Beginning
Hlas volajícího
1 Počátek evangelia o Ježíši Kristu, [a] Božím Synu. [b] 2 Jak je psáno u proroka Izaiáše:
„Hle, posílám před tebou svého posla,
aby připravil tvou cestu.“ [c]
3 „Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu pro Pána!
Vyrovnejte jeho stezky!“ [d]
4 Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů. 5 Vycházela k němu celá judská země i všichni Jeruzalémští, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán. 6 Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem boků, jedl kobylky a lesní med. 7 Kázal: „Po mně přichází někdo silnější než já! Nejsem hoden ani sehnout se a rozvázat mu řemínek sandálu. 8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
9 V těch dnech přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a dal se od Jana pokřtít v Jordánu. 10 Když vystupoval z vody, ihned uviděl protržená nebesa a Ducha sestupujícího na něj jako holubice. 11 Z nebe zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“ [e]
Království je blízko
12 Duch ho pak ihned vypudil na poušť. 13 Byl na poušti čtyřicet dní a pokoušel ho satan. Byl tam s divokou zvěří a sloužili mu andělé.
14 Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: 15 „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“
16 Když se pak procházel podél Galilejského jezera, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak házejí síť do vody (byli to totiž rybáři). 17 Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí!“ 18 Ihned opustili sítě a šli za ním.
19 Poodešel dál a uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě. 20 Ihned je zavolal a oni nechali svého otce Zebedea na lodi s nádeníky a odešli za ním.
Zázraky v Kafarnaum
21 Když potom přišli do Kafarnaum, vešel hned v sobotu do synagogy a učil. 22 Nad jeho učením tam jen žasli, protože je učil jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma. 23 V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Vykřikl: 24 „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“
25 „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ 26 Nečistý duch tím mužem zalomcoval, hlasitě vykřikl a vyšel z něj.
27 Všichni byli tak ohromeni, že se začali ptát jeden druhého: „Co to má znamenat? Co je to za nové učení? Rozkazuje mocně i nečistým duchům a poslouchají ho!“ 28 A zpráva o něm se ihned roznesla po celém galilejském kraji.
29 Když odešli ze synagogy, hned šli s Jakubem a Janem domů k Šimonovi a Ondřejovi. 30 Šimonova tchyně tam ležela v horečce, a tak mu o ní hned řekli. 31 Přistoupil, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ji opustila a ona je začala obsluhovat.
32 Večer po západu slunce k němu přinesli všechny nemocné a posedlé. 33 Celé město se seběhlo ke dveřím 34 a on uzdravil množství lidí trápených různými neduhy a vyhnal množství démonů. Démonům nedovoloval mluvit, protože ho znali.
Kdybys jen chtěl
35 Ráno vstal dlouho před rozedněním a šel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. 36 Šimon a ostatní se ale pustili za ním. 37 Když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají!“
38 On jim odpověděl: „Pojďme dál, do okolních městeček, abych kázal i tam. Vždyť proto jsem přišel.“ 39 Kázal tedy v jejich synagogách po celé Galileji a vymítal démony.
40 Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho prosil: „Kdybys jen chtěl, můžeš mě očistit!“
41 Naplněn soucitem, [f] Ježíš vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ 42 Malomocenství ho hned opustilo a byl čistý.
43 Ježíš ho pak ihned poslal pryč s přísným varováním: 44 „Dej pozor, abys nikomu nic neříkal. Jdi se ale ukázat knězi a obětuj za své očištění dar, který přikázal Mojžíš, [g] na svědectví pro ně.“
45 On ale šel a začal hodně mluvit a rozhlašovat tu věc tak, že Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstával venku na opuštěných místech. A lidé se k němu scházeli odevšad.
Co je snadnější?
2 Po několika dnech opět přišel do Kafarnaum. Když se proslechlo, že je doma, 2 shromáždilo se takové množství lidí, že už se nevešli ani ke dveřím. Zatímco k nim promlouval Slovo, 3 přišli k němu čtyři muži a nesli ochrnutého. 4 Kvůli davu ho ale k němu nemohli přinést, a tak odkryli střechu nad místem, kde byl, probořili ji a nosítka s tím ochrnutým spustili dolů. 5 Když Ježíš uviděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Synu, tvé hříchy jsou odpuštěny.“
6 Byli tu ale někteří ze znalců Písma. Seděli tam a v srdcích si říkali: 7 „Jak to mluví? To je rouhání! Kdo může odpouštět hříchy než samotný Bůh?“
8 Ježíš v duchu ihned poznal, co si pro sebe říkají, a zeptal se jich: „Jak to přemýšlíte? 9 Co je snadnější? Říci ochrnutému: ‚Tvé hříchy jsou odpuštěny,‘ anebo: ‚Vstaň, vezmi si lehátko a choď?‘ 10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy" – tehdy pověděl ochrnutému – 11 „říkám ti, vstaň, vezmi si lehátko a jdi domů.“
12 On hned vstal, přede všemi vzal své lehátko a odešel. Všichni byli ohromeni a oslavovali Boha: „Nic takového jsme nikdy neviděli!“
Nové víno
13 Ježíš šel znovu na břeh jezera. Všechen zástup tam přicházel k němu a on je vyučoval. 14 Když cestou uviděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, řekl mu: „Pojď za mnou.“ A on vstal a šel za ním.
15 Ježíš pak stoloval v jeho domě a spolu s Ježíšem a jeho učedníky tehdy stolovali i mnozí výběrčí daní a různí hříšníci. Mnozí takoví ho totiž následovali. 16 Když znalci Písma a farizeové uviděli, že jí s výběrčími daní a hříšníky, říkali jeho učedníkům: „Jak to, že jí s výběrčími daní a hříšníky?“
17 Když to Ježíš uslyšel, řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky.“
18 Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“
19 Ježíš jim odpověděl: „Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit. 20 Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.
21 Nikdo nepřišívá záplatu z nové látky na starý plášť. Jinak se ta nová výplň od starého utrhne a díra bude ještě horší. 22 Nikdo nelije nové víno do starých měchů. Jinak víno měchy roztrhne, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů.“
Pán soboty
23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy. 24 Farizeové mu řekli: „Podívej se! Jak to, že dělají, co se v sobotu nesmí?“
25 Odpověděl jim: „Copak jste nikdy nečetli, co udělal David, když měl se svými muži nouzi a hlad? 26 Jak za velekněze Abiatara vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i svým mužům?“
27 Potom dodal: „Sobota byla učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu. 28 Syn člověka je pánem i nad sobotou.“
3 Když znovu přišel do synagogy, byl tu člověk s ochrnutou rukou. 2 Sledovali ho, zda jej uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. 3 Ježíš tomu muži s ochrnutou rukou řekl: „Postav se doprostřed.“
4 Potom se jich zeptal: „Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?“ Oni však mlčeli.
5 S hněvem se po nich rozhlédl, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu muži: „Natáhni ruku.“ A když ji natáhl, byla znovu zdravá. 6 Farizeové se pak hned odešli radit s herodiány, jak by ho zničili.
Boží Syn
7 Ježíš odešel se svými učedníky k jezeru a za ním šla velká spousta lidí z Galileje, z Judska, 8 z Jeruzaléma i z Idumeje, Zajordánska a z okolí Týru a Sidonu. Když slyšeli, jaké věci dělal, přišla jich k němu velká spousta.
9 Proto řekl svým učedníkům, aby pro něj kvůli zástupu měli stále připravenou loďku, aby ho neumačkali. 10 Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli. 11 A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“ 12 Ale on jim velmi hrozil, aby ho neprozrazovali.
Dvanáct apoštolů
13 Potom vystoupil na horu, povolal k sobě ty, které sám chtěl, a přišli k němu. 14 Ustanovil jich dvanáct, [h] aby byli s ním, aby je poslal kázat 15 a aby měli moc vymítat démony. 16 Ustanovil jich dvanáct:
Šimona (kterému dal jméno Petr),
17 Jakuba Zebedeova,
jeho bratra Jana (ty dva pojmenoval Boanerges, „Synové hromu“),
18 Ondřeje,
Filipa,
Bartoloměje,
Matouše,
Tomáše,
Jakuba Alfeova,
Tadeáše,
Šimona Horlivce [i]
19 a Jidáše Iškariotského, který ho potom zradil.
Rozdělený dům
20 Když se pak vrátil domů, znovu se sešel takový zástup, že se nemohli ani najíst. 21 Když se to dozvěděli jeho příbuzní, vypravili se, aby si ho vzali, protože lidé říkali, že se pominul.
22 Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů. 23 Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana? 24 Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát. 25 Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát. 26 Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec. 27 Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.
28 Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali. 29 Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem.“ 30 (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)
Ježíšova rodina
31 Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. 32 Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“
33 On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“
34 Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři. 35 Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.