Chronological
22 Jestliže bude zloděj přistižen při vloupání a bude udeřen tak, že zemře, nebude ten, kdo ho udeřil, vinen prolitou krví. 2 Jestliže se to však stane za bílého dne, bude prolitou krví vinen.
Zloděj musí nahradit škodu. Jestliže nemá čím, bude za svou krádež prodán. 3 Jestliže se u něj to, co ukradl, najde živé – ať býk, osel nebo beránek – nahradí to dvojnásobně.
4 Když někdo spase pole nebo vinici tím, že nechá svůj dobytek, aby se pásl na cizím poli, nahradí to tím nejlepším ze svého pole a ze své vinice.
5 Když vypukne oheň a zachvátí křoví, takže shoří stoh nebo stojící obilí nebo celé pole, musí ten, kdo požár způsobil, nahradit škodu.
6 Když někdo svěří svému bližnímu do úschovy peníze nebo cenné předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, jestliže bude zloděj nalezen, nahradí to dvojnásobně. 7 Jestliže zloděj nalezen nebude, přivedou majitele domu před Boha, aby odpřisáhl, že nevztáhl ruku na majetek svého bližního. 8 V každé majetkové při, půjde-li o býka, osla nebo beránka, o plášť nebo o jakoukoli ztracenou věc, kterou by někdo označil za svou, ať přijde spor obou stran před Boha. Koho Bůh označí za viníka, ten dá svému bližnímu dvojnásobnou náhradu.
9 Když někdo svěří svému bližnímu do opatrování osla, býka, beránka nebo jakékoli zvíře a ono beze svědků pojde nebo zchromne nebo bude odehnáno, 10 rozsoudí je přísaha při Hospodinu, že nevztáhli ruku na majetek svého bližního. Majitel přísahu přijme a k náhradě nedojde. 11 Jestliže to však bylo ukradeno, majitel dostane náhradu. 12 Jestliže bylo rozsápáno, ať přinesou důkaz; rozsápané se nahrazovat nebude.
13 Když si někdo od svého bližního vypůjčí zvíře a ono zchromne nebo pojde, když u toho nebude jeho majitel, musí je nahradit. 14 Jestliže u toho majitel bude, k náhradě nedojde. Jestliže bylo najaté, je to zahrnuto v ceně.“
Buďte svatí
15 „Když někdo svede nezasnoubenou pannu a vyspí se s ní, musí za ni zaplatit věno a vzít si ji za ženu. 16 Jestliže mu ji dívčin otec odmítne dát, musí mu svůdce odvážit stříbro ve výši panenského věna.
17 Čarodějnici nenech naživu.
18 Kdokoli by obcoval se zvířetem, musí zemřít.
19 Kdo by obětoval jakýmkoli bohům kromě samotného Hospodina, propadne klatbě.
20 Přistěhovalci neubližuj ani ho neutiskuj – vždyť jste sami byli přistěhovalci v Egyptě!
21 Nikdy neubližuj vdově ani sirotku. 22 Budeš-li jim nelítostně ubližovat, věz, že ke mně budou volat a já jejich volání jistě vyslyším. 23 Vzplanu hněvem a pobiji vás mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich dětí sirotci.
24 Jestliže půjčíš peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který je s tebou, nechovej se k němu jako lichvář, neukládej mu úrok. 25 Jestliže vezmeš do zástavy plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. 26 Vždyť je to jeho jediná přikrývka, tím pláštěm přikrývá svou nahotu! V čem by spal? Až ke mně bude volat, vyslyším jej, neboť jsem milostivý.
27 Nerouhej se Bohu a vůdci svého lidu nespílej.
28 Neváhej se podělit o úrodu, o víno a olej ze svého lisu.
Svého prvorozeného syna odevzdej mně. 29 Právě tak nalož se svým skotem a bravem: sedm dní zůstane u matky, osmého dne jej dáš mně.
30 Buďte pro mě svatí. Nejezte maso zvířete rozsápaného na poli. Hoďte je psu.“
Spravedlnost pro všechny
23 „Neroznášej pomluvy. Nepomáhej darebákovi křivým svědectvím.
2 Nepřikláněj se k většině v žádné špatnosti. Nevypovídej u soudu pod vlivem většiny. 3 Nestraň ani chudákovi v jeho při.
4 Když narazíš na býka svého nepřítele nebo na jeho osla, který zabloudil, poctivě mu jej přiveď zpátky. 5 Když uvidíš osla někoho, kdo tě nenávidí, jak leží pod svým břemenem, neopouštěj ho! Ochotně mu jej pomoz vyprostit.
6 Nepřekrucuj právo v ubožákově při. 7 Nezabývej se lživým obviněním. Nedopusť smrt nevinného, poctivého člověka a neospravedlňuj darebáka.
8 Nepřijímej úplatek, neboť úplatek zaslepuje i vidoucí a převrací i slova poctivých.
9 Neutiskuj přistěhovalce – vy sami jste přece poznali život přistěhovalců, když jste žili v Egyptě!“
Sobota
10 „Šest let osívej svou zem a shromažďuj její úrodu. 11 Sedmého roku ji ale nech ležet ladem, aby se najedli ubožáci z tvého lidu. Co zbude po nich, spase polní zvěř. Právě tak nalož se svou vinicí a svým olivovím.
12 Šest dní dělej svou práci, ale sedmého dne přestaň, aby si tvůj býk i osel odpočinul a tvůj otrok i námezdník nabrali dech.
13 Dbejte na všechno, co jsem vám řekl. Jména cizích bohů nezmiňujte; ať se ze tvých úst ani neozvou.“
Výroční slavnosti
14 „Třikrát ročně mi budeš slavit slavnost.
15 Zachovávej Slavnost nekvašených chlebů. [a] Po sedm dní jez nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce avivu, neboť v něm jsi vyšel z Egypta.
Nikdo ať se přede mnou neukáže s prázdnou.
16 Zachovávej Slavnost žní, [b] kdy sklidíš prvotiny své práce, prvotiny toho, co jsi zasel na poli.
Zachovávej Slavnost dožínek [c] na konci roku, když z pole sklidíš plody své práce.
17 Třikrát za rok ať se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže před Hospodinem, svým Pánem.
18 Neobětuj krev mé oběti s čímkoli kvašeným.
Z tuku mé slavnostní oběti ať do rána nic nezbude.
19 Nejlepší prvotiny své země přines do domu Hospodina, svého Boha.
Nevař kůzle v mléce jeho matky.“
Posílám před tebou anděla
20 „Hle, posílám před tebou anděla, aby tě opatroval na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil. 21 Měj ho ve vážnosti a poslouchej ho, nepopouzej ho. Neodpustí totiž vaše provinění – vždyť v něm přebývá mé jméno! 22 Budeš-li jej však opravdu poslouchat a činit vše, co říkám, budu nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků.
23 Můj anděl půjde před tebou a přivede tě k Emorejcům, Chetejcům, Perizejcům, Kananejcům, Hivejcům a Jebusejcům. Až je vyhladím, 24 nebudeš se klanět jejich bohům, sloužit jim ani se chovat podle jejich zvyklostí, ale naprosto je zničíš a jejich posvátné sloupy roztříštíš na kusy. 25 Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvému chlebu i tvé vodě. Z tvého středu odejmu nemoc. 26 Ve tvé zemi nebude ženy, která by potratila nebo byla neplodná. Obdařím tě dlouhým životem.
27 Pošlu před tebou svou hrůzu. Každý národ, k němuž přijdeš, rozvrátím. Všechny tvé nepřátele obrátím před tebou na útěk. 28 Pošlu před tebou také sršně, aby před tebou vyhnali Hivejce, Kananejce i Chetejce. 29 Nevyženu je před tebou v jednom roce, aby země nezpustla a nerozmnožila se proti tobě divoká zvěř. 30 Budu je před tebou vyhánět postupně, dokud se nerozplodíš a nebudeš moci převzít zem do dědictví.
31 Vytyčím tvé hranice od Rudého moře až ke Středozemnímu [d] moři a od pouště až k řece Eufrat, neboť vydám obyvatele země do vašich rukou, takže je před sebou vyženeš. 32 Nevstupuj s nimi ani s jejich bohy do smlouvy. 33 Nebudou smět bydlet ve tvé zemi, aby tě nesvedli k hříchu proti mně. Kdybys sloužil jejich bohům, octl by ses v pasti.“
Uzavření smlouvy
24 Potom řekl Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu. Ty, Áron, Nádab, Abihu [e] a sedmdesát izraelských stařešinů se budete zdálky klanět. 2 K Hospodinu však přistoupí jen Mojžíš, oni ať se nepřibližují. Také lid ať nevystupuje spolu s ním.“
3 Když pak Mojžíš přišel a přednesl lidu všechna Hospodinova slova a všechny zákony, všechen lid odpověděl jedním hlasem: „Budeme dělat vše, co Hospodin řekl!“
4 Mojžíš pak všechna Hospodinova slova zapsal. Časně ráno vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct památných sloupů podle dvanácti izraelských kmenů. 5 Izraelské mládence pak poslal, aby přinášeli zápalné oběti a obětovali Hospodinu býčky jako pokojné oběti. 6 Mojžíš vzal polovinu krve, nalil ji do misek a tou polovinou krve pokropil oltář. 7 Vzal také Knihu smlouvy a předčítal ji lidu. Ten řekl: „Budeme dělat vše, co Hospodin řekl. Budeme poslušní.“
8 Mojžíš tedy vzal zbytek krve a pokropil lid se slovy: „Hle, krev smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavírá na základě všech těchto slov.“
9 Mojžíš, Áron, Nádab, Abihu a sedmdesát izraelských stařešinů pak vystoupilo na horu 10 a spatřili Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo něco jako safírové dláždění, jasné jako samo nebe. 11 Nevztáhl však ruku na přední ze synů Izraele, ačkoli zahlédli Boha. Potom jedli a pili.
Vystup ke mně
12 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vystup ke mně na horu a zůstaň tam. Dám ti kamenné desky – zákon a přikázání – které jsem napsal k jejich vyučování.“
13 Mojžíš i jeho pomocník Jozue tedy vstali a Mojžíš vystoupil na Boží horu. 14 Stařešinům řekl: „Zůstaňte tu, dokud se k vám nevrátíme. Hle, Áron a Hur budou s vámi. Kdo bude něco potřebovat, ať jde za nimi.“
15 Mojžíš tedy vystoupil na horu a horu přikryl oblak. 16 Hospodinova sláva přebývala na hoře Sinaj a oblak ji přikrýval šest dní. Sedmého dne pak na Mojžíše zprostřed oblaku zavolal. 17 Z pohledu Izraelitů vypadala Hospodinova sláva na vrcholu hory jako stravující oheň. 18 Mojžíš vešel doprostřed oblaku a vystoupil na horu. Mojžíš byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.