Chronological
Ortel nad Habeší
18 Běda zemi, v níž bzučí hmyz,
zemi při řekách habešských,
2 která posílá posly po řece,
po vodě v rákosových člunech!
Vzhůru, vy rychlí poslové,
k urostlému národu lesklé pleti,
k lidu široko daleko budícímu děs,
k panovačnému národu podivné řeči,
do země protkané řekami.
3 Všichni, kdo žijete na světě,
vy, kteří obýváte zem,
vizte na horách zdviženou korouhev,
slyšte, jak troubí polnice!
4 Toto mi řekl Hospodin:
Ze svého místa se budu dívat bez hnutí
jak žhavé horko v záři sluneční,
jak mlžný opar v horku žní.
5 Ještě před sklizní, než vyraší pupeny,
než na místě květů hrozny uzrají,
ořeže ratolesti vinařskými noži,
odstraní vinoucí se výhonky.
6 Všechno to zůstane dravým ptákům z hor
a divokým zvířatům;
dravé ptactvo tam bude přes léto
a všechna divoká zvěř přes zimu.
7 V onen čas urostlý národ lesklé pleti, lid široko daleko budící děs, panovačný národ podivné řeči ze země protkané řekami přinese Hospodinu zástupů dary na horu Sion, na místo, kde přebývá jméno Hospodina zástupů.
Ortel nad Egyptem
19 Ortel nad Egyptem:
Hle – Hospodin žene se na rychlém oblaku,
blíží se k Egyptu!
Egyptské modly před ním třesou se,
srdce Egypta se strachy rozplyne.
2 Popudím Egypt proti Egyptu,
aby bojoval bratr proti bratru
a přítel proti příteli,
město proti městu
a království proti království.
3 Duch Egypta se zcela vytratí,
na čem se uradí, to překazím.
Budou se radit s modlami a nebožtíky,
s věštci a duchaři,
4 já ale Egypt vydám nelítostnému vládci,
krutý král bude vládnout nad nimi,
praví Panovník, Hospodin zástupů.
5 Voda se vypaří, než dorazí k moři,
řeka se ztratí a vysuší.
6 Z vodních kanálů budou zahnívající stoky,
egyptské řeky se ztenčí a vytratí.
Zvadne všechna třtina i rákosí,
7 zeleň podél Nilu i při ústí,
uschne vše zaseté v nilském okolí,
bude to odváto a nezůstane nic.
8 Bědovat budou nilští rybáři,
spláčou ti, kdo loví na udici
i kdo ponořují sítě do vody,
protože přijdou o práci.
9 Česači lnu budou zoufalí
a tkalci zblednou zděšením.
10 Výrobci látek budou ztrápení
a všichni nádeníci žalem zmoženi.
11 Soanští velmoži jsou pouzí pomatenci,
faraonovi mudrci mu radí nesmysly.
Jak můžete říkat faraonovi:
„Jsem pokračovatel moudrých,
jsem dávných králů učedník?“
12 Kam se teď poděli ti tvoji mudrci?
Jen ať ti prozradí, jestli to vědí,
co Hospodin zástupů rozhodl o Egyptu!
13 Soanští velmoži přišli o rozum,
pomatení jsou velmoži Memfisu;
vůdci Egypta svedli svůj vlastní lid.
14 Hospodin jim nalil ducha závrati,
aby Egypt ve všech jeho skutcích sváděli,
aby se potácel jak opilec ve zvratcích.
15 Egypt se na nic nezmůže
ani hlavou ani ocasem,
palmovým kmenem ani rákosem!
16 V ten den budou Egypťané slabí jako ženy – budou se třást strachy před zdviženou rukou Hospodina zástupů, až ji pozvedne proti nim. 17 Judská zem bude v Egypťanech budit hrůzu. Při každé zmínce o ní se budou děsit kvůli rozhodnutí, jež o nich Hospodin zástupů učinil.
18 V ten den bude v Egyptě pět měst mluvit řečí Kanaánu a přísahat při Hospodinu zástupů a jedno z nich se bude nazývat Sluneční město. [a]
19 V ten den bude uprostřed Egypta Hospodinův oltář a u hranic té země bude Hospodinův sloup. 20 Ten bude v Egyptě znamením a svědectvím o Hospodinu zástupů. A až budou kvůli svým utiskovatelům volat k Hospodinu, pošle jim zachránce a obhájce, aby je vysvobodil. 21 Hospodin se dá poznat Egyptu a Egypťané v ten den Hospodina poznají. Budou ho uctívat dary a oběťmi, budou Hospodinu skládat sliby a ty dodrží. 22 Hospodin udeří na Egypt – udeří, ale uzdraví. Až se obrátí k Hospodinu, on je vyslyší a uzdraví.
23 V ten den se otevře cesta z Egypta do Asýrie. Asyřané budou chodit do Egypta a Egypťané do Asýrie; Egypťané s Asyřany budou uctívat Boha společně.
24 V ten den bude Izrael s Egyptem a Asýrií tvořit trojici a bude požehnáním uprostřed světa, 25 jemuž Hospodin zástupů požehná: „Požehnán buď Egypt, můj lid, Asýrie, dílo rukou mých, a Izrael, mé dědictví!“
Choď nahý a bosý
20 V roce, kdy asyrský král Sargon [b] vyslal do Ašdodu svého vrchního velitele a ten jej napadl a dobyl, [c] 2 v onen čas Hospodin promluvil skrze Izaiáše, syna Amosova. Řekl mu: „Jdi a svleč si pytlovinu z beder a zuj si obuv z nohou.“ Učinil to tedy a chodil nahý a bosý.
3 Potom Hospodin řekl: „Jako můj služebník Izaiáš chodil tři roky nahý a bosý, aby byl divem a znamením proti Egyptu a Habeši, 4 právě tak požene asyrský král egyptské zajatce a habešské vyhnance, mladíky i starce – nahé a bosé, s holými zadky, k zostuzení Egypta. 5 Ti, kdo spoléhali na Habeš a chlubili se Egyptem, pak budou zděšení a zoufalí. 6 V ten den řeknou obyvatelé tohoto pobřeží: ‚Pohleďte, jak dopadli ti, na něž jsme spoléhali a k nimž jsme se obraceli o pomoc, aby nás osvobodili od asyrského krále! Jak potom unikneme my?‘“
Ortel nad Babylonem
21 Ortel nad Pustinou u moře: [d]
Jako se na jihu prohání vichřice,
útočník přijde z pouště, ze země strašlivé.
2 Bylo mi zjeveno kruté vidění:
Zrádce zrazuje, zhoubce hubí.
Přitáhni, Elame; Méde, oblehni!
Všemu úpění konec učiním.
3 Proto se mi břicho svírá úzkostí,
jako by mě zachvátily porodní bolesti.
Skličuje mě to, co slyším,
to, co vidím, mě děsí!
4 Srdce se mi chvěje v hrudi,
celý se třesu strachy.
Vytoužený noční klid
proměnil se mi v zděšení!
5 Plné stoly.
Prostřené ubrusy.
Jídlo. Pití.
– Vstávejte, velitelé!
Chystejte štíty do války! [e]
6 Toto mi řekl Pán:
„Jdi hlídku postavit,
ať ohlásí, co uvidí!
7 Spatří-li jezdce,
jak po dvou blíží se,
jezdce na oslech,
jezdce na velbloudech –
ať je sleduje pozorně,
velmi pozorně!“
8 A strážný [f] zvolal:
„Na stráži, pane, stojím den co den,
každičkou noc jsem na hlídce.
9 Hle, vidím jezdce přijíždět,
dvojice mužů blíží se!“
Pak přišel se zprávou:
„Padl, padl Babylon!
Všechny sochy jeho bohů
leží roztříštěné v prachu!“
10 Můj lide drcený jako zrno na mlatu,
ohlásil jsem vám, co jsem uslyšel
od Hospodina zástupů,
od Boha Izraele.
Ortel nad Edomem
11 Ortel nad Dumou: [g]
Ze Seíru slyším volání:
„Strážný, jak dlouho bude noc?
Strážný, jak dlouho bude noc?“
12 A strážný odpoví:
„Přichází ráno, ale také noc.
Chcete-li se ptát, ptejte se,
vraťte se a přijďte sem!“
Ortel nad Arábií
13 Ortel nad Arábií:
Vy karavany dedanské,
jež nocujete v arabské pustině,
14 žíznivým vodu přineste!
Vy, kteří žijete v Temě,
vítejte uprchlíky chlebem!
15 Prchají přece před mečem,
před taseným mečem,
před napjatým lukem,
před ukrutným bojem!
16 Toto mi řekl Pán: „Po roce, jako by ten rok počítal nádeník, všechna sláva Kedaru zanikne 17 a z celého množství hrdinných kedarských lučištníků zbude jen nepatrný pozůstatek.“ Tak promluvil Hospodin, Bůh Izraele.
Ortel nad Jeruzalémem
22 Ortel nad Údolím vidění: [h]
Co je ti,
že jsi celé vystoupilo na střechy,
2 město plné křiku a bouření,
město hýření?
Tví mrtví nebyli mečem zabiti,
v boji nepadli.
3 Všichni tví vůdci se rozprchli,
bez výstřelu z luku byli zajati.
Všichni tví utečenci byli spoutáni,
jakkoli daleko utekli.
4 A proto říkám: „Nechte mě,
abych se hořce vyplakal.
Utěšit se mě nesnažte –
můj lid stihla záhuba!“
5 Pán, Hospodin zástupů,
způsobil v Údolí vidění
den hrůzy, porážky a zmatení,
den boření hradeb a křiku mezi horami.
6 Elam svůj toulec uchopil,
muži na vozech a na koních,
i Kír ukázal svůj štít!
7 Vozy zaplavily tvá krásná údolí,
brány obklopili jezdci na koních –
8 Juda byl zbaven ochrany!
V ten den ses ohlížel po zbraních Lesního paláce. [i] 9 Prohlédli jste mnohé trhliny ve Městě Davidově a shromáždili jste vodu v Dolním rybníce. 10 Sečetli jste jeruzalémské domy a některé jste zbořili, abyste zpevnili hradby, 11 a mezi obě hradby jste napustili vodu ze Starého rybníka. [j]
Neohlíželi jste se však po Tvůrci města; nevšímali jste si Toho, kdo je odedávna budoval!
12 Pán, Hospodin zástupů,
vás volal toho dne:
„Plačte a truchlete,
oholte hlavy, pytlem se oblečte!“
13 A hle – radost a veselí,
porážení dobytka, zabíjení ovcí,
masné hody, vinné pitky:
„Jezme a pijme,
vždyť zítra zemřeme!“
14 Hospodin zástupů mi řekl do uší: „Ten hřích vám nebude odpuštěn až do smrti.“ Tak praví Pán, Hospodin zástupů.
Ortel nad Šebnou a Eliakimem
15 Toto praví Pán, Hospodin zástupů:
Jdi říci tomu slouhovi,
správci paláce Šebnovi:
16 Co tu pohledáváš?
Co myslíš, že tu znamenáš,
že sis tu dokonce i hrobku vytesal?
Vytesal sis hrobku pěkně ve výšce,
místo odpočinku sis vykutal ve skále.
17 Jen se, ty hrdino, podívej,
jak tě Hospodin pevně popadne,
jak prudce s tebou zatřese!
18 Zavine tě do klubíčka jako míč,
zakutálí tě do širé krajiny.
Tam umřeš i s chloubou svých vozů –
domu svého pána jsi dělal ostudu!
19 Z tvého postavení tě vyženu,
budeš zbaven svého úřadu!
20 V ten den povolám svého služebníka Eliakima, syna Chilkiášova, 21 obléknu mu tvé roucho a opášu ho tvou šerpou. Do jeho rukou předám tvou pravomoc a stane se otcem obyvatel Jeruzaléma a domu Judova. 22 Na jeho rámě vložím klíč domu Davidova; když otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře. 23 Zapustím ho jako hřeb v pevné zdi a stane se trůnem chlouby svého otcovského domu. 24 Na něm bude viset všechna váha jeho otcovského domu, jeho ratolestí a výhonků – všemožné drobné nádobí od pohárků až po džbány.
25 V ten den, praví Hospodin zástupů, onen hřeb zapuštěný v pevné zdi povolí, vylomí se a spadne a náklad na něm visící se roztříští. Tak promluvil Hospodin.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.