Beginning
140 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Zachraň mě, Hospodine, od lidí zlých,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí!
3 Před těmi, kdo v srdci vymýšlejí zlo,
těmi, kdo každý den rozněcují boj.
4 Jako had bodají svými jazyky,
zmijí jed skrývají pod svými rty! séla
5 Chraň mě, Hospodine, od rukou ničemy,
braň mě před těmi, kdo páchají násilí,
před těmi, kdo chtějí mi nohy podrazit!
6 Nadutci na mě nastražili léčku,
upletli na mě síť z provazů,
u cesty položili mnohou nástrahu. séla
7 Říkám Hospodinu: Můj Bůh jsi ty.
Vyslyš, Hospodine, moje modlitby!
8 Hospodine, Pane, má mocná záchrano,
hlavu mi kryješ, když přijde boj.
9 Neplň, Hospodine, tužby ničemů,
jejich zlé plány ať nedojdou úspěchu! séla
10 Ti, kdo mě obkličují, hlavy zvedají –
zrádností vlastních rtů ať jsou smeteni!
11 Ať na ně prší uhlí řeřavé,
ať padnou do jámy, z níž nikdo nevstane!
12 Ať pomlouvači ztratí svůj domov na zemi,
násilníky ať dožene a srazí neštěstí!
13 Vím to, že Hospodin hájí chudáky
a že prosadí právo ubohých.
14 Jistěže spravedliví tvé jméno oslaví,
před tvojí tváří budou žít poctiví!
141 Žalm Davidův.
Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej,
vyslyš můj hlas, když volám tě!
2 Kéž je má modlitba před tebou kadidlem,
večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!
3 K mým ústům, Hospodine, postav stráž,
bránu mých rtů prosím chraň.
4 Nenech mé srdce ke zlu zamířit,
ať se neúčastním skutků ničemných
s lidmi, kteří jsou zločinci –
ať ani neokusím jejich lahůdky!
5 Ať mě spravedlivý třeba i bije,
jen ať jsem napomínán přítelem,
ať mi však hlavu nemažou ničemové –
proti jejich zločinům stále modlím se!
6 Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály,
jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.
7 Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi,
poletí jejich [a] kosti do chřtánu podsvětí!
8 Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči,
na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!
9 Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili,
před léčkami těch zločinců!
10 Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí –
já zatím uniknu!
142 Poučný žalm Davidův.
Jeho modlitba, když byl v jeskyni. [b]
2 K Hospodinu volám s úpěním,
k Hospodinu volám, žadoním!
3 Vylévám před ním svoje starosti,
své trápení mu svěřuji.
4 Na duchu klesám slabostí,
ty ale o mé stezce víš!
Na cestě, kterou se ubírám,
na mě nastražili past.
5 Pohleď k mé pravici, všimni si:
nezná se ke mně ani jediný!
Kdybych chtěl utéci, nemám kam,
nikdo se o mě nestará!
6 K tobě zní moje volání:
Ty, Hospodine, jsi má skrýš,
můj úděl na zemi mezi živými!
7 Vyslechni prosím moje volání –
jsem už úplně zoufalý!
Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají,
jsou příliš silní – na ně nestačím!
8 Vyveď mou duši z vězení,
abych tvé jméno mohl oslavit!
Tehdy mě spravedliví obklopí,
až mi své dobrodiní projevíš.
143 Žalm Davidův.
Slyš, Hospodine, moji modlitbu,
mé prosbě prosím popřej sluch.
Odpověz mi ve své věrnosti,
ve své spravedlnosti!
2 Jsem tvůj služebník, nevoď mě na soud –
nikdo z živých není v právu před tebou!
3 Pronásleduje mě nepřítel,
zašlapat chce mě do země!
Nutí mě bydlet v temnotě
tak jako dávno zemřelé.
4 Na duchu klesám slabostí,
srdce mám plné zděšení.
5 Vzpomínám na dny, které minuly,
rozjímám o všem, co jsi učinil,
o díle tvých rukou přemýšlím.
6 Své ruce k tobě vztahuji,
žízním po tobě jak země bez vody! séla
7 Pospěš, Hospodine, vyslyš mě
dříve, než ztratím dech!
Neskrývej přede mnou svoji tvář,
ať se nepodobám mrtvolám.
8 Kéž ráno uslyším o lásce tvé –
jsi má jediná naděje!
Ukaž mi cestu, po níž bych šel –
tobě svou duši svěřil jsem.
9 Zbav mě, Hospodine, mých nepřátel,
v tobě hledám svou ochranu.
10 Plnit tvou vůli prosím nauč mě –
vždyť jsi můj Bůh!
Tvůj laskavý Duch ať vede mě
po zemi srovnané.
11 Obživ mě, Hospodine, pro jméno své,
ve své spravedlnosti z trápení vyveď mě.
12 Kvůli své lásce kéž mé soky umlčíš,
všechny mé protivníky prosím znič –
vždyť jsem tvůj služebník!
144 Žalm Davidův.
Požehnán buď Hospodin, skála má!
On učí mé ruce bojovat,
mé prsty chystá na zápas.
2 On je má láska, můj pevný hrad,
mé útočiště, má záchrana.
On je můj štít, na něj spoléhám,
i národy [c] mi poddává.
3 Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš,
co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš? [d]
4 Člověk je páře podobný,
jeho dny míjejí jako stín.
5 Sestup, Hospodine, své nebe rozetni,
dotkni se hor, ať dýmají!
6 Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl,
vyšli své šípy, abys je rozdrtil!
7 Vztáhni svou ruku z výšiny,
z mohutných vod mě vyprosti,
z ruky cizáků mě vytrhni!
8 Ti mají ústa plná lži,
křivě přísahají svou pravicí!
9 Novou píseň ti pak, Bože, zazpívám,
na desetistrunné loutně zahraju ti žalm.
10 Ty umíš vítězství králům darovat,
vyprostíš svého služebníka Davida!
Od krutého meče 11 mě vyprosti,
z ruky cizáků mě vytrhni!
Ti mají ústa plná lži,
křivě přísahají svou pravicí!
12 Naši synové ať jsou ve svém mládí
jak sazenice zdárně rostoucí;
naše dcery ať jsou jako sloupy
stavbu paláce zdobící.
13 Naše spižírny ať plné jsou,
ať oplývají veškerou potravou;
naše ovce ať rodí tisíce mladých,
desítky tisíc na naše pastviny.
14 Náš dobytek ať je obtěžkaný,
ať nejsou vpády ani vyhnanství,
ať není nářek v našich ulicích.
15 Blaze lidu, jenž toto zakouší,
blaze lidu, jehož Bůh je Hospodin!
145 Chvalozpěv Davidův. [e]
Bože, můj Králi, tebe velebím,
tvé jméno chválím navždy, navěky.
2 Každý den tebe chválit chci,
tvé jméno slavím navždy, navěky.
3 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
jeho velikost nelze nikdy pochopit!
4 Ať všechna pokolení tvé skutky opěvují,
tvé mocné činy ať zvěstují.
5 Ať mluví o tvé kráse, slávě a velebnosti,
zatímco přemýšlím o tvých zázracích.
6 Ať hovoří o tvé ohromující moci,
zatímco o tvé velikosti vyprávím.
7 Ať hlásají památku tvé hojné dobroty,
o tvé spravedlnosti ať zpívají:
8 „Hospodin je milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý a velmi laskavý! [f]
9 Ke všem je dobrotivý Hospodin,
on cítí s každým ze svých stvoření!“
10 Ať tě, Hospodine, všechna stvoření slaví,
ať ti dobrořečí věrní tví.
11 O slávě tvého království ať vyprávějí,
o tvých mocných činech ať hovoří.
12 Všichni lidé ať se o jeho moci dozví,
o slávě a kráse jeho království.
13 Tvé království vládne nad všemi věky,
tvé panování nad všemi pokoleními!
Hospodin je věrný ve všem, co zaslíbil,
ve všem, co působí, je laskavý. [g]
14 Hospodin podpírá všechny, kdo klesají,
pozvedá všechny, kdo jsou sklíčení.
15 Oči všech k tobě vzhlížejí,
abys je krmil v čase potřeby.
16 Otevíráš ruku, abys nasytil
touhy všech žijících.
17 Hospodin je spravedlivý ve všech cestách svých,
ve všem, co působí, je laskavý.
18 Hospodin je blízký všem, kdo ho vzývají,
všem, kdo ho vzývají v opravdovosti.
19 Naplňuje touhy těch, kdo ho ctí,
slyší jejich křik a jde je zachránit.
20 Hospodin chrání všechny, kdo ho milují,
všechny ničemy ale zahubí.
21 Hospodinova chvála ať z úst mi zní,
jeho svaté jméno ať chválí každý smrtelník
navždy, navěky!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.