Print Page Options
Previous Prev Day Next DayNext

Chronological

Read the Bible in the chronological order in which its stories and events occurred.
Duration: 365 days
Bible 21 (B21)
Version
Jeremjáš 38-40

V jímce na vodu

38 Šefatiáš, syn Matanův, Gedaliáš, syn Pašchurův, Juchal, syn Šelemiášův a Pašchur, syn Malkiášův, slyšeli, co Jeremiáš říkal všemu lidu: „Tak praví Hospodin – Kdo zůstane v tomto městě, zahyne mečem, hladem nebo morem. Kdo ale vyjde a vzdá se Babyloňanům, ten přežije a zachrání si život; takový zůstane naživu. Tak praví Hospodin: Toto město jistě padne do rukou vojska babylonského krále, který je dobude.“

Tito velmoži pak řekli králi: „Ať ten muž zemře! Těmi svými řečmi jen bere odvahu bojovníkům, kteří ve městě ještě zbyli, i všemu lidu. Ten muž nehledá prospěch tohoto lidu, ale jeho zkázu!“

„Hle, je ve vašich rukou,“ odpověděl jim král Cidkiáš. „Král proti vám nic nezmůže.“

Vzali tedy Jeremiáše a hodili ho do jímky prince Malkiáše, která byla na strážním nádvoří; spustili tam Jeremiáše na provazech. V jímce nebyla voda, jen samé bahno, takže se Jeremiáš topil v bahně.

O tom, že Jeremiáše dali do jímky, se ale doslechl jeden z palácových dvořanů, Habešan Ebed-melech. Král právě zasedal v Benjamínské bráně. Ebed-melech tedy vyšel z paláce a oslovil krále: „Můj pane a králi! Ti muži se k proroku Jeremiášovi zachovali naprosto zločinně. Hodili ho do jímky, aby tam dole zemřel hlady; vždyť už ani ve městě není co jíst!“

10 Král na to Habešanu Ebed-melechovi přikázal: „Vezmi si odsud třicet mužů a vytáhni proroka Jeremiáše z jímky, než tam zemře.“

11 Ebed-melech tedy vzal ty muže s sebou. Ve sklepě královského paláce našel nějaké staré hadry a roztrhané šaty a spustil je na provazech Jeremiášovi do jímky. 12 „Podlož si ty staré roztrhané hadry pod provazy v podpaží,“ řekl Habešan Ebed-melech Jeremiášovi. Když to Jeremiáš udělal, 13 začali ho za ty provazy vytahovat, až ho z té jímky vytáhli. Tak se Jeremiáš vrátil zpět na strážní nádvoří.

Znovu před Cidkiášem

14 Král Cidkiáš si pak nechal proroka Jeremiáše přivést ke třetímu vchodu do Hospodinova chrámu. „Chci od tebe slyšet slovo,“ řekl král Jeremiášovi. „Nic přede mnou netaj.“

15 „Copak bys mě nezabil, kdybych ti to řekl?“ odpověděl Jeremiáš Cidkiášovi. „I kdybych ti poradil, neposlechneš mě.“

16 Cidkiáš ale Jeremiášovi potají odpřisáhl: „Jakože je živ Hospodin, který nám dal život, nezabiji tě ani tě nevydám do rukou těch, kdo tě chtějí zabít.“

17 Nato Jeremiáš Cidkiášovi řekl: „Tak praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Pokud se dobrovolně vzdáš velitelům babylonského krále, zachráníš si život a toto město nebude vypáleno; tak přežiješ i s celou rodinou. 18 Pokud se však velitelům babylonského krále nevzdáš, pak město padne do rukou Babyloňanů. Ti je vypálí a jejich rukám neunikneš ani ty.“

19 Král Cidkiáš Jeremiášovi odpověděl: „Bojím se Židů, kteří přeběhli k Babyloňanům. Kdyby mě Babyloňané vydali do jejich rukou, vrhli by se na mě.“

20 „To neudělají,“ řekl Jeremiáš. „Jen poslechni Hospodina, jak ti říkám, a povede se ti dobře a přežiješ. 21 Pokud se ale vzdát odmítneš, stane se, co mi Hospodin ukázal: 22 Hle, všechny ženy, které zůstaly v paláci judského krále, budou vyvedeny k velitelům babylonského krále a hle, řeknou o tobě:

‚Podvedli a přemohli tě
ti tví věrní přátelé.
Když jsi teď uvázl v blátě,
odvrátili se od tebe!‘

23 Všechny tvé ženy i tvé děti vyvedou k Babyloňanům a neunikneš jim ani ty. Padneš do rukou babylonského krále a toto město skončí v plamenech!“

24 Cidkiáš na to Jeremiášovi řekl: „Ať se o těch slovech nikdo nedozví, jinak zemřeš. 25 Až se velmoži doslechnou, že jsem s tebou mluvil, přijdou za tebou a budou tě vyslýchat: ‚Pověz nám, co jsi říkal králi a co král tobě. Nic nám netaj, nebo tě zabijeme!‘ 26 Odpověz jim: „Prosil jsem krále o slitování, aby mě neposílal zpátky do Jonatanova domu, abych tam neumřel.‘“ [a]

27 Všichni velmoži pak přišli za Jeremiášem a vyslýchali ho. On jim ale odpovídal přesně podle králových pokynů, a tak od něj odešli s nepořízenou. Nikdo z nich totiž jeho rozhovor s králem neslyšel. 28 Jeremiáš pak zůstal na strážním nádvoří až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt. K dobytí Jeruzaléma došlo takto:

Pád Jeruzaléma

39 V desátém měsíci devátého roku vlády judského krále Cidkiáše [b] přitáhl k Jeruzalému babylonský král Nabukadnezar s celým svým vojskem a oblehl jej. Devátého dne čtvrtého měsíce jedenáctého roku Cidkiášovy vlády [c] pak byla městská hradba prolomena. Poté, co pronikli do města, zasedli všichni velmoži babylonského krále v Prostřední bráně: Nergal-šarecer ze Sin-magiru, rab-saris Sar-sechim, rab-mág Nergal-šarecer i všichni ostatní velmoži babylonského krále.

Jakmile je judský král Cidkiáš zahlédl, dal se se všemi vojáky na útěk. Opustili město v noci přes královskou zahradu, brankou mezi zdmi. Prchali k pláni Arava, ale babylonské vojsko se pustilo za nimi. Na jerišské pláni pak Cidkiáše dostihli, zajali ho a odvedli k babylonskému králi Nabukadnezarovi do Ribly v chamátské zemi. Tam byl nad ním vynesen rozsudek: Babylonský král v Rible před Cidkiášovýma očima popravil jeho syny; popravil také veškerou judskou šlechtu. Cidkiášovi pak vyloupl oči, spoutal ho bronzovými řetězy a odvlekl ho do Babylonu.

Královský palác i ostatní domy Babyloňané vypálili a hradby Jeruzaléma zbořili. Velitel gardistů Nebuzardan odvlekl do Babylonu zbytek těch, kdo zůstali ve městě, i ty, kdo k němu přeběhli, a všechen zbývající lid. 10 Jen ty nejchudší z lidu, kteří nic neměli, nechal velitel gardistů Nebuzardan v judské zemi a svěřil jim toho dne vinice a pole.

11 Ohledně Jeremiáše však babylonský král Nabukadnezar veliteli gardistů Nebuzardanovi nařídil: 12 „Vezmi ho k sobě a postarej se o něj, ať se mu nestane nic zlého. Udělej pro něj, o cokoli tě požádá.“ 13 Velitel gardistů Nebuzardan, rab-saris Nebušazban, rab-mág Nergal-šarecer i všichni ostatní velmoži babylonského krále tedy poslali 14 pro Jeremiáše a dali ho přivést ze strážního nádvoří. Svěřili ho Gedaliášovi, [d] synu Achikama, syna Šafanova, aby ho vzal domů. Tak Jeremiáš zůstal mezi svým lidem.

15 Když byl Jeremiáš ještě držen na strážním nádvoří, dostal slovo Hospodinovo: 16 „Jdi a řekni Habešanu Ebed-melechovi: [e] Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, teď naplním svá slova o tomto městě, avšak ne v dobrém, ale ve zlém. V ten den se ta slova splní před tvýma očima. 17 Tebe však v ten den vysvobodím, praví Hospodin. Nepadneš do rukou těch, kterých se děsíš. 18 Ano, opravdu tě zachráním. Nepadneš mečem, ale přežiješ, neboť jsi spoléhal na mne, praví Hospodin.?

Babylonská správa Judska

40 Slovo, které Jeremiáš dostal od Hospodina poté, co ho velitel gardistů Nebuzardan propustil z Rámy, kde ho našel spoutaného řetězy mezi všemi jeruzalémskými a judskými zajatci, kteří měli být odvlečeni do Babylonu.

Když velitel gardistů Jeremiáše našel, řekl mu: „Hospodin, tvůj Bůh, varoval toto místo před tímhle neštěstím a teď svou hrozbu naplnil. Stalo se vám to, protože jste hřešili proti Hospodinu a neposlouchali jste ho. Teď ale pohleď – dnes tě propouštím z řetězů, které máš na rukou. Pokud chceš jít se mnou do Babylonu, pojď a postarám se o tebe. Pokud nechceš, nechoď. Hle, máš před sebou celou zem; můžeš jít, kam uznáš za dobré a vhodné. Chceš-li se ale vrátit, [f] vrať se ke Gedaliášovi, synu Achikama, syna Šafanova, kterého babylonský král jmenoval správcem judských měst. Bydli u něj mezi svým lidem. Anebo jdi, kamkoli uznáš za vhodné.“

Velitel gardistů mu pak dal jídlo na cestu a s čestným darem jej propustil. Jeremiáš pak odešel ke Gedaliášovi, synu Achikamovu, do Micpy a bydlel tam u něj mezi lidem, který směl zůstat v zemi.

Když všichni polní velitelé se svými muži uslyšeli, že babylonský král jmenoval Gedaliáše, syna Achikamova, zemským správcem a že mu svěřil muže, ženy a děti ze zemské chudiny, která nebyla odvlečena do Babylonu, přišli za Gedaliášem do Micpy – Išmael, syn Netaniášův, Jochanan a Jonatan, synové Kareachovi, Serajáš, syn Tanchumetův, synové Efaje Netofského a Jaazaniáš, syn Maachatského – ti všichni i se svými muži. Gedaliáš, syn Achikama, syna Šafanova, je tehdy i s jejich muži zapřísahal: „Nebojte se poddat Babyloňanům. Zůstaňte v zemi, poddejte se babylonskému králi a povede se vám dobře. [g] 10 Hle, já zůstávám zde v Micpě, abych vás zastupoval před Babyloňany, kteří k nám přišli. Vy ale jděte sklízet víno, ovoce a olivy na olej, skladujte je ve džbánech a bydlete ve svých městech, která držíte.“

11 Také všichni judští utečenci v Moábu, Amonu, Edomu i ve všech ostatních zemích uslyšeli, že babylonský král nechal v zemi pozůstatek Židů a že jejich správcem jmenoval Gedaliáše, syna Achikama, syna Šafanova. 12 Všichni ti Židé se tedy vrátili ze všech míst, kam se rozprchli, a přišli za Gedaliášem do Micpy v judské zemi, kde sklidili spoustu vína a ovoce.

Išmaelovo povstání

13 Jochanan, syn Kareachův, a také ostatní polní velitelé přišli za Gedaliášem do Micpy 14 a říkali mu: „Víš to, že amonský král Baalis poslal Išmaela, syna Netaniášova, aby tě zabil?“ Ale Gedaliáš, syn Achikamův, jim nevěřil.

15 Jochanan, syn Kareachův, Gedaliášovi v Micpě tajně navrhl: „Když dovolíš, půjdu Išmaela, syna Netaniášova, zabít. Nikdo se to nedozví. Proč by měl zabít on tebe? Všichni Židé, kteří se k tobě shromáždili, by se rozprchli a pozůstatek Judy by byl zničen.“

16 Gedaliáš, syn Achikamův, ale Jochananovi, synu Kareachovu, odpověděl: „Nedělej to! Co říkáš o Išmaelovi, je lež.“

Žalmy 74

74 Poučný žalm Asafův.

Proč jsi na nás, Bože, tolik zanevřel?
Budeš se na své ovce hněvat bez konce?
Vzpomeň si na svůj lid, jenž kdysi získal jsi,
na kmen, jenž vykoupils jako své dědictví,
na horu Sion, kde bydlel jsi!
Zaveď své kroky k troskám bez konce –
všechno ve svatyni zničil nepřítel!

Ve tvém stánku zněl nepřátelský řev,
na znamení tam nechali své korouhve.
Jako dřevorubci se chovali,
sekerami kolem sebe jak v lese máchali.
V jediné chvíli všechny rytiny
rozbili sekerami a krumpáči.
Do základů vypálili tvoji svatyni,
příbytek tvého jména zprznili.
V srdci si řekli: „Zničme je úplně!“
Všechny Boží stánky vypálili ze země.

Znamení nevídáme, proroky nemáme,
nikdo z nás neví, jak dlouho to zůstane.
10 Jak dlouho se, Bože, smí rouhat protivník?
Bude se tvému jménu vysmívat navěky?
11 Proč svoji ruku ještě zdržuješ?
Copak svou pravici z klína nezvedneš?

12 Ty přece, Bože, jsi dávno mým králem,
ty jsi původcem spásy na zemi!
13 Ty jsi svou silou rozdělil moře,
vodním obludám jsi hlavy roztříštil.
14 Ty jsi rozdrtil hlavy leviatana, [a]
nakrmil jsi jím smečku na poušti.
15 Ty jsi dal průchod pramenným vodám,
mohutné řeky ty jsi vysušil.
16 Tobě patří den – i noc je tvá,
měsíc [b] i slunce ty jsi umístil.
17 Ty jsi vymezil všechny zemské hranice,
léto i zimu sám jsi vytvořil.

18 Vzpomeň si, Hospodine, na rouhání nepřátel,
na to, jak národ bláznů tvé jméno urážel!
19 Nedávej šelmám duši své hrdličky,
nikdy nezapomeň na život chudých svých!
20 Na svoji smlouvu se ohlédni,
země je plná tmy,
stala se doupětem násilí!
21 Ať už utlačení nejsou zahanbeni,
ať chválí tvé jméno nuzní a ubozí!

22 Povstaň už, Bože, a veď svou při,
vzpomeň, jak se ti blázni denně rouhají!
23 Nezapomínej na řev svých nepřátel,
křik tvých protivníků stále vzmáhá se!

Žalmy 79

79 Žalm Asafův.

Pohané vtrhli, Bože, do tvého dědictví,
poskvrnili chrám tvé svatosti,
Jeruzalém obrátili v sutiny!

Mrtvoly tvých služebníků nechali ptákům,
těla tvých věrných dali šelmám žrát.
Jejich krev po Jeruzalémě lili jak vodu,
nebylo nikoho, kdo by je pochoval.
Potupě vydáni jsme u svých sousedů,
pro smích a zábavu jsme všem dokola!

Jak dlouho ještě, Hospodine?
Budeš navěky rozzloben?
Bude tvé horlení hořet plamenem?

Vylij svůj hněv raději na pohany,
kteří tě uznat nechtějí,
vylij ho na ta království,
jež jméno tvé nevzývají –
za to, že Jákoba zhltali,
že zpustošili jeho obydlí!

Nevzpomínej na naše staré viny,
pospěš k nám se svým soucitem –
ach, jak hluboko klesli jsme!
Pomoz nám, Bože naší spásy
pro slavné jméno své,
vysvoboď nás a odpusť naše hříchy
pro jméno své!

10 Proč mají říkat pohané:
„Jejich Bůh? Kde je?“
Ukaž pohanům před našima očima,
že krev tvých služebníků bude pomstěna!
11 Nářek zajatých kéž k tobě dospěje –
odsouzené k smrti svou mocnou paží zachovej!
12 Našim sousedům sedmkrát naplň klín
urážkami, jimiž ti, Pane, spílali!

13 My pak, tvůj lid, ovce, jež paseš,
navždy tě oslavovat budeme.
Na věky věků, stále dál
tvé chvály chceme zvěstovat!

Bible 21 (B21)

21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.