý turban!“ [g] Vsadili mu tedy na hlavu čistý turban a oblékli mu roucha. Hospodinův anděl stál u toho.
6 Potom Hospodinův anděl začal Jošuu nabádat: 7 „Tak praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat, co jsem ti svěřil, staneš se správcem mého domu a strážcem mých nádvoří a daruji ti přístup mezi ty, kteří tu stojí.
8 Slyš tedy, veleknězi Jošuo, ty i tví druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou znamením, že už přivádím svého služebníka, Výhonek. [h] 9 Hle – kámen, který kladu před Jošuu, a na tom jednom kameni je sedm očí. Já sám na něj vyryji nápis, praví Hospodin, a hřích této země odstraním v jediném dni. 10 Toho dne, praví Hospodin zástupů, budete zvát své druhy k posezení ve stínu révy a fíkoví.“
Zlatý svícen a dvě olivy
4 Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.
2 „Co vidíš?“ zeptal se mě.
„Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích. 3 A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“
4 Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“
5 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou.
„Ne, pane,“ odpověděl jsem.
6 Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů. 7 Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“
8 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 9 „Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. 10 Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“ [i]
„Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, procházející všechnu zemi.“ [j]
11 Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“
12 Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“
13 „Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi.
„Ne, pane,“ odpověděl jsem.
14 Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“
Letící svitek
5 Znovu jsem zvedl oči a hle – jakýsi letící svitek!
2 „Co vidíš?“ zeptal se mě anděl.
„Vidím letící svitek, 20 loktů dlouhý a 10 loktů široký.“ [k]
3 „To je kletba vypuštěná na celou zem,“ řekl mi. „Z jedné strany je napsáno: ‚Každý zloděj bude vyhlazen‘ a z druhé strany: ‚Každý křivopřísežník bude vyhlazen.‘ 4 Tu kletbu vypustím, praví Hospodin zástupů, a přijde na dům zloděje i na dům toho, kdo křivě přísahá mým jménem, a v tom domě zůstane, dokud nebude zničen – jak dřevo, tak i kámen!
Žena v koši
5 Potom anděl mluvící se mnou přistoupil a řekl mi: „Pozvedni oči a podívej se, co se to objevuje.“
6 „Co to je?“ zeptal jsem se.
„Koš na měření,“ [l] odpověděl. „Takhle to vypadá s celou zemí.“
7 Vtom se zvedlo olověné víko a hle – v tom koši seděla jakási žena! 8 „To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem.
9 Potom jsem zvedl oči a hle – uviděl jsem, jak se objevují dvě ženy s větrem v křídlech! (Měly totiž křídla jako čápi.) Vzaly ten koš a zvedly ho mezi nebe a zemi.
10 „Kam ten koš nesou?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou. 11 „Do babylonské země,“ odpověděl. „Vystavějí mu tam dům, a až bude hotov, položí ho v něm na podstavec.“
Čtyři vozy
6 Znovu jsem zvedl oči a hle – mezi dvěma horami se objevily čtyři vozy; a ty hory byly z bronzu. 2 První vůz táhli ryzáci, druhý vraníci, 3 třetí bělouši a čtvrtý grošáci – samí statní hřebci.
4 „Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.
5 „To vyrážejí čtyři nebeští duchové, kteří stáli před Pánem vší země,“ odpověděl mi anděl. 6 „Ten s vraníky vyráží do země na severu; za nimi vyrážejí bělouši, grošáci pak do země na jihu.“
7 Když ti statní hřebci vyrazili, byli dychtiví projít celou zem. Řekl jim: „Projděte celou zem!“ A tak prochodili zem.
8 Potom na mě zavolal: „Podívej se! Ti, kteří vyrazili na sever, utišili mého ducha, pokud jde o severní zem.“
Koruna pro velekněze
9 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 10 „Vyber dary od vyhnanců Cheldaje, Tobiáše a Jedajáše, kteří se vrátili z Babylonu. Téhož dne jdi také do domu Jošiáše, syna Cefaniášova. 11 Vyber od nich stříbro a zlato, vyrob korunu a vlož ji na hlavu velekněze Jošuy, syna Jocadakova, 12 se slovy: ‚Tak praví Hospodin zástupů –
Muž jménem Výhonek [m] vyraší zespoda
a vystaví Hospodinův chrám.
13 To on vystaví Hospodinův chrám
a oblékne se v majestát.
Usedne na svém trůnu jako vládce
a bude na svém trůnu knězem –
a to obojí bude ve shodě.‘
14 Koruna pak zůstane na památku v Hospodinově chrámě, kde bude svěřena Cheldajovi, [n] Tobiášovi, Jedajášovi a Chenovi, synu Cefaniášovu.
15 Dokonce i z daleka budou lidé přicházet a stavět Hospodinův chrám a tehdy poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. To se stane, ale jen pokud budete opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha.“
Půst a spravedlnost
7 Čtvrtého dne devátého měsíce (totiž měsíce kislev) ve čtvrtém roce vlády krále Dareia [o] dostal Zachariáš slovo Hospodinovo. 2 Z Bét-elu totiž poslali Sar-ecera a Regem-melecha s jeho muži, aby prosili Hospodina o přízeň 3 a zeptali se kněží v chrámě Hospodina zástupů a rovněž proroků: „Máme v pátém měsíci truchlit a postit se, jak to děláme už tolik let?“ [p]
4 Tehdy jsem dostal slovo Hospodina zástupů: 5 „Řekni všemu lidu této země i kněžím: Už sedmdesát let se vždy v pátém a sedmém [q] měsíci postíte a naříkáte – ale copak to děláte pro mě? 6 A když jíte a pijete, copak to neděláte jen sami pro sebe? 7 Nevolal snad Hospodin právě takovými slovy skrze dávné proroky, když se ještě v Jeruzalémě žilo v klidu a pokoji a stejně tak ve městech v jeho okolí, v Negevu i v podhůří?“
8 Zachariáš dostal slovo Hospodinovo: 9 „Takto promlouval Hospodin zástupů: ‚Prosazujte opravdové právo a jedni druhým projevujte soucit a laskavost. 10 Neutlačujte vdovy a sirotky, přistěhovalce ani chudáky a nevymýšlejte, jak jedni druhým ublížit.‘ [r]
11 Oni to ale odmítli vnímat; vzpurně se otočili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli. 12 V srdci se zatvrdili na křemen, aby neslyšeli Zákon ani slova, která Hospodin zástupů posílal svým Duchem skrze dávné proroky. Tak přišel veliký hněv od Hospodina zástupů. [s]
13 Když jsem volal, neposlouchali; a tak když volali oni, dělal jsem, že neslyším, praví Hospodin zástupů. 14 Rozprášil jsem je vichřicí mezi všechny národy, které ani neznali. Země pak bez nich zpustla tak, že tudy nešlo ani cestovat. Kvůli nim se z té krásné země stala pustina!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.