Chronological

Davidův pád

David a Batšeba

11 Na jaře, když králové vyrážejí do boje, poslal David Joába, aby se svými vojáky a s celým Izraelem rozdrtil Amonce. Oblehli tedy Rabu, ale David zůstal v Jeruzalémě.

² Jednou pozdě odpoledne, když David vstal z lože a procházel se po střešní terase královského paláce, zahlédl ze střechy nějakou ženu, jak se koupe. Ta žena byla překrásná. ³ David někoho poslal, ať zjistí, kdo to je. Dozvěděl se: „Je to Batšeba, dcera Eliamova, manželka Uriáše Chetejského.“ ⁴ David si pro ni nechal poslat, a když k němu přišla, vyspal se s ní (právě se totiž očistila od svého krvácení). Potom se vrátila domů. ⁵ Když ta žena zjistila, že otěhotněla, poslala Davidovi vzkaz: „Jsem těhotná.“

⁶ David vzkázal Joábovi: „Pošli mi Uriáše Chetejského.“ Joáb tedy poslal Uriáše za Davidem. ⁷ Když k němu Uriáš přišel, David se vyptával, jak se daří Joábovi, jak se daří lidu a jak se daří v boji. ⁸ Potom Uriášovi řekl: „Zajdi domů a dej si koupel.“ Jakmile Uriáš opustil palác, král za ním poslal svůj dar. ⁹ Uriáš ale nešel domů. Ulehl mezi služebníky svého pána u vchodu do královského paláce.

¹⁰ Davidovi bylo oznámeno, že Uriáš nešel domů. Proto s Uriášem znovu promluvil: „Vrátil ses přece z výpravy. Proč nejdeš domů?“

¹¹ Uriáš mu odpověděl: „Boží truhla a Izrael s Judou zůstávají pod stany; také můj pán Joáb táboří v poli s tvými služebníky, pane – a já bych měl jít domů jíst a pít a spát se svou manželkou? Na tvůj život a na tvou duši, něco takového bych neudělal!“

¹² David tedy Uriášovi řekl: „Zůstaň tu ještě jeden den. Odešlu tě až zítra.“ Toho dne tedy Uriáš ještě zůstal v Jeruzalémě. Nazítří ¹³ si ho David zavolal a jedl s ním a pil, dokud ho neopil. On ale večer přesto nešel domů. Odešel spát na své lehátko mezi služebníky svého pána.

¹⁴ David tedy ráno napsal dopis Joábovi a poslal mu ho po Uriášovi. ¹⁵ V dopise psal: „Postavte Uriáše do nejprudšího boje. Pak od něj odstupte, ať je zasažen a zemře.“ ¹⁶ Joáb tedy při obléhání města postavil Uriáše na místo, o kterém věděl, že tam jsou zvláště udatní bojovníci. ¹⁷ Když pak muži toho města vyrazili do boje proti Joábovi, někteří z Davidových vojáků padli. Jedním z mrtvých byl také Uriáš Chetejský.

¹⁸ Joáb pak Davidovi poslal zprávu o celém průběhu bitvy. ¹⁹ Poslovi dal tyto pokyny: „Až králi vypovíš celý průběh bitvy, ²⁰ možná to krále popudí k hněvu a řekne ti: ‚Proč jste v boji zašli tak blízko k městu – to nevíte, že se z hradeb střílí? ²¹ Kdo zabil Abimelecha, syna Jerub-baalova? ^[a] Copak nezemřel, když na něj ta žena v Tebecu shodila z hradeb mlýnský kámen? Proč jste šli tak blízko ke hradbám?!‘ A tehdy mu řekneš: ‚Také tvůj služebník Uriáš je mrtev.‘“

²² Posel tedy vyrazil, a když přišel k Davidovi, vylíčil mu vše, s čím ho Joáb poslal: ²³ „Nepřátelé podnikli protiútok, vyrazili za námi do pole, ale my jsme je zatlačili zpět až k bráně. ²⁴ Vtom začali z hradeb střílet lučištníci a několik královských služebníků zabili. Také tvůj služebník Uriáš je mrtev.“

²⁵ David na to poslu odpověděl: „Vyřiď Joábovi: ‚Už se tím netrap. Meč si jednou vybere toho a jindy onoho. Zaútoč na město ještě silněji a zboř je.‘ Tak ho povzbuď.“

²⁶ Když se Uriášova manželka dozvěděla, že její muž Uriáš je mrtev, oplakávala ho. ²⁷ Jakmile jí doba truchlení skončila, David pro ni poslal a nechal si ji přivést domů. Stala se jeho ženou a porodila mu syna. To, co David provedl, ale bylo v Hospodinových očích zlé.

Ten muž jsi ty

12 Hospodin za Davidem poslal Nátana. Ten k němu přišel a řekl mu: „V jednom městě žili dva muži, jeden bohatý a jeden chudý. ² Bohatý měl velikou spoustu ovcí a dobytka. ³ Chudý neměl nic než jednu malou ovečku, kterou koupil a choval. Vyrůstala u něj s jeho dětmi, z jeho skrovného pokrmu jedla, z jeho poháru pila, v jeho klíně spala, jako by byla jeho dcerou. ⁴ Jednou k onomu boháči přišel pocestný. Jemu ale bylo líto vzít a připravit pro hosta jednu ze svých ovcí nebo dobytka, a tak vzal ovečku onoho chudáka a tu tomu příchozímu připravil.“

⁵ David se na toho muže hrozně rozhněval. „Jakože je živ Hospodin,“ řekl Nátanovi, „muž, který to spáchal, musí zemřít! ⁶ A tu ovečku zaplatí čtyřnásobně – za to, že provedl takovou věc a neměl slitování.“

⁷ „Ten muž jsi ty!“ řekl Nátan Davidovi. „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vysvobodil ze Saulových rukou. ⁸ Dal jsem ti dům tvého pána. I ženy svého pána jsi dostal do klína. Dal jsem ti dům Izraele a Judy. A kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti ještě mnohem víc! ⁹ Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem? Provedl jsi, co je v jeho očích zlé. Uriáše Chetejského jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku. Zavraždil jsi ho mečem Amonců! ¹⁰ Proto, že jsi mnou pohrdl a vzal sis za ženu manželku Uriáše Chetejského, se od tvého domu od nynějška nikdy neodvrátí meč.

¹¹ Tak praví Hospodin: Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého vlastního domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tvému bližnímu, aby s nimi spal všem na očích. ¹² Ty jsi to udělal tajně, ale já to udělám veřejně, před celým Izraelem!“

¹³ „Zhřešil jsem proti Hospodinu!“ řekl mu na to David.

„Ano,“ odpověděl mu Nátan, „ale Hospodin z tebe tvůj hřích sňal. Nezemřeš. ¹⁴ Protože jsi ale tímto činem znevážil Hospodina, ^[b] musí zemřít tvůj novorozený syn.“ ¹⁵ A po těch slovech se Nátan vrátil domů.

Hospodin pak postihl dítě, které Davidovi porodila Uriášova manželka, a to onemocnělo. ¹⁶ David kvůli tomu chlapci hledal Boha. Držel půst a v noci ležel na holé zemi. ¹⁷ Stařešinové jeho domu se postavili okolo, aby ho přiměli vstát ze země, ale on nechtěl. Ani pokrm od nich nepřijal.

¹⁸ Po sedmi dnech pak dítě zemřelo. Davidovi služebníci se mu chlapcovu smrt báli oznámit. „Když ještě chlapec žil,“ říkali si, „domlouvali jsme mu, ale nechtěl nás poslechnout. Co až mu řekneme: ‚Dítě umřelo?‘ Mohl by provést něco hrozného!“

¹⁹ David si ale všiml, že si jeho služebníci šeptají, a pochopil, že chlapec zemřel. „Dítě umřelo?“ zeptal se svých služebníků.

„Ano, umřelo,“ odpověděli.

²⁰ Nato David vstal ze země, a když se umyl, pomazal mastí a převlékl, šel se poklonit do Hospodinovy svatyně. Pak se vrátil domů, požádal o pokrm a pojedl.

²¹ „Co to děláš?“ řekli mu jeho služebníci. „Dokud chlapec žil, postil ses a plakal, ale jakmile zemřel, vstal jsi a dal ses do jídla!“

²² „Dokud chlapec žil,“ odpověděl jim, „postil jsem se a plakal, protože jsem si říkal: ‚Kdo ví? Třeba se nade mnou Hospodin slituje a nechá ho naživu.‘ ²³ Teď je mrtvý. Proč bych se měl postit? Copak ho mohu přivést zpět? Já půjdu za ním, ale on se ke mně nevrátí.“

²⁴ Potom David utěšoval svou manželku Batšebu; přišel k ní a miloval se s ní. Když pak porodila syna, dala mu jméno Šalomoun, Pokojný. Hospodin si ho zamiloval ²⁵ a skrze proroka Nátana sdělil, že pro Hospodina se bude jmenovat Jedidiáš, Miláček Hospodinův.

²⁶ Joáb mezitím bojoval proti Rabě Amonců. Když to královské město téměř dobyl, ²⁷ vyslal k Davidovi posly se vzkazem: „Zaútočil jsem na Rabu a dobyl jsem městský zdroj vody. ²⁸ Vezmi tedy zbytek vojska, oblehni město a dobuď je, abych je nedobyl já a vítězství nebylo připisováno mně.“

²⁹ David tedy vzal všechno zbývající vojsko a vytáhl proti Rabě. Zaútočil na ni a dobyl ji. ³⁰ Potom sňal z Molochovy hlavy ^[c] korunu vážící talent ^[d] zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti. ³¹ Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám; některé poslal do cihelny. Tak naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

Další porážky Amonců a Filištínů

20 Na jaře, když králové vyrážejí do boje, vedl Joáb válečnou výpravu. Vyplenil zemi Amonců, přitáhl k Rabě a oblehl ji. David zatím zůstal v Jeruzalémě. Joáb Rabu dobyl a zbořil ji.

² David pak sňal korunu z Molochovy hlavy ^[a] a ukázalo se, že vážila talent ^[b] zlata. Měla na sobě drahokam, který pak David nosíval na hlavě. Vyvezl z města také veliké množství kořisti. ³ Jeho obyvatele odvedl a dal k pile, k železným dlátům a sekyrám. Tak David naložil se všemi městy Amonců. Potom se David se vším vojskem vrátil do Jeruzaléma.

⁴ Později vypukla v Gezeru válka s Filištíny. Tehdy Sibechaj Chušatský zabil Sipaje, potomka Refajců, a tak se podrobili. ⁵ Elchanan, syn Jaírův, v jiné bitvě s Filištíny zabil Lachmiho, bratra Goliáše Gatského. Jeho kopí mělo násadu jako tkalcovské vratidlo. ⁶ K další bitvě došlo v Gatu, kde byl jeden obr, který měl po šesti prstech, celkem dvacet čtyři. I on byl potomek Refajců. ⁷ Urážel Izrael, ale Jonatan, syn Davidova bratra Šimey, ho zabil. ⁸ Tak tito potomci gatských Refajců padli rukou Davida a jeho služebníků.