Chronological
Egypťané jsou jen lidé
31 Běda těm, kdo hledají pomoc v Egyptě,
spoléhají se na koně,
doufají ve vozy, že jich tolik je,
a jezdců že je bezpočet,
k Svatému izraelskému ale nehledí,
Hospodina hledat nechtějí.
2 I on je však moudrý! Způsobí neštěstí,
svá slova nezmění:
Povstane proti domu bídáků,
proti pomocníkům zločinců.
3 Egypťané jsou jen lidé, a ne Bůh,
jejich koně pouhé tělo, a ne duch.
Jakmile Hospodin rukou pohrozí,
zhroutí se pomocník,
padne i ten, jemuž měl pomoci –
všichni společně budou zničeni!
4 Toto mi řekl Hospodin:
Jako lev vrčící,
jako král zvířat nad svou kořistí –
i když se na něj sběhnou pastýři,
jejich křiku se neděsí
a jejich hluk ho neplaší –
právě tak sestoupí Hospodin zástupů,
aby bojoval o horu Sion a její návrší.
5 Jako se ptáci vznášejí nad hnízdem,
tak Hospodin zástupů zaštítí Jeruzalém;
zaštítí jej a vysvobodí,
ušetří jej a zachrání.
6 Synové Izraele, vraťte se k Tomu, od něhož jste tak hrozně odpadli! 7 V ten den každý zavrhnete své stříbrné i zlaté modly, které jste si vlastnoručně vyrobili – vždyť je to hřích!
8 Asýrie padne, ale ne mečem člověka,
jiný než lidský meč je spolyká. [a]
Před oním mečem budou utíkat
a jejich mladíky čeká robota.
9 Jejich pevnost se hrůzou rozpustí,
jejich velitelé se zděsí před mou korouhví,
praví Hospodin, který má na Sionu oheň
a v Jeruzalémě pec.
Spravedlivý král
32 Hle – přichází spravedlivý král,
jehož knížata budou poctivá!
2 Každý z nich bude jak skrýše před větrem
a úkryt před deštěm,
jako potoky vody v pustině
a stín mocné skály v zemi vyprahlé.
3 Oči vidoucích už nebudou zavřené,
uši slyšících budou pozorné.
4 Srdce ustrašených nabude poznání,
jazyk koktavých plynně a jasně promluví.
5 Hlupák už nebude nazýván šlechetným
a padouchovi přestanou říkat ctihodný.
6 Hlupák přece říká nesmysly,
zlé věci v srdci vymýšlí –
jak by se dopustil nějaké podlosti,
jak by o Hospodinu scestně promluvil,
jak by hladové o pokrm připravil,
jak by odepřel nápoj žíznivým.
7 Padouch používá podlé podvody,
zamýšlí samé zvrhlosti –
jak by lživou řečí zničil chudáky,
když se dovolávají práva ubozí.
8 Šlechetný má však ušlechtilé úmysly
a v ušlechtilosti obstojí.
Duch shůry
9 Ženy bezstarostné,
vstaňte a slyšte mě! [b]
Vy dcery, jež si v klidu žijete,
mé řeči ucho nakloňte!
10 Do roka a do dne třást se budete,
vy, jež si v klidu žijete.
Vinobraní totiž přestane
a sklizeň nepřijde.
11 Vy bezstarostné, třeste se,
vy sebejisté, chvějte se!
Vysvlečte se a obnažte,
pytlem zahalte se na bedrech!
12 Tlučte se v prsa nad výtečnými poli,
nad úrodnými vinicemi,
13 nad zemí mého lidu truchlete –
zaroste trním a bodlákem!
Plačte nad všemi domy veselí,
nad tímto městem hýření!
14 Palác zůstane opuštěn,
hluk města utichne,
z pevnosti a věže bude pustina,
potěšení oslů, pastvina dobytka.
15 Až se však na nás vylije shůry Duch,
tehdy se z pouště stane sad
a sad se bude za les počítat.
16 Na poušti pak bude právo přebývat
a domovem spravedlnosti bude sad.
17 Ovocem spravedlnosti bude mír,
dílem spravedlnosti bude klid
a bezpečí až navěky.
18 V pokojných příbytcích bude můj lid žít,
v domovech plných bezpečí,
v odpočinutí bez starostí.
19 I kdyby byl les pobit kroupami
a město srovnáno bylo se zemí,
20 blaze vám,
kdo sejete při každém potoku,
kdo býka i osla vypouštíte na pastvu!
Teď povstanu
33 Běda tobě, zhoubce,
který jsi nebyl huben!
Běda tobě, zrádce,
který jsi nebyl zrazen!
Až dokonáš zhoubu, budeš zahuben,
až dovršíš zradu, budeš vyzrazen.
2 Smiluj se nad námi, Hospodine –
v tebe doufáme!
Buď nám každé ráno posilou
a v čase soužení záchranou.
3 Před tvým mocným hlasem národy utečou,
jakmile povstaneš, pohané se rozprchnou.
4 Jejich kořist zmizí, jako by ji spolkly housenky,
lidé se na ni vyrojí jako kobylky.
5 Hospodin je vznešený – bydlí v nebesích,
právem a spravedlností Sion naplní.
6 Bude ti jistotou po všechny tvé dny,
pokladem spásy, moudrosti a vědění –
úcta k Hospodinu je jeho bohatstvím!
7 Hle – Arielci [c] kvílí v ulicích,
hořce pláčou, kdo jednali o mír.
8 Cesty jsou opuštěné, zmizeli poutníci,
smlouva porušena, svědci [d] v opovržení,
člověka si nikdo neváží.
9 Zem chřadne, uvadá,
Libanon v hanbě usychá;
z Šáronu zbyla pustá pláň,
Bášan i Karmel opadal.
10 Teď povstanu, praví Hospodin,
teď se pozvednu a vyvýším!
11 Těhotní senem, slámu rodíte;
ohněm vás pohltí vlastní hněv.
12 Národy budou spáleny na prášek,
vykácené trní oheň sežehne.
13 Slyšte, dalecí, co jsem vykonal,
poznejte, blízcí, jakou sílu mám!
14 Hříšníci na Sionu děsí se,
zděšení jímá bezbožné:
„Kdo z nás obstojí před sžírajícím ohněm?
Kdo z nás obstojí před věčným plamenem?“
15 Ten, kdo žije poctivě
a mluví upřímně, [e]
kdo zavrhuje zisk z vydírání
a uhýbá před úplatky,
kdo nechce poslouchat vražedné plány
a odmítá přihlížet neštěstí.
16 Takový bude žít na výšinách
a skálopevný bude jeho hrad,
takový bude mít chleba dostatek
a voda mu nikdy chybět nebude.
Pohleď na Sion
17 Krále v jeho kráse na vlastní oči uvidíš,
spatříš tu zemi, jež prostírá se do dáli.
18 Pak budeš přemítat nad přežitými hrůzami:
„Kde je sepisovatel, kde výběrčí daní,
kde ten, kdo sepisoval poklady?“
19 Nikdy už neuvidíš ten drzý lid,
lid podivné řeči, jaká se neslyší,
koktavý jazyk, jejž nelze pochopit. [f]
20 Pohleď na Sion,
to město našich slavností!
Tvé oči Jeruzalém uvidí,
to klidné obydlí,
stan, jenž se nezboří.
Nikdy už se nevytrhnou jeho kolíky,
z jeho provazů nepovolí ani jediný.
21 Tam pro nás Hospodin bude Vznešený,
budou tam široké řeky a potoky,
nepřistane tam ale loď s veslaři,
nepoplují tam mocné koráby.
22 Hospodin je přece náš soudce,
Hospodin je náš zákonodárce,
Hospodin je náš král a spasitel!
23 Ochable visí tvoje lanoví,
stožár se viklá, plachty svěšeny;
jednou si ale rozdělíš spoustu kořisti –
i chromí se toho lupu zúčastní!
24 Nikdo tam žijící neřekne: „Jsem nemocný.“
Lid, který tam bydlí, bude zbaven vin.
Meč nad Edomem
34 Přistupte, národy, ať to slyšíte,
pozorně to, lidé, sledujte!
Ať poslouchá země i všechno v ní,
svět i vše, co na něm vyraší:
2 Hospodin se hněvá na všechny národy,
zlobí se na všechny jejich zástupy;
jako proklaté je vyhladí,
vydá je krveprolití.
3 Jejich zabití budou pohozeni,
zapáchat budou jejich mrtvoly,
hory se jejich krví rozmočí.
4 Nebeský zástup se celý rozplyne,
nebe se jako svitek zavine,
všechen jeho zástup popadá,
jako když listí révy opadá
jako z fíkovníku padavka.
5 Můj meč na nebi je zbrocený,
na Edom náhle udeří –
na lid, který jsem odsoudil
k naprostému zničení.
6 Hospodinův meč se koupe v krvi,
od tuku celý lepkavý,
od krve kozlí a jehněčí,
od tuku ledvin beraních.
Hospodin chystá v Bosře obětní hody,
v Edomu hrozné krveprolití.
7 Padnou s nimi i buvoli,
býčci spolu se statnými tury.
Jejich zem celá nasákne krví,
jejich prach bude tukem lepkavý.
8 Ano, Hospodin chystá den pomsty,
léto zúčtování ve sporu o Sion!
9 Edomské potoky se v dehet obrátí
a tamní půda v síru;
celou tu zemi zachvátí plameny
hořícího dehtu!
10 Ve dne ani v noci Edom neuhasne,
jeho dým bude stoupat navždycky;
na věky věků z něj zbudou trosky,
nikdo už tudy nikdy neprojde.
11 Tu zemi obsadí pelikán a výr,
sýček a krkavec se v ní uhnízdí;
přeměřena bude šňůrou pustoty
a olovnicí prázdnoty.
12 Edomští urození už nebudou mít nic,
co by šlo nazvat královstvím;
všichni jejich velmoži vymizí.
13 Jejich paláce zarostou hložím,
jejich pevnosti trním a bodláčím;
obrátí se v doupě šakalí
a v útočiště pro pštrosy.
14 Setkají se tam příšery a hyeny,
jeden na druhého běsi zavřeští;
noční stvůra se tam usadí
a najde odpočinutí.
15 Uhnízdí se tam sova, aby vejce nakladla,
vysedí je a ve svém stínu odchová;
také supi se tam shromáždí,
družka k druhovi.
16 Hledejte v knize Hospodinově a čtěte!
Ani jediný z nich nechybí,
žádný z nich není bez družky.
Jeho ústa dala příkazy
a jeho Duch je shromáždí.
17 On sám jim losem určí podíly,
svou rukou jim tu zemi rozměří,
aby ji navždy ovládli,
aby v ní žili navěky.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.