Chronological
Vzpoura levity Koracha
16 Levita Korach, syn Jishara, syna Kehatova, přibral Rubenovce Dátana a Abirama, syny Eliabovy, a Óna, syna Peletova, 2 a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži. 3 Srotili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Osobujete si příliš! Celá tato obec, ti všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se tedy pozdvihujete nad Hospodinovo shromáždění?“
4 Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 5 Potom promluvil ke Korachovi a celé jeho tlupě: „Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a koho k sobě nechá přistoupit. Přistoupí k němu ten, koho vyvolil. 6 Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Korach a celá jeho tlupa. 7 Zítra do nich dejte žhavé uhlí a na ně před Hospodinem položte kadidlo. Hospodin potom rozhodne, kdo je svatý. Osobujete si příliš, Leviho synové!“
8 Mojžíš tehdy Korachovi řekl: „Dobře poslouchejte, Leviho synové: 9 Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od izraelské obce a dovolil vám přistupovat k němu, sloužit u Hospodinova Příbytku, stát před obcí a sloužit jí? 10 Dovolil ti spolu s tvými bratry levity přistupovat k němu, a vy si žádáte ještě kněžství?! 11 Ty a celá tvoje tlupa jste se tedy srotili proti Hospodinu – vždyť kdo je Áron, že reptáte proti němu?“
12 Mojžíš pak nechal zavolat Dátana a Abirama, syny Eliabovy, ale oni řekli: „Nepůjdeme! 13 Je ti to málo, že jsi nás odvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás nechal pomřít na poušti? To se ještě musíš dělat naším vůdcem?! 14 Do žádné ‚země oplývající mlékem a medem‘ [a] jsi nás nedovedl, žádné ‚pole a vinici‘ [b] jsi nám za dědictví nedal. Chceš snad těm mužům vyloupnout oči? Nepůjdeme!“
15 Mojžíš se tedy velmi rozlítil a řekl Hospodinu: „Nevšímej si jejich obětí! Ani jediného osla jsem si od nich nevzal, ani jedinému z nich jsem neublížil!“
16 Potom Mojžíš řekl Korachovi: „Ty a celá tvoje tlupa buďte zítra před Hospodinem – ty s nimi a také Áron. 17 Každý vezměte svou kadidelnici, dejte do ní kadidlo a každý přineste svou kadidelnici před Hospodina – dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron přineste svou kadidelnici.“
18 Každý tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich řeřavé uhlí, na ně položili kadidlo a postavili se ke vchodu do Stanu setkávání k Mojžíšovi a Áronovi. 19 Korach proti nim shromáždil ke vchodu do Stanu setkávání celou obec. Vtom se celé obci ukázala Hospodinova sláva a 20 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 21 „Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!“
22 Padli tedy na tvář. „Ó Bože, Bože duchů veškerého tvorstva!“ zvolali. „Jeden muž zhřeší a ty se hněváš na celou obec?“
23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 24 „Řekni obci: Odstupte ze všech stran od Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku!“
25 Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abiramovi; izraelští stařešinové šli za ním. 26 „Odvraťte se od stanů těch ničemů,“ řekl obci. „Nedotýkejte se ničeho, co jim patří, abyste nebyli smeteni se všemi jejich hříchy.“ 27 Vyklidili tedy prostor kolem dokola Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku. Dátan a Abiram vyšli a stáli u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny i malými dětmi.
28 Mojžíš řekl: „Takto poznáte, že mě Hospodin poslal činit všechny tyto skutky a že to nedělám o své vůli: 29 Zemřou-li tito muži přirozenou smrtí, přihodí-li se jim, co se lidem běžně stává, pak mě neposlal Hospodin. 30 Způsobí-li však Hospodin něco úplně nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do podsvětí, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!“
31 Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila. 32 Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek. 33 Zaživa se propadli do podsvětí i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění. 34 Celý kolemstojící Izrael se dal před jejich křikem na útěk a volali: „Ať země nepohltí i nás!“
35 Od Hospodina pak vyšlehl oheň a těch 250 mužů, kteří přinesli kadidlo, pohltil.
17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať ze spáleniště posbírá ony kadidelnice, neboť jsou svaté. Uhlí z nich rozmetej do daleka. 3 Z kadidelnic těch, kdo pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře, neboť je přinesli před Hospodina, a tak jsou posvěceny. Zůstanou pak synům Izraele jako znamení.“
4 Kněz Eleazar tedy vzal mosazné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a nechal z nich vytepat obložení oltáře. 5 To se stalo pro syny Izraele připomínkou, aby žádný nepovolaný, který by nebyl z Áronova semene, nepřistupoval a nepálil před Hospodinem kadidlo, aby nedopadl jako Korach a jeho tlupa. Stalo by se mu to, o čem Hospodin mluvil skrze Mojžíše.
6 Nazítří se celá izraelská obec dala do reptání proti Mojžíšovi a Áronovi: „To vy jste způsobili smrt v Hospodinově lidu!“
7 Když se však obec srotila proti Mojžíšovi a Áronovi, obrátili se ke Stanu setkávání a hle – přikryl jej oblak a ukázala se tam Hospodinova sláva! 8 Mojžíš a Áron pak přišli před Stan setkávání 9 a Hospodin tam k Mojžíšovi promluvil: 10 „Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!“ Padli tedy na tvář.
11 Mojžíš pak řekl Áronovi: „Vezmi kadidelnici, dej do ní žhavé uhlí z oltáře a na něj kadidlo. Pospěš si k obci a vykonej za ně obřad smíření. Od Hospodina vzešel hrozný hněv a vypukla zhoubná rána!“
12 Áron tedy vzal kadidelnici, jak mu Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění (a hle, v lidu už vypukla rána). Zapálil kadidlo a vykonal za lid obřad smíření. 13 Postavil se mezi mrtvé a živé, a rána se zastavila. 14 Těch, kteří tou ranou zemřeli, bylo 14 700 (kromě těch, kdo zemřeli kvůli Korachovi). 15 A když se rána zastavila, Áron se vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do Stanu setkávání.
Áronova hůl
16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 17 „Mluv k synům Izraele a vyber od vůdců jejich otcovských rodů dvanáct holí – po jedné holi na každý rod. Každému vyryješ na hůl jeho jméno 18 a na hůl Leviho vyryješ Áronovo jméno; tak připadne na každého rodového vůdce jedna hůl. 19 Necháš je ve Stanu setkávání před Truhlou svědectví, kde se s vámi setkávám, 20 a stane se, že hůl toho, jehož jsem vyvolil, vypučí. Tak se zbavím reptání synů Izraele, kteří proti vám stále reptají.“
21 Mojžíš tedy promluvil k synům Izraele a jejich vůdcové mu dali dvanáct holí – po jedné holi na každý rod. Mezi holemi byla i hůl Áronova. 22 Mojžíš pak ty hole nechal před Hospodinem ve Stanu svědectví.
23 Nazítří Mojžíš vešel do Stanu svědectví a hle, hůl Árona z rodu Leviho vypučela: vyrašila v pupeny, nasadila květy a vydala zralé mandle! 24 Mojžíš pak všechny hole vynesl od Hospodina před syny Izraele. Ti je prohlédli a každý si vzal svou hůl.
25 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vrať Áronovu hůl před Truhlu svědectví, ať je opatrována jako znamení pro vzbouřence. Tak ukončíš jejich reptání proti mně a nezemřou.“ 26 A Mojžíš učinil přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
27 Synové Izraele tehdy Mojžíšovi řekli: „Pohleď, umíráme! Hyneme, všichni hyneme! 28 Kdokoli se jen přiblíží k Hospodinovu Příbytku, umírá! To snad vymřeme do posledního?“ [c]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.