Chronological
Hříchy Jeruzaléma
22 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Obviň, synu člověčí, obviň to město vraždění! Ukaž mu všechny jeho ohavnosti 3 a řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Ó město, jež proléváním krve přivolává svůj soudný den! Město, jež se pošpiňuje výrobou hnusných model! 4 Provinilo ses krví, kterou jsi prolilo, pošpinilo ses modlami, které jsi vyrobilo. Přivolalo jsi svůj soudný den, konec tvých let nadešel. Proto tě vydám potupě mezi pohany a posměchu mezi všemi zeměmi. 5 Blízkým i vzdáleným budeš k smíchu, slavné svou nečistotou a množstvím hrůz.
6 Pohleď – každý vládce Izraele ve tvých zdech podle svých možností prolévá krev! 7 Otci a matce se v tobě zlořečí, přistěhovalci ve tvých zdech se děje příkoří a sirotku a vdově se v tobě ubližuje. [a] 8 Pohrdáš tím, co je mi svaté, a znesvěcuješ mé soboty. 9 Žijí v tobě krvelační pomlouvači, hodují v tobě na náhorních svatyních a provádějí uprostřed tebe zvrhlosti. 10 Synové v tobě obcují s manželkou svého otce a ženy v době svého krvácení jsou v tobě znásilňovány. 11 Kdekdo v tobě páchá ohavnost s manželkou svého bližního, tchán przní vlastní snachu a bratr znásilňuje sestru, dceru vlastního otce. [b] 12 Berou v tobě úplatek, aby se prolila něčí krev. [c] Bereš lichvářské úroky a chamtivě ubližuješ svým bližním. Na mě však nemyslíš, praví Hospodin.
13 Pohleď – tlesknu do dlaní nad tvým mrzkým ziskem a nad krví prolitou uprostřed tebe! 14 Zdalipak zůstaneš tak smělé a silné ve dnech, kdy s tebou zúčtuji? To říkám já Hospodin; já to učiním. 15 Rozptýlím tě mezi národy, rozpráším tě po zemích a s tvou nečistotou skoncuji. 16 V očích národů budeš v opovržení a tehdy poznáš, že já jsem Hospodin.“
17 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 18 „Synu člověčí, z domu Izraele se mi stala struska. Všichni jsou odpad mědi, cínu, železa a olova – struska oddělená v peci od stříbra. 19 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože se z vás všech stala struska, nahrnu vás teď do Jeruzaléma. 20 Jako se stříbro s mědí, železem, olovem a cínem hrne do pece, kde se taví rozdmýchaným plamenem, tak vás ve svém zuřivém hněvu nahrnu dovnitř a tam vás nechám roztavit. 21 Nahrnu vás na hromadu, rozdmýchám na vás plamen svého hněvu a nechám vás roztavit v jeho středu. 22 Jako se taví stříbro uvnitř pece, tak se roztavíte v Jeruzalémě. Tehdy poznáte, že já Hospodin jsem na vás vylil svůj hněv.“
23 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 24 „Synu člověčí, řekni té zemi: Jsi nečistá, v den mé prchlivosti nebudeš svlažena! 25 Tví vládci [d] se v tobě chovají jako řvoucí lvi, co trhají kořist na kusy. Požírají lidi, sápou se po majetku a bohatství a rozmnožují v té zemi vdovy. 26 Kněží té země znásilňují můj Zákon a znesvěcují, co je mi svaté. Nerozlišují mezi svatým a obyčejným, neukazují rozdíl mezi čistým a nečistým a neohlížejí se na mé soboty. Jsem mezi nimi v opovržení! 27 Jejich velmoži trhají kořist jako krvelační vlci; ničí lidské životy pro svůj mrzký zisk. 28 Proroci se to pak snaží zabílit omítkou falešných vidění a lživým věštěním. Říkají: ‚Tak praví Panovník Hospodin‘ – Hospodin ale nemluvil! 29 Prostý lid zatím podvádí a loupí. Ubližují chudým a ubohým a na přistěhovalcích páchají křivdu a bezpráví.
30 Hledal jsem mezi nimi někoho, kdo by opravil hradbu a postavil se přede mě do trhliny za tu zem, abych ji nezničil – ale nikoho jsem nenašel. [e] 31 Vyliji proto na ně své rozhořčení, pohltím je plamenem svého zuření a jejich cesty jim obrátím na hlavy, praví Panovník Hospodin.“
Ohola a Oholíba
23 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, byly jednou dvě sestry, dcery jedné matky. 3 Žily v Egyptě jako smilnice. Smilnily už od mládí. Nechaly si tam laskat prsa, nechaly si osahávat své dívčí bradavky. 4 Starší se jmenovala Ohola [f] a její sestra Oholíba. [g] Potom se vdaly za mne a rodily mi syny a dcery. Ohola představuje Samaří a Oholíba Jeruzalém.
5 Ohola mě ale smilně zradila. Roztoužila se po asyrských milencích – po vojevůdcích 6 oblečených purpurem, po hejtmanech a velitelích – samých krasavcích, co jezdí na koních. 7 Ve svém smilstvu se dala každému z výkvětu asyrských synů. Poskvrnila se s každým, po kom zatoužila, se všemi jejich hnusnými modlami. 8 Nepřestala se svým smilstvem, které se naučila v Egyptě, když tam s ní souložili ještě zamlada, když osahávali její dívčí bradavky a vylévali si na ní chtíč.
9 Vydal jsem ji proto do rukou jejích milenců, do rukou Asyřanů, po kterých tolik toužila. 10 Ti ji vysvlékli donaha, vzali jí syny i dcery a zabili ji mečem. Kvůli té popravě se stala pověstnou mezi všemi ženami.
11 Její sestra Oholíba to všechno viděla, ale ve svém chtíči a smilstvu byla ještě horší než její sestra. 12 I ona se roztoužila po asyrských hejtmanech a velitelích, po vojevůdcích v plné výstroji – samých krasavcích, co jezdí na koních. 13 Viděl jsem, jak se poskvrnila; chovala se stejně jako ta druhá!
14 Ve svém smilnění ale zašla ještě dál, když uviděla nástěnné reliéfy mužů, jasně rudé obrazy Chaldejců. 15 Byli přepásaní na bedrech, zdobné turbany na hlavě a každý z nich vypadal jako babylonský velitel, rozený Chaldejec. 16 Na první pohled se po nich roztoužila a poslala za nimi do chaldejské země vyslance. 17 Tehdy k ní Babyloňané vlezli do postele a poskvrnili ji svým chtíčem. Jakmile se však s nimi poskvrnila, hned se jí znechutili. 18 Smilnila zjevně, obnažená ve své nahotě, až se mi znechutila tak jako předtím její sestra. 19 Smilnila potom čím dál víc. Při vzpomínce na mládí prosmilněné v Egyptě 20 se roztoužila po souložnících s údem, jako mají oslové, a s výstřikem jako koně. 21 Stýskalo se ti po zvrhlostech tvého mládí, kdy ti Egypťané osahávali bradavky a tvá mladá prsa laskali!
22 Proto, Oholíbo, tak praví Panovník Hospodin: Já proti tobě popudím ty tvé milence, kteří se ti znechutili, a přivedu je proti tobě z celého okolí: 23 Babyloňany z celé Chaldeje, Pekodu, Šoy a Koy a s nimi všechny krasavce z Asýrie – samé hejtmany a velitele, samé slavné válečníky, co jezdí na koních. 24 Přitáhnou na tebe v plné zbroji, s jízdou a vozy a s vojsky spojenců. Až tě obklíčí svými pavézami, štíty a přilbami, svěřím jim rozsudek, aby tě ztrestali podle svých zvyklostí. 25 Až na tebe dopadne můj žárlivý hněv, zachovají se k tobě zběsile: Uřežou ti nos a uši a tvé potomky pobijí meči. Vezmou tvé syny i dcery a spálí tvé potomky v ohni. 26 Strhají z tebe šaty a seberou ti šperky. 27 Tak skoncuji s tvou zvrhlostí a smilstvem, které ses naučila v Egyptě. Tehdy už po nich přestaneš pošilhávat; na Egypt ti nezůstane ani vzpomínka.
28 Tak praví Panovník Hospodin: Hle – vydávám tě do rukou těch, které nenávidíš, do rukou těch, kdo se ti znechutili! 29 Vrhnou se na tebe s nenávistí, aby tě obrali o všechen zisk. Nechají tě svlečenou donaha, aby se ukázala nahota tvého smilstva. Tvá vlastní zvrhlost a sprostota 30 ti to způsobila, protože jsi chodila smilnit s pohany a poskvrňovala ses jejich hnusnými modlami. 31 Dávám ti do rukou kalich tvé sestry, protože ses chovala stejně jako ona.
32 Tak praví Panovník Hospodin:
Kalich své sestry budeš pít,
hluboký a široký.
Je plný výsměchu a opovržení,
plný až k okraji.
33 Opiješ se až k zoufalství
kalichem hrůzy a zděšení,
kalichem své sestry Samaří.
34 Až ho až do dna vyprázdníš,
budeš hryzat jeho střepy
s prsy rozdrásanými.
Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin.
35 Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Protože jsi na mě zapomněla a hodila jsi mě za hlavu, poneseš následky své zvrhlosti a svého smilnění.“
36 „Synu člověčí,“ řekl mi Hospodin, „obviň Oholu a Oholíbu! Jen jim vyjmenuj jejich ohavnosti. 37 Žily jako cizoložnice a ruce mají od krve. Cizoložily se svými hnusnými modlami a krmily je dětmi, které mi porodily. 38 Zároveň mi ještě prováděly to, že poskvrňovaly mou svatyni a znesvěcovaly mé soboty. 39 Téhož dne, kdy obětovaly své děti modlám, vcházely do mé svatyně, aby ji znesvětily. Takové věci prováděly přímo v mém domě!
40 Navíc k sobě zvaly mužské zdaleka, a hle, přicházeli, jakmile si pro ně poslaly. Kvůli nim ses koupala, oči si líčila, šperky se zdobila, 41 na skvělém loži ses usadila za prostřený stůl, na který jsi nakladla můj olej a má kadidla. 42 Bývala tam spousta lidí, hluk a zábava. K té nejrůznější holotě přiváděli ještě ožralce z pouště, kteří těm ženám navlékali náramky a skvostné čelenky.
43 Tenkrát jsem si o té staré běhně pomyslel: To s ní budou souložit ještě teď? 44 Souložili s ní jako s courou. Tak souložili s těmi zvrhlicemi Oholou a Oholíbou. 45 Spravedliví soudci je ale odsoudí jako cizoložnice a vražedkyně. Vždyť jsou to cizoložnice a ruce mají od krve!
46 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ať se proti nim sejdou davy! Ať propadnou děsu a plenění! 47 Ty davy je ukamenují a rozsekají meči, jejich syny a dcery povraždí a jejich domy vypálí. 48 Tak skoncuji se zvrhlostí v té zemi. Všechny ostatní ženy se tím poučí, aby nebyly zvrhlé jako vy. 49 Za vaši zvrhlost vás potrestají; ponesete trest za své hříšné modlářství. Tehdy poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.