Chronological
Slova Agurova
30 Slova Agura, syna Jákeho z Massy.
Výrok onoho muže k Itielovi,
k Itielovi a Uchalovi:
2 Nesporně jsem ten nejtupější z lidí
a běžná rozumnost mi zcela uniká.
3 Moudrosti jsem se nenaučil,
poznání Svatého jsem nedosáh.
4 Kdo vystoupil do nebe, aby se vrátil?
Kdo pobral vítr do dlaní?
Kdo shrnul moře do pláště?
Kdo založil všechny zemské končiny?
Víš, jak se jmenuje? A jak jeho syn?
5 Veškerá Boží řeč je ryzí,
on je štít těch, kdo v něho doufají.
6 K jeho slovům nic nepřidávej,
jinak tě pokárá a ze lži usvědčí.
7 Jen o dvě věci jsem tě žádal,
neodpírej mi je, dokud nezemřu:
8 Klam a lživá slova ode mne vzdal,
nedávej mi bohatství ani chudobu.
Syť mě pokrmem tak, jak potřebuji,
9 abych tě přesycen nezradil
a nikdy neřekl: „Kdo je Hospodin?“
Též abych nekradl, jsa v nouzi,
a Boží jméno netupil.
10 Neosočuj otroka před jeho pánem,
aby ti nezlořečil a abys nepykal!
11 Je pokolení, jež zlořečí otci
a svojí matce nežehná.
12 Je pokolení, jež se sobě zdá čisté,
od svojí špíny však není omyté.
13 Je pokolení – ó jak povýšeně hledí,
jak vysoko zvedá svoje obočí!
14 Je pokolení s meči místo zubů
a s dýkami namísto řezáků,
aby spolykali ubožáky země
a všechny chudáky na světě.
15 Pijavice má dvě dcery:
Dej, Dej!
Tři věci se nikdy nenasytí,
čtyři nikdy neříkají Dost:
16 hrob,
neplodné lůno,
nezavlažená země
a nezkrotitelný oheň.
17 Tomu, kdo vysmívá se otci
a poslušností k matce pohrdá,
havrani od potoka vyklovou oči,
spolykají mu je orlí mláďata.
18 Tři věci ve mně budí úžas,
čtyři jsou nad mé chápání:
19 cesta orla nebem,
cesta hada skálou,
cesta lodi mořem
a cesta muže s pannou.
20 Taková je cesta cizoložné ženy –
pojí, otře si ústa a řekne:
„Neprovedla jsem nic špatného.“
21 Před třemi věcmi se chvěje země
a čtyři nedokáže snést:
22 když služebník začne kralovat,
když se hlupák může jídlem cpát,
23 když se nepříjemná žena vdá
a když služka svou paní vystřídá.
24 Tito čtyři jsou na zemi nepatrní,
nad mudrce jsou ale moudřejší:
25 mravenci, národ nepříliš silný,
v létě si ale chystají zásoby;
26 králíci, [a] národ nepříliš mocný,
ve skále si však staví obydlí;
27 kobylky sice krále nemají,
všechny však v jednom šiku vyráží;
28 pavouka sice chytíš do ruky,
bydlí však v královských palácích.
29 Tito tři mají vznešenou chůzi
a čtyři kráčí nádherně:
30 lev, nejudatnější zvíře, jež nikoho se neleká,
31 osedlaný kůň,
kozel
a nepřemožitelný král.
32 Pokud ses bláhově chvástal,
pokud sis vymýšlel – ruku na ústa!
33 Pod tlakem vzniká z mléka máslo,
pod tlakem vytéká z nosu krev,
pod tlakem hněvu vzniká svár.
Slova Lemuelova
31 Slova Lemuele, krále z Massy,
výroky, jimž ho matka učila:
2 Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna?
Co říci, synu zaslíbený?
3 Nemarni s ženami svoji sílu,
nepokaz cestu, jež králům náleží.
4 Nenáleží, ó Lemueli, králům,
nenáleží králům víno pít,
vladařům pivo nesluší.
5 Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti,
mohl by překroutit právo všech soužených.
6 Umírajícím dejte pít pivo
a víno těm, kdo hořkost zakouší.
7 Když se napijí, na bídu zapomenou,
přestanou myslet na své trápení.
8 Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí,
a za práva všech bezmocných.
9 Otevři ústa, suď spravedlivě,
zastaň se chudých a ubohých!
Chvála znamenité ženy
10 Znamenitá žena – ta je k pohledání, [b]
mnohem vzácnější je nad perly!
11 Manžel jí důvěřuje ze srdce,
žádný užitek tu chybět nebude.
12 Je na něj hodná, a ne zlá
po všechny dny svého života.
13 Vlnu a len si sama nakoupí,
pracovat rukama je pro ni radostí.
14 Kupecké lodi se podobá:
přináší pokrmy zdaleka.
15 Ráno vstává, než se rozední,
celé své rodině jídlo připraví,
také svým služebným rozdělí úkoly.
16 Posoudí pozemek a sama jej pořídí,
z vlastního výdělku sází vinici.
17 Odhodlaně se pouští do díla,
sílu svých paží umí dokázat.
18 Užitek vlastní píle zakouší,
její svíce září dlouho do noci.
19 Přeslici bere do rukou,
prsty přidržuje vřeteno.
20 Štědře otvírá svou dlaň ubohým,
pomocnou ruku chudým nabízí.
21 Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh,
celá její domácnost má po dvou oblecích.
22 Kmentové přikrývky sama ušije
a obléká se šarlatem.
23 Její manžel je v branách uznáván,
kde s představenými země zasedá.
24 Prodává košile, které ušila,
zdobené pásy kupcům dodává.
25 Síla a krása jsou jejím oděvem,
s úsměvem vyhlíží další den.
26 Její ústa mluví s moudrostí,
její jazyk učí vlídnosti.
27 Na chod svého domu dohlíží,
nesytí se chlebem zahálky.
28 Její synové jí vstoje dobrořečí,
její manžel ji takto velebí:
29 „Je mnoho znamenitých žen,
ty ale všechny převyšuješ je!“
30 Klamný je půvab a krása pomíjí;
žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.
31 Dejte jí odměnu za její úsilí,
její činy ať ji v branách velebí!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.