Chronological
1 Slova Amose, jednoho z tekojských pastevců. Dva roky před zemětřesením, za vlády judského krále Uziáše [a] a izraelského krále Jeroboáma, syna Jehoašova, [b] měl vidění o Izraeli.
2 Říkal:
Hospodin bude ze Sionu řvát,
burácet bude z Jeruzaléma! [c]
Vyprahnou louky pastýřů,
uschne i vrchol Karmelu.
Už toho mám dost!
3 Toto praví Hospodin:
Damašek hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že Gileáda mlátili
cepy okovanými, [d]
4 sešlu na Chazaelův dům oheň,
aby pohltil Ben-hadadovy paláce.
5 Rozlámu závoru Damašku;
odstraním trůnícího v Údolí hříchu,
třímajícího žezlo v Bet-edenu.
Aramejský lid bude vyhnán do Kíru, [e]
praví Hospodin.
6 Toto praví Hospodin:
Gaza hřešila trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že vyháněli všechen lid
a prodávali je Edomským,
7 sešlu na hradby Gazy oheň,
aby pohltil její paláce.
8 Odstraním toho, kdo trůní v Ašdodu,
kdo třímá žezlo v Aškelonu.
Obrátím svou ruku proti Ekronu
a zbytky Filištínů zahynou,
praví Panovník Hospodin.
9 Toto praví Hospodin:
Týr hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že prodávali vyhnance Edomským
a na bratrskou smlouvu ani nevzpomněli,
10 sešlu na hradby Týru oheň,
aby pohltil jeho paláce.
11 Toto praví Hospodin:
Edom hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že bratra stíhal mečem
a všechen soucit potlačil,
neustále jen soptil hněvem,
dál a dál ve svém zuření –
12 za to sešlu na Teman oheň,
aby pohltil paláce v Bosře.
13 Toto praví Hospodin:
Amonci hřešili trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že v Gileádu rozpárali těhotné,
aby rozšiřovali své hranice,
14 zapálím na hradbách Raby oheň,
aby pohltil její paláce
uprostřed vřavy v den boje,
uprostřed bouře v den vichřice.
15 Jejich král půjde do vyhnanství
a jeho velmoži spolu s ním,
praví Hospodin.
2 Toto praví Hospodin:
Moáb hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že kosti edomského krále
spálili na prášek,
2 sešlu na Moába oheň,
aby pohltil keriotské paláce.
Moáb zahyne uprostřed vřavy,
válečného křiku a troubení.
3 Odstraním z jeho středu soudce,
všechny jeho velmože pobiji spolu s ním,
praví Hospodin.
4 Toto praví Hospodin:
Juda hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Za to, že Hospodinův zákon zavrhli
a neřídili se jeho pravidly,
že se dali svést svými podvody,
za kterými už jejich předci šli,
5 za to sešlu na Judu oheň,
aby pohltil jeruzalémské paláce.
Hřích Izraele
6 Toto praví Hospodin:
Izrael hřešil trojnásob,
čtyřnásob – už toho mám dost!
Nevinné prodávají za peníz
a ubohé za dva sandály. [f]
7 Chudé zašlapávají do země
a ponížené krátí na právech.
Za nevěstkou chodí otec i syn,
aby mé svaté jméno prznili.
8 Při kdejakém oltáři
se na zabavených pláštích [g] válejí
a v chrámě svého boha
pijí víno vybrané na pokutách.
9 Já jsem před nimi Emorejce porazil,
ač byli jako cedry vysocí
a jako duby mohutní.
Zničil jsem je shora od koruny
až dolů po kořeny.
10 Já jsem vás vyvedl z Egypta
a čtyřicet let po poušti vedl vás,
aby vám emorejská země připadla.
11 Z vašich synů jsem probouzel proroky
a z vašich mladíků nazíry. [h]
Copak to tak není, Izraelci?
praví Hospodin.
12 Vy jste však nazíry napájeli vínem,
prorokům jste přikazovali: „Neprorokujte!“
13 Hle, já vás k zemi přitlačím
jako těžký vůz plný obilí.
14 Běžec nebude mít kam utéct,
silákovi síla nezbude,
hrdina nezachrání se.
15 Neobstojí ani lukostřelec,
rychlonohý posel neunikne,
jezdec na koni nezachrání se.
16 Nejstatečnější hrdina
v ten den bude nahý utíkat,
praví Hospodin.
Zúčtuji s vámi
3 Slyšte, Izraelci, slovo, jež Hospodin mluví proti vám – proti celé té čeládce, kterou jsem vyvedl z Egypta:
2 Jedině vás jsem vyvolil
ze všech čeledí na zemi,
a proto s vámi zúčtuji
za všechen váš hřích!
3 Mohou snad jít dva společně,
když nejsou ve shodě?
4 Řve snad v divočině lev,
když nemá úlovek?
Vrčí snad ve svém doupěti,
když kořist nelapil?
5 Padne snad do pasti na zem pták,
když chybí návnada?
Sklapne snad někdy past,
aniž by kořist lapila?
6 Když se ve městě troubí na poplach,
copak lid nemá strach?
Když se ve městě stane neštěstí,
copak to nedopustil Hospodin? [i]
7 Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic,
aniž sdílí své tajemství
se svými služebníky, proroky.
8 Lev řve,
kdo by se nebál?
Panovník Hospodin mluví,
kdo by neprorokoval?
9 Na palácích v Ašdodu zvolejte,
vyhlaste na palácích v Egyptě:
Shromážděte se na hory Samaří –
jen se podívejte na ten zmatek,
na to vykořisťování!
10 Jednat správně jsou neschopní,
praví Hospodin.
To, co hromadí ve svých palácích,
získali násilím a loupeží!
11 Nuže, toto praví Panovník Hospodin:
Tuto zem obklíčí protivník,
strhne tvé pevnosti
a tvé paláce vyplení.
12 Toto praví Hospodin:
Jako když pastýř vyrve z tlamy lva
jen dvě nohy anebo kus ucha,
tak budou vyrváni Izraelci,
kteří si hoví na divanech v Samaří,
na damaškových polštářích.
13 Slyšte to a varujte dům Jákobův, praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:
14 V den, kdy s Izraelem zúčtuji
za jeho vzbouření,
zúčtuji také s betelskými oltáři: [j]
Rohy oltáře budou odsekány
a popadají k zemi.
15 Udeřím na zimní dům tak jako na letní
a zřítí se domy ze slonoviny;
ty skvělé domy vymizí,
praví Hospodin.
Nevrátili jste se
4 Vy, bášanské krávy, tohle poslyšte,
vy, jež se na samařské hoře pasete,
vy, které utiskujete ubohé,
vy, které chudé drtíte
a manželům říkáte:
„Přines, ať pijeme!“
2 Panovník Hospodin
přísahá při své svatosti:
Hle, přijdou na vás dny,
kdy vás potáhnou na hácích
a vaše děti na udicích!
3 Jednu za druhou vás odvedou
skrz hradbu zbořenou
a k Harmonu vás poženou,
praví Hospodin.
4 Jděte si do Bet-elu zahřešit,
v Gilgalu hřešte ještě víc!
Ráno co ráno přinášejte oběti
a každé tři dny desátky.
5 Palte kvašené chleby jako oběť vděčnosti
a hlučně pokřikujte o své štědrosti –
tak to přece máte, Izraelci, rádi,
praví Panovník Hospodin.
6 Ve všech vašich městech jsem způsobil,
že jste co do úst neměli;
ve všech vašich vesnicích
byl nedostatek potravy.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
7 Odepřel jsem vám také déšť,
když do žně zbývaly tři měsíce.
Jedno město jsem skrápěl deštěm,
druhému jsem jej však odepřel;
jeden díl země byl zavlažen,
druhý však uschl bez deště.
8 Ze dvou tří měst se k dalšímu plahočili,
aby se vody napili,
uhasit žízeň ale nemohli.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
9 Vaše zahrady a vinice jsem bil
znovu a znovu plísní a snětí;
vaše fíky a olivy žraly housenky.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
10 Poslal jsem na vás mor jako na Egypt,
vaše mladíky jsem mečem bil,
vaše koně byli zajati,
vaše tábory jsem puchem naplnil.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
11 Já Bůh jsem mezi vámi působil zkázu,
jako když jsem rozvrátil Sodomu a Gomoru;
byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
12 Tak tedy s tebou, Izraeli, naložím,
a protože tak s tebou naložím,
připrav se, Izraeli, setkat s Bohem svým!
13 Hle – tvůrce hor a stvořitel větru,
jenž oznamuje člověku své myšlenky,
ten, který tvoří svítání i tmu
a překračuje zemské výšiny, v má jméno Hospodin, Bůh zástupů.
Panna izraelská padne
5 Slyšte slovo, jež pronáším nad vámi – žalozpěv nad domem Izraele:
2 Panna izraelská padne
a víckrát nevstane.
Opuštěna bude v zemi své,
nikdo ji nezvedne.
3 Toto praví Panovník Hospodin domu Izraele:
Městu, jež vytáhne s tisícem,
jen sto jich zůstane
a tomu, jež se stem vytáhne,
zůstane jen deset.
4 Toto praví Hospodin domu Izraele:
Hledejte mne, ať žijete!
5 Nehledejte Bet-el,
do Gilgalu nechoďte,
do Beer-šeby neputujte.
Gilgal totiž bude vysídlen
a z Bet-elu nic nezbude.
6 Hledejte Hospodina, ať žijete!
Ať se na dům Josefův nevrhne
jak oheň, který stravuje,
který nikdo v Bet-elu uhasit nemůže!
7 Vy ale obracíte právo v pelyněk
a spravedlnost k zemi srážíte.
8 Ten, který stvořil Plejády a Orion,
který obrací stín smrti na jitro
a den pak zase stmívá v noc,
ten, který přivolává mořské vody
a vylévá je na zemi,
má jméno Hospodin.
9 Do zkázy umí vrhnout mocného,
záhuba přijde i na pevnost!
10 Vy ale nenávidíte toho, kdo soudí v bráně,
štítíte se toho, kdo mluví pravdivě.
11 Protože dupete po chudácích
a nutíte je odvádět daně z obilí,
nebudete bydlet v těch svých palácích,
které jste si postavili z kamení;
z těch výtečných vinic, co jste sázeli,
nebudete moci víno pít.
12 Jen já vím, kolik je vašich vin
a jak hrozný je váš hřích.
Nevinné sužujete, berete úplatek,
ubohé v bráně krátíte na právech.
13 Rozumný bude v té době mlčet –
ty časy budou zlé.
14 Hledejte dobré, a ne zlé,
ať žijete!
Hospodin, Bůh zástupů, pak s vámi bude,
jak říkáte.
15 Zlo nenáviďte a dobro milujte,
u soudu v bráně právo podpořte –
snad se Hospodin, Bůh zástupů, smiluje
nad tím, co z Josefa zůstane.
16 Nuže, toto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů:
Nářek bude znít na všech prostranstvích,
„Ach, běda!“ bude slyšet na všech ulicích.
Rolníky povolají k oplakávání
a znalce žalozpěvů k truchlení.
17 Nářek bude znít na všech vinicích,
až projdu mezi vámi,
praví Hospodin.
Nenávidím vaše svátky
18 Běda těm, kteří touží
po Hospodinově dni!
K čemu vám bude Hospodinův den?
Přijde s tmou, a ne se světlem!
19 Jako by někdo utíkal před lvem
a potkal by se s medvědem;
jako by se doma opřel rukou o zeď
a byl by uštknut hadem.
20 Hospodinův den nepřinese světlo, ale tmu,
černotu bez jediného paprsku!
21 Nenávidím vaše svátky, jsou mi odporné,
vaše shromáždění nemohu vydržet!
22 Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti,
mně se to nelíbí.
Na pokojné oběti z vašich dobytčat
se nechci ani podívat.
23 S rámusem svých písní mě nechte být,
nechci poslouchat vaše hraní na loutny!
24 Ať se valí právo jako mocná řeka,
spravedlnost jako proud, jenž nevysychá!
25 Přinášeli jste mi oběti a dary
těch čtyřicet let na poušti,
dome izraelský?
26 Nosili jste svého „krále“ Sakúta
a hvězdu svého „boha“ Saturna –
obrazy, jež jste si museli sami udělat?
27 Proto vás vystěhuji až za Damašek,
praví Hospodin,
Bůh zástupů – tak se jmenuje.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.