Chronological
Balaámova první průpověď
23 Balaám tehdy Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 2 Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval s Balaámem na každém oltáři býka a berana.
3 Balaám Balákovi řekl: „Postůj u své zápalné oběti, já zatím půjdu opodál. Snad se Hospodin se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím.“ A tak odešel sám.
4 Bůh se s ním setkal a Balaám mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a na každém jsem obětoval býka a berana.“
5 Hospodin vložil Balaámovi do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“
6 Vrátil se tedy k němu; stál dosud obklopen všemi moábskými hodnostáři u své zápalné oběti. 7 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Z Aramu přivedl mě Balák,
z východních hor král moábský.
Řekl: ‚Pojď a proklej mi Jákoba,
pojď a spílej Izraeli!‘
8 Jak mám zatratit, koho nezatratil Bůh?
Jak spílat, komu Hospodin nespílá?
9 Z vrcholků skal jej vidím
a z pahorků jej spatřuji:
Hle, lid, jenž o samotě bydlí,
jenž se nepočítá mezi národy. [a]
10 Kdo sečte prach Jákobův,
kdo oblak Izraele vyčíslí?
Kéž i já zemřu smrtí spravedlivých,
kéž jednou skončím jako oni!“
11 „Co mi to děláš?“ řekl Balák Balaámovi. „Přivedl jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jen žehnáš a žehnáš!“ 12 On však odpověděl: „Cožpak nemusím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?“
Balaámova druhá průpověď
13 Balák ho vyzval: „Pojď se na ně se mnou podívat odjinud. Uvidíš jen konec jejich zadního voje, neuvidíš je všechny. Zatrať mi je odtamtud!“ 14 A tak ho vzal na pláň Cofim na vrcholu Pisgy, postavil sedm oltářů a na každém obětoval býka a berana.
15 Balaám pak Balákovi řekl: „Postůj zde u své zápalné oběti. Já zatím půjdu tam, vstříc Hospodinu.“
16 Hospodin se s Balámem setkal a vložil mu do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“
17 Vrátil se tedy k němu; stál dosud u své zápalné oběti, obklopen moábskými hodnostáři. Balák se ho zeptal: „Co pravil Hospodin?“ 18 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Vstaň, Baláku, a slyš,
naslouchej mi, synu Ciporův!
19 Bůh není člověk, aby lhal,
není lidský syn, aby litoval.
Promluví snad, a nedodrží to,
řekne snad něco, a nesplní?
20 Hle, dostal jsem za úkol žehnat;
když on žehná, já to nezvrátím.
21 Nevidí se trápení v Jákobovi,
nejsou na dohled těžkosti v Izraeli.
Hospodin, jeho Bůh, je s ním,
jsou u něj slyšet královské fanfáry!
22 Bůh, jenž z Egypta vyvedl je,
je pro ně silou rohů buvolích.
23 Není žádné věštby proti Jákobovi,
není zaklínání proti Izraeli.
Vše se včas oznámí Jákobovi,
Izrael se dozví, co chystá Bůh.
24 Hle, ten lid vstává jako lvice,
zvedá se jako lev!
Neulehne, než kořist zhltne,
krev skolených než vypije!“
25 Balák na to Balaámovi řekl: „Když už ho nezatracuješ, aspoň mu nežehnej!“
26 Balaám však Balákovi odpověděl: „Copak jsem ti neříkal, že udělám, cokoli řekne Hospodin?“
Balaámova třetí průpověď
27 Balák pak Balaáma vyzval: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo; snad se Bohu zalíbí, abys mi je zatratil odtamtud.“ 28 A tak vzal Balaáma a vyvedl ho na vrchol Peoru, čnícího nad pustinou.
29 Tehdy Balaám Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“ 30 Balák udělal, co mu Balaám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana.
24 Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti. 2 Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch. 3 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Toto praví Balaám, syn Beorův,
toto praví jasnozřivý muž.
4 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč,
jenž vidění Všemohoucího spatřuje,
jenž padá na tvář
a jeho oči jsou odkryty:
5 Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe,
tvé příbytky, ó Izraeli!
6 Jak palmové háje se prostírají,
jako nad řekou zahrady,
jako aloe, jež sázel Hospodin,
jak cedry u vody.
7 Z jeho věder voda poteče,
jeho símě bude mít vody bohatě.
Jeho král bude nad Agaga [b] vyvýšen,
jeho království se pozvedne.
8 Bůh, jenž vyvedl je z Egypta,
je pro ně silou rohů buvolích.
Národy nepřátel svých spolyká,
jejich kosti ohryže,
jejich šípy rozláme.
9 Schoulil se, ulehl jako lev,
jako lvice – kdo vstát ho přiměje?
Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají,
a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“ [c]
10 Balák na to proti Balaámovi vybuchl hněvem. Spráskl ruce a řekl mu: „Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš! 11 Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami,‘ ale Hospodin tě o tu poctu připravil.“
12 Balaám Balákovi odpověděl: „Copak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal: 13 ‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli dobrého nebo zlého – řeknu jen to, co řekne Hospodin‘? 14 Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti povím, jak ten lid v budoucnu naloží s tvým lidem.“
Balaámova čtvrtá průpověď
15 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Toto praví Balaám, syn Beorův,
toto praví jasnozřivý muž.
16 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč,
jenž má poznání od Nejvyššího,
jenž vidění Všemohoucího spatřuje,
jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty:
17 Vidím jej, i když to není teď,
hledím na něj, i když ne zblízka:
Vyjde hvězda z Jákoba,
povstane žezlo z Izraele;
rozdrtí spánky Moábovy
a temeno všech synů Setových.
18 Také Edom bude poražen,
poražen bude Seír od svých nepřátel,
Izrael bude slavně vítězit.
19 Panovat bude, kdo z Jákoba vzejde,
vyhubí ty, kdo v Íru přežijí.“
Balaámovy závěrečné průpovědi
20 Když pak Balaám spatřil Amaleka, pronesl tuto průpověď:
„První mezi národy je Amalek,
jeho koncem je však věčná záhuba.“
21 Když spatřil Kenijce, pronesl tuto průpověď:
„Tvůj příbytek je pevný,
na skále leží hnízdo tvé.
22 Přesto však přijde vniveč, Kaine,
jen co tě Ašur vezme do zajetí.“
23 Potom pronesl další průpověď:
„Běda! Kdo přežije, až to Bůh udělá?
24 Loďstvo od kyperských břehů
porobí Ašura, porobí Hebera,
i je však čeká věčná záhuba!“
25 Nato Balaám vstal a odešel zpátky domů. Rovněž Balák odešel svou cestou.
Izrael se klaní Baalovi
25 Když Izrael pobýval v Šitimu, začal lid smilnit s místními Moábkami. 2 Ty je pozvaly k obětním hodům svého božstva a lid jedl a klaněl se jejich božstvu. 3 Tak se Izrael spřáhl s božstvem Baal-peor. [d] Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
4 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vezmi všechny náčelníky lidu a veřejně je kvůli Hospodinu pověs na kůl, aby se Hospodinův planoucí hněv odvrátil od Izraele.“
5 Mojžíš pak řekl izraelským soudcům: „Každý pobijte ze svých mužů ty, kdo se spřáhli s Baal-peorem!“
6 Zatímco ostatní plakali u vchodu do Stanu setkávání, jeden ze synů Izraele přišel a před očima Mojžíše i celé izraelské obce si přivedl domů Midiánku. 7 Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vzdálil se od ostatních a vzal do ruky kopí. 8 Vešel za tím Izraelcem až do vnitřní části stanu a oba je probodl – onoho Izraelce i tu ženu až k jejímu podbřišku. Tehdy se rána mezi syny Izraele zastavila. 9 Těch, kdo tou ranou zemřeli, bylo 24 000.
10 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 11 „Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil mou zuřivost od synů Izraele. Rozhorlil se totiž uprostřed nich mou horlivostí, a tak jsem ve svém rozhorlení syny Izraele nezahubil. 12 Proto mu řekni, že já sám mu daruji svou smlouvu pokoje. 13 Ta bude pro něj i pro jeho potomstvo smlouvou věčného kněžství, neboť horlil pro svého Boha, a tak pro syny Izraele dosáhl smíření.“
14 Onen izraelský muž, který byl zabit spolu s Midiánkou, se jmenoval Zimri, syn Salův. Byl to vůdce svého otcovského rodu z pokolení Šimeonova. 15 Ona midiánská žena se jmenovala Kozbi, dcera Curova. Ten byl hlavou svého otcovského kmene v Midiánu.
16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 17 „Napadněte Midiánce a bijte je, 18 neboť oni lstivě napadli vás. Chtěli vás přelstít pomocí Peora a pomocí své sestry Kozbi, dcery midiánského vůdce, zabité v den té zhoubné rány kvůli Peorovi.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.