Chronological
13 Moudrý syn přijímá otcovo poučení,
drzoun však neslyší ani na hrozby.
2 Ovocem svých úst se každý hojně nají
a duši proradných nasytí násilí.
3 Kdo hlídá svoje ústa, svou duši opatruje,
na povídavé rty přijde záhuba.
4 Dychtí, ale nic nemá duše pecivála,
pracovitý člověk však jenom pokvete.
5 Spravedlivý nesnese prolhané řeči,
darebák nestydatě šíří puch.
6 Spravedlnost chrání poctivého,
hříšníka ničí ničemnost.
7 Někdo nemá nic, a chová se bohatě,
jiný má spoustu peněz, a dělá chuďase.
8 Boháč za sebe může dát výkupné,
chudák výhrůžky sotva zaslechne.
9 Světlo spravedlivých svítí vesele,
svíce darebáků uhasne.
10 Pýcha vede jen ke sporům,
moudří však dají na radu.
11 Rychle nabyté jmění se rychle rozuteče,
kdo shromažďuje po hrstkách, zbohatne.
12 Dlouhé čekání unavuje srdce,
naplněná touha je stromem života.
13 Kdo pohrdá Slovem, sám sobě škodí,
kdo přikázání ctí, bude odměněn.
14 Rady moudrého jsou pramen života,
z osidel smrti pomohou uniknout.
15 Zdravý rozum si získá přízeň,
cesta proradných vede k záhubě. [a]
16 Rozvážně chová se každý, kdo má rozum,
hňup ale roztrušuje samé nesmysly.
17 Ničemný vyslanec upadne do neštěstí,
spolehlivý posel je jako lék.
18 Bída a hanba tomu, kdo odmítá poučení,
kdo však na domluvy dá, bude vážený.
19 Splněná touha je v duši sladká;
tupcům je odporné varovat se zla.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý,
kdo kamarádí s tupci, ztroskotá.
21 Hříšníky stíhá neštěstí,
spravedlivým je štěstí odměnou.
22 Dobrý člověk zanechá dědictví vnukům,
hříšníkovo jmění čeká na poctivé.
23 Políčko chudých může vydat hojnost potravy,
bezpráví je ale může o všechno připravit.
24 Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě,
zavčas je trestá, kdo je miluje.
25 Spravedlivý se nají do sytosti,
břicho ničemů zůstane o hladu.
14 Moudrá žena buduje svůj domov,
hloupá jej boří svýma rukama.
2 Hospodina ctí, kdo žije v poctivosti,
kdo jedná křivě, ten jím pohrdá.
3 Hlupákovi pýcha z pusy vyráží,
moudré ochrání jejich rty.
4 Bez dobytka je prázdno ve žlabu,
silný býk zajistí hojnou úrodu.
5 Čestný svědek nepromluví lživě,
křivopřísežník ale šíří klam.
6 Drzoun se po moudrosti nadarmo pídí,
rozumnému je poznání snadno přístupné.
7 Tupci se raději obloukem vyhni,
z jeho rtů se přece nic nedozvíš.
8 Moudrost rozvážného je vědět kudy kam,
tupost hlupáků je pěstovat sebeklam.
9 Hlupáci mají legraci z provinění,
poctiví ale hledají smíření.
10 Jen srdce člověka zná vlastní hořkost,
podobně jeho radost druhý necítí.
11 Dům darebáků je určen ke zboření,
stan poctivých ale k rozkvětu.
12 Cesta se člověku může zdát správná,
nakonec však bývá cestou ke smrti.
13 Někdy i při smíchu bolí srdce;
když skončí radost, smutek zůstane.
14 Zvrácený dojde odplaty za své skutky
a dobrý člověk za ty své.
15 Prosťáček důvěřuje kdečemu,
rozvážný člověk své kroky zvažuje.
16 Moudrý je opatrný a varuje se zla,
tupec jde bezstarostně dál.
17 Unáhlený člověk dělá hlouposti,
lstivý člověk bývá v nenávisti.
18 Omezenci jsou obdařeni tupostí,
korunou rozvážných je vědění.
19 Zlí lidé se pokloní dobrým,
darebáci u bran spravedlivého.
20 Chuďas je na obtíž i svému příteli,
boháče ale všichni milují.
21 Kdo pohrdá svým bližním, hřeší,
blaze tomu, kdo chudým pomáhá.
22 Jistěže bloudí ten, kdo je zlomyslný;
láska a věrnost patří dobrosrdečným.
23 Tvrdá práce vždy vede k zisku,
řečnění však jenom k chudobě.
24 Korunou moudrých je jejich bohatství,
tupost hlupáků zůstane tupostí.
25 Pravdomluvný svědek může zachránit život,
podvodník ale šíří lež.
26 V úctě k Hospodinu je jistota pevná,
jeho děti v něm najdou bezpečí.
27 Pramen života je úcta k Hospodinu,
z osidel smrti pomáhá uniknout.
28 Mohutné vojsko je ozdobou krále,
úbytek lidu je vládci záhubou.
29 Trpělivý člověk oplývá rozumností,
ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.
30 Krotké srdce dodává tělu na životě,
závist je ale jako kostižer.
31 Kdo utiskuje chudáka, uráží jeho Tvůrce;
ctí jej však ten, kdo nuzným pomáhá.
32 Darebáka jednou srazí jeho vlastní zlo,
jistotou spravedlivého je jeho poctivost. [b]
33 V srdci rozumného spočívá moudrost;
co skrývá nitro tupců, též vyjde najevo.
34 Spravedlnost povznáší národ,
hřích je národům k ostudě.
35 Rozumného služebníka zahrne král přízní,
prchlivostí však toho, jenž dělá ostudu.
15 Vlídná odpověď odvrací zlobu,
příkrá řeč ale budí hněv.
2 Jazyk moudrých zpříjemňuje poznání,
tupci z úst chrlí samé nesmysly.
3 Hospodinovy oči vidí všude,
vše zlé i dobré pozorně sledují.
4 Krotký jazyk je stromem života,
je-li však pokřivený, ducha podlomí.
5 Hlupák pohrdá poučením otce,
chytrý je ten, kdo dá na domluvy.
6 Dům spravedlivého je velkou pokladnicí,
zisky darebáka nesou jen trápení.
7 Rty moudrých vědění rozsévají,
srdce tupců však nikoli.
8 Oběť darebáků se Hospodinu hnusí,
zalíbení má v modlitbě poctivých.
9 Cesta darebáka se Hospodinu hnusí,
stoupence spravedlnosti miluje.
10 Tvrdý trest tomu, kdo opouští stezku;
kdo nesnese domluvy, ten umírá.
11 Hospodin vidí do hrobu i říše záhuby –
do srdce člověka tím spíš!
12 Drzoun nemiluje toho, kdo jej kárá,
a proto za moudrými nechodí.
13 Radostné srdce dodává tváři krásu,
ztrápené srdce ducha ubíjí.
14 Srdce rozumného touží po vědění,
ústa tupců se krmí tupostí.
15 Každý den chudáka bývá těžký,
dobrotivé srdce však stále hoduje.
16 Lepší je málo s úctou k Hospodinu
než velké poklady s neklidem.
17 Lepší je talíř zeleniny s láskou
než vykrmený býk a s ním nenávist.
18 Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry,
trpělivý dovede spory uklidnit.
19 Cesta lenocha trním zarůstá,
stezka poctivých je ale dlážděná.
20 Moudrý syn dělá otci radost,
tupec i vlastní matkou pohrdá.
21 Nerozumného těší každá hloupost,
rozvážný člověk drží přímý směr.
22 Bez porady se plány hroutí,
při množství rádců se však naplní.
23 Výstižná odpověď udělá člověku radost;
jak dobré je slovo v pravý čas!
24 Rozumné vede vzhůru cesta života,
aby unikli peklu v hlubinách.
25 Hospodin strhne dům pyšných,
mezníky vdovy ale upevní.
26 Zlé úmysly se Hospodinu hnusí,
za čistá považuje slova laskavá.
27 Kdo se chce obohatit, ten vlastní domov boří,
kdo nenávidí úplatky, ten bude žít.
28 Srdce spravedlivého promýšlí odpovědi,
ústa darebáků chrlí hanebnost.
29 Darebákům je Hospodin velmi vzdálen,
modlitbu spravedlivých ale vyslyší.
30 Zářivý pohled rozveselí srdce,
dobrá novina až do morku osvěží.
31 Kdo zdravým domluvám otvírá uši,
ten bude bydlet mezi moudrými.
32 Kdo odmítá poučení, pohrdá vlastní duší,
kdo na domluvy dá, ten rozum nabere.
33 Školou moudrosti je úcta k Hospodinu;
slávu předchází pokora.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.