Chronological

Soud nad Jeruzalémem

1 Slova Jeremiáše, syna Chilkiášova, jednoho z kněží v Anatotu v kraji Benjamín. ² Ve třináctém roce vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova, dostal slovo Hospodinovo ³ a to pokračovalo během vlády judského krále Joakima, syna Jošiášova, a až do konce jedenáctého roku judského krále Cidkiáše, syna Jošiášova, totiž do vystěhování Jeruzaléma v pátém měsíci. ^[a]

Co vidíš?

⁴ Dostal jsem slovo Hospodinovo:

⁶ „Ach ne, Hospodine, Pane můj,“ zvolal jsem. „Neumím přece mluvit! Jsem ještě dítě!“

⁷ „Neříkej, že jsi ještě dítě,“ odpověděl mi Hospodin, „ale jdi, kamkoli tě pošlu, a říkej, cokoli ti přikážu. ⁸ Neboj se jich – vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“ ⁹ Tehdy Hospodin vztáhl ruku, dotkl se mých úst a řekl mi: „Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. ¹⁰ Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a královstvími, abys vyvracel a podvracel, ničil a bořil a abys budoval a sázel.“

¹¹ Dostal jsem slovo Hospodinovo: „Co vidíš, Jeremiáši?“

„Vidím prut mandloně,“ odpověděl jsem.

¹² „Vidíš dobře,“ řekl mi Hospodin, „neboť já bdím nad svým slovem, abych je vykonal.“ ^[b]

¹³ Znovu jsem dostal slovo Hospodinovo: „Co vidíš?“

„Vidím vroucí kotel,“ odpověděl jsem, „jak se naklání od severu.“

¹⁴ „Od severu se valí neštěstí na všechny obyvatele země,“ řekl mi Hospodin. ¹⁵ „Hle, svolávám všechny kmeny severních království, praví Hospodin.

¹⁷ Ty si však vyhrň rukávy! Vstaň a řekni jim, cokoli ti přikážu. Neděs se jich, nebo tě před nimi zděsím. ¹⁸ Hle, dnes jsem tě učinil opevněným městem, železným sloupem a bronzovou hradbou proti celé judské zemi – proti jejím králům, jejím velmožům, jejím kněžím i jejímu lidu. ¹⁹ Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě – vždyť já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval, praví Hospodin.“

Nevěrný lid

2 Dostal jsem slovo Hospodinovo: ² „Jdi a volej, ať to Jeruzalém slyší – Tak praví Hospodin:

⁴ Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, všechny rodiny Izraelova domu! ⁵ Tak praví Hospodin:

³¹ Vy jedno pokolení, pohleďte, co praví Hospodin:

3 „Řekněme, že někdo propustí manželku, ta od něj odejde a vdá se za jiného. Copak se k ní může zase vrátit? Tím by se země hrozně poskvrnila! ^[h] Tys ale smilnila s tolika milenci, a chceš se ke mně vrátit?“ praví Hospodin.

Vraťte se

⁶ Za dnů krále Jošiáše mi Hospodin řekl: „Vidíš, co provádí ta poběhlice Izrael? Tahá se na kdejaký vyšší kopec a pod kdejaký košatý strom, aby tam smilnila. ⁷ Říkal jsem si, že po všem, co provedla, se vrátí ke mně, ale nevrátila se.

Viděla to její sestra, zrádkyně Juda. ⁸ Viděla, ^[i] že jsem tu poběhlici Izrael kvůli všemu jejímu cizoložství propustil a dal jí rozlukový list. Její sestra, ta zrádkyně Juda, se toho ale nelekla a odešla smilnit i ona. ⁹ Svým lehkovážným smilstvem poskvrnila zem, když cizoložila s kamením a dřevem. ¹⁰ Ani po tom všem se ale ta její sestra, ta zrádkyně Juda, ke mně nevrátila celým srdcem – pouze falešně, praví Hospodin.“

¹¹ Hospodin mi řekl: „I ta poběhlice Izrael vypadá nevinně vedle Judy, té zrádkyně. ¹² Jdi a volej tato slova směrem na sever:

¹⁴ Vraťte se, můj odvrácený lide, praví Hospodin, vždyť já jsem vaším manželem. Přijmu vás, po jednom z města, po dvou z rodiny a přivedu vás na Sion. ¹⁵ Dám vám pastýře podle svého srdce a ti vás budou pást moudře a rozumně. ¹⁶ A tehdy, až se ve své zemi rozmnožíte a rozmůžete, praví Hospodin, v těch dnech už nebude ani zmínky o Truhle Hospodinovy smlouvy. Ani na mysl už nepřijde, nikdo si na ni nevzpomene; nikomu nebude chybět a nebude se znovu vyrábět. ¹⁷ V ten čas nazvou Jeruzalém Hospodinovým trůnem a budou se tam scházet všechny národy – k Hospodinovu jménu v Jeruzalémě. Už se nebudou řídit svým zarputilým a zlým srdcem. ¹⁸ V těch dnech přijde dům Judy k domu Izraele a vydají se společně ze země na severu do země, kterou jsem dal za dědictví vašim otcům.

¹⁹ Říkal jsem si: Jak rád bych tě počítal za svůj lid a dal ti za dědictví tu krásnou zemi, nejcennější skvost mezi národy! Říkal jsem si, že mě budeš nazývat ‚Otče‘ a neodvrátíš se ode mě. ²⁰ Vy jste mi ale, dome Izraele, byli nevěrní jako žena nevěrná svému druhovi, praví Hospodin.“