Beginning

¹ Já starší

píšu vyvolené paní i jejím dětem, které miluji v pravdě (a nejen já, ale všichni, kteří poznali pravdu), ² kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky:

³ Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Otcova Syna, ať je s námi v pravdě a lásce.

Pravda a blud

⁴ Udělalo mi nesmírnou radost, když jsem zjistil, jak některé z tvých dětí žijí v pravdě, podle přikázání, které jsme dostali od Otce.

⁵ Prosím tě tedy, paní, ne jako bych ti psal nové přikázání, ale jen to, které jsme měli od počátku: Milujme jedni druhé. ⁶ V tom je láska, abychom žili podle jeho přikázání. To přikázání jste slyšeli od počátku, a tak podle něj žijte.

⁷ Do světa totiž vyšla spousta bludařů, kteří nevyznávají Ježíše Krista přišlého v těle. Každý takový je bludař a antikrist. ⁸ Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. ⁹ Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. ¹⁰ Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. ¹¹ Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.

¹² Napsal bych vám ještě mnohem více, ale nechci to svěřit papíru a inkoustu. Mám totiž naději, že se k vám dostanu a promluvím s vámi tváří v tvář, aby naše radost byla dokonalá.

¹³ Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.

¹ Já starší

píšu milovanému Gaiovi, kterého miluji v pravdě.

² Milovaný, především si přeji, abys ve všem prospíval a byl zdráv, tak jako prospívá tvá duše.

Chceme pomáhat pravdě

³ Udělalo mi nesmírnou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé opravdovosti a o tom, jak žiješ v pravdě. ⁴ Nemám větší radost než slyšet, že mé děti žijí v pravdě!

⁵ Milovaný, prokazuješ svou věrnost v tom, jak se chováš k bratrům a zvláště k hostům. ⁶ Oni sami vydali před církví svědectví o tvé lásce. Uděláš dobře, když je vypravíš na cestu, jak se to Bohu líbí. ⁷ Jsou přece na cestách kvůli jeho jménu a od pohanů nic nepřijímají. ⁸ Chceme-li tedy pomáhat pravdě, musíme takové lidi přijímat.

⁹ Psal jsem o tom vaší církvi, ale Diotrefes, který tak rád poroučí druhým, nás neuznává. ¹⁰ Proto až přijdu, připomenu, co dělá, když o nás šíří ty zlé nesmysly. A jako by toho nebylo dost, nejenže sám bratry nepřijímá, ale druhým to zakazuje a vyhání je z církve.

¹¹ Milovaný, neber si příklad ze zlého, ale z dobrého. Kdo jedná dobře, je z Boha; kdo jedná zle, Boha vůbec neviděl. ¹² Demetrios má dobré svědectví ode všech, i od samotné pravdy. I my mu vydáváme svědectví a víš, že naše svědectví je pravdivé.

¹³ Napsal bych ti ještě mnohem více, ale nechci ti psát inkoustem a perem. ¹⁴ Mám totiž naději, že tě brzy uvidím a promluvíme spolu tváří v tvář.

¹⁵ Pokoj tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdravuj každého z přátel osobně.

¹ Juda, služebník Ježíše Krista a bratr Jakubův,

povolaným, kteří jsou milovaní v Bohu Otci a zachovaní pro Ježíše Krista:

² Milosrdenství vám a pokoj i láska v hojnosti.

Bojujte o víru

³ Milovaní, jakkoli jsem toužil napsat vám o našem společném spasení, považuji teď za nutné napomenout vás, abyste ze všech sil bojovali o víru, která byla jednou provždy darována svatým. ⁴ Vloudili se totiž mezi nás jistí lidé, jejichž odsouzení bylo už dávno popsáno. Tito bezbožníci zaměňují milost našeho Boha za nestydatost, a tak zapírají toho jediného Panovníka, našeho Pána Ježíše Krista.

Odpadlíci od víry

⁵ I když to všechno už sami víte, chci vám připomenout, že Pán ^[a] sice vysvobodil svůj lid z Egypta, ale ty z nich, kteří mu nevěřili, potom zahubil. ⁶ Právě tak to bylo s anděly, kteří nezůstali ve svém původním stavu, ale opustili své určené místo. Bůh je uvěznil ve věčných okovech, aby v nejhlubší tmě čekali na soud toho velikého dne. ⁷ Právě tak to bylo se Sodomou a Gomorou a s okolními městy, která se podobně jako tito oddala smilstvu a propadla zvrhlosti. Nyní slouží jako varování před trestem věčného ohně.

⁸ Stejně tak tito blouznivci przní své tělo, nedbají na Pánovu vládu a vysmívají se nebeským mocnostem. ⁹ Přitom ani archanděl Michael, když se s ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, neodvážil se vynést potupný rozsudek, ale řekl: „Ztrestej tě Hospodin!“ ^{[b] 10} Tito se však vysmívají tomu, co neznají, a to, co znají pudově jako nerozumná zvířata, je vede do záhuby. ¹¹ Běda jim! Vydali se Kainovou cestou, pro zisk propadli bludu jako Balaám, zahynuli ve vzpouře jako Korach!

¹² Tito lidé hyzdí vaše hody lásky, kterých se bezostyšně účastní. Jsou to pastýři pečující sami o sebe, jsou to mraky bez vody unášené větry, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné, ¹³ divoké mořské vlny chrlící své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jež navěky čeká jen černá tma.

¹⁴ V sedmé generaci od Adama o nich prorokoval Enoch, když řekl:

¹⁶ To jsou ti reptáci a nespokojenci vedení vlastními choutkami, honosní mluvkové, ziskuchtiví pochlebovači!

Budujte na víře

¹⁷ Ale vy, milovaní, pamatujte, že to předpovídali apoštolové našeho Pána Ježíše Krista. ¹⁸ Řekli vám, že v posledních časech se vyskytnou posměvači vedení svými bezbožnými choutkami. ¹⁹ To jsou ti rozvraceči, tělesní lidé bez Ducha.

²⁰ Ale vy, milovaní, budujte svůj život na své nejsvatější víře, modlete se v Duchu svatém, ²¹ uchovávejte se v Boží lásce a očekávejte, že vás milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista dovede k věčnému životu. ²² S těmi, kdo pochybují, mějte soucit. ²³ Jiné zachraňujte jako z ohnivých plamenů. I s nimi jednejte soucitně, ale zároveň obezřetně – ať se vám oškliví i šaty poskvrněné tělem!

²⁴ Tomu, který má moc uchránit vás před pádem a dovést vás do své slávy neposkvrněné a šťastné – ²⁵ jedinému Bohu, našemu Spasiteli – jemu buď skrze našeho Pána Ježíše Krista sláva a velebnost, vláda i moc přede všemi věky, nyní i po všechny věky. Amen.