Chronological
43 Zjednej mi právo, Bože, [a]
buď mým obhájcem před bezbožným národem,
zachraň mě před lstivým a podlým člověkem!
2 Jsi přece Bůh mé posily –
Proč jsi mě zapudil?
Proč kvůli nepřátelským útokům
mám stále chodit ve smutku?
3 Sešli své světlo a věrnost svou –
ty mě povedou,
budou mě provázet k hoře tvé svatosti,
kde bydlíš ty.
4 Tehdy přistoupím k Božímu oltáři,
k Bohu, svému štěstí a radosti,
chválit tě budu na citeře,
Bože, můj Bože!
5 Proč jsi sklíčená, duše má,
proč jsi ve mně tak ztrápená?
Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat;
on je můj Bůh, má záchrana!
44 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm synů Korachových.
2 Na vlastní uši jsme, Bože, slyšeli,
co nám vyprávěli naši otcové –
o tom, cos konal v jejich dnech,
v těch starodávných dnech.
3 Svou vlastní rukou jsi
vyhnal pohany, a je jsi usadil;
rozdrtils národy, a je jsi rozplodil.
4 Svým vlastním mečem tu zemi neovládli,
ve vlastní paži neměli vítězství;
tvá pravice to byla, paže tvá,
tvář tvá jim zářila – měls je rád!
5 Jenom ty, Bože, jsi můj Král,
ty nech vítězit Jákoba!
6 S tebou jsme nepřátele drtili,
tvým jménem po útočnících šlapali.
7 Ve vlastní luk jsem nevěřil,
nebyl to můj meč, kdo dal mi vítězství!
8 Tys nám dal nad nepřáteli vítězit,
naše protivníky jsi vždy zahanbil.
9 Chlubili jsme se Bohem každý den,
stále jsme slavili jméno tvé! séla
10 Teď jsi nás ale zahnal a zahanbil,
nevytáhl jsi s vojsky našimi.
11 Zahnals nás na útěk před našimi nepřáteli,
naši protivníci nás obrali!
12 Jak ovce na jatka jsi nás nechal jít,
rozehnal jsi nás mezi pohany.
13 Za pakatel jsi svůj lid prodal,
o jejich cenu jsi nesmlouval!
14 U našich sousedů vydals nás potupě,
všem okolo jsme k smíchu a zábavě.
15 Udělal jsi z nás pořekadlo mezi národy,
aby nad námi lidé třásli hlavami.
16 Denně je přede mnou moje ostuda,
moji tvář hanba pokrývá,
17 když slyším urážky a nadávky,
když se mi nepřátelé mstí!
18 Když se nám to všechno dělo,
nezapomněli jsme na tebe,
nezradili jsme smlouvu tvou.
19 Naše srdce se jinam neodvrátilo,
z tvé stezky nesešel náš krok.
20 Ty jsi nás ale drtil v kraji šakalů,
halil jsi nás šerou temnotou!
21 Jak bychom na jméno svého Boha zapomněli,
jak bychom k cizímu bohu ruce zvedali?
22 Cožpak by na to znalec tajemství srdce,
cožpak by na to Bůh nepřišel?
23 Pro tebe jsme zabíjeni v kteroukoli chvíli,
mají nás za ovce k zabití!
24 Probuď se, Pane, proč ještě spíš?
Procitni, nezaháněj nás navěky!
25 Proč ukrýváš svoji tvář,
nedbáš na naši bídu, na útlak náš?
26 Do prachu naše duše klesají,
naše těla leží na zemi.
27 Povstaň a pomoz nám –
ať nás vykoupí láska tvá!
45 Pro předního zpěváka, na nápěv „Lilie“.
Poučný žalm synů Korachových. Píseň o lásce.
2 Půvabná píseň mi ze srdce plyne,
králi předkládám verše své
jazykem hbitým jak pero písaře:
3 Ze všech lidí jsi nejkrásnější,
milostí kanou tvoje rty –
sám Bůh ti žehná navěky!
4 Připevni, hrdino, k boku meč,
ukaž se v lesku a slávě své,
5 v té slávě vítězně vyjeď do boje
za pravdy a pokory spravedlivou věc –
tvá pravice zmůže věci úžasné!
6 Tvé šípy, králi, ostré jsou,
národy skolí před tebou,
srdce tvých soků zasáhnou!
7 Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky,
žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé.
8 Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš;
to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal
olejem radosti nad společníky tvé!
9 Myrhou, aloí a kasií voní roucha tvá,
z paláců slonoviny se těšíš harfami.
10 Dcery králů jsou mezi tvými skvosty,
po pravici ti stojí manželka
ofirským zlatem oděná.
11 Poslyš, dcero, hleď a poslouchej:
Na svůj lid i na dům otce zapomeň,
12 vždyť po tvé kráse touží král –
před ním se skloň, on je tvůj pán.
13 I město Týr ti přinese dary,
velmoži národů se před tebou pokoří!
14 Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji,
svůj šat má zlatem protkaný.
15 V barevném rouchu ji vedou ke králi,
za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!
16 Radostný jásot je provází,
do králova paláce vstupují.
17 Místo svých otců budeš mít děti;
učiníš je knížaty po celé zemi!
18 Tvé jméno chci připomínat po všechna pokolení,
ať tě na věky věků chválí národy!
49 Pro předního zpěváka.
Žalm synů Korachových.
2 Všechny národy, naslouchejte,
obyvatelé světa, poslyšte,
3 obyčejní lidé tak jako důležití,
ať už jste chudí nebo bohatí.
4 Z mých úst teď moudrá slova zazní,
rozumně mé srdce přemýšlí,
5 své ucho nakláním k moudré písni,
za zvuků citery tajemství odhalím:
6 Proč bych se bát měl ve zlých časech,
když jsem obklopen záští nepřátel?
7 Oni se spoléhají na vlastní jmění,
chlubí se velikostí svého bohatství.
8 Jeden druhého však vykoupit nedokáže,
nevnutí za něj Bohu úplatek.
9 Výkupné za život je příliš drahé,
nikdo z nich toto nikdy nesvede!
10 Nikdo nebude naživu věčně,
hrobová jáma nikoho nemine.
11 Jak vidno, i moudrý člověk zemře,
stejně tak hyne tupec a hrubián,
každý své jmění cizím zanechá!
12 Jejich hroby jim budou věčnými domy, [a]
na věky věků jim budou obydlím,
třebaže dříve vlastnili pozemky.
13 Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou,
tak jako zvířata musí zahynout!
14 Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí,
i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla
15 Do hrobu zahnáni budou jak ovce,
smrt bude nakonec jejich pastýřem!
Ráno pak poctiví pošlapají je,
když jejich tělo bude v hrobě hnít
daleko od jejich slavných obydlí.
16 Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí,
on mě vytrhne z jeho sevření! séla
17 Proto se nestrachuj, když někdo bohatne
ani když jeho dům slavně vzmáhá se.
18 Až zemře, nic s sebou nepobere,
jeho nádhera s ním dolů nepůjde.
19 Za svého života sám sobě dobrořečil:
„Musí se uznat, že máš blahobyt!“
20 Musí však odejít za svými předky,
světlo už nikdy nespatří.
21 Při vší své nádheře když lidé neprohlédnou,
tak jako zvířata musí zahynout.
84 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj.
Žalm synů Korachových.
2 Hospodine zástupů,
jak překrásně je ve tvém příbytku!
3 Má duše dychtí, toužebně vyhlíží
k Hospodinovým nádvořím.
Mé srdce i tělo volají
živému Bohu vstříc!
4 Vždyť i ten vrabec domov má,
hnízdo si našla vlaštovka,
aby vyvedla svá mláďata –
u tvých oltářů, Hospodine zástupů,
Králi můj a Bože můj!
5 Blaze těm, kdo ve tvém domě dlí,
oslavovat tě budou navěky! séla
6 Blaze tomu, kdo v tobě sílu nachází –
v srdci je připraven na cestu vyrazit!
7 Vyprahlým údolím když poutníci kráčejí,
proměňují je v studnici
a první déšť je požehnáním zahalí.
8 Od síly k síle putují –
před Bohem na Sionu se všichni ukáží!
9 Hospodine, Bože zástupů, slyš mou modlitbu,
popřej mi sluchu, Bože Jákobův! séla
10 Štíte náš, Bože, pohlédni,
svého pomazaného zahrň milostí!
11 Jeden den ve tvých nádvořích
je lepší než jinde na tisíc!
V domě svého Boha chci postávat u prahu,
než abych bydlel v příbytcích ničemů.
12 Vždyť Hospodin Bůh je slunce i štít!
Milost i slávu dává Hospodin,
neupře žádné dobro upřímným.
13 Hospodine zástupů, blaze člověku,
jenž v tobě skládá důvěru!
85 Pro předního zpěváka.
Žalm synů Korachových.
2 Své zemi jsi, Hospodine, přízeň projevil,
Jákoba přivedl jsi zpátky z vyhnanství.
3 Viny jsi zbavil svůj vlastní lid,
všechny hříchy jsi mu odpustil. séla
4 Všechen svůj hněv jsi odvrátil,
plamen svého hněvu jsi uhasil.
5 Bože naší spásy, vrať se k nám,
přestaň nevražit proti nám!
6 To budeš navěky rozhněván?
Rozlícen zůstaneš napořád?
7 Nechceš nám znovu život darovat,
aby se tvůj lid z tebe radoval?
8 Projev nám, Hospodine, lásku svou,
obdaruj nás svou záchranou!
9 Poslechnu, co říká Bůh, Hospodin
(on slibuje pokoj svému lidu, věrným svým):
„Jen ať se nevracejí k svému bláznovství!“
10 Jeho spása je blízko těm, kdo jej ctí,
v naší zemi se sláva zabydlí!
11 Láska a pravda se spolu setkají,
spravedlnost a pokoj se políbí.
12 Pravda ze země vyraší,
spravedlnost k nám z nebe zamíří!
13 Hospodin sám nás štěstím obdaří
a naše země hojně urodí.
14 Spravedlnost před ním poběží,
připraví cestu jeho šlépějím!
87 Zpívaný žalm synů Korachových.
Na svatých horách založil Hospodin
2 brány sionské, které miluje
nad všechny Jákobovy příbytky.
3 Jak slavné věci o tobě říkají,
město Boží! séla
4 „Egypt [a] a Babylon budu uvádět
jako ty, kdo mě poznali;
právě tak Filištíny, Týrské i Habešské –
každý z nich se tu narodil!“
5 O Sionu se pak prohlásí:
„Ten i ten se v něm narodil.
Kéž jej posílí sám Nejvyšší!“
6 Hospodin zapíše, až sečte národy:
„I tenhle se tu narodil.“ séla
7 Ať proto zpěváci při tanci zpívají:
„Všechno mé z tebe pramení!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.