Chronological
Návrat domů
35 Potom Bůh Jákobovi řekl: „Vstaň a vydej se vzhůru do Bet-elu. Bydli tam a postav tam oltář Bohu, jenž se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem.“
2 Jákob tedy řekl své rodině a všem, kdo byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, jež máte u sebe, očistěte se a převlečte si šaty! 3 Potom vstaňme a pojďme vzhůru do Bet-elu. Tam postavím oltář Bohu, jenž mě vyslyšel v den mé úzkosti a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.“ 4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bohy, které měli při sobě, i náušnice, jež nosili v uších, a Jákob je zakopal pod tím dubem, který stál u Šechemu.
5 Potom táhli dál. Boží hrůza padla na města kolem nich, a tak Jákobovi synové nebyli pronásledováni. 6 Jákob tenkrát přišel do Luzu (to jest do Bet-elu) v kanaánské zemi – on i všichni, kdo byli s ním – 7 a postavil tam oltář. Nazval to místo El-betel, Bůh Bet-elu, neboť tam se mu ukázal Bůh, když utíkal před svým bratrem.
8 Tehdy zemřela Rebečina chůva Debora a byla pochována pod oním dubem u Bet-elu. Izák jej proto nazval Alon-bachut, Dub nářků.
9 Jákobovi se na jeho cestě z Padan-aramu znovu ukázal Bůh a požehnal mu. 10 Bůh mu řekl: „Jmenuješ se Jákob; tvé jméno však už nebude znít Jákob, ale budeš se jmenovat Izrael.“ [a] A tak se mu říká Izrael.
11 Bůh mu řekl: „Já jsem Všemohoucí Bůh. Ploď se a množ se, a bude z tebe národ, dokonce svazek národů; i králové vyjdou z tvých beder. 12 Zem, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, dám tobě; i tvému budoucímu semeni dám tuto zem.“ 13 Na místě, kde k němu mluvil, se pak od něj Bůh vznesl.
14 Jákob tedy na místě, kde k němu mluvil, postavil památník, totiž kamenný sloup, vykonal na něm úlitbu a polil jej olejem. 15 Jákob to místo, kde k němu Bůh mluvil, nazval Bet-el, Boží dům.
16 Potom z Bet-elu táhli dál. Když už byli nedaleko Efraty, začala Ráchel rodit a měla těžký porod. 17 V nejtěžší chvíli jí porodní bába řekla: „Neboj se, i tentokrát budeš mít syna!“ 18 A když ji opouštěl život (neboť umírala), dala dítěti jméno Ben-oní, Syn mé bolesti. Jeho otec ho však pojmenoval Benjamín, Syn pravice.
19 Ráchel zemřela a byla pohřbena na cestě k Efratě (což je Betlém). 20 Jákob pak nad jejím hrobem postavil památný kámen (a ten sloup je na hrobě Ráchel až dodnes).
21 Izrael táhl dál a vztyčil svůj stan za Migdal-ederem. 22 A když se Izrael zdržoval v tom kraji, stalo se, že Ruben šel a spal s Bilhou, družkou svého otce, a Izrael se o tom doslechl.
Jákob měl dvanáct synů.
23 Synové Léy: Ruben, Jákobův prvorozený, Šimeon, Levi, Juda, Isachar a Zabulon. 24 Synové Ráchel: Josef a Benjamín. 25 Synové Bilhy, Rácheliny otrokyně: Dan a Neftalí. 26 Synové Zilpy, Léiny otrokyně: Gád a Ašer.
To jsou Jákobovi synové, kteří se mu narodili v Padan-aramu.
27 Tak přišel Jákob ke svému otci Izákovi do Mamre v Kiriat-arbě (což je Hebron), kde pobýval Abraham i Izák. 28 Izák se dožil 180 let. 29 Stár a spokojen se životem pak Izák vydechl naposled a byl připojen ke svému lidu. Pochovali ho jeho synové Ezau a Jákob.
Ezauovo potomstvo
36 Toto je Ezauův (totiž Edomův) rod.
2 Ezau si vzal manželky z kanaánských dcer: Adu, dceru Chetejce Elona, Oholíbamu, dceru Anovu, vnučku Hivejce Cibeona, 3 a Izmaelovu dceru Basematu, sestru Nebajotovu.
4 Ada Ezauovi porodila Elifaze. Basemat porodila Reuele. 5 Oholíbama porodila Jeuše, Jalama a Koracha. Toto jsou Ezauovi synové, kteří se mu narodili v kanaánské zemi.
6 Ezau pak vzal své ženy, své syny a dcery a všechny, kdo žili v jeho domě, svůj dobytek a všechna svá zvířata – všechen svůj majetek, jehož nabyl v kanaánské zemi, a odešel do země Seír, daleko od svého bratra Jákoba. 7 Jejich majetek byl totiž větší, než aby mohli bydlet spolu, a zem jejich putování jim nemohla kvůli jejich stádům stačit. 8 Ezau se tedy usadil v pohoří Seír (a ten Ezau je Edom).
9 Toto je rod Ezaua, otce Edomců v pohoří Seír.
10 Toto jsou jména Ezauových synů: Elifaz, syn Ezauovy manželky Ady, a Reuel, syn Ezauovy manželky Basematy.
11 Synové Elifazovi: Teman, Omar, Sefo, Gatam a Kenaz. 12 (Ezauův syn Elifaz měl také družku Timnu, která Elifazovi porodila Amaleka.) To jsou potomci Ezauovy manželky Ady.
13 Synové Reuelovi: Nachat, Zerach, Šama a Miza. To jsou potomci Ezauovy manželky Basematy.
14 Synové, jež Ezauovi porodila jeho manželka Oholíbama, dcera Anova, vnučka Cibeonova: Jeuš, Jalam a Korach.
15 Toto jsou kmeny Ezauových synů.
Synové Elifaze, Ezauova prvorozeného: kmen Teman, kmen Omar, kmen Sefo, kmen Kenaz, 16 kmen Korach, kmen Gatam a kmen Amalek. To jsou kmeny vzešlé z Elifaze v edomské zemi. Jsou to potomci Ady.
17 Synové Ezauova syna Reuele: kmen Nachat, kmen Zerach, kmen Šama a kmen Miza. To jsou kmeny vzešlé z Reuele v edomské zemi. Jsou to potomci Ezauovy manželky Basematy.
18 Synové Ezauovy manželky Oholíbamy: kmen Jeuš, kmen Jalam a kmen Korach. To jsou kmeny vzešlé z Ezauovy manželky Oholíbamy, dcery Anovy.
19 To jsou synové Ezaua (jenž je Edom) a jejich kmeny.
20 Toto jsou synové Chorejce Seíra, domorodců v té zemi: Lotan, Šobal, Cibeon, Ana, 21 Dišon, Ecer a Dišan. To jsou kmeny Chorejců, Seírovi synové v edomské zemi.
22 Synové Lotanovi: Chori a Hemam. Lotanova sestra byla Timna.
23 Synové Šobalovi: Alvan, Manachat, Ebal, Šefo a Onam.
24 Synové Cibeonovi: Aja a Ana (to je ten Ana, který našel na poušti horké prameny, když pásl osly svého otce Cibeona).
25 Děti Anovy: Dišon a Oholíbama, Anova dcera.
26 Synové Dišonovi: Chemdan, Ešban, Jitran a Keran.
27 Synové Ecerovi: Bilhan, Zavan a Akan.
28 Synové Dišanovi: Úc a Aran.
29 Toto jsou kmeny Chorejců: kmen Lotan, kmen Šobal, kmen Cibeon, kmen Ana, 30 kmen Dišon, kmen Ecer a kmen Dišan. To je výčet chorejských kmenů v zemi Seír.
31 Toto jsou králové, kteří vládli v edomské zemi předtím, než synům Izraele vládl král:
32 Králem Edomu byl Bela, syn Beorův, a jeho město se jmenovalo Dinhaba.
33 Když zemřel Bela, kraloval na jeho místě Jobab, syn Zerachův z Bosry.
34 Když zemřel Jobab, kraloval na jeho místě Chušam z temanské země.
35 Když zemřel Chušam, kraloval na jeho místě Hadad, syn Bedadův, který pobil Midiánce v moábském kraji. Jeho město se jmenovalo Avit.
36 Když zemřel Hadad, kraloval na jeho místě Samla z Masreky.
37 Když zemřel Samla, kraloval na jeho místě Šaul z Rechobot-naharu.
38 Když zemřel Šaul, kraloval na jeho místě Baal-chanan, syn Akborův.
39 Když zemřel Baal-chanan, syn Akborův, kraloval na jeho místě Hadad. [b] Jeho město se jmenovalo Pau a jeho žena byla Mehetabel, dcera Matredova, vnučka Me-zahabova.
40 Toto jsou jména Ezauových kmenů podle jejich rodin a jejich míst, jmenovitě: kmen Timna, kmen Alva, kmen Jetet, 41 kmen Oholíbama, kmen Ela, kmen Pínon, 42 kmen Kenaz, kmen Teman, kmen Mibcar, 43 kmen Magdiel a kmen Iram.
To jsou edomské kmeny podle svých sídlišť v jejich vlastní zemi. Tak tomu bylo s Ezauem, otcem Edomců.
37 Jákob však bydlel v zemi putování svého otce, v zemi Kanaán.
2 To je Jákobův příběh.
Josef a jeho bratři
Mistr snů
Josef byl sedmnáctiletý mladík. Pásal ovce se svými bratry, syny manželek svého otce, Bilhy a Zilpy. A Josef na ně svému otci chodil žalovat.
3 Izrael miloval Josefa víc než všechny své ostatní syny, neboť ho zplodil ve svém stáří. Dokonce mu udělal zdobenou suknici. 4 Když ale jeho bratři zjistili, že ho jejich otec miluje víc než je, začali ho nenávidět. Nebyli s ním schopni ani klidně promluvit.
5 Josef měl sen, ale když ho vyprávěl svým bratrům, nenáviděli ho tím více. 6 Řekl jim: „Poslechněte si prosím můj sen: 7 Vázali jsme na poli snopy. Můj snop náhle vstal a zůstal stát a hle, vaše snopy obklopily ten můj a klaněly se mu!“
8 Jeho bratři mu řekli: „Tak ty bys nad námi chtěl kralovat? Ty bys nám chtěl vládnout?!“ A tak ho nenáviděli ještě víc, kvůli jeho snům a jeho slovům.
9 Josef pak měl ještě další sen a vyprávěl ho svým bratrům: „Měl jsem další sen. Hle, klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd!“
10 A když to vyprávěl otci a bratrům, otec ho okřikl: „Cos to měl za sen? To se ti já s tvojí matkou a bratry máme klanět k zemi?“ 11 Bratři pak na něj žárlili, ale jeho otec o tom všem přemýšlel.
12 Když pak jeho bratři odešli pást ovce svého otce do Šechemu, 13 řekl Izrael Josefovi: „Nešli tvoji bratři pást do Šechemu? Pojď, pošlu tě za nimi.“
Odpověděl mu: „Jsem připraven.“
14 Izrael mu řekl: „Jdi se prosím podívat, zda jsou tví bratři i ovce v pořádku, a přijď mi to povědět.“ A tak ho vyslal z hebronského údolí.
Když dorazil k Šechemu, 15 potkal ho nějaký muž. Viděl, že bloudí krajinou, a zeptal se ho: „Co hledáš?“
16 „Hledám své bratry,“ odpověděl Josef. „Řekni mi prosím, kde pasou.“
17 Muž odvětil: „Odešli odsud. Slyšel jsem je říkat: ‚Pojďme k Dotanu.‘“
Josef se tedy vydal za svými bratry a poblíž Dotanu je našel. 18 Spatřili ho už zdálky, a ještě než k nim dorazil, domluvili se, že ho zabijí.
19 Řekli si spolu: „Podívejme, přichází mistr snů! 20 Pojďme ho zabít. Hodíme ho do nějaké jámy a řekneme: Sežrala ho divoká zvěř! Uvidíme, co pak bude z jeho snů!“
21 Když to však uslyšel Ruben, chtěl ho před nimi zachránit, a tak řekl: „Neberme mu život!“ 22 Ruben pokračoval: „Neprolévejme krev; hoďme ho do téhle jámy zde v pustině, ale nevztahujme na něj ruku!“ (To řekl, aby ho před nimi zachránil a vrátil ho jeho otci.)
23 A tak se stalo, že když Josef přišel ke svým bratrům, strhli mu suknici, tu zdobenou suknici, co nosil, 24 popadli ho a hodili do jámy. A ta jáma byla prázdná, bez vody.
25 Potom se posadili k jídlu. Pozvedli oči a hle, spatřili od Gileádu přicházet karavanu Izmaelitů. Jejich velbloudi nesli vonnou pryskyřici, balzám a myrhu, aby to dopravili do Egypta.
26 Juda svým bratrům navrhl: „Co z toho budeme mít, když svého bratra zabijeme? Jak utajíme jeho vraždu? 27 Pojďme ho prodat Izmaelitům a nevztahujme na něj ruce – vždyť je to náš bratr, naše tělo!“ A bratři ho poslechli.
28 Když je ti midiánští obchodníci míjeli, vytáhli Josefa z jámy a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů [c] stříbra. Ti tedy Josefa odvedli do Egypta.
29 Ruben se potom vrátil k jámě a hle, Josef nikde! Roztrhl tedy v zoufalství své šaty 30 a vrátil se k bratrům se slovy: „Hoch je pryč! Co teď, co si počnu?“
31 A tak vzali Josefovu suknici, zabili kozla a namočili ji do krve. 32 Potom tu zdobenou suknici poslali svému otci. Nechali mu ji donést se slovy: „Tohle jsme našli. Poznáváš v tom suknici svého syna?“
33 Poznal ji hned: „To je suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, Josef je rozsápán!“
34 Jákob v zoufalství roztrhl svůj plášť, přepásal se pytlovinou a truchlil nad svým synem po mnoho dní. 35 Všichni jeho synové i dcery vstali a šli ho utěšit, ale on se nedal utěšit a říkal: „Nikoli! Půjdu za svým synem do hrobu v zármutku!“ A tak ho jeho otec oplakával.
36 Midiánci zatím Josefa v Egyptě prodali faraonovu dvořanu Putifarovi, veliteli stráže.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.