Chronological
Cesta, pravda a život
14 „Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to. 3 Jdu, abych vám připravil místo. Až odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 4 Víte, kam jdu, a cestu znáte.“
5 „Pane, nevíme, kam jdeš,“ přerušil ho Tomáš. „A jak můžeme znát cestu?“
6 „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7 Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. [a] Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“
8 „Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“
9 „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? 10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky. 11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně, už jen kvůli těm skutkům věřte.
12 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci. 13 O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. 14 Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“
Jiný Utěšitel
15 „Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. 16 Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky, 17 totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás. 18 Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám. 19 Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy. 20 V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. 21 Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat.“
22 Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: „Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním. 24 Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo. 25 To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás. 26 Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27 Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach. 28 Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘ [b] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já. 29 Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.
30 Už s vámi nebudu dlouho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, 31 ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.“
Réva a ratolesti
15 „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. 2 Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. 3 Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. 4 Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.
5 Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. 6 Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. 7 Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. 8 Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.
9 Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. 10 Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. 11 Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá. 12 Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. 13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
14 Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji. 15 Nebudu vás už nazývat služebníky, neboť služebník neví, co dělá jeho pán. Vás jsem ale nazval přáteli, neboť jsem vám předal všechno, co jsem slyšel od svého Otce. 16 Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu. 17 Toto vám přikazuji: Milujte jedni druhé.“
Svět vás bude nenávidět
18 „Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. 19 Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí. 20 Pamatujte na má slova: Služebník není větší než jeho pán. [c] Jestliže pronásledovali mě, budou pronásledovat i vás; jestliže zachovali mé slovo, zachovají i vaše. 21 To všechno vám ale udělají kvůli mému jménu, neboť neznají Toho, který mě poslal. 22 Kdybych nepřišel a nemluvil k nim, neměli by hřích, teď ale pro svůj hřích nemají výmluvu. 23 Kdo nenávidí mě, nenávidí i mého Otce. 24 Kdybych mezi nimi nedělal skutky, které neudělal nikdo jiný, neměli by hřích. Teď ale viděli, a nenáviděli – jak mě, tak mého Otce. 25 Ale to vše se děje, aby se naplnilo, co je psáno v jejich Zákoně: ‚Nenáviděli mě bez příčiny.‘ [d]
26 Až přijde ten Utěšitel, kterého vám pošlu od Otce, totiž Duch pravdy, který vychází z Otce, ten o mně bude vydávat svědectví. 27 A vy také vydávejte svědectví, protože jste od počátku se mnou.
16 Toto jsem vám pověděl, abyste se nenechali svést. 2 Vyobcují vás ze shromáždění. Ano, přichází doba, kdy každý, kdo vás bude zabíjet, si bude myslet, že tím slouží Bohu. 3 Budou to dělat, protože nepoznali Otce ani mě. 4 Předpověděl jsem vám to, abyste si v té době vzpomněli, že jsem vám to řekl. Zpočátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi.“
Duch pravdy
5 „Teď odcházím k Tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘ 6 Kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce zármutek. 7 Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. 8 Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud. 9 Hřích, že nevěří ve mne; 10 spravedlnost, že jdu k Otci a už mě neuvidíte; 11 a soud, že vládce tohoto světa je již odsouzen.
12 Ještě vám mám mnoho co říci, ale teď to nemůžete unést. 13 Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí. 14 On mě oslaví, neboť vám oznámí, co přijme ode mě. 15 Všechno, co má Otec, je mé. Proto jsem řekl, že vám oznámí, co přijme ode mě.
16 Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě znovu spatříte.“
Úzkost se obrátí v radost
17 Někteří z jeho učedníků se začali jeden druhého ptát: „Co tím chce říci? Prý: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘ a: ‚Odcházím k Otci.‘ 18 Co tím myslí, když říká: ‚Za okamžik‘? Nevíme, o čem mluví.“
19 Ježíš poznal, že se ho chtěli zeptat, a tak jim řekl: „Dohadujete se o tom, že jsem řekl: ‚Za okamžik mě už neuvidíte a za další okamžik mě spatříte‘? 20 Amen, amen, říkám vám, že budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete se trápit, ale vaše úzkost se obrátí v radost. 21 Když žena rodí, zakouší úzkost, protože přišla její chvilka. Poté, co porodí děťátko, ale na trápení zapomene pro radost, že se na svět narodil člověk. 22 I vy teď zakoušíte úzkost, ale až se znovu uvidíme, vaše srdce bude jásat radostí a tu radost vám nikdo nevezme.
23 V ten den se mě nebudete ptát na nic. Amen, amen, říkám vám, že o cokoli poprosíte Otce v mém jménu, to vám dá. 24 Až dosud jste v mém jménu o nic neprosili. Proste a dostanete, a vaše radost bude dokonalá. 25 Dosud jsem k vám mluvil obrazně. Přichází chvíle, kdy k vám už nebudu o Otci mluvit obrazně, ale otevřeně.
26 V ten den budete prosit v mém jménu a neříkám, že budu prosit Otce za vás. 27 Sám Otec vás totiž miluje, protože jste milovali mě a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. 28 Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď zase opouštím svět a jdu k Otci.“
29 Jeho učedníci mu řekli: „Hle, teď už nemluvíš obrazně, ale otevřeně! 30 Teď víme, že víš všechno a není třeba, aby se tě někdo vyptával. Teď věříme, že jsi vyšel od Boha.“
31 „Teď věříte?“ opáčil Ježíš. 32 „Hle, přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý svou cestou. Necháte mě samotného, ale nejsem sám, protože je se mnou Otec. 33 Toto vše jsem vám pověděl, abyste ve mně nalezli pokoj. Na světě zakoušíte soužení, ale buďte stateční – já jsem přemohl svět.“
Ať jsou jedno
17 Když to Ježíš pověděl, zvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta chvíle – oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. 2 Dal jsi mu právo na všechny lidi, aby všem, které jsi mu svěřil, daroval věčný život. 3 A to je ten věčný život – aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista. 4 Zjevil jsem tvou slávu na zemi; dílo, jež jsi mi svěřil, jsem vykonal. 5 Nyní mě, Otče, uveď k sobě do slávy, kterou jsem u tebe měl předtím, než byl svět.
6 Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a dal jsi je mně. Zachovali tvé slovo 7 a nyní poznali, že všechno, co jsi mi dal, pochází od tebe. 8 Slova, jež jsi mi svěřil, jsem předal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal.
9 Prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, jež jsi mi dal, neboť jsou tvoji. 10 Všechno mé je tvé a co je tvé, je mé. Má sláva je v nich. 11 Já už nejsem na světě, ale oni jsou na světě a já jdu k tobě. Svatý Otče, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. 12 Dokud jsem byl s nimi, zachovával jsem je ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul, kromě onoho syna zatracení, aby se naplnilo Písmo. [e] 13 Teď ale jdu k tobě a toto říkám na světě, aby má radost v nich byla dokonalá. 14 Dal jsem jim tvé slovo a svět je začal nenávidět, protože nepatří světu, jako ani já nepatřím světu. 15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je uchránil před zlým. 16 Nepatří světu, jako ani já nepatřím světu. 17 Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda. 18 Jako jsi poslal na svět mě, tak jsem já poslal na svět je. 19 Posvěcuji sám sebe za ně, aby i oni byli posvěceni pravdou.
20 Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo. 21 Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal. 22 Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno. 23 Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě.
24 Otče, chci, aby ti, jež jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval před stvořením světa. 25 Spravedlivý Otče, svět tě nezná, ale já tě znám. Tihle poznali, že jsi mě poslal, 26 a já jsem jim dal poznat tvé jméno a ještě dám, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a já v nich.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.