Chronological
Nový začátek
8 Bůh však pamatoval na Noema i na všechnu zvěř a dobytek, který s ním byl v arše. Nechal nad zemí vát vítr a voda se utišila. 2 Prameny propasti i nebeské průduchy se zavřely a průtrž z nebe přestala. 3 Voda začala ze země zvolna ustupovat a po sto padesáti dnech konečně opadla.
4 Sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Ararat. 5 Voda zvolna opadala až do desátého měsíce. Prvního dne desátého měsíce se ukázaly vrcholky hor.
6 Po čtyřiceti dnech Noe otevřel okno, jež v arše udělal, 7 a vypustil havrana. Ten vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla. 8 Potom vypustil holubici, kterou měl s sebou, aby zjistil, zda voda ustoupila z povrchu země. 9 Holubice však nenašla místo, kde by mohla nohama spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť voda ještě pokrývala celý povrch země. Noe tedy vystrčil ruku, chytil ji a vzal ji k sobě do archy. 10 Počkal ještě sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11 Večer se k němu holubice vrátila a hle, v zobáku měla čerstvý olivový lístek! Tak Noe poznal, že voda ustoupila ze země. 12 Počkal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a už se k němu nevrátila.
13 Šestistého prvního roku Noemova života, prvního dne prvního měsíce, začala voda na zemi vysychat. Noe tedy odsunul příklop archy, podíval se ven a hle, zemský povrch osychal. 14 Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla země suchá.
15 Tehdy Bůh k Noemovi promluvil: 16 „Vyjdi z archy – ty a s tebou tví synové, tvá žena a ženy tvých synů. 17 Vyveď s sebou všechno živé, co máš u sebe – veškeré tvory z ptactva, dobytka i havěti lezoucí po zemi. Ať se hemží na zemi a ať se na zemi plodí a množí.“
18 Noe tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů. 19 Všechna zvěř, všechna havěť, každý pták, všechno, co se hýbe po zemi, vyšlo z archy podle svých čeledí.
20 Noe tehdy postavil Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých zvířat a ze všeho čistého ptactva a obětoval na oltáři zápalné oběti. 21 Když Hospodin ucítil příjemnou vůni, řekl si v srdci: „Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil.
22 Dokud bude trvat země,
nikdy nepřestane setba a žeň,
chlad a horko, léto, zima
ani noc a den.“
Boží smlouva se stvořením
9 Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem. 2 Ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.
4 Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev. 5 Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra.
6 Kdo prolije krev člověka,
toho krev bude člověkem prolita,
neboť k obrazu Božímu
učinil Bůh člověka.
7 Ploďte se tedy a množte se,
ať se vámi jen hemží zem,
takto se na ní rozmnožte!“
8 Potom Bůh k Noemovi a jeho synům promluvil: 9 „Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem 10 i s každou živou bytostí, jež je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří – se vším živým, co vyšlo z archy. 11 Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, jež by zničila zemi.“
12 Tehdy Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i s každou živou bytostí, jež je s vámi, pro všechna příští pokolení: 13 Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. 16 Když bude na oblaku duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí na zemi.“
17 Bůh Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem na zemi.“
Sem, Cham a Jáfet
18 Noemovi synové, kteří vyšli z archy, byli Sem, Cham a Jáfet (onen Cham byl otcem Kanaána). 19 Tito tři byli Noemovi synové; z nich se zalidnila celá země.
20 Zemědělec Noe byl první, kdo vysadil vinici. 21 Napil se vína, opil se a ležel obnažen ve svém stanu. 22 Cham, otec Kanaána, spatřil nahotu svého otce a pověděl o tom oběma svým bratrům venku. 23 Sem a Jáfet tedy vzali plášť a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a přikryli nahotu svého otce. Byli obráceni čelem nazpátek, a tak nahotu svého otce nespatřili.
24 Když se Noe probral z opilosti a dozvěděl se, co mu jeho nejmladší syn provedl, 25 řekl:
„Zlořečený buď Kanaán;
ať je pro své bratry
otrokem všech otroků!“
26 Řekl také:
„Požehnán buď Hospodin, Bůh Semův,
jemuž bude Kanaán otročit!
27 Kéž Bůh rozšíří Jáfeta,
ať bydlí ve stanech Semových,
jemuž bude Kanaán otročit!“
28 Po potopě žil Noe ještě 350 let. 29 Noe žil celkem 950 let a potom zemřel.
Původ národů země
10 Toto jsou rody Noemových synů Sema, Chama a Jáfeta. Po potopě se jim narodili synové.
2 Synové Jáfetovi jsou: Gomer, Magog, Madaj, Javan, Tubal, Mešek a Tiras.
3 Synové Gomerovi: Aškenáz, Rifat a Togarma.
4 Synové Javanovi: Eliša a Taršiš, Kitejští a Rodanští. [a] 5 Z nich se rozdělily přímořské národy podle svých zemí, jazyků, rodů a národností.
6 Synové Chamovi jsou: Habeš, [b] Egypt, Put a Kanaán.
7 Synové Habeše: Seba, Chavíla, Sabta, Raema a Sabteka.
Synové Raemovi: Šeba a Dedan.
8 Habeš také zplodil Nimroda, jenž se stal prvním bojovníkem na zemi. 9 Byl to před Hospodinem udatný lovec, a proto se říká: „Jako Nimrod, udatný lovec před Hospodinem.“ 10 Hlavními městy v jeho království byly Bábel, Uruk, Akkad a Kalne v zemi Šineár. [c] 11 Z té země pak šel do Asýrie, kde vystavěl Ninive, Rechobot-ír, Kelach 12 a Resen, jež leží mezi Ninive a Kelachem, oním velikým městem.
13 Egypt zplodil Ludské, Anamské, Lehabské, Naftuchské, 14 Patruské, Kasluchské (z nichž pocházejí Filištíni) a Kaftorské.
15 Kanaán zplodil Sidona, svého prvorozeného, dále Cheta, 16 Jebusejce, Emorejce, Girgašejce, 17 Hivejce, Arkejce, Sinejce, 18 Arvadejce, Semarejce a Chamatejce. Kanaánské rody se později rozšířily, 19 takže hranice Kanaánu vedly od Sidonu směrem přes Gerar až ke Gaze a směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu a Cebojim až k Leše.
20 To jsou synové Chamovi podle svých rodů, jazyků, zemí a národností.
21 Semovi, otci všech Heberových synů, bratru staršího Jáfeta, se také rodili potomci.
22 Semovi synové jsou: Elam, Ašur, Arpakšad, Lud a Aram.
23 Synové Aramovi: Úc, Chul, Geter a Mešek. [d]
24 Arpakšad zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera.
25 Heberovi se narodili dva synové: jeden se jmenoval Peleg, Rozdělení, neboť za jeho dnů byla země rozdělena, a jeho bratr se jmenoval Joktan.
26 Joktan zplodil Almodada, Šelefa, Chasarmaveta, Jeracha, 27 Hadorama, Uzala, Diklu, 28 Obala, Abimaele, Šebu, 29 Ofira, Chavílu a Jobaba; všichni tito jsou synové Joktanovi. 30 Jejich bydliště se prostíralo od Mešy směrem k hoře Sefar na východě.
31 To jsou synové Semovi podle svých rodů, jazyků, zemí a národností.
32 To jsou rody Noemových synů podle svých pokolení a národností; z nich se po potopě rozdělily národy země.
Bábel
11 Celá země mluvila jednou řečí, jedněmi slovy. 2 Když lidé putovali na východ, našli planinu v zemi Šineár [e] a usadili se na ní.
3 Tehdy si spolu řekli: „Pojďme, udělejme cihly a vypalme je v ohni.“ A tak měli cihly místo kamene a asfalt místo malty. 4 Řekli si totiž: „Pojďme, postavme si město a věž, jejíž vrchol dosáhne až k nebi. Tak si uděláme jméno, abychom nebyli rozptýleni po celé zemi!“
5 Hospodin však sestoupil, aby spatřil to město a tu věž, kterou lidští synové stavěli. 6 Hospodin si řekl: „Hle, lid je zajedno a všichni mají jednu řeč. A toto je jen začátek jejich díla. Nic jim už nezabrání vykonat, cokoli si předsevzali. 7 Nuže, sestoupíme a zmateme tam jejich řeč, aby jeden nerozuměl řeči druhého.“
8 Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi, a tak to město přestali stavět. 9 Proto se to město jmenuje Bábel, Zmatek, neboť tam Hospodin zmátl řeč všech obyvatel země. Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi.
Semovo potomstvo
10 Toto je Semův rod.
Dva roky po potopě zplodil Sem ve věku 100 let Arpakšada. 11 Sem žil po zplození Arpakšada ještě 500 let a plodil syny a dcery.
12 Arpakšad ve věku 35 let zplodil Šelacha. 13 Po zplození Šelacha žil Arpakšad ještě 403 let a plodil syny a dcery.
14 Šelach ve věku 30 let zplodil Hebera. 15 Po zplození Hebera žil Šelach ještě 403 let a plodil syny a dcery.
16 Heber ve věku 34 let zplodil Pelega. 17 Po zplození Pelega žil Heber ještě 430 let a plodil syny a dcery.
18 Peleg ve věku 30 let zplodil Reúa. 19 Po zplození Reúa žil Peleg ještě 209 let a plodil syny a dcery.
20 Reú ve věku 32 let zplodil Seruga. 21 Po zplození Seruga žil Reú ještě 207 let a plodil syny a dcery.
22 Serug ve věku 30 let zplodil Náchora. 23 Po zplození Náchora žil Serug ještě 200 let a plodil syny a dcery.
24 Náchor ve věku 29 let zplodil Teracha. 25 Po zplození Teracha žil Náchor ještě 119 let a plodil syny a dcery.
26 Terach ve věku 70 let zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
Terachovo potomstvo
27 Toto je Terachův rod.
Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota. 28 Háran však zemřel ve své vlasti, v chaldejském Uru, dříve než jeho otec Terach. 29 Abram a Náchor se oženili. Abramova žena se jmenovala Saraj a Náchorova žena Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky. 30 Saraj však byla neplodná, neměla děti.
31 Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu Saraj, ženu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z chaldejského Uru do kanaánské země. Když však přišli do Cháranu, usadili se tam.
32 Terach žil 205 let a zemřel v Cháranu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.