Chronological
Šalomounova přísloví
10 Zde jsou přísloví Šalomounova:
Moudrý syn dělá otci radost,
tupec přivádí matku k zoufalství.
2 Nekalé poklady člověku neprospějí,
poctivost zachraňuje před smrtí.
3 Hospodin nenechá poctivého lačnět,
rozmary darebáků ale zavrhne.
4 Líné dlaně přivedou na mizinu,
pilné ruce přinášejí bohatství.
5 Kdo v létě sklízí, je syn zdárný,
kdo prospí žně, je syn k ostudě.
6 Na poctivého se snáší požehnání,
v ústech darebáků se skrývá násilí.
7 Na poctivého se vzpomíná s požehnáním,
jméno darebáků ale zavání.
8 Moudré srdce přijímá přikázání,
žvanivý hlupák špatně dopadne.
9 Kdo žije poctivě, v bezpečí žít bude,
kdo pokřivil svou cestu, bude odhalen.
10 Kdo mhouří oko, způsobí potíž,
kdo otevřeně kárá, pokoj přinese. [a]
11 Pramenem života jsou ústa spravedlivých,
v ústech darebáků se skrývá násilí.
12 Nenávist vyvolává neshody,
láska všechny viny zahalí.
13 Ve rtech rozvážného nalezneš moudrost,
na záda nerozumného patří hůl.
14 Moudří své vědění dobře střeží,
ústa hlupáka přitahují záhubu.
15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí,
nouze chudých je jejich záhubou.
16 Výdělek poctivého prospívá životu,
darebákův zisk vede ke hříchu.
17 Kdo se drží poučení, míří k životu,
zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu.
18 Kdo skrývá nenávist, je lhář,
kdo šíří pomluvy, je hňup.
19 Záplava slov se bez hříchu neobejde,
rozumný drží svůj jazyk na uzdě.
20 Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro,
srdce ničemů za nic nestojí.
21 Rty spravedlivého nasytí mnohé,
hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost.
22 Hospodinovo požehnání obohacuje
bez veškerého trápení.
23 Tupec má potěšení ve zvrhlosti,
rozumný zase v moudrosti.
24 Obavy darebáků se uskuteční,
touhy spravedlivých se naplní.
25 Když přejde vichr, je s darebákem konec,
spravedliví však mají věčné základy.
26 Jak ocet v zubech, jako oči plné kouře,
takový je lajdák pro nadřízené své.
27 Úcta k Hospodinu prodlužuje život,
roky darebáků však budou zkráceny.
28 Doufání spravedlivých končí radostí,
naděje darebáků se vniveč obrátí.
29 Hospodinova cesta je oporou poctivého,
pro bídáky je ale záhubou.
30 Spravedlivý nebude navěky sražen,
ničemové však na zemi věčně nebudou.
31 Ústa spravedlivého plodí moudrost,
proradný jazyk bude vyříznut.
32 Rty spravedlivého znají, co se sluší,
ústa darebáků však jen zvrácenost.
11 Falešné váhy se Hospodinu hnusí,
poctivé závaží jej potěší.
2 Pýchu následuje ostuda,
moudrost je tam, kde pokora.
3 Poctivé vodí jejich upřímnost,
proradné zničí jejich falešnost.
4 V soudný den majetek nijak neprospěje,
poctivost ale zachraňuje před smrtí.
5 Spravedlnost srovná cestu nevinnému,
vlastní ničemnost srazí ničemu.
6 Spravedlnost zachrání poctivé,
vlastní lačnost lapí proradné.
7 Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené,
spoléhání na jeho sílu se rozplyne.
8 Spravedlivý bude z trápení vysvobozen,
na jeho místě se octne darebák.
9 Ústa bezbožných ubližují bližním,
spravedlivé zachrání jejich vědění.
10 Když se spravedlivým daří, ve městě je radost,
když hynou darebáci, koná se oslava.
11 Požehnáním poctivých se pozvedá město,
ústy darebáků bývá bořeno.
12 Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje,
rozumný člověk raději pomlčí.
13 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí,
zodpovědný člověk je umí zachovat.
14 Kde schází jasný směr, lid upadá,
ve množství rádců je však záchrana.
15 Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí,
slibům se vyhýbat je vždycky jistější.
16 Půvabná žena dosáhne pocty,
hrubiáni dosáhnou bohatství.
17 Laskavý člověk odmění i sám sebe,
surovec ani sám sebe nešetří.
18 Pro klamný výdělek darebák dře se,
kdo seje spravedlnost, má mzdu trvalou.
19 Spravedlnost jistě k životu vede,
honba za špatností ale ke smrti.
20 Zvrhlé povahy se Hospodinu hnusí,
kdo žijí bezúhonně, ti jej potěší.
21 Zlý zcela jistě neunikne trestu,
símě spravedlivých však vyvázne.
22 Zlatá ozdoba na sviňském rypáku
je krásná žena bez špetky rozumu.
23 Touhy spravedlivých vedou jen k dobru,
z nadějí darebáků zbude vztek.
24 Někdo rozdává – a ještě bohatne,
jiný škudlí až běda – k vlastní chudobě!
25 Štědrý člověk bude jen vzkvétat,
kdo jiné svlažuje, sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, toho lid zatracuje,
požehnání se snáší na toho, kdo je prodává.
27 Kdo hledá dobro, nalezne přízeň,
kdo čeká neštěstí, také dočká se.
28 Kdo doufá v bohatství, takový padne,
spravedliví ale jak poupě pokvetou.
29 Kdo boří vlastní domov, ten zdědí vítr,
hlupák bude sloužit moudrému.
30 Z ovoce spravedlivého je strom života,
a kdo je moudrý, ten duše získává.
31 Dojdou-li spravedliví na zemi odplaty,
čím spíše ničemové a hříšníci!
12 Milovník poznání miluje poučení,
jen tupý mezek si nedá domluvit.
2 Dobrotivého zahrne Hospodin přízní,
lstivého člověka však odsoudí.
3 Darebáctví nikomu jistotu neposkytne,
kořen spravedlivých však nikdo nevyrve.
4 Znamenitá žena je korunou svého muže,
hanebná je ale jako kostižer.
5 Úmysly poctivých jsou spravedlivé,
rady darebáků však zákeřné.
6 Slova darebáků jsou smrtelná léčka,
poctivé vysvobodí jejich řeč.
7 Když darebáci padnou, je s nimi konec,
dům spravedlivých ale obstojí.
8 Čím je kdo rozumnější, tím více bývá ceněn,
muž křivé povahy však bude pohrdnut.
9 Lépe být přehlížen, ale mít služebníka,
než tvářit se důležitě a nemít na chleba.
10 Spravedlivý cítí i s dobytčetem,
srdce darebáků je ale bezcitné.
11 Kdo obdělává pole, nasytí se chlebem,
kdo ztratil rozum, honí vidiny.
12 Darebák závidí kořist zlosynovi,
kořeny spravedlivých však plody přináší.
13 Hříšné rty jsou zlosynovi pastí,
spravedlivý však ujde trápení.
14 Ovoce svých úst každý hojně sklidí,
vlastní skutek se k člověku navrátí.
15 Hlupák je přesvědčen, že jde správně,
kdo je však moudrý, dá si poradit.
16 Hlupákův hněv se projeví ihned,
rozvážný člověk snese urážky.
17 Pravdomluvný člověk svědčí o pravdě,
křivopřísežník podvádí.
18 Unáhlené řeči bodají jako meče,
jazyk moudrých je ale jako lék.
19 Pravdomluvné rty obstojí navždy,
prolhaný jazyk jen krátký okamžik.
20 Zlomyslní mají v srdci jen faleš,
mírumilovní žijí v radosti.
21 Spravedlivým nic neublíží,
darebáky stíhá samé neštěstí.
22 Prolhané rty se Hospodinu hnusí,
kdo žijí v pravdě, ti jej potěší.
23 Rozvážný člověk umí své vědění tajit,
hňup ale z plna hrdla křičí nesmysly.
24 Pracovitým rukám bude svěřena vláda,
zahálčivost však vede k porobě.
25 Starosti člověka tíží v srdci,
laskavé slovo ale radost navrátí.
26 Spravedlivý najde i pro bližního cestu,
cesta darebáků ale končí blouděním.
27 Lenoch si žádný úlovek neupeče,
píle je pro člověka cenný majetek.
28 Život je na stezce spravedlnosti,
vyšlapaná cesta vede ke smrti.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.