Chronological
Čistota tábora
5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, [a] každého trpícího výtokem [b] a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. 3 Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“ 4 Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.
Náhrada škody
5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 6 „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. 7 Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil. [c] 8 Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření.
9 Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. 10 Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi.“
Zákon žárlivosti
11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 12 „Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná, 13 kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: 14 Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv, 15 přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy [d] ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo, [e] neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu.
16 Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. 17 Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, [f] vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. 18 Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 19 a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. 20 Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ – 21 tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo! 22 Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘
A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘
23 Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. 24 Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. 25 Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. 26 Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. 27 Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. 28 Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě.
29 Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila, 30 nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. 31 Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“
Zákon o nazírech
6 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazírský slib, [g] aby se zasvětil Hospodinu, 3 bude se zdržovat vína i piva; nenapije se vinného octu ani jiného kvašeného nápoje, nenapije se žádné šťávy z hroznů a nebude hrozny ani jíst, ať už čerstvé nebo sušené. 4 Po celou dobu svého zasvěcení neokusí nic pocházejícího z vinné révy, od zrnka až po slupku.
5 Po celou dobu jeho nazírského slibu se jeho hlavy nedotkne břitva. Dokud nevyprší doba jeho oddělení pro Hospodina, bude svatý; vlasy na hlavě si nechá volně růst.
6 Po všechny dny svého zasvěcení Hospodinu se nepřiblíží k mrtvému. 7 Neposkvrní se ani při svém otci, matce, bratru ani sestře, kdyby zemřeli, neboť má na hlavě znak zasvěcení svému Bohu. 8 Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu.
9 Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí, a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den. 10 Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata 11 a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť. Tak za něj vykoná obřad smíření, neboť se prohřešil při mrtvém. Toho dne znovu posvětí svou hlavu 12 a všechny dny svého nazírství zasvětí Hospodinu. Přinese ročního beránka jako oběť odškodnění a předchozí dny se zruší, neboť poskvrnil své nazírství.
13 A toto je zákon ohledně nazíra: V den, kdy vyprší doba jeho zasvěcení, bude přiveden ke vchodu do Stanu setkávání 14 a bude obětovat svůj dar Hospodinu: jednoho ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť, jednu roční ovečku bez vady jako oběť za hřích a jednoho berana bez vady jako pokojnou oběť, 15 dále koš nekvašeného pečiva z jemné mouky, bochánky zadělané olejem, nekvašené placky pomazané olejem a s nimi patřičné moučné oběti a úlitby.
16 Kněz to přinese před Hospodina a vykoná nazírovu oběť za hřích a jeho zápalnou oběť. 17 Berana pak připraví jako pokojnou oběť Hospodinu spolu s košem nekvašeného pečiva a vykoná jeho moučnou oběť a jeho úlitbu.
18 Nazír si pak u vchodu do Stanu setkávání oholí vlasy, znamení svého nazírského zasvěcení, vezme je a vloží do ohně pod pokojnou obětí.
19 Kněz vezme z onoho berana vařené plece, z koše vezme jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou placku a poté, co si nazír oholí znamení svého zasvěcení, vloží to vše do jeho dlaní. 20 Kněz to pak zvedáním nabídne Hospodinu. Společně s hrudím pozvedání a kýtou odevzdání jsou tyto věci svatým darem pro kněze. Teprve poté smí nazír znovu pít víno.
21 Toto je zákon o nazírovi skládajícím slib. Jeho dar Hospodinu za jeho zasvěcení bude odpovídat slibu, který učinil (kromě toho, co by chtěl přidat podle svých možností).“
Kněžské požehnání
22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 23 „Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim říkat:
24 ‚Ať ti Hospodin žehná
a chrání tě!
25 Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář
a daruje ti přízeň!
26 Ať Hospodin k tobě obrátí svou tvář
a obdaří tě pokojem!‘
27 Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.