Beginning
Co člověka špiní
15 Tehdy k Ježíši přišli znalci Písma a farizeové z Jeruzaléma. 2 „Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších?“ říkali. „Vždyť si před jídlem neumývají ruce!“
3 „A proč vy kvůli své tradici přestupujete Boží přikázání?“ odpověděl jim Ježíš. 4 „Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ [a] a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘ [b] 5 Vy ale říkáte, že kdokoli by řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, jsem daroval Bohu,‘ 6 ten už nemusí svého rodiče nijak uctít. A tak jste kvůli své tradici zrušili Boží slovo. 7 Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval:
8 ‚Tento lid mě ctí svými rty,
srdcem je mi však vzdálený.
9 Nadarmo mě ale uctívají,
když učí lidské nauky a příkazy.‘“ [c]
10 Pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte a rozumějte. 11 Člověka nešpiní to, co mu vchází do úst, ale to, co mu z úst vychází.“
12 Tehdy k němu přistoupili učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli ta slova?“
13 „Každá sazenice,“ odpověděl, „kterou nesázel můj nebeský Otec, bude vykořeněna. 14 Nechte je, jsou to slepí vůdcové slepých. Povede-li slepý slepého, oba padnou do jámy.“
15 „Vysvětli nám to podobenství,“ požádal ho Petr.
16 „Vy jste ještě tak nechápaví?“ řekl Ježíš. 17 „Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do žumpy? 18 Co ale z úst vychází, jde ze srdce a špiní to člověka. 19 Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky. 20 Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní.“
Víra pohanské ženy
21 Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. 22 Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“ 23 On jí však neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“
24 Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“
25 Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“
26 „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.
27 Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“
28 „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Sedm chlebů a pár rybek
29 Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. 30 Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. 31 Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele.
32 Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“
33 „Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“
34 „Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli.
35 Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem, 36 vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. 37 A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů. 38 Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. 39 A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.
Farizejský a saducejský kvas
16 Potom ho přišli pokoušet farizeové a saduceové. Žádali ho, aby jim ukázal nějaké znamení z nebe. 2 Odpověděl jim: „Večer říkáte: ‚Bude hezky, nebe se červená.‘ 3 Za svítání ale: ‚Dnes bude ošklivo, nebe se červená mraky.‘ Umíte rozeznat nebeské úkazy, ale znamení těchto časů rozeznat neumíte? 4 Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení nedostane – kromě znamení Jonášova.“ [d] Tehdy je nechal a odešel.
5 Když se učedníci přeplavili na druhý břeh, zjistili, že zapomněli vzít chleba. 6 Ježíš jim řekl: „Dejte pozor, varujte se kvasu farizeů a saduceů.“
7 Dohadovali se tedy mezi sebou: „Vždyť jsme s sebou žádný chleba nevzali.“
8 Ježíš to ale věděl, a tak řekl: „Proč se spolu dohadujete, vy malověrní, že nemáte chleba? 9 Copak ještě nechápete? Nevzpomínáte si na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik jste nasbírali košů? 10 Ani na těch sedm chlebů pro ty čtyři tisíce, a kolik jste nasbírali košů? 11 Jak to, že nechápete, že jsem nemluvil o chlebu? Varujte se farizejského a saducejského kvasu!“
12 Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se vyvarovali chlebového kvasu, ale farizejského a saducejského učení.
Ty jsi Mesiáš
13 Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“
14 Odpověděli: „Někteří za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jiného z proroků.“
15 „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
16 „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
17 „Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. 18 A já ti říkám, že jsi Petr [e] a na té skále [f] postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. 19 Dám ti klíče nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi, a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“ 20 Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš.
Vezmi svůj kříž
21 Od té doby začal Ježíš oznamovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma, mnoho vytrpět od starších, vrchních kněží a znalců Písma, být zabit a třetího dne vstát z mrtvých. 22 Petr ho tehdy vzal stranou a začal ho kárat: „Bůh tě chraň, Pane, to se ti nesmí stát!“
23 On se ale odvrátil a řekl Petrovi: „Odstup ode mě, satane! Svádíš mě, protože nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“
24 Potom Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. 25 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej nalezne. 26 Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?
27 Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy každému odplatí podle jeho skutků. 28 Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, jistě nezakusí smrt, dokud nespatří Syna člověka přicházet v jeho království.“
Ježíš, Mojžíš a Eliáš
17 Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a jeho bratra Jana, vyvedl je o samotě na vysokou horu 2 a proměnil se před nimi. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. 3 A hle, uviděli Mojžíše a Eliáše, jak s ním rozmlouvají.
4 Petr na to Ježíšovi řekl: „Pane, dobře, že jsme tu! Jestli chceš, uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
5 Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. [g] Jeho poslouchejte.“
6 Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a hrozně se báli. 7 Ježíš přistoupil a dotkl se jich se slovy: „Vstaňte, nebojte se.“ 8 A když zvedli oči, neviděli už nikoho než samotného Ježíše.
9 Cestou zpět z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“
10 Učedníci se ho zeptali: „Proč tedy znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“
11 „Jistě, ‚přijde Eliáš a všechno napraví.‘“ [h] odpověděl Ježíš. 12 „Já vám však říkám, že Eliáš už přišel, ale oni ho nepoznali a udělali s ním, co chtěli. Totéž od nich vytrpí i Syn člověka.“ 13 Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.
Víra přenáší hory
14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk, padl před ním na kolena 15 a řekl: „Pane, smiluj se nad mým synem. Má padoucnici a hrozně tím trpí. Často padá do ohně anebo do vody. 16 Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“
17 „Vy nevěřící a zvrácené pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem.“ 18 Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven.
19 Učedníci později přišli za Ježíšem a v soukromí se ho zeptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“
20 [21] „Kvůli své malověrnosti,“ odpověděl jim. „Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,‘ a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné.“ [i]
Synové jsou svobodní
22 Ještě když se zdržovali v Galileji, Ježíš jim řekl: „Syn člověka bude vydán do lidských rukou. 23 Zabijí ho, ale třetího dne bude vzkříšen.“ Učedníci z toho byli zdrceni.
24 Jakmile přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně. [j] „Váš učitel neplatí daně?“ ptali se.
25 „Ale ano,“ odpověděl Petr.
Když pak přišel domů, Ježíš ho předešel otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové daně a poplatky? Od vlastních synů, anebo od cizích?“
26 „Od cizích,“ odpověděl Petr.
„Synové jsou tedy svobodní!“ řekl mu Ježíš. 27 „Ale abychom je neurazili, jdi k jezeru a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz. [k] Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.