Chronological
Zákon o rozluce
24 Může se stát, že se někdo ožení s manželkou, ale ta se mu znelíbí, neboť na ní najde nějakou nepatřičnost. Napíše jí tedy rozlukový list, dá jí ho do ruky a pošle ji pryč z domu. 2 Ona se po odchodu z jeho domu vdá za jiného muže, 3 ale ten si ji také zprotiví, napíše jí rozlukový list, dá jí ho do ruky a pošle ji z domu. Anebo tento její druhý manžel zemře.
4 Její původní manžel, který ji poslal pryč, si ji pak už nebude moci vzít zpět za manželku, neboť už byla poskvrněna. Nesváděj k hříchu lid země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví!
Další zákony
5 Kdo se nedávno oženil, ať nechodí do boje a není povoláván k žádné službě. Na jeden rok ať je uvolněn domů pro potěšení ženy, kterou si vzal.
6 Nikdo nesmí vzít do zástavy domácí mlýnek, ba ani jeho horní kámen – vždyť by vzal do zástavy sám život!
7 Bude-li někdo přistižen, že unesl jednoho ze svých bratrů, synů Izraele, aby jej zotročil či prodal, pak ať ten únosce zemře. Odstraň ze svého středu zlo!
8 Pozor! Při ráně malomocenství pečlivě dodržuj všechny pokyny levitských kněží. Pečlivě dodržujte, co jsem jim přikázal. [a] 9 Pamatuj, co Hospodin, tvůj Bůh, udělal Miriam na vaší cestě z Egypta. [b]
10 Když budeš svému bližnímu poskytovat půjčku, nevstupuj do jeho domu, aby sis vybral zástavu. 11 Zůstaň venku, než ti věřitel přinese zástavu ven. 12 Bude-li chudý, nechoď spát s pláštěm, který ti dal do zástavy. 13 Při západu slunce mu zástavu vrať. Když půjde spát ve svém plášti, bude ti žehnat. V tom bude spočívat tvá spravedlnost před Hospodinem, tvým Bohem.
14 Nevykořisťuj nádeníka, chudého a potřebného, ať už je to tvůj bratr anebo se do některého města ve tvé zemi přistěhoval. 15 Každý den ještě před západem slunce mu vyplať mzdu. Vždyť je chudý, závisí na tom jeho život! Jinak bude kvůli tobě volat k Hospodinu, a budeš mít hřích.
16 Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích.
17 Nepřekrucuj právo přistěhovalce ani sirotka a nezabavuj roucho vdově. 18 Pamatuj, že jsi byl v Egyptě otrokem a že tě odtud Hospodin, tvůj Bůh, vykoupil. To proto ti přikazuji, abys činil tyto věci.
19 Když budeš na svém poli sklízet obilí a zapomeneš na poli snop, nevracej se pro něj. Připadne přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal ve všem, k čemu přiložíš ruku. 20 Když budeš střásat své olivy, znovu je po sobě nečeš. Připadnou přistěhovalci, sirotku a vdově. 21 Když budeš sbírat hrozny na své vinici, znovu je po sobě nečeš. Připadnou přistěhovalci, sirotku a vdově. 22 Pamatuj, že jsi byl v Egyptě otrokem. To proto ti přikazuji, abys činil tyto věci.
25 Když mezi lidmi vznikne spor, ať se jdou nechat rozsoudit k soudu. Soudci ať zjednají právo tomu, kdo je v právu, a viníka ať odsoudí. 2 Zaslouží-li si viník bičování, soudce jej dá položit a zbičovat pod svým dohledem tolika ranami, kolik si zaslouží. 3 Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen.
4 Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek.
Ochrana vdovy
5 Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost. [c] 6 Prvorozený, jehož mu porodí, pak ponese jméno onoho zesnulého bratra, aby jeho jméno nevymizelo z Izraele.
7 Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: „Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!“ 8 Stařešinové města jej tedy předvolají a promluví s ním. Bude-li stát na svém a řekne: „Nechci si ji vzít“, 9 přistoupí k němu jeho švagrová a před zraky stařešinů mu zuje z nohy sandál, plivne mu do tváře a prohlásí: „To si zaslouží muž, který nechce zbudovat rodinu svého bratra!“ 10 Jeho rodina pak bude v Izraeli známá pod jménem „Rodina vyzutého“.
Další zákony
11 Když se budou muži prát, může se stát, že manželka jednoho přistoupí, aby svého muže uchránila před tím, který ho bije. Pokud vztáhne ruku a chytí jej za přirození, 12 pak jí bez milosti usekni dlaň.
13 Neměj ve váčku dvojí závaží, jedno těžší a jedno lehčí. 14 Neměj doma dvojí míru, jednu větší a jednu menší. 15 Měj naprosto poctivé závaží a naprosto poctivou míru. Pak budeš dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. 16 Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný!
17 Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta: 18 Aniž se bál Boha, přepadl tě na cestě, když jsi byl námahou vyčerpán, a pobil tvůj zadní voj, všechny, kdo pro slabost zůstávali pozadu. 19 Až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinout ode všech okolních nepřátel, až obsadíš zemi, kterou ti dává za dědictví, tehdy musíš vyhladit Amalekovu památku pod nebem. Nezapomeň!
Vyznání Izraele
26 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, ovládneš ji a usadíš se v ní, 2 odděl prvotiny všech plodů, jež sklidíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Vlož je do nůše a jdi na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno. 3 Až přijdeš ke knězi, který tam v oněch dnech bude, řekneš mu: „Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o níž přísahal našim otcům, že nám ji dá.“ 4 Kněz od tebe nůši přijme a postaví ji před oltář Hospodina, tvého Boha.
5 Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Můj otec, kočovný Aramejec, [d] sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem – velikým, mocným a početným. 6 Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou. 7 Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu 8 a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků. 9 Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem. 10 Proto teď přináším prvotiny, první ovoce země, kterou jsi mi, Hospodine, dal.“ Když to položíš před Hospodina, svého Boha, pokloníš se před ním. 11 Spolu s levitou a přistěhovalcem se pak budeš radovat ze všeho dobrého, co ti Hospodin, tvůj Bůh, dal.
12 Když budeš třetího roku, v roce desátků, dokončovat odvod všech desátků ze své úrody, poskytneš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ve tvém městě jedli do sytosti.
13 Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: „Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, přesně jak jsi mi přikázal. Nepřestoupil jsem tvé přikázání, nezapomněl jsem ani na jedno. 14 Nic z toho jsem nejedl ve svém truchlení, nic z toho jsem neubral ve své nečistotě, [e] nic z toho jsem nevěnoval mrtvému. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha; zachoval jsem se přesně, jak jsi mi přikázal. 15 Shlédni tedy ze svého svatého příbytku, z nebe, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi s přísahou slíbil našim otcům – tu zemi oplývající mlékem a medem!“
16 Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato ustanovení a pravidla. Proto je pečlivě dodržuj celým srdcem a celou duší. 17 Dnes prohlašuješ, že Hospodin bude tvým Bohem, že budeš kráčet po jeho cestách, že budeš zachovávat jeho pravidla, přikázání a zákony a že mu budeš poslušný. 18 Hospodin pak prohlašuje, že budeš jeho lidem, jeho zvláštním pokladem, jak ti zaslíbil. [f] Budeš-li zachovávat všechna jeho přikázání, 19 pak tě vyvýší, abys měl chválu, věhlas a slávu nade všechny národy, které učinil, a tak budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak ti zaslíbil.
Vyhlášení smlouvy
27 Mojžíš tehdy se stařešiny Izraele přikázal lidu: Zachovávejte všechna přikázání, která vám dnes udílím.
2 V den, kdy přejdeš Jordán do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vztyč veliké kameny, které nabílíš vápnem. 3 Jakmile překročíš Jordán, napiš na ně všechna slova tohoto Zákona. Pak budeš moci vejít do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh – do země oplývající mlékem a medem, kterou ti zaslíbil Hospodin, Bůh tvých otců. [g] 4 Dnes vám přikazuji: Až přejdete Jordán, vztyčte tyto kameny na hoře Ebal a nabělte je vápnem. 5 Postav tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů neopracovaných železem. 6 Až Hospodinu, svému Bohu, postavíš oltář z netknutých kamenů, přineseš na něm Hospodinu, svému Bohu, zápalné oběti. 7 Přineseš také pokojné oběti, budeš je tam jíst a radovat se před Hospodinem, svým Bohem. 8 Na ty kameny pak napíšeš všechna slova tohoto Zákona, a to důkladně a zřetelně.
9 Mojžíš s levitskými kněžími pak promluvil k celému Izraeli: Zmlkni a slyš, Izraeli! Dnešního dne se stáváš lidem Hospodina, svého Boha. 10 Proto poslouchej Hospodina, svého Boha, a dodržuj jeho přikázání a pravidla, která ti dnes udílím.
11 Toho dne Mojžíš lidu přikázal: 12 Až přejdete Jordán, ať se Šimeon, Levi, Juda, Isachar, Josef a Benjamín postaví na hoře Gerizim, aby žehnali lidu. 13 Ruben, Gád, Ašer, Zabulon, Dan a Neftalí se pak postaví na hoře Ebal, aby zlořečili.
14 Levité tehdy začnou na všechny Izraelity hlasitě volat:
15 „Zlořečený, kdo vytesá či odlije modlu, ohavnost před Hospodinem, výtvor šikovných rukou, i kdyby ji schoval do skrýše!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“ [h]
16 „Zlořečený, kdo zneváží svého otce či matku!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
17 „Zlořečený, kdo posune mezník svého bližního!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
18 „Zlořečený, kdo svede slepého z cesty!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
19 „Zlořečený, kdo překroutí právo přistěhovalce, sirotka či vdovy!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
20 „Zlořečený, kdo obcuje s manželkou svého otce – takový zneuctil svého otce!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
21 „Zlořečený, kdo obcuje s jakýmkoli zvířetem!" A všechen lid odpoví: „Amen!"
22 „Zlořečený, kdo obcuje se svojí sestrou – dcerou svého otce nebo své matky!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
23 „Zlořečený, kdo obcuje se svou tchyní!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
24 „Zlořečený, kdo tajně zabije svého bližního!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
25 „Zlořečený, kdo se dá uplatit, aby prolil nevinnou krev!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
26 „Zlořečený, kdo by neplnil a nedodržoval slova tohoto Zákona!“ A všechen lid odpoví: „Amen!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.