Beginning
Abiáš, král Judský
15 Osmnáctého roku vlády Jeroboáma, syna Nebatova, začal nad Judou kralovat Abiáš. 2 Kraloval v Jeruzalémě tři roky. Jeho matka se jmenovala Maaka, dcera Abšalomova.
3 Pokračoval ve všech hříších, které před ním páchal jeho otec. Jeho srdce nepatřilo tak cele Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida. 4 Kvůli Davidovi však Hospodin, jeho Bůh, nechal v Jeruzalémě zářit jeho svíci; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém. 5 David totiž dělal, co je v Hospodinových očích správné, a po celý svůj život se neodchýlil od žádného přikázání – kromě onoho případu s Uriášem Chetejským.
6 Mezi Abiášem [a] a Jeroboámem po celou tu dobu trvala válka. 7 Ostatní Abiášovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. Mezi Abiášem a Jeroboámem trvala válka. 8 Abiáš ulehl ke svým otcům a pohřbili ho ve Městě Davidově. Místo něj začal kralovat jeho syn Asa.
Asa, král Judský
9 Dvacátého roku izraelského krále Jeroboáma začal nad Judou kralovat Asa. 10 Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet jedna let. Jeho babička se jmenovala Maaka, dcera Abšalomova.
11 Asa dělal, co bylo v Hospodinových očích správné, tak jako jeho otec David. 12 Vymýtil ze země modlářskou prostituci a odstranil všechny hnusné modly, které si vyrobili jeho otcové. 13 Dokonce svou babičku Maaku zbavil postavení královny matky kvůli té zrůdnosti, kterou nechala vyrobit pro Ašeru. Asa tu zrůdnou modlu rozsekal a spálil u potoka Kidron. 14 Obětní výšiny sice nebyly odstraněny, ale Asovo srdce bylo po celý jeho život oddáno Hospodinu. 15 Vnesl do Hospodinova chrámu svaté dary svého otce i vlastní svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty.
16 Mezi Asou a izraelským králem Baašou trvala neustálá válka. 17 Izraelský král Baaša vytáhl proti Judsku. Vystavěl Rámu, takže od krále Asy nemohl nikdo odejít ani tam přijít. 18 Asa proto vzal všechno stříbro i zlato, které zbylo v pokladnicích Hospodinova chrámu a v pokladnicích královského paláce, svěřil je svým služebníkům a poslal je k aramejskému králi Ben-hadadovi, synu Tabrimonovu, synu Chezionovu, sídlícímu v Damašku. Vzkázal mu:
19 „Pojďme spolu uzavřít smlouvu tak jako naši otcové. Hle, posílám ti darem stříbro a zlato. Zruš svou smlouvu s izraelským králem Baašou, ať ode mě odtáhne.“
20 Ben-hadad králi Asovi vyhověl a vyslal do izraelských měst své vojevůdce. Dobyl Ijon, Dan, Abel-bet-maaku, celý Kineret a celý kraj Neftalí. 21 Jakmile se to Baaša doslechl, přestal stavět Rámu a stáhl se do Tirsy. 22 Potom král Asa dal provolat po celém Judsku, aby všichni bez výjimky odnášeli kamení a dřevo z Rámy, kterou chtěl Baaša vystavět. Král Asa z toho vystavěl Gebu Benjamínovu a Micpu.
23 Všechny ostatní Asovy skutky – jak byl udatný, co všechno vykonal a jaká města vystavěl – o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů. K stáru byl ale nemocný na nohy. 24 Potom Asa ulehl ke svým otcům a byl pohřben mezi svými předky ve městě svého otce Davida. Místo něj začal kralovat jeho syn Jošafat.
Nádab, král izraelský
25 Druhého roku judského krále Asy začal kralovat nad Izraelem Nádab, syn Jeroboámův. Kraloval Izraeli dva roky 26 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Držel se cesty svého otce a jeho hříchu, kterým svedl celý Izrael.
27 Baaša, syn Achiášův, z domu Isacharova proti němu zosnoval spiknutí a porazil ho u filištínského Gibetonu. Když Nádab s celým izraelským vojskem obléhal Gibeton, 28 Baaša ho zabil a začal ve třetím roce judského krále Asy kralovat místo něj.
29 Jakmile se stal králem, vyhubil celý dům Jeroboámův. Neponechal z Jeroboáma živou duši, vyhladil je úplně všechny, jak to Hospodin řekl skrze svého služebníka Achiáše Šíloského. [b] 30 To vše kvůli hříchům, které Jeroboám spáchal a ke kterým svedl celý Izrael, čímž popudil Hospodina, Boha Izraele.
31 Ostatní Nádabovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 32 Mezi Asou a izraelským králem Baašou trvala neustálá válka.
Baaša, král izraelský
33 Třetího roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat nad Izraelem Baaša, syn Achiášův. Kraloval dvacet čtyři let 34 a páchal, co je v Hospodinových očích zlé. Držel se cesty Jeroboámovy a jeho hříchu, kterým svedl celý Izrael.
16 Jehu, syn Chananiho, tehdy pro Baašu dostal slovo Hospodinovo: 2 „Pozvedl jsem tě z prachu a učinil vůdcem mého lidu, Izraele. Ty ses ale držel cesty Jeroboámovy a svedl jsi můj lid Izrael, aby mě popouzeli svými hříchy. 3 Proto smetu Baašu i jeho dům, takže dopadne jako dům Jeroboáma, syna Nebatova:
4 Kdo Baašovi zemře ve městě,
toho psi sežerou,
kdo mu zemře venku na cestě,
toho ptáci rozklovou!“ [c]
5 Ostatní Baašovy skutky – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 6 Když Baaša ulehl ke svým otcům, pohřbili ho v Tirse a místo něj začal kralovat jeho syn Ela.
7 Prorok Jehu, syn Chananiho, dostal slovo Hospodinovo proti Baašovi i proti jeho domu, že dopadne jako dům Jeroboámův, který sám vybil, a to kvůli všemu tomu zlu, které v Hospodinových očích napáchal, když ho popouzel výtvory svých rukou.
Ela, král izraelský
8 Šestadvacátého roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat nad Izraelem Ela, syn Baašův, a kraloval dva roky.
9 Jeho dvořan Zimri, velitel poloviny vozů, proti němu zosnoval spiknutí. Ela se právě opíjel v Tirse, v domě Arcy, správce tirského paláce. 10 Vtom přišel Zimri, udeřil ho a zabil a začal v sedmadvacátém roce judského krále Asy kralovat místo něj.
11 Jakmile dosedl na královský trůn, vyhubil celý Baašův dům. Neponechal mu jediného pacholka, žádného příbuzného ani přítele. 12 Tak Zimri vyhladil celý Baašův dům, jak to Hospodin Baašovi uložil skrze proroka Jehua, [d] 13 a to kvůli všem hříchům, které páchal Baaša i jeho syn Ela a ke kterým svedli celý Izrael, když svými marnostmi popouzeli Hospodina, Boha Izraele.
14 Ostatní Elovy skutky – co všechno vykonal – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.
Zimri, král izraelský
15 Sedmadvacátého roku judského krále Asy začal v Tirse kralovat Zimri a kraloval sedm dní. Vojsko tehdy obléhalo filištínský Gibeton. 16 Jakmile se v táboře doslechli: „Zimri zosnoval spiknutí a zabil krále,“ ještě téhož dne na místě prohlásili izraelským králem svého vojevůdce Omriho. 17 Omri pak s celým izraelským vojskem vytáhl od Gibetonu a oblehli Tirsu. 18 Když Zimri viděl, že město je dobyto, vešel do opevnění královského paláce a zapálil ho nad sebou. Tak zemřel 19 za svůj hřích, že se držel cesty Jeroboámovy a dělal, co je v Hospodinových očích zlé, a za svůj další hřích, že svedl celý Izrael.
20 Ostatní Zimriho skutky – včetně spiknutí, které zosnoval – o tom se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů.
Omri, král izraelský
21 Izraelský lid se tenkrát rozdělil na dva tábory. Polovina lidu stála za Tibnim, synem Ginatovým, a chtěli ho prohlásit za krále, zatímco druhá polovina stála za Omrim. 22 Omriho stoupenci ale přemohli stoupence Tibniho, syna Ginatova, a tak Tibni zemřel a Omri se stal králem.
23 Omri začal nad Izraelem kralovat v jedenatřicátém roce judského krále Asy a kraloval dvanáct let. Prvních šest let kraloval v Tirse, 24 pak ale koupil od Šemera za dva talenty [e] stříbra kopec Šomron. Na tom kopci postavil město a nazval je Šomron (čili Samaří) podle pána té hory Šemera.
25 Omri dělal, co je v Hospodinových očích zlé, a to ještě horší věci než všichni před ním. 26 Ve všem se držel cesty Jeroboáma, syna Nebatova, a jeho hříchů, kterými svedl celý Izrael, aby svými marnostmi popouzeli Hospodina, Boha Izraele.
27 Ostatní skutky Omriho – co všechno vykonal a jak byl udatný – o tom všem se, jak známo, píše v Kronice izraelských králů. 28 Omri pak ulehl ke svým otcům a byl pohřben v Samaří. Místo něj kraloval jeho syn Achab.
Achab, král izraelský
29 Osmatřicátého roku judského krále Asy začal kralovat Achab, syn Omriho. Kraloval v Samaří nad Izraelem dvacet dva let 30 a páchal v Hospodinových očích horší zlo než všichni před ním. 31 Jako by mu nestačilo držet se hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, vzal si za ženu Jezábel, dceru sidonského krále Et-baala. Odešel sloužit Baalovi a klanět se mu. 32 V Samaří postavil Baalův chrám a v něm Baalův oltář. 33 Kromě toho také vztyčil Ašeřin posvátný kůl. Takto Achab svými skutky popouzel Hospodina, Boha Izraele, více než všichni izraelští králové před ním.
34 Chiel Betelský v jeho době vystavěl Jericho. Založil ho za cenu svého prvorozeného Abirama a za cenu svého nejmladšího Seguba tam osadil bránu – přesně jak řekl Hospodin skrze Jozua, syna Nunova. [f]
Eliáš
Boží muž
17 Eliáš Tišbejský, přistěhovalec z Gileádu, řekl Achabovi: „Jakože je živ Hospodin, Bůh Izraele, před jehož tváří stojím, v těchto letech nebude rosa ani déšť – jedině na mé slovo.“
2 Potom dostal slovo Hospodinovo: 3 „Odejdi odsud, obrať se na východ a skryj se u potoka Kerít na protější straně Jordánu. 4 Z toho potoka budeš pít a havranům jsem přikázal, aby tě tam živili.“ 5 Odešel tedy a zachoval se podle Hospodinova slova: šel a usadil se u potoka Kerít na protější straně Jordánu. 6 Havrani mu ráno i večer nosili chléb a maso a z potoka pil.
7 Po nějaké době ale potok vyschl, protože v zemi nepršelo. 8 Tehdy dostal slovo Hospodinovo: 9 „Vstaň, jdi do Sarepty Sidonské a zůstaň tam. Hle, přikázal jsem jedné tamější vdově, aby tě živila.“ 10 Vstal tedy a vydal se do Sarepty.
Přišel k městské bráně a hle, jakási vdova tam právě sbírala dříví. „Přinesla bys mi trochu vody ve džbánku?“ zavolal na ni. „Chtěl bych se napít.“ 11 A když otočila, že pro ni půjde, zavolal za ní: „Přines mi prosím také kousek chleba.“
12 Na to mu odpověděla: „Jakože je živ Hospodin, tvůj Bůh, nemám ani kousek. Mouky je ve džbánu jen tak na dlaň a v láhvi jen troška oleje. Nasbírám teď trochu dříví a půjdu to připravit sobě a synovi. Sníme to a umřeme.“
13 „Neboj se,“ řekl jí Eliáš. „Jdi, udělej, cos řekla, ale nejdřív mi z toho připrav chlebovou placku a dones mi ji. Potom připravíš jídlo sobě a synovi. 14 Neboť toto praví Hospodin, Bůh Izraele: ‚Mouka z toho džbánu nedojde a oleje z láhve neubude až do dne, kdy Hospodin sešle na zem déšť.‘“
15 Šla tedy a udělala, jak Eliáš řekl. Ona i její dům pak měli dlouho co jíst. 16 Mouka ve džbánu nedocházela a olej v láhvi neubýval, přesně jak řekl Hospodin skrze proroka Eliáše.
17 Po nějaké době syn té ženy, paní domu, onemocněl. Byl tak těžce nemocný, že nakonec přestal dýchat. 18 „Co proti mně máš, Boží muži?“ vyčetla Eliášovi. „To jsi mi přišel připomenout můj hřích a zabít mi syna?“
19 „Podej mi svého syna,“ řekl jí. Vzal jí ho z náruče, vynesl ho do horní místnosti, kde bydlel, a položil ho na své lůžko. 20 Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, Bože můj, to budeš i s tou vdovou, u které bydlím, nakládat tak zle? To jí chceš zabít syna?“ 21 Potom se třikrát za sebou položil na chlapce a volal k Hospodinu: „Prosím, Hospodine, Bože můj, ať se do toho dítěte vrátí duše!“
22 A Hospodin Eliáše vyslyšel. Do chlapce se vrátila duše, a on ožil. 23 Eliáš ho vzal, snesl ho z horní místnosti dolů do domu a předal ho matce. „Podívej se, tvůj syn žije,“ řekl jí.
24 „Teď vím, že jsi Boží muž,“ odpověděla žena Eliášovi. „Opravdu máš v ústech slovo Hospodinovo!“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.