Chronological
22 Jméno je cennější než spousta peněz,
nad stříbro a zlato je být oblíben.
2 Boháč a chudák mají společné jedno:
Stvořitelem obou je Hospodin.
3 Rozvážný vidí hrozbu a vyhne se jí,
prosťáčci však jdou dál, až na to doplatí.
4 Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu
je bohatství, sláva a život.
5 Trnitá a zrádná je cesta zvráceného,
komu je život drahý, drží se daleko.
6 Zasvěcuj dítě do jeho cesty –
nesejde z ní, ani když zestárne.
7 Boháč panuje nad chudáky,
dlužník je věřitelovým otrokem.
8 Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí;
jeho hrůzovláda pomine.
9 Požehaný je ten, kdo je štědrý;
i o chleba se dělí s chudákem.
10 Vyžeň drzouna a zmizí rozepře –
konec hádek i urážek!
11 Kdo z čistého srdce miluje,
kdo má ušlechtilost na svých rtech,
bude mít krále za přítele.
12 Hospodin střeží vědění,
úmysly podvodníků ale překazí.
13 „Venku je lev!“ říká lenoch.
„Na ulici přijdu o život!“
14 Ústa svůdkyně jsou bezedná jáma,
kdo hněvá Hospodina, do ní se propadne.
15 Nerozumnost vězí v srdci dítěte,
trestající metla ji však vyžene.
16 Kdo drtí chudé, aby se obohatil,
a dává bohatým, skončí v chudobě.
Slova mudrců
17 Nakloň své ucho a slova mudrců slyš,
své srdce věnuj mému vědění.
18 Příhodné bude, když zachováš je v nitru,
budou-li pohotově vždy na tvých rtech.
19 Dnes právě tebe mám v úmyslu učit,
abys na Hospodina pevně spoléhal.
20 Třicatero rad jsem pro tebe sepsal –
je v nich poučení a vědění,
21 abys poznal výroky spolehlivé pravdy
a předával ji těm, kdo na ni čekají:
22 Neodírej chudáka – je přece chudák;
u soudu neutlačuj ubohé.
23 Sám Hospodin se jejich pře ujme
a vydře duši těm, kdo vydírají je!
24 Neměj za přítele vznětlivého muže,
se vzteklým člověkem se nespolčuj,
25 jinak se přiučíš jeho zvykům,
do pasti uvrhneš duši svou.
26 Nepatři k těm, kdo se upisují,
nezaručuj se za půjčky.
27 Proč bys měl přijít i o vlastní lůžko,
až nebudeš mít čím zaplatit?
28 Neposunuj dávné mezníky,
které tví otcové vztyčili.
29 Hleď – kdo je mistrem svého díla,
v královských službách octne se;
nepatrným lidem sloužit nebude.
23 Když s mocným člověkem k jídlu sedáš si,
dobře si uvědom, co se ti nabízí.
2 Neukrotíš-li svoji chuť,
sám si do krku vrazíš nůž.
3 Po jeho lahůdkách nedychti –
ten pokrm je totiž ošidný!
4 Nenič se honbou za bohatstvím,
měj rozum a rychle přestaň s tím.
5 Jen je zahlédneš, bohatství už tu není,
roztáhne křídla jako orel, k nebi uletí!
6 Raději nejez pokrm lakomce,
po jeho lahůdkách nedychti.
7 V duchu jen počítá – je už takový,
když říká, „Jez a pij,“ není upřímný.
8 Sousta, jež snědl jsi, vyzvracíš,
tvoje lichotky budou zmařeny!
9 Cokoli říkat tupci je zbytečné,
moudrostí tvých slov jen pohrdne.
10 Neposunuj dávné mezníky,
od pole sirotků dej ruce pryč!
11 Jejich Zastánce je totiž mocný –
sám proti tobě povede jejich při.
12 Veď svoji mysl ke vzdělání,
své uši k řečem poučným.
13 Své dítě učit kázni neváhej,
dáš-li mu metlou, neumře!
14 Když mu sám metlou nabiješ,
jeho duši z pekla vytrhneš.
15 Bude-li, synu, tvé srdce moudré,
mé srdce zajásá, to mi věř.
16 Celé mé nitro se zaraduje,
budou-li tvé rty mluvit poctivě.
17 Závist k hříšníkům v srdci nechovej,
v úctě k Hospodinu žij každý den.
18 Budoucnost totiž patří tobě –
tvá naděje tě nezklame!
19 Poslouchej, synu, a buď moudrý,
na cestu zaveď srdce své:
20 Nepatři k těm, kdo se opíjejí vínem,
k hltounům masa neřaď se.
21 Pijáka i žrouta přece čeká bída,
ospalost člověka do hadrů obléká!
22 Poslouchej otce, který tě zplodil,
nepohrdej svou matkou, až zestárne.
23 Pravdu získej, za nic ji neprodávej,
rovněž tak moudrost, kázeň, rozumnost.
24 Otec spravedlivého je naplněn štěstím,
rodič moudrého má důvod k radosti.
25 Tvůj otec i matka ať tedy mají radost,
tvoji rodičku ať štěstí naplní!
26 Věnuj mi, synu můj, své srdce,
nespouštěj oči z cesty mé:
27 Nevěstka je jak bezedná jáma,
těsnou studnou se stane svůdkyně.
28 Jak lupič ve skrytu na kořist číhá,
řady nevěrníků spěchá rozmnožit!
29 Čí to „au“ a čí to „oj“?
Čí ten křik a čí ten boj?
Čí boulí bezpočet?
Čí oči zarudlé?
30 Těch, kdo u vína vysedávají,
těch, kdo vyhledávají nápoje!
31 Do vína nezahleď se –
jak rudé je, jak v poháru jen jiskří,
jak hladce klouže do hrdla!
32 Nakonec ale jako zmije uštkne,
dokáže otrávit jako had.
33 Tvé oči uvidí prapodivně,
tvé srdce bude mluvit spleteně.
34 Bude ti, jako bys usnul na moři,
jako bys ulehl stožáru na špici.
35 Prý: Dostal jsem ránu? Nebolí!
Že zbili mě? Už nevím kdy!
Až se proberu, dám si víc!
24 K zlým lidem nechovej žádnou závist,
po jejich společnosti nedychti.
2 V srdcích přemýšlejí o násilí,
svými rty mluví, aby trápili.
3 Moudrost dovede postavit dům,
šikovnost jej umí upevnit.
4 Poznání pak jeho pokoje plní
majetkem vzácným a překrásným.
5 Moudrý zmůže víc než velký silák,
ten, kdo má znalosti, sílu přemáhá.
6 Svůj boj vyhraješ dík dobrým radám,
ve množství rádců je záchrana.
7 Hlupák na moudrost nedosáhne,
ve shromáždění obce musí pomlčet.
8 Kdo stále vymýšlí, jak by škodil,
toho pojmenují Úskočný.
9 Výmysly hlupáků jsou vlastně hřích,
drzoun je každému odporný.
10 Pokud se budeš v těžký den hroutit,
tvá síla za moc nestojí.
11 Zachraňuj ty, kdo jsou vlečeni k smrti,
ujmi se těch, jež vedou k popravě!
12 Copak chceš říci: „My jsme to nevěděli“?
Tomu, jenž zkoumá srdce, vše jasné je!
Strážce tvé duše o všem ví,
každému jeho skutky odplatí!
13 Jez med, můj synu, vždyť je tak dobrý,
plástev je sladká na patře.
14 Právě tak zachutná tvé duši moudrost –
najdeš-li ji, budoucnost patří tobě,
tvá naděje tě nezklame!
15 Nečíhej, ničemo, u bytu spravedlivého,
neodvažuj se škodit jeho příbytku!
16 Spravedlivý vstane, i kdyby sedmkrát padl,
jediné sklouznutí ale zničí ničemu.
17 Neraduj se, když tvůj nepřítel padne,
nejásej v srdci nad jeho klesnutím.
18 Hospodinu by se nelíbil ten pohled,
mohl by od něj odvrátit svůj hněv.
19 Kvůli zlosynům se nemusíš zlobit,
darebákům nemáš co závidět.
20 Budoucnost nečeká lidi zlé,
svíce darebáků uhasne!
21 Cti Hospodina, synu, a také krále,
nezačínej si s buřiči.
22 Vždyť jejich zkáza přijde nenadále;
jak budou oba trestat, kdo to ví?
Další slova mudrců
23 Zde jsou další slova mudrců:
Stranit někomu u soudu
není vůbec dobré.
24 Kdo omilostní darebáka,
bude proklínán lidmi,
takovému budou spílat národy.
25 Žalobci však bývají oblíbeni,
takoví se jen chvály dočkají.
26 Upřímná odpověď –
na rty polibek.
27 Zvládni svou práci venku,
o své pozemky se postarej,
potom si můžeš stavět dům.
28 Nesvědč proti bližnímu pro nic za nic;
chceš snad oklamávat svými rty?
29 Neříkej: „Zachovám se k němu jak on ke mně,
každému jeho skutky oplatím!“
30 Jednou jsem šel kolem lenochova pole,
kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum –
31 všechno bylo zarostlé trním,
všechno pokrývaly kopřivy,
kamenná zídka celá zbořená!
32 To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci,
z onoho pohledu jsem se poučil:
33 Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš,
na chvilku složíš ruce a poležíš;
34 najednou tě jak tulák navštíví nouze,
bída tě přepadne jako loupežník!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.